52 A 21/2025- 44

č. j. 52 A 21/2025-44

[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci v Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v samosoudcem JUDr. Janem Dvořákem ve věci

žalobce: D. K.

zastoupen advokátem JUDr. Radkem Bechyně

sídlem Legerova 148, 280 02 Kolín

proti

žalovanému: Krajský úřad Pardubického kraje, IČ 70892822

sídlem Komenského nám. 125, 53211 Pardubice

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 1. 2025, č. j. KUPA-15089/2024-3

takto:

Žaloba se zamítá.
Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se včasnou žalobou domáhal soudního přezkumu v záhlaví tohoto rozsudku označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto odvolání a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Polička ze dne 27. 12. 2023, č. j. MMP/35437/2023, jímž byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku podle ustanovení §125c odst. 1 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, v platném znění, jehož se dopustil tím, že dne 18. 6. 2023 v 9:00 hodin v obci Polička na pozemní komunikaci, specifikované v žalovaném rozhodnutí, řídil motorové vozidlo značky Renault, v takové době po požití alkoholického nápoje, po kterou byl ještě pod jeho vlivem. Žalobce uvedl v žalobě v podstatě jedinou námitku spočívající v tom, že správní orgán I. stupně vydal rozhodnutí o přestupku dne 27. 12. 2023, přičemž promlčecí doba se přerušuje vydáním rozhodnutí, jímž je obviněný uznán vinným, je-li prvním úkonem v řízení vydání příkazu, přerušuje se běh promlčecí doby jeho doručením. Vydání rozhodnutí žalovaným dne 17. 1. 2025 bylo v rozporu s právními předpisy, když odpovědnost za skutek zanikla dne 28. 12. 2024. Žalobce navrhl, aby soud žalované rozhodnutí zrušil a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.
Žalovaný v dané věci podal vyjádření k žalobě a uvedl v něm argumentaci týkající se vydávání rozhodnutí s tím, že v daném případě k zániku odpovědnosti žalobce za přestupek nedošlo a rozhodnutí bylo vydáno v souladu s právními předpisy.
Krajský soud v řízení vedeném podle ust. § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění (dále v textu jen „s.ř.s.“), dospěl k následujícím závěrům.
Jak již soud výše uvedl, v daném případě žalobce uplatnil v žalobě jedinou námitku týkající se údajného promlčení, respektive že došlo k zániku odpovědnosti žalobce za přestupek v důsledku uplynutí zákonné promlčecí doby.
Podle ust. § 30 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, v platném znění (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“), činí promlčecí doba výše zmíněného přestupku 1 rok a podle ust. § 31 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Promlčecí doba tedy v daném případě počala běžet ode dne 19. 6. 2023, jelikož přestupek žalobce spáchal dne 18. 6. 2023.
Podle § 32 odst. 2 písm. b) zákona o odpovědnosti za přestupky se promlčecí doba mimo jiné přerušuje vydáním rozhodnutí, jímž je obviněný uznán vinným; je-li prvním úkonem v řízení vydání příkazu, přerušuje se běh promlčecí doby jeho doručením.
Podle ust. § 71 odst. 2 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění (dále jen „správní řád“) se vydáním rozhodnutí rozumí předání stejnopisu písemného vyhotovení rozhodnutí k doručení podle § 19 správního řádu, popřípadě jiný úkon k jeho doručení, provádí-li jej správní orgán sám; na písemnosti nebo poštovní zásilce se tato skutečnost vyznačí slovy „vypraveno dne“.
V daném případě rozhodnutí o přestupku vydal správní orgán I. stupně v souladu s ustanovením § 71 odst. 2 písm. a) správního řádu dne 31. 1. 2024, jelikož jak vyplývá ze správního spisu, správní orgán I. stupně písemné vyhotovení tohoto rozhodnutí ze dne 27. 12. 2023 předal k doručení podle § 19 správního řádu až dne 31. 1. 2024, o čemž svědčí doručenka na listu č. 48 správního spisu. Není tedy pravdou, jak žalobce mylně tvrdí v žalobě, že rozhodnutí o přestupku bylo správní orgánem I. stupně vydáno dne 27. 12. 2023, toto rozhodnutí bylo vydáno až dne 31. 1. 2024, přičemž k jeho doručení došlo dne 20. 1. 2025 a k zániku odpovědnosti žalobce za uvedený přestupek tak nedošlo a rozhodnutí bylo vydáno v souladu s právními předpisy. V daném případě nedošlo ani k zániku odpovědnosti za přestupek podle ust. § 32 odst. 3, podle něhož odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději tři roky od jeho spáchání.
Protože žaloba nebyla důvodná, musel ji krajský soud zamítnout (§ 78 odst. 7 s.ř.s.).
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s., když neúspěšný žalobce neměl právo na náhradu nákladů řízení a úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nad rámec jeho úřední činnosti nevznikly.

Poučení:

Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům řízení.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v ust. § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Pardubicích dne 2025

JUDr. Jan Dvořák v. r.

samosoudce

52 A 21/2025-49

USNESENÍ

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Dvořákem ve věci

žalobce: D. K.

zastoupen JUDr. Radkem Bechyně, advokátem

sídlem Legerova 148, 280 02 Kolín

proti

žalovanému: Krajský úřad Pardubického kraje, IČO 70892822

sídlem Komenského nám. 125, 532 11 Pardubice

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 1. 2025, č. j. KUPA-15089/2024-3

takto:

V rozsudku o zamítnutí žaloby č. j. 52 A 21/2025-44 se opravuje datum vydání, když se „V Pardubicích dne 2025“ nahrazuje za „V Pardubicích dne 21. srpna 2025“.

Odůvodnění:

Krajský soud rozhodl dne 21. 8. 2025 o zamítnutí předmětné žaloby, a to z důvodu její nedůvodnosti ve smyslu ust. § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů.
Toto meritorní rozhodnutí nabylo právní moci dne 26. 8. 2025.
Při kontrole spisového materiálu bylo zjištěno, že originál daného rozhodnutí obsahuje zřejmou písemnou nesprávnost, když stojí datováno s absencí konkrétního dne v roce 2025.
Dle ust. § 54 odst. 4 s.ř.s. platí, že předseda senátu opraví v rozsudku i bez návrhu chyby v psaní a počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku, vydá o tom opravné usnesení a může odložit vykonatelnost rozsudku do doby, dokud opravné usnesení nenabude právní moci.
Z důvodu toho, že se bezpochyby jedná o zřejmou písemnou nesprávnost v neuvedení kompletního data vydání daného rozhodnutí (rozsudku), tak je nasnadě její oprava. Nejen v souladu s právní doktrínou, ale především s ohledem na právní principy a zásady jako legitimní očekávání a právní jistotu je zapotřebí zmíněnou chyby opravit transparentním způsobem. Konečně i komentovaná odborná literatura k tomu uvádí následující: „Pokud má být provedena oprava jiné části rozsudku, tj. odůvodnění, poučení, data a místa vyhlášení rozsudku, jména předsedy senátu, označení jeho funkce, nebo záhlaví výroku v údaji, jenž není významný z hlediska výroku rozsudku (např. označení zástupce účastníka, jména členů senátu), lze opravu provést přímo v originálu rozsudku a ve stejnopisech rozsudku, které si soud vyžádá zpět od účastníků řízení. Jelikož však v současnosti doručují správní soudy rozsudek účastníkům téměř vždy datovou zprávou, neboť žalované správní orgány mají přímo ze zákona zřízenu datovou schránku, je tento dříve běžný způsob provádění oprav vyloučen. Soud totiž technicky nemůže dosáhnout vrácení stejnopisu rozsudku a provedení opravy v něm. Proto je třeba postupovat tak, že soud i v těchto případech vydá tzv. opravné usnesení.“ (srov. str. 448-458 KÜHN, Z., KOCOUREK, T. a kol. Soudní řád správní. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2019. 1073 s. ISBN 978-80-7598-479-1).
Krajský soud proto rozhodl tak, jak stojí uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení:

Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V Pardubicích dne 8. září 2025

JUDr. Jan Dvořák v. r.

samosoudce