[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Zory Šmolkové a JUDr. Daniela Spratka, Ph.D., ve věci
žalobce: J. P.
zastoupený M. P.
proti
žalovanému: Ministerstvo dopravy
nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 15 Praha 1
za účasti: Správa železnic, státní organizace
sídlem Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č. j. MD-3153/2025-910/3 ze dne 29. 1. 2025, ve věci odnětí vlastnického práva,
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
- Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 27. 2. 2025 domáhal zrušení výroku II. rozhodnutí žalovaného č. j. MD-3153/2025-910/3 ze dne 29. 1. 2025, kterým bylo výrokem I. co do roku narození změněno a výrokem II. ve zbytku potvrzeno rozhodnutí Dopravního a energetického stavebního úřadu č. j. DESU/032/019511 ze dne 31. 10. 2024. Správní úřady k návrhu osoby zúčastněné na řízení odňaly žalobcovo vlastnické právo k pozemkům p. č. XA, XB, XC a XD v k. ú. X, a to z důvodu realizace veřejně prospěšné stavby celostátní dráhy „Modernizace trati Brno – Přerov, 4. stavba Nezamyslice – Kojetín“. Náhradu za vyvlastnění stanovil ve výši 129 850 Kč.
- Žalobce v žalobě namítl, že nebyly splněny podmínky zákona č, 184/2006 Sb., o vyvlastnění, ve znění pozdějších předpisů, pro vyvlastnění. Práva k pozemkům lze totiž získat odkoupením na základě některé platné nabídky.
- Žalovaný ve vyjádření k žalobě ze dne 2. 5. 2025 navrhl žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Zrekapituloval průběh kontraktačního procesu, který předcházel řízení o vyvlastnění, kdy žalobce požadoval částky, na něž vyvlastnitel nemohl přistoupit. Žalobní námitku, že existuje možnost dohody, žalobce uplatňoval již ve správním řízení, a byla mu vypořádána. Žalobce – ač řádně poučen o zákonných podmínkách pro uzavření dohody – nikdy nepředložil důkaz pro své tvrzení, že hodnota pozemků překračuje cca osminásobně znalecky určenou kupní cenu vynásobenou osminásobným koeficientem. Vyvlastnitel jako státní organizace musí hospodařit v mezích stanovených zákonem, a nemůže akceptovat ničím nepodložené nabídky.
- Osoba zúčastněná na řízení se k věci samé nevyjádřila.
- U jednání dne 13. 8. 2025 žalobce setrval na svém stanovisku; upozornil dále na chybný odkaz na právní ustanovení v prvostupňovém rozhodnutí. Žalovaný a osoba zúčastněná na řízení se z jednání omluvili.
- Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.), a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
- Z obsahu správních spisů soud zjistil následující: Vyvlastňovací řízení bylo zahájeno na základě žádosti zúčastněné osoby podané Dopravnímu a energetickému stavebnímu úřadu dne 22. 7. 2024. Předtím jednal vyvlastnitel se žalobcem o odkupu předmětných pozemků. Nechal vyhotovit znalecký posudek č. 46230/2023 ze dne 14. 8. 2023, který vyhotovil znalec René Tomeš a který stanovil obvyklou cenu pozemků na 129 850 Kč. Na základě § 3b odst. 1 zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, byla tato částka navýšena osminásobným koeficientem. Žalobci byla nabídnuta částka 1 038 800 Kč, kterou odmítl a požadoval 10 086 984 Kč bez DPH. Dále pokračovala jednání mezi vyvlastnitelem a žalobcem, kdy žalobce vždy požadoval částku vyšší, než oněch 1 038 800 Kč. Dopravní a energetický úřad následně návrhu na vyvlastnění prvostupňovým rozhodnutím vyhověl a po podaném odvolání ho žalovaný napadeným rozhodnutím potvrdil.
- Podle § 65 s. ř. s. se může ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti.
- Podle čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, je vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu.
- V projednávané věci nebylo mezi stranami sporu o to, že byly splněny podmínky vyvlastnění spočívající v zákonném podkladu a veřejném zájmu, kdy k omezení vlastnického práva došlo k umožnění realizace stavební modernizace úseku celostátní dráhy.
- Spor je veden o splnění podmínky nemožnosti získat práva k pozemkům dohodou (podmínka subsidiarity vyvlastnění).
- V projednávané věci bylo postupováno podle urychlovacího zákona. Žalobci byla nabídnuta částka ve výši osminásobku znalecky určené ceny dle § 3b odst. 1 písm. a) citovaného zákona. Žalobce však tuto zvýhodněnou nabídku neakceptoval. Požadoval částku vyšší, kterou však vyvlastňovatel není oprávněn žalobci vyplatit. Podmínka nemožnosti získat práva k pozemkům dohodou tak byla splněna.
- Vzhledem k cíli urychlovacího zákona, jímž je zájem na co nejrychlejší realizaci výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, tento zákon umožňuje v zájmu efektivity a zrychlení celého procesu nabídnout vlastníku potřebných nemovitých věcí za jeho pozemky částku vyšší než cenu obvyklou (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 176/2019-53 ze dne 28. 7. 2021, odst. 28). Účelem tohoto zvýhodnění je motivovat vlastníky k dohodě bez nutnosti provádění vyvlastňovacího řízení. Urychlovací zákon umožňuje cenu obvyklou navýšit jako formu „odměny“ za urychlení procesu vyvlastnění. Jestliže však vyvlastňovaný na urychlení procesu odmítne participovat, o uvedenou „odměnu“ se připraví. Má pak už „jen“ nárok na cenu obvyklou, stanovenou znaleckým posudkem, což je spravedlivá náhrada dle Listiny.
- Soud se v této otázce s napadeným rozhodnutím plně ztotožňuje a v podrobnostech na něj odkazuje.
- Námitkou chybného označení ustanovení zákona v prvostupňovém rozhodnutí se soud nezabýval, protože byla uplatněna opožděně.
- Na základě shora uvedeného krajský soud dospěl k závěru, že žaloba je nedůvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.
- O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s., neboť žalobce v řízení úspěšný nebyl a žalovanému nad rámec jeho úřední činnosti žádné náklady nevznikly. Soud proto žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.
- O náhradě nákladů zúčastněné osoby bylo rozhodnuto dle § 60 odst. 5 s. ř. s. tak, že jí náhrada nákladů nebyla přiznána, neboť nebyly splněny podmínky tam uvedené pro přiznání náhrady nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu.
V Ostravě dne 13. srpna 2025
Mgr. Jiří Gottwald
předseda senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje