USNESENÍ

Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila a Mgr. Jany Jurečkové ve věci

Žalobkyně a):   V. H., nar. X 

Žalobkyně b):              nezl. D. H., nar. X,

                                    obě státní příslušnice Ukrajiny

 bytem t.č. X

proti

žalovanému: Ministerstvo vnitra

 sídlem Nad štolou 936/3, 170 00 Praha 7

o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného, spočívajícím ve vrácení žádostí žalobkyň o dočasnou ochranu dne 12. 5. 2025, zaevidovaných pod č. j. OAM‑378959/DO‑2025, a OAM-378969/Do-2025 pro jejich nepřijatelnost

takto:

1. Žaloba se odmítá.
2. Žalobkyně nemají právo na náhradu nákladů řízení.
3. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

 Odůvodnění: 

1.         Žalobkyně jsou občankami Ukrajiny. Dne 12. 5. 2025 požádaly v České republice o dočasnou ochranu ve smyslu zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaných invazí vojsk Ruské federace (lex Ukrajina). Tyto žádosti však žalovaný označil jako nepřijatelné, neboť žalobkyně získaly dočasnou nebo mezinárodní ochranu v jiném členském státě Evropské unie (ve Spolkové republice Německo). Nepřijatelnost vyznačil přímo v tiskopisu žádosti.

2.         Soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny podmínky soudního řízení, mimo jiné, zda byla žaloba podána včas.

3.         Podle § 82 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s. ř. s.“), lze žalobu podat do dvou měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu. Nejpozději lze žalobu podat do dvou let od okamžiku, kdy k němu došlo. Podle odst. 2 téhož ustanovení zmeškání lhůty nelze prominout.

4.         Žaloba městskému soudu nebyla podána žalobkyněmi. Žalobkyně podaly soudu pouze návrh na předběžné opatření, které bylo předáno k poštovní přepravě dne 15.7.2025. Žaloba byla soudu podána správním orgánem, kterému jej žalobkyně nesprávně zaslaly, a doručena byla žalovaným soudu dne 4.8.2025 (zásilka byla podána k poštovní přepravě dne 30.7.2025).  Dne 12.5.2025 bylo podání žádosti o dočasnou ochranu žalobkyním odmítnuto, tento den se dozvěděly o existenci nezákonného zásahu. Subjektivní lhůta počala žalobkyním běžet dnem 13.5.2025, tj dnem následujícím, v kterém došlo ke skutečnosti určující její počátek (ust. § 40 odst.1 s.ř.s.) Lhůta pro podání žaloby by skončila 13.7.2025, tj dnem shodujícím se svým označením se dnem, který určil počátek lhůty (§ 40 odst.2 s.ř.s.), ale jelikož tento den připadl na neděli, ve smyslu § 40 odst.3 s.ř.s. končí lhůta následujícím pracovním dnem, jímž bylo 14.7.2025.

5.         Podání návrhu prostřednictvím správního orgánu v cizineckých věcech je možné pouze ve dvou případech. Jde-li o návrh na zahájení řízení podáván prostřednictvím správního orgánu, proti němuž směřuje (viz např. § 172 odst. 4 zák. o pobytu cizinců, § 46a odst. 8 zák. o azylu), je řízení zahájeno v okamžiku, kdy správní orgán doručí návrh soudu. Okamžik, kdy navrhovatel učinil návrh na zahájení soudního řízení u správního orgánu, je podstatný pouze pro posouzení včasnosti návrhu. Ani jedna z uvedených výjimek se na případ žalobkyň nevztahuje, neboť podaly žalobu proti nezákonnému zásahu spočívající ve vrácení žádosti o dočasnou ochranu poskytovanou podle zákona č.65/2022, nikoliv podle azylového zákona nebo zákona o pobytu cizinců.

6.         Žalovaná ve svém vyjádření na opožděnost žaloby výslovně upozornila s odkazem na konkrétní listiny, jež opožděnost dokládají.

7.         Podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh byl podán předčasně nebo opožděně.

8.         Jelikož poslední den pro podání žaloby připadl na 14.7.2025 a žaloba byla podána 30.7.2025, dospěl soud k závěru, že byla podána opožděně, a proto ji usnesením odmítl. O návrhu na předběžné opatření soud nerozhodoval, jelikož žaloba byla podána opožděně.

9.         Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 větu první s. ř. s. Žalobkyně neměly ve věci úspěch, proto nemají právo na náhradu nákladů řízení, a žalované nevznikly žádné náklady nad rámec její obvyklé úřední činnosti, proto jí soud jejich náhradu nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 6, Brno, a to v tolika vyhotoveních (podává-li se v listinné podobě), aby jedno zůstalo soudu a každý účastník dostal jeden stejnopis. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů je stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz v rámečku Rychlé odkazy – Úhrada soudních poplatků.

Praha 11. srpna 2025

JUDr. Ing. Viera Horčicová

předsedkyně senátu