USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Jitky Zavřelové a soudců Tomáše Foltase a Jana Kratochvíla v právní věci žalobce: P. V., zastoupen opatrovnicí P. V., proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1/376, Praha 2, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 1. 2025, čj. MPSV‑2025/1954‑918, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 8. 7. 2025, čj. 36 Ad 4/2025‑44,

takto:

1. Kasační stížnost se odmítá.

2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

[1]               Žalovaný v záhlaví uvedeným rozhodnutím rozhodl o příspěvku na péči pro žalobce tak, že žalobci náleží od července 2023 příspěvek na péči v původní výši 4 400 Kč měsíčně a od 1. 7. 2024 ve výši 4 900 Kč měsíčně. Na základě posudku posudkové komise totiž žalovaný dospěl k závěru, že žalobce z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje ve smyslu § 9 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, pomoc při zvládání pěti základních životních potřeb, a to komunikaci, tělesné hygieně, péči o zdraví, osobních aktivitách a péči o domácnost.

[2]               Proti tomuto rozhodnutí žalovaného podal žalobce žalobu, o které Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v záhlaví uvedeným rozsudkem tak, že rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Proti tomuto rozsudku krajského soudu podal žalobce (dále „stěžovatel“) kasační stížnost. Stěžovatel dále Nejvyšší správní soud žádá, aby jej osvobodil od soudních poplatků a také jej žádá, aby soud prominul stěžovateli zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti.

[3]               V žádosti o prominutí zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti stěžovatel uvedl, že zmeškání lhůty nebylo způsobeno liknavostí, ale objektivními okolnostmi: opakovanými zrušujícími rozsudky, neexistencí jasné informace o dalším postupu, nesprávným chováním žalovaného a právní složitostí věci. Odmítnutí kasační stížnosti pro opožděnost by mělo nepřiměřeně tvrdý dopad na důstojnost a základní práva stěžovatele.

[4]               Nejvyšší správní soud ze spisu krajského soudu ověřil, že nyní napadený rozsudek byl opatrovnici stěžovatele doručen dne 11. 7. 2025. Lhůta k podání kasační stížnosti proto uplynula dne 25. 7. 2025. Kasační stížnost však byla soudu podána až dne 18. 8. 2025. Kasační stížnost je tedy opožděná. Soud zároveň ověřil, že napadený rozsudek krajského soudu obsahuje řádné poučení o možnosti podat kasační stížnost.

[5]               Opožděné podání kasační stížnosti nelze prominout. Dle § 40 odst. 5 s. ř. s. sice platí, že nestanoví‑li zákon jinak, může předseda senátu z vážných omluvitelných důvodů na žádost zmeškání lhůty k provedení úkonu prominout. V případě lhůty k podání kasační stížnosti však zákon obsahu speciální právní úpravu, podle níž zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout (§ 106 odst. 2 s. ř. s. poslední věta). Soud tedy nemá možnost, aby zohlednil výjimečnou a z lidského hlediska pochopitelnou situaci stěžovatele a jeho opatrovnice a prominul jim opožděné podání kasační stížnosti. Tento závěr, tedy že opožděné podání kasační stížnosti nelze prominout, soud konstantně zastává i ve své rozhodovací praxi (usnesení NSS z 20. 2. 2024, čj. 1 As 14/2024‑28, bod 7; z 13. 6. 2022, čj. 5 As 154/2022‑14, bod 8; z 23. 4. 2021, čj. 2 Afs 57/2021‑53, bod 10). Soud dodává, že pokud žalovaný nebude respektovat závazný právní názor krajského soudu, tak stěžovatel může proti novému rozhodnutí žalovaného podat žalobu.

[6]               Z výše uvedených důvodů proto Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona.

[7]               Za takové situace se soud z důvodu procesní ekonomie nezabýval žádostí stěžovatele o osvobození od soudních poplatků. Z důvodu procesní ekonomie soud ani po stěžovateli nepožadoval, aby předložil plnou moc udělenou advokátovi, což je nutná podmínka řízení o kasační stížnosti (§ 105 odst. 2 s. ř. s.). K plné moci pro obecnou zmocněnkyni soud na vysvětlení dodává, že ačkoli obecná zmocněnkyně má vysokoškolské právnické vzdělání, nemůže být zástupkyní stěžovatele v řízení o kasační stížnosti, protože pro to nejsou splněny podmínky dle § 105 odst. 2 s. ř. s. Podle ustálené judikatury může takový obecný zmocněnec za stěžovatele kasační stížnost podat, nemůže jej však v řízení dále zastupovat. Z těchto důvodů soud tedy svůj úvodní informativní přípis z 21. 8. 2025 a také toto usnesení nedoručoval zmocněnkyni stěžovatele.

[8]               O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť soud kasační stížnost odmítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně 9. září 2025

Jitka Zavřelová

předsedkyně senátu