[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Hradci v Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v samosoudcem JUDr. Janem Dvořákem ve věci
žalobkyně: H. V.
proti
žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, IČ 00006963
sídlem Křížová 1292/25, 225 08 Praha
v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 2. 2024, č.j. X,
takto:
- Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 8. 2. 2024, č.j. X, se pro nezákonnost zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.
- Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
- Žalovaným rozhodnutím byly zamítnuty námitky a bylo potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 8. 2. 2024, č. j. X, kterým byla žalobkyni podle ustanovení § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“, zamítnuta žádost o invalidní důchod.
- Žalobkyně podala včas proti žalovanému rozhodnutí žalobu, ve kterém se domáhala jeho soudního přezkoumání. V žalobě byly obsaženy námitky, které se týkaly nedostatečně posouzeného zdravotního stavu s návrhem na zrušení žalovaného rozhodnutí.
- V žalobě byly dále uvedeny zdravotní problémy žalobkyně a odkaz na zdravotní dokumentaci jich se týkající.
- Dále byl v žalobě obsažen odkaz na lékařské zprávy.
- Žalovaná se k žalobě vyjádřila.
- Soud přezkoumal žalované rozhodnutí podle § 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“) z hlediska správnosti a úplnosti zjištěného zdravotního stavu postižení žalobkyně včetně správnosti určení procentuálního ohodnocení poklesu pracovní schopnosti, přičemž dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům.
- Mezi účastníky řízení je nesporné, že žalovaná při vydání žalovaného rozhodnutí v části určující procentuální ohodnocení poklesu pracovní schopnosti žalobkyně vycházela z posudku lékaře vydaném v námitkovém řízení dne 7. 2. 20254, kterým byla míra poklesu pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu určena podle vyhlášky č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, v platném znění (dále jen „cit. vyhláška“) ve výši 30 %.
- Z výše uvedených skutečností vyplynulo, že mezi účastníky řízení zůstala jediná sporná otázka, spočívající v odborném lékařském posouzení procentní míry poklesu pracovní schopnosti žalobce (žalobkyně) z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. K posouzení výše uvedené otázky není příslušný soud, ale příslušný orgán – Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky (dále jen „PK MPSV ČR“), a to na základě § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění. Proto za tímto účelem soud provedl důkaz, a to posudkem PK MPSV ČR, pracoviště v Hradci Králové ze dne 20. 8. 2024, č.j. SZ/2024/881-HK-14 a dále posudkem PK MPSV ČR v Praze ze dne 5. 6. 2025, č. j. SZ/2024/2265-PH-17, ze kterého soud pro větší přesvědčivost vycházel.
- Z tohoto posudku PK MPSV ČR v Praze vzal soud za prokázané, že procentní míra poklesu pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého stavu žalobkyně činila 40 %, když rozhodující zdravotní postižení bylo stanoveno podle kapitoly V., položky 4c) citované vyhlášky.
- Za rozhodující zdravotní postižení považovala PK MPSV ČR depresivní, úzkostně depresivní porucha se středně těžkými depresivními epizodami na léčbě se značně sníženou úrovní sociálního fungování, s omezením některých denních aktivit.
- Soudu tedy nezbylo než dospět k závěru shodném se závěrem uvedeného lékařského posudku zmíněné posudkové komise, a to, že k datu vydání žalovaného rozhodnutí byla žalobkyně invalidní podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém pojištění.
- Podle § 39 zákona o důchodovém pojištění je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.
- Podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění se o invaliditu druhého stupně jedná v případě, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %.
- A protože přesně tak tomu bylo v projednávané věci, a tedy bylo v řízení prokázáno krácení žalobkyně na právu na uvedený důchod, krajský soud musel žalované rozhodnutí zrušit pro nezákonnost a vrátit věc k dalšímu řízení žalované (§ 65 odst. 1 a § 78 odst. 1 s.ř.s.).
- Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1,2 s.ř.s., když žalované jako orgánu ve věcech důchodového pojištění, právo na náhradu nákladů nenáleží a úspěšné žalobkyni vzniklo právo na náhradu nákladů řízení vůči žalované, ale tohoto práva se vzdala.
Poučení:
Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům řízení.
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení usnesení). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Pardubice 23. července 2025
JUDr. Jan Dvořák v. r.
samosoudce