USNESENÍ
Krajský soud v Hradci v Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Dvořáka a soudců JUDr. Petry Venclové, Ph.D., a JUDr. Aleše Korejtka ve věci
navrhovatelů: a) Ing. O. K.
b) J. F.
c) P. F.
d) L. R.
všichni zastoupeni advokátem JUDr. Kamilem Jelínkem
sídlem Dominikánské náměstí 656/2, 602 00 Brno
proti
odpůrci: Město Polička, IČ 00277177
sídlem Palackého náměstí 160, 572 01 Polička
v řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy, a to Územního plánu obce Polička, vydaném veřejnou vyhláškou ze dne 23. 2. 2012, č. j. 5C/1/2012,
takto:
- V řízení se pokračuje.
- Návrh se odmítá.
- Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
- Každému z navrhovatelů se vrací soudní poplatek ve výši 5.000 Kč.
- Každý ze navrhovatelů se vyzývá, aby ve lhůtě do 2 týdnů od doručení tohoto usnesení sdělil soudu bankovní spojení pro vrácení soudního poplatku.
Odůvodnění:
- Krajskému soudu byla dne 10. 9. 2024 doručena žaloba, kterou se navrhovatelé jako žalobci domáhali zrušení rozhodnutí Krajského úřadu Pardubického kraje ze dne 10. 7. 2024, č. j. KUPA-4787/2024/23/OMSŘI/Fr-7. Tímto rozhodnutím Krajský úřad Pardubického kraje zamítl odvolání navrhovatelů jako žalobců a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Polička ze dne 27. 12. 2024, č. j. MP/35326/2023/SÚ/K, jímž byla dodatečně povolena stavba s názvem stavební úpravy a nástavba M. H. č. p. XXX na ul. XXX v X na pozemcích výše specifikovaných v tomto rozhodnutí. Toto rozhodnutí navrhovatelé jako žalobci napadli žalobou výše zmíněnou, v němž byly uplatněny i námitky proti platnému územnímu plánu Města Poličky, vydaném veřejnou vyhláškou ze dne 23. 2. 2012, č. j. 5 C/1/2012. Z tohoto důvodu krajský soud přerušil řízení o zmíněné žalobě vedené pod sp. zn. 52 A 55/2024 a část žaloby vztahující se k přezkumu opatření obecné povahy vyloučil k samostatnému řízení vedeném pod sp. zn. 52 A 64/2024. Zbývající část žaloby, směřující proti rozhodnutí Krajského úřadu Pardubického kraje, krajský soud podle § 46 odst. 1 písm. b) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění (dále jen „s.ř.s.“), pro opožděnost odmítl, a to usnesením ze dne 29. 1. 2025, č. j. 52 A 55/2024-55, přičemž kasační stížnost podanou proti tomuto usnesení Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 23. 5. 2025, č. j. 5 AS 31/2025-26, zamítl. K tomu je ještě třeba uvést, že krajský soud před odmítnutím výše zmíněné žaloby řízení o návrhu na přezkum opatření obecné povahy přerušil do právní moci rozhodnutí o kasační stížnosti podané ve věci 52 A 55/2024, tj. v řízení, jehož předmětem byl přezkum výše zmíněného rozhodnutí Krajského úřadu Pardubického kraje.
- Vzhledem k tomu, že odpadl důvod pro přerušení tohoto řízení, když o zmíněné kasační stížnosti ve věci sp. zn. 52 A 55/2024 bylo pravomocně rozhodnuto, protože kasační stížnost proti rozhodnutí krajského soudu vydaném v tomto řízení Nejvyšší správní soud výše zmíněným rozsudkem zamítl, rozhodl ve výroku I. o pokračování tohoto řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy. Ve vztahu k výroku II. krajský soud dospěl k tomuto závěru.
- Podle ust. 101a s.ř.s. návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo části je oprávněn podat ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech opatřením obecné povahy vydaným správním orgánem, zkrácen. Pokud je podle zákona současně oprávněn ve věci, ve které bylo opatření obecné povahy užito, podat ve správním soudnictví žalobu nebo jiný návrh, může navrhnout zrušení opatření obecné povahy jen společně s takovým návrhem.
- V dané věci, jak vyplývá z výše uvedených skutečností, se navrhovatelé jako žalobci domáhali přezkumu výše zmíněného rozhodnutí Krajského úřadu Pardubického kraje, přičemž v žalobě uplatnili i námitky proti platnému územnímu plánu města Poličky, vydaném veřejnou vyhláškou ze dne 23. 2. 2012, č. j. 5 C/1/2012 a v případě části žaloby směřující proti tomuto opatření obecné povahy se jedná o tzv. incidenční přezkum podle § 101a s.ř.s. V takovém případě má návrh podle § 101a s.ř.s. akcesorickou povahu, přičemž výsledek řízení o žalobě je závislý na posouzení zákonnosti opatření obecné povahy. Smyslem zvláštní aktivitní legitimace zde obsažené je zajistit žalobci efektivní obranu proti správnímu rozhodnutí, jímž se cítí být dotčen a má mu tedy umožnit „napadnout opatření obecné povahy akcesoricky, a to právě a jen proto, že z něj vychází správní rozhodnutí, jež mělo zasáhnout do jeho práv“ (k tomu srov rozsudek KS Brno č. j. 67 A 1/2017-47). Žaloba proti aplikujícímu úkonu má tak sloužit jako „podvozek“ pro incidenční návrh na zrušení opatření obecné povahy (srov. rozsudek NSS ze dne 14. 5. 2021, č. j. 5 As 430/2019-32). Pokud je zřejmé, že podmínka akcesoričnosti není splněna, je nutné návrh na zrušení opatření obecné povahy odmítnout dle § 46 odst. 1 písm. a) s.ř.s. (srov. rozsudek NSS ze dne 14. 5. 2021, č. j. 5 As 430/2019-32).
- Incidenční přezkum může být soudem vyloučen (například pokud žaloba proti rozhodnutí byla opožděná a nemůže být projednávána) nebo může být shledána nepřípustným (například pokud se nepodává v zákonem stanovené lhůtě). Pokud soud dospěje k závěru, že incidenční přezkum je vyloučen nebo nepřípustný, musí návrh na takový přezkum odmítnout. Jak je uvedeno v usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 10. 2022, č. j. 4 Ao 7/2021, „Nejvyšší správní soud tedy uzavírá, že akcesoričnost návrhu na zrušení opatření obecné povahy, tj. jeho reálný význam pro rozhodnutí pro rozhodnutí o žalobě proti úkonu správního orgánu, kterým bylo opatření obecné povahy vůči navrhovateli použito, je zvláštní podmínkou řízení o incidenčním návrhu na zrušení opatření obecné povahy podle § 101a odst. 1 věty druhé s.ř.s. Pokud je zjevné, že tato podmínka řízení není splněna, je na místě takový návrh na zrušení opatření obecné povahy odmítnout podle § 46 odst. 1 písm. a) s.ř.s.“.
- V daném případě nebyla splněna podmínka akcesoričnosti návrhu, když žaloba, v němž byl uplatněn návrh na zrušení opatření obecné povahy, byla shledána opožděnou a byla proto zamítnuta pro opožděnost, v daném v případě je tedy vyloučen přezkum opatření obecné povahy podle § 101a s.ř.s. a krajský soud tak musel ve výroku II. návrh odmítnout podle § 46 odst. 1 písm. a) s.ř.s. jako nepřípustný.
- Výrok III. se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 s.ř.s., podle něhož pokud je žaloba odmítnuta, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
- Výrok IV. se opírá o ustanovení § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., podle něhož byl-li návrh na zahájení řízeni před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený soudní poplatek.
- Navrhovatelé byli ve výroku V. vyzváni ke sdělení bankovního spojení pro vrácení soudního poplatku.
Poučení:
Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům řízení.
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Pardubice 28. července 2025
JUDr. Jan Dvořák v. r.
předseda senátu