USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Miroslava Makajeva a soudců Mgr. Věry Pazderové, LL.M., M.A., a JUDr. Davida Krysky, Ph.D., ve věci

žalobců:  a) H. V.

b) J. V.

oba bytem X

oba zastoupeni advokátem Mgr. Karlem Hunešem

sídlem Klicperova 1266/1, Hradec Králové

proti

žalovanému:  Krajský úřad Středočeského kraje

  sídlem Zborovská 81, Praha 5

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 2. 2025, č. j. 025439/2025/KUSK,

takto:

1. Žaloba se odmítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1.            Žalobci se žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s. ř. s.“) domáhali zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, kterým žalovaný zamítl jejich odvolání proti rozhodnutí ze dne 20. 9. 2024, č. j. 4215/24/DPo, jímž Obecní úřad Líbeznice nevyhověl jejich žádosti o vydání společného povolení pro stavební záměr „zahradní domek s funkcí fitness“ na pozemku parc. č. XA v k. ú. X.

2.            Soud při ověřování podmínek řízení nejprve zkoumal včasnost žaloby.

3.             Lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu je obecně upravena v § 72 odst. 1 s. ř. s., podle kterého platí, že žalobu lze podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Takovým zvláštním zákonem je též zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon (dále jen „nový stavební zákon“).

4.            Podle § 306 nového stavebního zákona platí, že žalobu proti rozhodnutí stavebního úřadu, s výjimkou rozhodnutí o přestupku, lze podat do jednoho měsíce poté, kdy bylo rozhodnutí žalobci oznámeno (odst. 1). Rozšířit žalobu na dosud nenapadené výroky nebo ji rozšířit o další žalobní body může žalobce jen ve lhůtě dvou měsíců poté, kdy mu bylo rozhodnutí oznámeno (odst. 2).

5.            U procesních norem, mezi které patří úprava lhůt pro podání žaloby, je pravidlem, že soud postupuje podle aktuálně účinného zákona, nestanoví-li přechodná ustanovení jinak. Jednoměsíční žalobní lhůta podle § 306 odst. 1 nového stavebního zákona se tak uplatní i v případě, bylo-li řízení před správními orgány (zcela či zčásti) vedeno podle předchozí právní úpravy. Pro určení délky žalobní lhůty je rozhodný okamžik zahájení soudního řízení.

6.            Napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 10. 2. 2025, tedy již za účinnosti nového stavebního zákona. Soud si od žalovaného vyžádal kopii dokladu o doručení (č. l. 17 soudního spisu), z níž zjistil, že napadené rozhodnutí bylo doručeno do datové schránky zástupce žalobců dne 12. 2. 2025. Poslední den jednoměsíční lhůty podle § 306 odst. 1 nového stavebního zákona tedy připadl na středu 12. 3. 2025 (§ 40 odst. 2 s. ř. s.).

7.            Žaloba byla podána prostřednictvím datové schránky až dne 14. 4. 2025, tedy po uplynutí žalobní lhůty. Zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout (§ 72 odst. 4 s. ř. s.) [k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 4. 2025, č. j. 1 As 297/2024-46].

8.            K délce žalobní lhůty soud dále doplňuje, že nový stavební zákon byl ve Sbírce zákonů publikován již dne 29. 7. 2021, včetně zvláštního pravidla o zkrácení lhůty k podání správní žaloby v § 306 a přechodného ustanovení v § 331. Účinnost této části byla následně odložena až na 1. 7. 2024 zákonem č. 152/2023 Sb. (část I, bod 419), který nabyl účinnosti 1. 7. 2023. Přinejmenším od posledně uvedeného data nemohli být žalobci (respektive jejich zástupce) na pochybách, co bude obsahem nové právní úpravy (včetně změny žalobní lhůty) a od jakého okamžiku bude účinná (viz již zmíněný rozsudek č. j. 1 As 297/2024-46).

9.            Pro úplnost lze dodat, že vzhledem k vydání i doručení napadeného rozhodnutí již za účinnosti nového stavebního zákona se na projednávanou věc neuplatní nedávný nález Ústavního soudu ze dne 26. 3. 2025, sp. zn. I. ÚS 3241/24, který se týká situace, ve které napadené správní rozhodnutí bylo vydáno i doručeno ještě před účinností § 306 odst. 1 nového stavebního zákona.

10.            Soud proto žalobu z důvodu opožděnosti podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. odmítl. Současně rozhodl o náhradě nákladů řízení v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.

Poučení:

Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 29. dubna 2025

Mgr. Miroslav Makajev v. r.

předseda senátu