USNESENÍ

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Kateřiny Bednaříkové a soudců JUDr. Michala Hájka, Ph.D. a Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka ve věci

žalobce: V. D., nar.

 bytem
 

proti

žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje

 se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, 370 01 České Budějovice

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 6. 2025, č.j. KUJCK 74132/2025,

takto:

1. Žaloba se odmítá.

2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 18. 7. 2025 se žalobce domáhá zrušení shora označeného rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž byl podle § 47 odst. 2 písm. a) zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o specifických zdravotních službách“), zamítnut návrh na přezkoumání lékařského posudku ve věci neuznání nemoci z povolání vydaný poskytovatelem zdravotních služeb Nemocnice České Budějovice, a.s., Oddělením pracovního lékařství (dále jen „poskytovatel  zdravotních služeb“) ze dne 17. 6. 2024, č. 72/2024.
2. Žalobce namítal, že žalovaný nedostatečně prokázal a zjistil skutkový stav věci týkající se zdravotního stavu žalobce v souvislosti s výkonem jeho práce a žalovaný v důsledku toho vydal nepřezkoumatelné a neodůvodněné rozhodnutí. Žalobce tvrdí, že pracoval ve ztížených pracovních podmínkách spočívajících ve vysokých teplotách, přičemž došlo k náhlému závanu studeného větru, jenž způsobil žalobci bolest ramene, kvůli které byl následně operován. Na základě uvedeného podal žalobce žádost o vydání lékařského posudku o nemoci z povolání. Poskytovatel zdravotních služeb ve vydaném lékařském posudku neuznal žalobci nemoc z povolání na základě provedeného šetření Krajskou hygienickou stanicí. Žalobce proto podal k žalovanému návrh na přezkoumání lékařského posudku, který tento návrh zamítl. Žalobce se domáhá zrušení napadeného rozhodnutí.
3. Krajský soud se nejprve zabýval otázkou, zda jsou splněny podmínky pro to, aby se mohl žalobou napadeným rozhodnutím zabývat věcně. Přitom dospěl k závěru, že tomu tak není, neboť žaloba je nepřípustná.
4. Podle § 70 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s. ř. s.“), platí, že ze soudního přezkoumání jsou vyloučeny úkony správního orgánu, které nejsou rozhodnutími.
5. Tímto ustanovením a pojmem rozhodnutí se odkazuje na § 65 odst. 1 s. ř. s., v němž je vymezena tato legislativní zkratka pro účely soudního řádu správního. Podle tohoto ustanovení je rozhodnutím úkon správního orgánu v předcházejícím řízení, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují práva a povinnosti žalobce.
6. Podle § 70 písm. d) s. ř. s. platí, že ze soudního přezkoumání jsou vyloučeny úkony správního orgánu, jejichž vydání závisí výlučně na posouzení zdravotního stavu osob nebo technického stavu věcí, pokud sama o sobě neznamenají právní překážku výkonu povolání, zaměstnání, nebo podnikatelské, popřípadě jiné hospodářské činnosti, nestanoví-li zvláštní zákon jinak.
7. Krajský soud zhodnotil, že rozhodnutí o návrhu na přezkoumání lékařského posudku ve věci neuznání nemoci z povolání splňuje podmínky pro vyloučení napadeného rozhodnutí ze soudního přezkoumání. Lékařský posudek vydaný poskytovatelem zdravotních služeb není podle § 65 odst. 1 s. ř. s. rozhodnutím, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují práva a povinnosti žalobce a dochází tak k zásahu do veřejných subjektivních práv a povinností žalobce. Napadené rozhodnutí vychází z lékařského posudku vydaného poskytovatelem zdravotních služeb, který se zabývá pouze posouzením zdravotního stavu žalobce, proto nemohlo dojít k zásahu do veřejných subjektivních práv nebo povinností žalobce. Je totiž zcela na vůli žalobce, bude-li se domáhat, a to případně i soudní cestou, svých práv vyplývajících z předpisů pracovněprávních (event. tato práva touto cestou bránit), popřípadě náležejících mu podle předpisů o důchodovém pojištění. Rozhodnutí o tom, zda určitá choroba je nemocí z povolání, je současně nepochybně rozhodnutím, které závisí výlučně na posouzení zdravotního stavu, když otázky odborné (medicínské) vysoce převažují nad otázkami právními. Jak uvádí žalovaný v napadeném rozhodnutí, o zdravotním stavu se nerozhoduje, ten se zjišťuje.
8. Krajský soud při svých závěrech vycházel z právního názoru Nejvyššího správního soudu, který v právní větě rozsudku ze dne 8. 3. 2005, čj. 4 As 46/2003–71, vyslovil, že „posudek zdravotnického zařízení, jímž se neuznává nemoc za nemoc z povolání, závisí výlučně na posouzení zdravotního stavu osoby, a protože samo o sobě neznamená právní překážku výkonu povolání, je vyloučeno ze soudního přezkumu podle ustanovení § 70 písm. d) s. ř. s.“
9. V textu citovaného rozsudku Nejvyššího správního soudu se dále uvádí, že „za situace, kdy stěžovatel napadl rozhodnutí, jehož vydání záviselo výlučně na posouzení jeho zdravotního stavu, a které tím, že spočívá nikoliv v přiznání nemoci z povolání, ale naopak v nepřiznání nemoci z povolání (stěžovatel nemá již žádné onemocnění, které by mohlo být hlášeno jako nemoc z povolání), samo o sobě nemůže být, a také není překážkou výkonu povolání, zaměstnání atd.“
10. Krajský soud při svých závěrech dále vycházel z právního názoru Nejvyššího správního soudu, který v usnesení ze dne 11. 11. 2003, čj. 7 A 93/2002–41, publ. pod č. 180/2004 Sb. NSS, v právní větě vyslovil, že „posudkový závěr o zdravotním stavu, a tedy i o tom, zda nemoc má charakter nemoci z povolání, není rozhodnutím, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují práva ve smyslu § 77 odst. 1 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ani ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s. Soud proto žalobu na přezkoumání takového závěru odmítne podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s § 68 písm. e) a § 70 písm. a) a d) s. ř. s.“
11. I přesto, že žalobce namítá, že žalovaný řádně nepřezkoumal zjištěný skutkový stav věci a neučinil úkony směřující k úplnému zjištění skutkového stavu věci, čímž dle žalobce nastala nepřezkoumatelnost a neodůvodněnost napadeného rozhodnutí, je napadené rozhodnutí týkající se posouzení, zda nemoc je nemocí z povolání či nikoliv, rozhodnutím, kterým nedochází k zásahu do práv a povinností žalobce a jeho vydání závisí pouze na posouzení zdravotního stavu žalobce poskytovatelem zdravotních služeb, a je tudíž jako takové vyloučeno ze soudního přezkoumání.
12. Krajský soud tak uzavírá, že napadené rozhodnutí o zamítnutí návrhu na přezkoumání lékařského posudku je úkonem správního orgánu, jehož vydání závisí výlučně na posouzení zdravotního stavu osoby, a zároveň nejde o rozhodnutí ve smyslu legislativní zkratky podle § 65 odst. 1 s. ř. s. Proto je napadené rozhodnutí podle § 70 písm. a) a d) s. ř. s. vyloučeno ze soudního přezkumu.
13. Žaloba směřující proti rozhodnutí, které je z přezkoumání vyloučeno, je podle § 68 písm. e) s. ř. s. nepřípustná.
14. Podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. dále platí, že nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže je podle tohoto zákona nepřípustný.
15. Ze shora uvedených důvodů krajský soud žalobu podle § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 68 písm. e) a § 70 písm. a) a d) s. ř. s. odmítl jako nepřípustnou (výrok I.).
16. Výrok II. o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.
17. Vzhledem k tomu, že krajskému soudu byla zjevná nepřípustnost žaloby zřejmá již od samého počátku řízení a bylo tedy zřejmé, že žaloba bude odmítnuta, nerozhodoval krajský soud pro neúčelnost samostatně o žádosti žalobce o ustanovení zástupce a o osvobození od soudních poplatků.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

České Budějovice dne 22. července 2025

Mgr. Kateřina Bednaříková  v. r.

předsedkyně senátu