5 Ads 132/2025 - 47
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jakuba Camrdy a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Viktora Kučery v právní věci žalobkyně: T. R., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 1292/25, Praha 5, o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 10. 6. 2025, č. j. 58 Ad 3/2023-183,
takto:
Odůvodnění:
[1] Žalobkyně (stěžovatelka) podala k Nejvyššímu správnímu soudu kasační stížnost proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 10. 6. 2025, č. j. 58 Ad 3/2023‑183, jímž byla odmítnuta její žaloba proti rozhodnutí žalované ze dne 18. 1. 2023, č. j. Xa. Tímto rozhodnutím byly zamítnuty stěžovatelčiny námitky a potvrzeno prvostupňové rozhodnutí žalované ze dne 7. 12. 2022, č. j. Xb, jímž byl dle § 67 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění účinném do 30. 9. 2023, zvýšen starobní důchod, který je stěžovatelce vyplácen.
[2] Podle § 105 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), musí být stěžovatel v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
[3] V kasační stížnosti stěžovatelka navrhla, aby jí byl pro řízení o kasační stížnosti ustanoven zástupce. Nejvyšší správní soud tento návrh usnesením ze dne 31. 7. 2025, č. j. 5 Ads 132/2025‑37, zamítl (výrok I.), a vyzval stěžovatelku, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení předložila plnou moc, kterou udělila k zastupování v řízení o kasační stížnosti advokátovi, nebo ve stejné lhůtě prokázala, že má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie (výrok II.).
[4] Stěžovatelka totiž ve vyplněném formuláři, který zaslala Nejvyššímu správnímu soudu za účelem doložení svých osobních, majetkových a výdělkových poměrů, neuvedla o svých poměrech úplné a dostatečně konkrétní informace. V důsledku toho stěžovatelka neprokázala nedostatek finančních prostředků, který je jedním z předpokladů pro osvobození od soudních poplatků, a tím i pro ustanovení zástupce (srov. § 35 odst. 10 ve spojení s § 36 odst. 3 s. ř. s. a rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 8. 2009, č. j. 1 As 39/2009-88, publ. pod č. 1962/2010 Sb. NSS).
[5] Nejvyššímu správnímu soudu bylo nadto z jeho rozhodovací činnosti známo, že stěžovatelka u něj zahájila desítky soudních řízení, v nichž opakovaně žádá o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce a opakovaně soudu dokládá nedostatečně vyplněný formulář sloužící k posouzení jejích žádostí, resp. návrhů. V těchto řízeních Nejvyšší správní soud označil majetkové poměry uvedené ve formuláři za obecné a nekonkrétní (srov. například usnesení ze dne 19. 11. 2020, č. j. 8 Ads 244/2020‑26, ze dne 19. 4. 2023, č. j. 4 Ads 106/2023‑18, ze dne 10. 1. 2024, č. j. 3 Ads 232/2023‑48, nebo také ze dne 21. 7. 2025, č. j. 10 Ads 123/2025‑58). Stěžovatelka je tak již dostatečně seznámena s povinností tvrdit a doložit výše uvedené, resp. stěžovatelka si musí být vědoma nedostatečnosti údajů, které soudu opakovaně sděluje, a následků, které z toho pro ni plynou.
[6] Uvedené usnesení ze dne 31. 7. 2025, č. j. 5 Ads 132/2025‑37, bylo stěžovatelce doručeno do datové schránky v den jeho vydání. Poslední den lhůty 15 dnů pro předložení plné moci nebo doložení vysokoškolského právnického vzdělání tak v souladu s § 40 odst. 1 s. ř. s. připadl na pátek 15. 8. 2025.
[7] Nejvyšší správní soud obdržel dne 12. 8. 2025 podání, kterým stěžovatelka znovu navrhla, aby jí byl ustanoven nezávislý a kvalifikovaný právní zástupce se znalostí dané složité problematiky. Z ustálené judikatury zdejšího soudu nicméně vyplývá, že jsou‑li ve stejném řízení podány opakované žádosti o osvobození od soudních poplatků nebo návrhy na ustanovení zástupce, soudy jsou o nich povinny rozhodnout pouze v případě, že obsahují nové, dříve neuplatněné skutečnosti, které svědčí např. o změně poměrů účastníka řízení (např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 5. 2008, č. j. 3 Ads 43/2007‑150, ze dne 17. 6. 2008, č. j. 4 Ans 5/2008‑65, ze dne 22. 1. 2015, č. j. 8 Afs 201/2014‑13, ze dne 16. 12. 2015, č. j. 8 As 145/2015‑12, ze dne 12. 10. 2016, č. j. 1 As 256/2016‑13, ze dne 16. 5. 2018, č. j. 6 As 92/2018‑17, nebo ze dne 9. 12. 2019, č. j. 6 As 201/2019‑39; srov. též usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 11. 2020, č. j. 4 As 281/2020‑23, nebo ze dne 21. 1. 2021, č. j. 3 Ads 323/2020‑52, která byla vydána ve věcech stěžovatelky). Tak tomu v posuzované věci není. Návrh byl podán ze stejných důvodů jako návrh původní a žádná změna poměrů stěžovatelky z něj neplyne. O jejím návrhu proto nebylo znovu rozhodováno.
[8] Zmíněným podáním ze dne 12. 8. 2025 ani jiným podáním stěžovatelka ve stanovené lhůtě nepředložila plnou moc udělenou advokátovi ani nedoložila své vysokoškolské právnické vzdělání, ačkoli to vyžaduje § 105 odst. 2 s. ř. s. Neodstranila tedy nedostatek podmínky řízení a v řízení nelze pokračovat. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost podle § 46 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s. odmítl.
[9] Vzhledem k odmítnutí kasační stížnosti nemá podle § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s. žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Poučení:
Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3, § 120 s. ř. s.).
V Brně dne 21. srpna 2025
JUDr. Jakub Camrda
předseda senátu