[OBRÁZEK]

česká republika

rozsudek

jménem republiky

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Karolínou Tylovou, LL.M. ve věci:

 

žalobce: X, narozený dne X
bytem X

proti

 

žalované: Česká správa sociálního zabezpečení,
sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha

 

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 27. 11. 2024, č. j. X

 

takto:

  1. Žaloba se zamítá
  2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.


Odůvodnění:

  1. Podanou žalobou se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalované, kterým bylo změněno rozhodnutí Územní správy sociálního zabezpečení pro Ústecký kraj, Liberecký kraj, Královéhradecký kraj a Pardubický kraj, Okresní správy sociálního zabezpečení Ústí nad Labem (dále jen „ÚSSZ“) ze dne 11. 9. 2024, č. j. X, jímž bylo podle § 124 odst. 5 a § 125 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, rozhodnuto o povinnosti žalobce uhradit přeplatek na dávce nemocenského pojištění – nemocenském za období od 29. 1. 2024 do 19. 3. 2024 v celkové výši 42 304 Kč. Změna spočívala v upřesnění konkrétního období, za které přeplatek vznikl (od 29. 1. 2024 do 29. 2. 2024).
  2. Dne 31. 10. 2023 bylo ÚSSZ doručeno rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti žalobce. Žalobce byl uznán dočasně práce neschopným od 30. 10. 2023 do 27. 3. 2024. V průběhu výplaty nemocenského bylo ÚSSZ zjištěno, že žalobce v době trvání dočasné pracovní neschopnosti porušil režim dočasně práce neschopného pojištěnce. Z tohoto důvodu ÚSSZ rozhodnutím ze dne 30. 5. 2024, č. j. X, rozhodla o odnětí nemocenského při dočasné pracovní neschopnosti v trvání od 30. 10. 2023 do 27. 3. 2024, a to za období od 29. 1. 2024 do 19. 3. 2024. V době vydání rozhodnutí bylo nemocenské za období od 29. 1. 2024 do 29. 2. 2024 již vyplaceno, čímž vznikl přeplatek na dávce nemocenského pojištění ve výši 42 304 Kč. V důsledku toho ÚSSZ rozhodnutím ze dne 11. 9. 2024 rozhodla o povinnosti žalobce uhradit přeplatek na dávce nemocenského pojištění v uvedené výši.
  3. Proti prvostupňovému rozhodnutí brojil žalobce odvoláním, v němž mimo jiné namítal, že ÚSSZ v postavení veřejnoprávního podepisujícího nedodržela při vyhotovování dokumentů povinnosti podle § 11 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, a neoznačila dokumenty kvalifikovaným elektronickým razítkem, konkrétně se jednalo o dokumenty ze dne 6. 5. 2024, č. j. X, a ze dne 16. 8. 2024, č. j. X.
  4. Napadeným rozhodnutím žalovaná změnila prvostupňové rozhodnutí výše specifikovaným způsobem. Uvedla, že se ÚSSZ dopustila nesprávnosti při formulování výroku prvostupňového rozhodnutí, avšak bez praktického dopadu na výsledek řízení. Žalovaná změnovým výrokem upřesnila konkrétní období, za které přeplatek vznikl. Námitky žalobce žalovaná označila za nedůvodné. Co se týká zpochybnění platnosti předchozích rozhodnutí, která byla podkladem napadeného rozhodnutí, a to kvůli absenci kvalifikovaného elektronického časového razítka, žalovaná konstatovala, že zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, tuto povinnost orgánům veřejné moci neukládá. Kvalifikovaná elektronická časová razítka se používají zejména u podání, kde je důležité dodržení zákonných lhůt počítaných dle konkrétního časového údaje, což v případě správního řízení není. Žalovaná dále upřesnila, že autenticitu podepisující osoby, včetně data podpisu zaručuje kvalifikovaný (uznávaný) elektronický podpis (kromě systému datových stránek). Pro časové určení právních účinků rozhodnutí je pak rozhodný den doručení rozhodnutí, od kterého se odvíjí lhůta pro podání odvolání a následně právní moc. Časové razítko se používá zejména jako doplněk elektronického podpisu. Zákonem není stanoveno, že rozhodnutí musí být opatřeno časovým razítkem, a už vůbec ne, že by jeho absence způsobovala nezákonnost vydaného rozhodnutí.
  5. Proti napadenému rozhodnutí žalobce brojil včasně podanou žalobou. Obdobně jako v odvolání namítal, že při vyhotovování písemností nebyla ze strany správních orgánů dodržena povinnost podle § 11 zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce.  Vydané dokumenty nebyly opatřeny řádnými validačními prvky, konkrétně kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem. Z tohoto důvodu žalobce označil napadené rozhodnutí za neplatné. Žalovaná podle žalobce jeho odvolací námitky nesprávně vyhodnotila. Navrhoval proto, aby soud napadené rozhodnutí i jemu předcházející rozhodnutí ÚSSZ zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení.
  6. V písemném vyjádření k žaloby žalovaná argumentace žalobce odmítla. S odkazem na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 28. 4. 2023, č. j. 31 Ad 15/2020-212, uvedla, že absence časového razítka nemůže způsobit nezákonnost vydaných rozhodnutí. Navrhovala, aby soud žalobu zamítl jako nedůvodnou.
  7. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, v řízení dle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), v rozsahu a mezích žalobních bodů, kterými je v duchu dispoziční zásady, jíž je správní soudnictví ovládáno, vázán, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu v době rozhodování správního orgánu, v souladu s § 75 odst. 1, odst. 2 s. ř. s.
  8. K námitce týkající se absence kvalifikovaného elektronického časového razítka uvádí soud ve shodě s rozsudkem Krajského soudu v Brně č. j. 31 Ad 15/2020-212 následující:
  9.  Náležitosti písemného vyhotovení rozhodnutí jsou dány § 69 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, podle nějž „v písemném vyhotovení rozhodnutí se uvede označení "rozhodnutí" nebo jiné označení stanovené zákonem. Písemné vyhotovení rozhodnutí dále musí obsahovat označení správního orgánu, který rozhodnutí vydal, číslo jednací, datum vyhotovení, otisk úředního razítka, jméno, příjmení, funkci nebo služební číslo a podpis oprávněné úřední osoby. Podpis oprávněné úřední osoby je na stejnopisu možno nahradit doložkou "vlastní rukou" nebo zkratkou "v. r." u příjmení oprávněné úřední osoby a doložkou "Za správnost vyhotovení:" s uvedením jména, příjmení a podpisu úřední osoby, která odpovídá za písemné vyhotovení rozhodnutí.“ Podle odst. 3 citovaného ustanovení „pokud se má rozhodnutí doručit elektronicky, vyhotoví úřední osoba, která za písemné vyhotovení rozhodnutí odpovídá, jeho elektronickou verzi.“
  10. Elektronická verze rozhodnutí může být podle povahy věci buď originálem rozhodnutí, nebo stejnopisem rozhodnutí. Podepisování elektronické verze rozhodnutí přitom bude nutně odlišné od listinné podoby. Elektronickou verzi, podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 9. 2014, č. j. 9 As 34/2014-76 „má podle dikce § 69 odst. 3 podepsat uznávaným elektronickým podpisem úřední osoba, která odpovídá za písemné vyhotovení. Vzhledem k době vzniku správní řád nepočítal s možností elektronického správního spisu a tudíž i možností, že by originál rozhodnutí byl vydán také v elektronické podobě. Zjevně tedy předpokládal, že originál rozhodnutí bude založen v písemné podobě ve spisu a u elektronické verze rozhodnutí může jít z povahy věci pouze o stejnopis. Proto se zde vyskytuje pouze elektronický podpis úřední osoby, která odpovídá za písemné vyhotovení, analogicky k běžnému podpisu úřední osoby, která odpovídá za písemné vyhotovení, uvedenému v § 69 odst. 1 větě třetí. Není však důvod nepovažovat za řádnou elektronickou verzi rozhodnutí ve smyslu § 69 odst. 3 i jeho originál (tedy podepsaný elektronicky oprávněnou úřední osobou) za situace, kdy je uznávaný elektronický podpis postaven na úroveň běžného podpisu (§ 3 zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu).“ Elektronická verze rozhodnutí tak musí splňovat stejné náležitosti jako originál nebo stejnopis rozhodnutí podle § 69 odst. 1 a 2 správního řádu, s výjimkami uvedenými v § 69 odst. 3 správního řádu.
  11. Podmínkou zákonnosti správního rozhodnutí je tudíž mimo jiné jeho podepsání oprávněnou úřední osobou (srov. též rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 4. 2016, č. j. 2 As 285/2015-49). Nedostatek podpisu na rozhodnutí správního orgánu přitom může vést k nezákonnosti a v určitých případech i nicotnosti správního rozhodnutí (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 6. 2015, č. j. 10 As 1/2014-187).
  12. Dále podle § 69a odst. 3 zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o archivnictví a spisové službě“) „před převedením dokumentu v digitální podobě na dokument v analogové podobě nebo změnou datového formátu dokumentu v digitální podobě ověří určený původce platnost elektronického podpisu, elektronické pečetě nebo elektronického časového razítka, je-li jimi dokument v digitální podobě opatřen, a platnost certifikátů, jsou-li na nich založeny. Údaje o výsledku ověření a datum převedení dokumentu v digitální podobě na dokument v analogové podobě nebo datum změny datového formátu dokumentu v digitální podobě určený původce zaznamená a uchová je spolu s dokumentem vzniklým převedením nebo změnou datového formátu.“ Podle odst. 4 citovaného ustanovení „dokument vzniklý převedením nebo změnou datového formátu opatří určený původce doložkou. Doložku dokumentu v analogové podobě podepíše osoba odpovědná za převedení dokumentu. Doložku dokumentu v digitální podobě podepíše osoba odpovědná za převedení nebo změnu datového formátu kvalifikovaným elektronickým podpisem nebo určený původce zapečetí kvalifikovanou elektronickou pečetí a dále doložku opatří kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem. Takový dokument má stejné právní účinky jako ověřená kopie dokumentu, jehož převedením nebo změnou datového formátu vznikl. Údaje týkající se převedení nebo změny datového formátu stanoví prováděcí právní předpis.“
  13. Použití kvalifikovaného elektronického časového razítka upravuje § 11 odst. 1 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, podle nějž „veřejnoprávní podepisující, který podepsal elektronický dokument, kterým činí úkon nebo právně jedná, způsobem podle § 5, a osoba, která podepsala elektronický dokument, kterým činí úkon při výkonu své působnosti, způsobem podle § 5, opatří podepsaný elektronický dokument kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem.“ Ustanovení § 5 zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce určuje, že „k podepisování elektronickým podpisem lze použít pouze kvalifikovaný elektronický podpis, podepisuje-li elektronický dokument, kterým a) činí úkon nebo právně jedná stát, územní samosprávný celek, právnická osoba zřízená zákonem nebo právnická osoba zřízená nebo založená státem, územním samosprávným celkem nebo právnickou osobou zřízenou zákonem nebo jejich orgán anebo jiná jejich součást (dále jen „veřejnoprávní podepisující“), nebo b) činí úkon osoba neuvedená v písmenu a) při výkonu své působnosti.“
  14. Zákon o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce navazuje na Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES, které v čl. 25 odst. 2 stanovuje, že „kvalifikovaný elektronický podpis má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.“ Podle jeho čl. 41 odst. 2 „u kvalifikovaného elektronického časového razítka platí domněnka správnosti data a času, které udává, a integrity dat, s nimiž jsou toto datum a tento čas spojeny.“
  15. Z uvedeného vyplývá, že zatímco kvalifikovaný elektronický podpis s rovnocennými účinky nahrazuje vlastnoruční podpis, účelem kvalifikovaného elektronického razítka je prokázání, že elektronický dokument, který je jím označený, existoval v okamžiku uvedeném na časovém razítku. Kvalifikované časové razítko je spojeno zejména s procesem ověřování platnosti elektronického podpisu v průběhu času. Nelze jím však prokázat provedení určitého úkonu jako např. vydání rozhodnutí.
  16. Kvalifikované elektronické časové razítko není součástí kvalifikovaného elektronického podpisu, přičemž je to právě kvalifikovaný elektronický podpis, který nahrazuje vlastnoruční podpis osoby jednající za správní orgán. Žalobce přitom v žalobě nenamítal, že by napadené rozhodnutí postrádalo podpis oprávněné úřední osoby jakožto jednu z jeho zákonných náležitostí. Absence kvalifikovaného časového razítka sama o sobě nemůže způsobit neplatnost těchto podpisů a nemá vliv na zákonnost rozhodnutí.
  17. Pro časové určení právních účinků rozhodnutí je pak rozhodný den doručení rozhodnutí, od kterého se pak odvíjí další lhůty a rovněž právní moc (bez ohledu na bližší časový údaj uvedený v hodinách, minutách sekundách jeho vytvoření a podepsání), jak správně uvedla již žalovaná v napadeném rozhodnutí.
  18. Z uvedených důvodů vyhodnotil soud žalobní námitky jako nedůvodné a žalobu zamítl podle § 78 odst. 7 s. ř. s.
  19. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 1 věta prvá s. ř. s., podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl.
  20. V souzeném případu měl úspěch žalovaný správní orgán, ten náhradu nákladů řízení nepožadoval, ostatně mu ani žádné náklady nad rámec jeho běžné činnosti nevznikly, soud proto vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

 

Liberec 2. července 2025

Mgr. Karolína Tylová, LL.M.

samosoudkyně