č. j. 11 A 70/2025-10

 

 

USNESENÍ

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Marka Bedřicha a soudců
JUDr. Jitky Hroudové a Mgr. Marka Zimy ve věci

žalobce: JUDr. V. Ř., Ph. D., narozený X,

bytem X

 

proti

žalovanému: Ministerstvo spravedlnosti 

sídlem Vyšehradská 16, 128 10  Praha 2

 

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29.05.2025, č. j. MSP-50/2022-OINS-ZK/33, a proti přípisu žalovaného ze dne 3. 6. 2025, č.j. MSP-50/2022-OINS-ZK/32,

 

takto:

 

  1. Žaloba se odmítá.
  2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů v řízení.

Odůvodnění:

 

  1. Žalobce podal ke zdejšímu soudu žalobu, kterou brojí proti v záhlaví označenému rozhodnutí žalovaného. Tím bylo deklaratorně potvrzeno hodnocení žalobce u zkoušky insolvenčních správců konané dne 26. 2. 2025. Žalobce byl u zkoušky hodnocen stupněm „neuspěl“. V napadeném rozhodnutí byl žalobce rovněž poučen o možnosti proti němu podat rozklad. Výše označené rozhodnutí napadl, jelikož se domnívá, že je nezákonné a nesprávné, neboť žalovaný postupoval v rozporu s právními předpisy, judikaturou a základními principy správního uvážení. Žalobní námitky směřují zejména na průběh zkoušky a její hodnocení. Žalobou současně napadl přípis žalovaného ze dne 3. 6. 2025, č. j. MSP-50/2022-OINS-ZK/32, kterým bylo odmítnuto podání žalobce směřující k posouzení námitky podjatosti a využití dozorových pravomocí ministerstva.
  2. Žaloba je nepřípustná.
  3. Podle § 46 odst. 1 písm. d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh je podle tohoto zákona nepřípustný.
  4. Podle § 68 písm. a) věta první s. ř. s. je žaloba nepřípustná také tehdy, nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon.
  5. Podle § 68 písm. e) s. ř. s. je žaloba nepřípustná také tehdy, domáhá-li se přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání podle tohoto nebo zvláštního zákona vyloučeno.
  6. Podle § 70 písm. c) s. ř. s. jsou ze soudního přezkoumání vyloučeny úkony správního orgánu, jimiž se upravuje vedení řízení před správním orgánem.
  7. Zdejší soud se nejprve zabýval otázkou, zda je možné rozhodnutí ze dne 29. 5. 2025 napadnout žalobou dle § 65 odst. 1. Podle tohoto ustanovení lze žalobou napadnout pouze takové rozhodnutí, kterým se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují práva nebo povinnosti žalobce. Jak Nejvyšší správní soud vysvětlil v rozsudku ze dne 15. 12. 2016, č. j. 2 As 228/2016-76, bodu 35, „za dotčení práv ve smyslu § 65 s. ř. s. nelze považovat každý tvrzený zásah do veřejných subjektivních práv, ale toliko zásah konečný“.
  8. Městský soud odkazuje také na závěr uvedený v rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem (dále „Krajský soud“, případně „KS“) ze dne 20. 8. 2024, č. j. 15 A 4/2024-34, jenž shledal, že „[p]okud se jedná o řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu podle § 65 a násl. s. ř. s., lze žalobou napadat přímo rozhodnutí správního orgánu prvního stupně jen tehdy, je-li výjimečně správní řízení zvláštním zákonem konstruováno jako jednostupňové. Není-li tomu tak, potom má nevyčerpání dostupných řádných opravných prostředků žalobcem za následek nepřípustnost žaloby.“.
  9. Zdejší soud shledal, že rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 5. 2025 nemohlo představovat konečný zásah do právní sféry žalobce, neboť proti němu bylo možné rozklad podat. Soudu je přitom známo, že žalobce rozklad podal dne 17. 6. 2025, když tuto listinu sám doložil v příloze žaloby.  Teprve rozhodnutí o rozkladu by bylo možné napadnout žalobou dle § 65 s. ř. s., jelikož právě to by bylo rozhodnutím konečným. Žalobce však v tomto případě brojí proti prvostupňovému rozhodnutí, proti němuž není žaloba přípustná dle § 68 odst. 1 písm. a) s. ř. s.
  10. Žalobce žalobou napadá i sdělení žalovaného ze dne 3. 6. 2025, č. j. MSP-50/2022-OINS-ZK/32, které se týká uplatnění námitky podjatosti k osobám členů zkušební komise pro zkoušky insolvenčních správců. K tomu soud uvádí, že rozhodnutí o námitce podjatosti úředních osob je příkladem úkonu, kterým se upravuje vedení řízení, a tedy je ze soudního přezkumu vyloučeno (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 10. 2003, č. j. 3 Afs 20/2003-23, č. 114/2004 Sb. NSS, a ze dne 28. 1. 2010, č. j. 4 As 1/2010-67, a dále též komentářovou literaturu, např. BLAŽEK, Tomáš. § 70 [Kompetenční výluky]. In: BLAŽEK, Tomáš, JIRÁSEK, Jan, MOLEK, Pavel, POSPÍŠIL, Petr, SOCHOROVÁ, Vendula, ŠEBEK, Petr. Soudní řád správní. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2016).
  11. Napadené sdělení k námitce podjatosti tedy nemá povahu rozhodnutí ve smyslu § 65 s. ř. s. Nelze brojit samostatně přímo proti rozhodnutí o námitce podjatosti, lze však brojit proti jeho důsledkům v rámci soudního přezkumu rozhodnutí ve věci samé. Soudní přezkum je tedy v souladu s čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, vyhlášené pod č. 2/1993 Sb., umožněn až v rámci konečného rozhodnutí. (usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 5. 9. 2023, č.j. 41 A 48/2023-43).
  12. Vzhledem k tomu, že výše označené sdělení žalovaného považuje soud za úkon správního orgánu, jímž se vede řízení před správním orgánem, který je dle § 70 písm. c) s. ř. s. vyloučen ze soudního přezkumu, nemohl se soud zabývat ani tímto sdělením.
  13. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobu odmítl pro nepřípustnost dle § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 68 odst. 1 písm. a) a písm. e) s. ř. s. Zároveň není možné využít postup podle § 46 odst. 5 s. ř. s., neboť žalobce byl o možnosti podat rozklad řádně poučen a v souladu s tímto poučením rozklad proti rozhodnutí podal.
  14. O nákladech řízení rozhodl soud postupem dle § 60 odst. 3 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.
  1. Pro úplnost soud uvádí, že nevyzýval žalobce k zaplacení soudního poplatku z podané žaloby, neboť dle § 6a odst. 4 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, platí, že soudní poplatek se nevybírá, jestliže soud návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítne.

Poučení:

 

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

 

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

 

Praha 15. července 2025

 

Mgr. Marek Bedřich v. r.

předseda senátu

 

Shodu s prvopisem potvrzuje H. P.