[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D., a soudců Mgr. Filipa Skřivana a JUDr. Ing. Venduly Sochorové v právní věci

žalobce:  M. M.

bytem X

proti

žalovanému: Energetický regulační úřad

sídlem Masarykovo nám. 5, Jihlava

o žalobě na ochranu před nezákonnými zásahy žalovaného spočívajícími v nezahájení řízení vůči distributorovi elektřiny, s nímž má žalobce uzavřenou smlouvu o dodávkách elektřiny, k podnětu žalobce ze dne 19.9.2024 a v nezpřístupnění veškeré dokumentace, kterou žalovaný ve vztahu k žalobci eviduje,

takto:

1. Nezpřístupnění kompletního spisu žalovaného vedeného pod sp. zn. 11790/2024-ERU k žádosti žalobce ze dne 30.9.2024 bylo nezákonným zásahem.
2. Žalovanému se ukládá zpřístupnit žalobci kompletní spis vedený pod sp. zn. 11790/2024-ERU do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
3. Ve zbylé části se žaloba zamítá.
4. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1 299 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Shrnutí podstaty věci

1. Žalobce se žalobou ze dne 25.11.2024 podanou podle § 82 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“), domáhal ochrany proti postupu žalovaného, který podle žalobcových tvrzení nezahájil správní řízení k podnětu žalobce (a ke komunikaci navazující) a neposkytl kompletní kopie spisů týkajících se tohoto podnětu. K výzvě zdejšího soudu (usnesení
   č.j. 62 A 80/2024-60 ze dne 29.11.2024) pak žalobce podáním ze dne 12.12.2024 upřesnil, že se domáhá vydání rozsudku, jímž by bylo žalovanému uloženo, aby vůči distributorovi elektřiny, s nímž má žalobce uzavřenou smlouvu o dodávkách elektřiny (ČEZ Prodej, a.s.), zahájil „žalobcem žádaná“ řízení k žalobcovu podnětu ze dne 19.9.2024 z toho důvodu, že mu distributor v rozporu se zákonem neumožnil odstoupit od smlouvy o dodávkách elektřiny; dále se žalobce domáhá vydání rozsudku, kterým by zdejší soud žalovanému uložil vydat žalobci „veškeré kopie všeho“, co se týká žalobce „či jeho podnětu ze dne 19.9.2024“ a co má žalovaný ve svých spisech, evidencích atp.

2. Z obsahu žaloby, z jejího doplnění a z postoje žalobce vyjádřeného při jednání soudu plyne, že žalobce se domáhá ochrany proti dvěma tvrzeným nezákonným zásahům žalovaného. Prvním žalobcem tvrzeným nezákonným zásahem má být nezahájení řízení k podnětu žalobce ze dne 19.9.2024; tu se žalobce domáhá uložení povinnosti žalovanému zahájit k podnětu žalobce ze dne 19.9.2024 přestupkové řízení vůči distributorovi elektřiny, s nímž má žalobce uzavřenou smlouvu o dodávkách elektřiny, a další „žalobcem žádané“ správní řízení (myšleno řízení sporné). Druhým žalobcem tvrzeným nezákonným zásahem má být nezpřístupnění veškeré dokumentace, která se týká žalobcova podnětu ze dne 19.9.2024 a navazující komunikace se žalovaným; tu se žalobce domáhá uložení povinnosti žalovanému zpřístupnit žalobci veškerou dokumentaci, kterou k žalobci a k jeho podnětu ze dne 19.9.2024 (a k navazující komunikaci mezi žalobcem a žalovaným) eviduje. K oběma tvrzeným nezákonným zásahům žalovaného žalobce uvádí, že se dne 19.9.2024 obrátil na žalovaného, což vyústilo v navazující komunikaci se žalovaným, která nevedla k zahájení žádného správního řízení s distributorem elektřiny. Žalovaný rovněž žalobci k jeho žádosti nezaslal kopii kompletního správního spisu, který podle žalobce musí k žalobcovu podání ze dne 19.9.2024 a k navazující vzájemné komunikaci vést.      

II. Shrnutí procesního postoje žalobce

3. Žalobce tvrdí, že byl žalovaný povinen na žalobcův podnět ze dne 19.9.2024 zahájit přestupkové řízení vůči společnosti ČEZ Prodej, a.s. Ta podle jeho názoru postupovala nezákonně, protože žalobcovo odstoupení od smlouvy o dodávkách elektřiny mylně považovala za „pouhé“ odstoupení od dohody, kterou byly sjednány konkrétní změny smlouvy.

4. Žalobce také tvrdí, že jeho podnět k zahájení přestupkového řízení obsahoval také návrh na zahájení sporného řízení, a proto žalovaný pochybil tím, že jej podle § 17 odst. 7 písm. e) bod 2. zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), k návrhu žalobce nezahájil.

5. Žalovaný podle žalobce postupoval nezákonně i tím, že žalobci odmítl poskytnout kopii veškeré dokumentace, kterou k žalobci v návaznosti na jeho podnět ze dne 19.9.2024 eviduje, byť ji podle žalobce má nepochybně k dispozici.
6. Na tomto svém procesním postoji pak žalobce setrval po celou dobu řízení před zdejším soudem, i při jednání soudu.

III. Shrnutí procesního postoje žalovaného

7. Žalovaný má za to, že postupoval v souladu se zákonem a že je žaloba nedůvodná. Na zahájení přestupkového řízení nemá žalobce podle žalovaného právní nárok, neboť jde o řízení zahajované z moci úřední, a žádný návrh na zahájení sporného řízení žalobce doposud nepodal. Poskytnutí veškeré dokumentace vztahující se k žalobci je podle žalovaného novým požadavkem, který žalobce ve svých podáních formuloval jako požadavek na předložení dokumentace k oběma správním řízením (přestupkovému i spornému); žalovaný však přestupkové ani sporné řízení nezahájil, a proto ve věci nevede spis, jehož kopii by mohl žalobci poskytnout.

8. Žalovaný tedy navrhuje žalobu jako nedůvodnou zamítnout. I žalovaný setrval na svém procesním postoji po celou dobu řízení před zdejším soudem, i při jednání soudu.

IV. Posouzení věci

9. Žaloba byla podána osobou oprávněnou (§ 82 s.ř.s.) proti pasivně legitimovanému žalovanému
   (§ 83 s.ř.s.; ve vztahu k požadavku na určení nezákonnosti tvrzených zásahů ani žalovaný nedostatek své pasivní legitimace nenamítal a nic takového neplyne ani z obsahu spisu) a včas (§ 84 odst. 1 s.ř.s.; žalovaný odmítl zahájit přestupkové řízení přípisem ze dne 25.9.2024 a od té doby podle svých tvrzení řízení nezahájil, k poskytnutí kopie správních spisů se pak žalovaný vyjádřil dne 7.10.2024 a od té doby žalobci k této jeho žádosti podle svých tvrzení nic neposkytl).

10. Pokud jde o žalobcem dovozovanou povinnost žalovaného zahájit správní řízení, pak z tvrzení žalobce a žalovaného a z listin dokládajících vzájemnou komunikaci žalobce a žalovaného, jimiž bylo při jednání soudu dokazováno, vyplývá, že žalobce zaslal žalovanému přípis (ze dne 19.9.2024), v němž uvedl, že dává „podnět k rozhodnutí o nezákonném postupu ČEZ, které obchází a odporuje energetickému zákonu a návrh na zahájení sankčního řízení“ a současně se vyjádřil tak, že „věřím, že dostojíte svým povinnostem a donutíte ČEZ Prodej, aby postupoval podle zákona“. Tento podnět vyhodnotil žalovaný jako podnět k zahájení přestupkového řízení, přitom v přípisu ze dne 25.9.2024 adresovaném žalobci uvedl, že „v postupu společnosti ČEZ Prodej […] nespatřuji porušení povinností držitele licence na obchod s elektřinou, které by naplňovalo znaky přestupku a následné možnosti uložení pokuty“, a informoval žalobce, že ačkoli neshledal důvody pro zahájení přestupkového řízení, je žalobce oprávněn iniciovat sporné řízení „o určení, zda právní vztah mezi zákazníkem a držitelem licence, jehož předmětem je dodávka nebo distribuce elektřiny, plynu nebo tepelné energie, vznikl, trvá nebo zanikl, a kdy se tak stalo“. Žalobce s vyřízením podnětu nesouhlasil, a proto proti němu podal stížnost (ze dne 30.9.2024), v níž zopakoval svoji žádost o zahájení přestupkového řízení a uvedl, že mu žalovaný sděluje „že mám možnost podat návrh na zahájení sporného řízení o určení platnosti zániku právního vztahu, který jsem krom jiného mým zde předmětným nezákonně vypořádaným podáním učinil“. Žalovaný však
    (v odpovědi ze dne 23.10.2024 na stížnost) potvrdil správnost postupu při vyřizování žalobcovy žádosti, když uvedl, že „podání směřovalo k druhé z uvedených variant, tj. šlo o podnět k výkonu dozoru […] v rámci Vašeho podání jsem totiž neidentifikoval žádný požadavek na rozhodnutí sporu vůči obchodníkovi“. S vyřízením stížnosti žalobce rovněž nesouhlasil, a proto podal žádost o její prošetření, v níž trval na tom, že jeho podání obsahovalo také návrh na zahájení sporného řízení (přípis žalobce ze dne 29.10.2024). Rada žalovaného v reakci uvedla, že shledala stížnost nedůvodnou a potvrdila shora uvedené závěry (přípis ze dne 9.12.2024).

11. Žalobce se tedy ve vztahu k prvnímu tvrzenému nezákonnému zásahu dovolává povinnosti žalovaného 1) zahájit přestupkové řízení (k tomu žalovaný tvrdí, že jde o řízení z moci úřední, na jehož zahájení nemá žalobce subjektivní právo, což také žalobci sdělil) a 2) zahájit sporné řízení ve smyslu § 17 odst. 7 písm. e) bod 2. energetického zákona, o které dle jeho tvrzení požádal podáním ze dne 19.9.2024 (k tomu žalovaný tvrdí, že žalobce žádný návrh na zahájení sporného řízení nepodal, a to ani v rámci podání ze dne 19.9.2024, ani později v reakci na navazující komunikaci mezi žalobcem a žalovaným).

12. Pokud jde o (ne)zahájení přestupkového řízení, pak judikatura konstantně dovozuje, že nikdo nemá veřejné subjektivní právo na zahájení řízení z moci úřední a že zde tedy není ani prostor pro ochranu takového neexistujícího práva ze strany správních soudů, a to ani prostřednictvím žaloby na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu ve smyslu § 82 s. ř. s.  (například rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 15.2.2017, č.j. 1 As 311/2016–26, ze dne 31.8.2017, č.j. 4 As 117/2017–46, č. 3631/2017 Sb. NSS, ze dne 1.11.2017, č.j. 6 As 160/2017–40, ze dne 11.4.2018, č.j. 6 As 363/2017–21, či ze dne 18.4.2019, č.j. 9 As 73/2019–65). Výjimku připustil Nejvyšší správní soud v situaci, kdy se konkrétní osoba cítí dotčena na svém hmotném právu v důsledku faktické nečinnosti stavebního úřadu, který nezahájil řízení o odstranění nepovolené stavby, ačkoli k tomu byl ze zákona povinen (rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 26.3.2021, č.j. 6 As 108/2019-39, č. 4178/2021 Sb. NSS); v tomto rozhodnutí však Nejvyšší správní soud uvedl, že tuto výjimku je třeba vykládat restriktivně, a proto stále platí, že „[n]apříklad poškozený se tak nemůže domáhat zahájení přestupkového řízení proti podezřelému z přestupku, neboť poškozený či jiné osoby odlišné od obviněného nemohou napadat výrok správního rozhodnutí týkající se viny či sankce, včetně výroku o zastavení řízení o přestupku“ (bod 84); právě uvedené přitom dopadá i na nynější věc, kdy žalobce požadoval po žalovaném zahájení přestupkového řízení vůči ČEZ Prodej, a.s.

13. V nyní posuzované věci tedy nemohlo být zasaženo do žalobcových subjektivních práv již proto, že žalobcův podnět ze dne 19.9.2024 směřoval k zahájení přestupkového řízení. Žalobce však veřejné subjektivní právo na jeho zahájení neměl a nezahájení tohoto řízení tedy již pojmově nemůže být zásahem správního orgánu. Důvody, pro které žalovaný dospěl k závěru, že nejsou dány důvody k zahájení přestupkového řízení k podnětu žalobce ze dne 19.9.2024, přitom žalovaný žalobci v přípisu ze dne 25.9.2024 korektně sdělil.

14. Pokud jde o žalobcovo tvrzení, že navrhoval zahájení sporného řízení dle § 17 odst. 7 písm. e) bodu 2. energetického zákona, pak žádný takový návrh podle zdejšího soudu nepodal; neučinil tak ani v rámci podnětu ze dne 19.9.2024, ani později v reakci na navazující komunikaci žalobce a žalovaného. Podání ze dne 19.9.2024 žalobce označil jako „STÍŽNOST – podnět k rozhodnutí o nezákonném postupu ČEZ“, přičemž v jeho úvodu uvedl, že podává „podnět k rozhodnutí o nezákonném postupu ČEZ, které obchází a odporuje energetickému zákonu a návrh na zahájení sankčního řízení“. O návrh na zahájení sporného řízení tedy nepochybně nešlo, a to ani podle označení, ani (a to především) podle obsahu (§ 37 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu); žalobce si stěžoval na postup ČEZ Prodej, a.s. a domáhal se toho, aby žalovaný rozhodl o tom, že tento postup je nezákonný. Poučil-li přitom žalovaný žalobce v přípisu ze dne 25.9.2024 reagujícím na žalobcův podnět ze dne 19.9.2024 o tom, že se (nebude-li souhlasit s odpovědí, podle níž přestupkové řízení zahajováno nebude) může na žalovaného obrátit s návrhem na rozhodnutí soukromoprávního sporu o určení zániku právního vztahu s ČEZ Prodej, a.s., pak žádný takový návrh žalobce neučinil; navazující komunikace mezi žalobcem a žalovaným byla vedena jen ohledně nesouhlasu žalobce s vyřízením podnětu ze dne 19.9.2024 a ohledně zpřístupnění správního spisu vážícího se k podnětu žalobce ze dne 19.9.2024.       

15. Ačkoli žalobce v situaci, kdy se na žalovaného dne 19.9.2024 obracel, nemusel důsledně rozlišovat mezi jednotlivými řízeními vedenými žalovaným a subjektivně tak mohl mít za to, že jeho podání směřuje také k rozhodnutí sporného řízení, z obsahu jeho podání taková skutečnost (ani implicitně) neplyne. Platí přitom, že sporné řízení (tu v intencích § 17 odst. 7 písm. e/ bodu 2. energetického zákona) je ovládáno dispoziční zásadou, což znamená, že meze návrhu (včetně jeho petitu, tj. požadavku na konkrétní rozhodnutí správního orgánu) nelze překročit a navrhovatelovy požadavky na konkrétní rozhodnutí správního orgánu nelze (správním orgánem za navrhovatele) domýšlet a formulovat. Správní orgán (zde žalovaný) tedy při svých úvahách oprávněně (zákonně) vycházel ze žalobcova podání ze dne 19.9.2024, které návrh na zahájení sporného řízení neobsahovalo. Pokud tedy žalobce v pozdějších fázích vzájemné komunikace se žalovaným začal dovozovat, že se svým prvním podáním účinně domáhal také zahájení sporného řízení, pak mu nelze dát za pravdu. Nic takového žalobce neučinil. Žalobce v rámci této navazující komunikace jen polemizoval se sdělením žalovaného, podle něhož byť neshledal důvody pro zahájení přestupkového řízení, je žalobce oprávněn inicializovat řízení sporné (přípisy ze dne 25.9.2024, 23.10.2024 a 9.12.2024). Žalovaný tedy nepochybil tím, že žalobce (podle § 45 odst. 2 správního řádu) nevyzval k odstranění vad jeho podání ze dne 19.9.2024, neboť to k zahájení sporného řízení vůbec nesměřovalo. Zjednodušeně řečeno, aby mohl žalovaný vyzvat žalobce k odstranění vad návrhu na zahájení sporného řízení, muselo by žalobcovo podání návrh na zahájení sporného řízení obsahovat, přitom žádné žalobcovo podání (ani ze dne 19.9.2024, ani z doby pozdější) takový návrh neobsahovalo. 

16. Nezahájení správního řízení k podnětu žalobce ze dne 19.9.2024 tedy nezákonný zásah nepředstavuje. Domáhá-li se žalobce cestou tzv. zásahové žaloby podle § 82 s.ř.s. zahájení přestupkového řízení, pak mu žádné veřejné subjektivní právo na zahájení přestupkového řízení nesvědčilo (a dožadoval-li by se žalobce v řízení před zdejším soudem jen zahájení tohoto přestupkového řízení, pak by byla žaloba v této části odmítnuta podle § 46 odst. 1 písm. a/ s.ř.s., neboť by nebyla splněna podmínka řízení spočívající v připustitelném – plausibilním – tvrzení nezákonného zásahu dle § 82 s.ř.s.), a domáhá-li se žalobce cestou tzv. zásahové žaloby podle § 82 s.ř.s. zahájení sporného řízení, resp. vedení sporného řízení k jím podanému návrhu, jímž mělo být takové řízení zahájeno, pak žádný takový návrh k žalovanému nepodal (nepodal jej ani v rámci podnětu ze dne 19.9.2024, ani později v rámci navazující komunikace se žalovaným). Sporné řízení podle § 17 odst. 7 písm. e/ bodu 2. energetického zákona by bylo možno zahájit toliko na návrh, jak žalovaný žalobci v přípisu ze dne 25.9.2024 také korektně intimoval, a ten žalobce nepodal.

17. V části, v níž žalobce brojí proti nezahájení (žádného) řízení k jeho podnětu ze dne 19.9.2024, tedy žaloba důvodná není.    

18. Pokud jde o požadavek žalobce na uložení povinnosti žalovanému poskytnout mu „veškeré kopie všeho, co se jakkoli týká mé osoby či mého prvního podání ze dne 19. 9. 2024 […], které má žalovaný úřad obsaženy ve svých spisech, evidencích atp.“, pak jde o požadavek, který žalobce vůči žalovanému nikdy nevznesl. Své žádosti totiž žalobce ve vztahu k žalovanému formuloval jako požadavky na poskytnutí kopií spisů správních řízení, jejichž zahájení (údajně) požadoval (podání ze dne 30.9.2024, 7.10.2024 a 29.10.2024), nikoli jako požadavek na předložení kopií veškerých dokumentů, které se jakýmkoli způsobem dotýkají jeho osoby (tj. žalobce). Neposkytl-li tedy žalovaný žalobci kopií veškerých dokumentů, které se jakýmkoli způsobem dotýkají jeho osoby (tj. žalobce), resp. nezpřístupnil-li žalovaný žalobci veškeré dokumenty, jež se žalobce jakkoli týkají, nemohl postupovat nezákonně, protože o takový postup žalobce žalovaného nikdy nepožádal. Proto stran obecného požadavku na poskytnutí „všeho, co se se týká žalobce či co se týká žalobcova podání ze dne 19.9.2024“, zdejší soud důvodnost žaloby rovněž nedovodil.

19. Potud je tedy žaloba nedůvodná, což vedlo k jejímu částečnému zamítnutí podle § 87 odst. 3 s.ř.s. (výrok III. tohoto rozsudku).     

20. Co se však týče žalobcova požadavku na „zaslání kompletního spisu věci pod č. j. 11790-2/2024-ERU“, pak šlo o požadavek žalobce na zpřístupnění toho spisu, který žalovaný vedl k podnětu žalobce ze dne 19.9.2024. Tento požadavek je nepochybně součástí obecného požadavku žalobce, aby mu žalovaný poskytl „veškeré kopie všeho, co se jakkoli týká mé osoby či mého prvního podání ze dne 19. 9. 2024 […], které má žalovaný úřad obsaženy ve svých spisech, evidencích atp.“, a takto konkrétně byl ze strany žalobce tento požadavek u žalovaného rovněž uplatněn; poprvé se tak stalo v podání žalobce ze dne 30.9.2024. V něm se sice žalobce nepřesně označuje za „účastníka řízení“ (ačkoli žádné řízení v tu dobu vedeno nebylo a jak shora uvedeno, ani být vedeno nemělo) a spis neoznačuje přesně odpovídající spisovou značkou (11790/2024-ERU), nýbrž číslem jednacím (11790-2/2024-ERU), avšak to, že se žalobce označil za účastníka řízení, nepochybně souviselo s jeho přesvědčením (byť nesprávným), že v té době bylo správní řízení vedeno, a že spis žalobce označil tím číslem jednacím, pod nímž byla žurnalizována odpověď žalovaného ze dne 25.9.2024, z takové žádosti jistě nečiní žádost nikterak nejasnou co do rozsahu žalobcova požadavku coby požadavku na zpřístupnění kompletního spisu týkajícího se podnětu žalobce ze dne 19.9.2024. 

21. Požádal-li žalobce dne 30.9.2024 o jeho zpřístupnění, žalovaný reagoval odpovědí ze dne 7.10.2024. V této odpovědi žalovaný uvedl, že ve věci není veden správní spis, do něhož by měl žalobce jakožto účastník řízení právo nahlížet, a vyjádřil se k listině evidované pod č. j. 11790-2/2024-ERU, kterou již měl žalobce k dispozici (šlo o odpověď žalovaného ze dne 25.9.2024); z této odpovědi rovněž plyne, že jiné úkony ve věci žalobcova podnětu ze dne 19.9.2024 činěny nebyly.

22. Ve věci žalobcova podnětu ze dne 19.9.2024 spis veden nepochybně měl být a – jak vyplynulo v řízení před zdejším soudem – veden také byl. Spis sp. zn. 11790/2024-ERU byl založen a veden (výlučně) ve věci žalobcova podnětu ze dne 19.9.2024 a netýkal se žádné jiné věci, nikoho jiného než žalobce a ničeho jiného než žalobcova podnětu. Nebylo proto žádného důvodu jej žalobci k jeho žádosti ze dne 30.9.2024 nezpřístupnit; je přitom nepodstatné, jaký institut vedoucí ke zpřístupnění tohoto spisu žalobce zvolil, eventuálně zda se nějakého konkrétního institutu dovolával či nikoliv. Žádné obecné pravidlo o absolutní nepřístupnosti spisů týkajících se prověřování podnětů osobám, které podnět podaly, z ničeho neplyne a žádný zvláštní důvod pro nezpřístupnění spisu týkajícího se konkrétního žalobcova podnětu ze dne 19.9.2024 v nyní posuzované věci rovněž zdejší soud rovněž neshledal (netýká-li se spis sp. zn. 11790/2024-ERU nikoho jiného než žalobce a ničeho jiného než žalobcova podnětu). Žádným zvláštním věcným důvodem pro nezpřístupnění tohoto spisu ostatně neargumentoval ani žalovaný. Fakt (zdejším soudem nezpochybňovaný), že nešlo o spis správního řízení (spis vedený v konkrétním správním řízení), neboť žádné řízení vedeno nebylo, je tedy nepodstatný a nemůže sloužit coby důvod ke znepřístupnění spisu; argumentace ohledně nahlížení do spisu vedeného ve správním řízení jen jeho účastníkem, nešlo-li o spis správního řízení, je zcela mimoběžná, patrně vycházející z nesprávného předpokladu, že správní orgán nevede vůbec žádné jiné (správní) spisy než spisy správního řízení (po jeho zahájení).

23. Ze spisu sp. zn. 11790/2024-ERU předloženého žalovaným zdejšímu soudu navíc vyplynulo, že poté, co žalovaný žalobci dne 25.9.2024 odpověděl, učinil ve věci žalobcova podnětu ze dne 19.9.2024 další krok, konkrétně odeslal e-mail ze dne 27.9.2024 určený podle obsahu distributorovi ČEZ Prodej, a.s., v němž jej žádal v souvislosti s uvedeným podnětem o informace, na což od distributora ČEZ Prodej, a.s. obdržel reakci dne 1.10.2024. Aniž by tu zdejší soud pro účely posouzení otázky zpřístupnění spisu hodnotil postup žalovaného při prověřování žalobcova podnětu (ten nejprve žalobcův podnět přípisem ze dne 25.9.2024 vyřídil, aby teprve posléze, tj. dne 27.9.2024, činil kroky související s jeho prověřováním), žádal-li žalobce dne 30.9.2024 o zpřístupnění kompletního spisu (jistě ne kompletní listiny pod č. j. 11790-2/2024-ERU, nýbrž kompletního spisu pod sp. zn. 11790/2024-ERU), pak se jeví jako velmi zkreslující odpověď žalovaného ze dne 7.10.2024, jež vyznívá tak, že ve věci žalobcova podnětu je evidován jen podnět (ze dne 19.9.2024) samotný a odpověď (ze dne 25.9.2024) na něj („aniž by byly činěny jiné úkony“; odst. 2 odpovědi žalovaného ze dne 7.10.2024). Skutečnost, že jsou ve spisu sp. zn. 11790/2024-ERU evidovány i jiné listiny než jen podnět (ze dne 19.9.2024) samotný a odpověď (ze dne 25.9.2024) na něj, vede zdejší soud rovněž k závěru, že žádost žalobce o zpřístupnění toho spisu, který žalovaný vedl k podnětu žalobce ze dne 19.9.2024, tj. spisu sp. zn. 11790/2024-ERU, nemohla být fakticky (materiálně) naplněna informací o tom, že nic jiného kromě podnětu (ze dne 19.9.2024) samotného a odpovědi (ze dne 25.9.2024) na něj spis neobsahuje.

24. Shora uvedené vede zdejší soud k závěru, že žaloba je důvodná v části týkající se druhého z obou shora vymezených zásahů žalovaného, tj. nezpřístupnění spisu týkajícího se žalobcova podnětu ze dne 19.9.2024 (spisu sp. zn. 11790/2024-ERU). Proto zdejší soud podle § 87 odst. 2 s.ř.s. rozhodl výroky I. a II. tohoto rozsudku tak, že určil, že nezpřístupnění kompletního spisu žalovaného vedeného pod sp. zn. 11790/2024-ERU k žádosti žalobce ze dne 30.9.2024 bylo nezákonným zásahem, a žalovanému uložil povinnost zpřístupnit žalobci kompletní spis vedený pod sp. zn. 11790/2024-ERU do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku. 

V. Náklady řízení

25. O nákladech řízení bylo rozhodováno podle § 60 odst. 1 s.ř.s. Ve vztahu k prvnímu z obou žalobcem tvrzených nezákonných zásahů zdejší soud dovozuje plný procesní úspěch žalovaného, ve vztahu ke druhému z nich pak převažující procesní úspěch žalobce. Žalovaný tedy zčásti nemá na náhradu nákladů řízení právo (nebyl-li úspěšný) a ve zbytku (tam, kde úspěšný byl) žádnou náhradu nákladů řízení nepožadoval. Žalobci naproti tomu přísluší náhrada nákladů řízení účelně a důvodně vynaložených ve vztahu k té části řízení, kde lze dovozovat jeho převažující procesní úspěch. Žalobce byl osvobozen od soudních poplatků do výše tří čtvrtin (usnesení zdejšího soudu č.j. 62 A 80/2024 ze dne 6.1.2025), žalovaný je od soudních poplatků osvobozen plně ze zákona (§ 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). Podle úspěchu ve věci jako celku tedy náleží žalobci náhrada nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 500 Kč (tj. polovina
    z celkově – ve vztahu k oběma tvrzeným nezákonným zásahům – zaplacených soudních poplatků ve výši 1 000 Kč). Dále žalobce doložil náklady na cestovné vlakem k jednání soudu a zpět ve výši 799 Kč. Žalobci k tíži žalovaného tedy byla přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 1 299 Kč. K zaplacení byla žalovanému stanovena přiměřená lhůta.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Brno 15. května 2025

David Raus v.r.

předseda senátu