[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Naděždy Treschlové a JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D., ve věci

žalobkyně: S.M.

proti

žalovanému: Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky

  P.O.Box 21/OAM, 170 34 Praha 7

v řízení o nezákonném zásahu,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

 Žalobkyně napadla postup žalovaného, kterým vydal prohlášení zániku dočasné ochrany podle ust. § 5 odst. 8 zákona č. 65/2022 Sb. (dále také jen „zákon č. 65/2022“). V žalobě tvrdila, že dne uvedeného ve výroku podala žádost o dočasnou ochranu, žalovaný ji vyhodnotil jako nepřijatelnou podle ust. § 5 odst. 1 písm. b) zákona č. 65/2022 Sb. Skutkově žaloba další tvrzení neobsahuje, jedná se o dále o souhrn různých rozhodnutí správních soudů.

 Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhoval ji zamítnout jako nedůvodnou, žalobkyně je držitelkou víza v Polsku s platností od 23. 11. 2021 do 5. 10. 2022, Polsko platnost víza svým prohlášením prodloužilo do září 2025, dále nesplňuje podmínky osoby spadající pod článek 2 odst. 1 rozhodnutí Rady (EU) č. 2022/382, neboť ke dni 24. 2. 2022 nepobývala na území Ukrajiny, ode dne 14. 12. 2021 do 7. 6. 2022 pobývala v schengenském prostoru.

 Skutečnosti, které účastníci ve svých procesních návrzích popisují, nejsou ohledně skutkových okolností sporné.

Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí, včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo, v mezích žalobních bodů, jimiž je vázán, vycházeje přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodnutí správního orgánu (ust. § 75 odst. 1, 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „s.ř.s.“), a o důvodnosti podané žaloby uvážil takto.

V dané věci je patrné, že žalobkyně nesplňuje podmínku pro aplikaci dočasné ochrany podle zákona č. 65/2022 Sb., neboť ke dni 24. 2. 2022 nepobývala na území Ukrajiny. Postup podle tohoto zákona tak byl zjevně nepřijatelný, a proto žalovaný nijak nepochybil, pokud žádost žalobkyně nepřijal. Na skutkovou situaci nelze uplatnit právní názor, který je uveden v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 4. 2025, čj. 1 Azs 336/2024-42, neboť skutkové okolnosti této souzené věcí na věc nedopadají.

V dané věci tak soud uzavírá, že podanou žalobu nepovažuje za důvodnou a proto ji zamítl (ust. § 78 odst. 7 s.ř.s.).

Ve věci soud rozhodl rozsudkem bez nařízení jednání, neboť účastníci proti takovému postupu neměli ve stanovené lhůtě námitek a jednání k projednání žaloby nebylo nutné, když soud neprováděl další dokazování (ust. § 51 odst. 1 s.ř.s.).

Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého má účastník, který měl ve věci úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem. Vzhledem k tomu, že žalovanému státu – vykonavateli veřejné správy - tyto nevznikly nad míru obvyklou jeho běžné činnosti, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku.

P o u č e n í :

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou (2) týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

Podle ust. § 104 odst. 3 písm. a) s.ř.s. v případě, kdy městský soud rozhodoval po zrušení rozhodnutí Nejvyšším správním soudem, je kasační stížnost nepřípustná, mimo situaci, je-li jako důvod kasační stížnosti namítáno, že se soud neřídil závazným právním názorem Nejvyššího správního soudu.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha dne 29. dubna 2025

JUDr. Ladislav Hejtmánek, v.r.

předseda senátu