USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Jitky Zavřelové a soudců Jana Kratochvíla a Tomáše Rychlého ve věci žalobkyně: LL HOLDING a.s., se sídlem K výtopně 1224, Praha 5, zastoupená Mgr. Janem Hladkým, LL.M., advokátem se sídlem Orlí 1, Brno, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 31, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 6. 2024, čj. 15629/24/5200-11434-711938, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 6. 2025, čj. 6 Af 12/2024‑65,

takto:

1. Návrh žalobkyně na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamítá.

2. Žalobkyni se ukládá povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

[1]                Správce daně žalobkyni (stěžovatelce) dodatečnými platebními výměry doměřil daň z příjmů právnických osob za zdaňovací období od 1. 1. 2013 do 30. 11. 2014 ve výši 4 203 370 Kč a za zdaňovací období od 1. 12. 2014 do 30. 11. 2015 ve výši 2 261 190 Kč, dodatečně zrušil daňovou ztrátu z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2014/2015. Současně jí uložil povinnost uhradit penále z částek doměřených daní a z částky doměřené daňové ztráty. Odvolání i žaloba žalobkyně byly zamítnuty.

[2]                Spolu s kasační stížností podala stěžovatelka návrh na přiznání odkladného účinku, který nijak neodůvodnila.  

[3]                Žalovaný ve vyjádření navrhl, aby soud návrh zamítl.

[4]                Kasační stížnost nemá odkladný účinek (§ 107 odst. 1 soudního řádu správního). Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat za přiměřeného užití § 73 odst. 2 až 5 soudního řádu správního.

[5]                Kromě formální podmínky, jíž je vznesení příslušného návrhu, je pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nutné splnění tří podmínek: (1) výkon nebo jiné právní následky musejí pro stěžovatele znamenat závažnou újmu, (2) újma musí být pro stěžovatele nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a (3) přiznání odkladného účinku nesmí být v rozporu s důležitým veřejným zájmem (usnesení rozšířeného senátu NSS z 1. 7. 2015, čj. 10 Ads 99/2014-58, č. 3270/2015 Sb. NSS, bod 24 a usnesení NSS z 3. 10. 2017, čj. 9 Afs 275/2017-20, bod 10). Povinnost tvrdit a osvědčit hrozbu újmy tíží stěžovatele (usnesení NSS z 24. 9. 2015, čj. 2 As 218/2015-50, bod 5). Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti musí být proto dostatečně individualizovaný a podepřený konkrétními důkazy (usnesení NSS z 30. 1. 2012, čj. 8 As 65/2011-74, bod 9).

[6]                Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval naplněním první z uvedených podmínek, tedy existencí závažné újmy na straně stěžovatelky. Dospěl k závěru, že stěžovatelka vznik takové újmy nejen že neprokázala, ale ani nijak netvrdila, neboť v kasační stížnosti bez bližšího odůvodnění uvedla, že „žádá, aby Nejvyšší správní soud přiznal této kasační stížnosti odkladný účinek.“

[7]                Protože nebyla naplněna první z podmínek pro přiznání odkladného účinku, nezabýval se soud naplněním zbylých dvou podmínek.

[8]                Návrh stěžovatelky proto zamítl podle § 107 ve spojení s § 73 odst. 2 soudního řádu správního. Tím však žádným způsobem nepředjímá své budoucí rozhodnutí o věci samé (usnesení NSS z 28. 2. 2025, čj. 8 As 20/2025-33, bod 16). Rovněž lze dodat, že usnesení o odkladném účinku s ohledem na svůj procesní charakter nezakládá překážku věci rozhodnuté. V případě posunu ve skutkových okolnostech nebo jinak odůvodněného návrhu proto lze o návrhu na přiznání odkladného účinku rozhodnout i opětovně.

[9]                Rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč (položka 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). Odkladný účinek svou povahou představuje specifický případ předběžného opatření (usnesení rozšířeného senátu NSS z 4. 6. 2024, čj. 9 As 270/2023-21, č. 4616/2024 Sb. NSS, bod 21). Poplatková povinnost za návrh na přiznání odkladného účinku žalobě tak vzniká jejím uložením v souvislosti s rozhodnutím soudu o tomto návrhu [§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích]. Poplatek splatný do 3 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým byla povinnost poplatek zaplatit uložena (§ 7 odst. 1 citovaného zákona).

Soudní poplatek je třeba zaplatit bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703‑46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol, který byl přidělen pro identifikaci platby, je: 1220313725.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně 29. července 2025

Jitka Zavřelová

předsedkyně senátu