[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Magdaleny Ježkové, soudce Mgr. Ondřeje Bartoše a soudkyně JUDr. Ivony Šubrtové ve věci

žalobce:  P. A., narozený X

 bytem X

zastoupen JUDr. Emilem Flegelem, advokátem

se sídlem K Chaloupkám 3170/2, 106 00 Praha

proti

žalovanému:  Krajský úřad Královéhradeckého kraje

 se sídlem Pivovarské nám. 1245, 500 03 Hradec Králové

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 1. 2025, č. j. KUKHK-1798/DS/2025/Er,

takto:

1. Žaloba se zamítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Předmět řízení

1. Žalobce podal k nadepsanému soudu dne 20. 2. 2025 žalobu proti shora označenému rozhodnutí, kterým žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Magistrátu města Hradce Králové jako správního orgánu prvního stupně ze dne 11. 12. 2024, č. j. MMHK/757870/2024. Tímto rozhodnutím správní orgán prvního stupně zamítl žalobcem podané námitky proti záznamu o dosažení 12 (resp. 13) bodů v registru řidičů podle § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu) a tento záznam potvrdil.

2. Shrnutí žalobní argumentace

2. Žalobce navrhoval zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci k dalšímu řízení žalovanému. Předně namítnul, že se žalovaný nevypořádal s jeho odvolacími námitkami. Ve správním spise jsou dva příkazové bloky z téhož dne (25. 4. 2024), přičemž první příkazový blok označený „I 0047222“ je vyplněn, ale chybí podpis žalobce. Naproti tomu druhý příkazový blok označený „I“ je podepsán, ale není vyplněn.
3. Další námitka žalobce se vztahovala k označení bloku – na pokutu na místě nezaplacenou, ačkoli žalobce pokutu na místě zaplatil, což vyplývá ze založené stvrzenky z platebního terminálu ve správním spise.
4. Žalobce tvrdil, že mu není jasná souvislost mezi dvěma příkazovými bloky, ani proč jsou ohledně jednoho přestupku vystaveny dva. Druhý příkazový blok nebyl kopií prvního. Otisk úředního razítka byl na jiném místě, zápis číslic se neshodoval. Žalobce tvrdil, že s příkazovými bloky bylo manipulováno, respektive alespoň jeden musel být zfalšován. Žalobce příkazový blok nikdy nepodepsal, a proto požadoval, aby byl ve věci vyhotoven znalecký posudek z oboru písmoznalectví a aby byl vyslechnut policista, který příkazový blok vyhotovil. Měl za to, že jeho tvrzení, že příkazový blok nepodepsal a podpisy na příkazových blocích se neshodují, je samo o sobě způsobilé zpochybnit pravost podpisu, neboť nabízí věrohodné vysvětlení, proč se o pravý podpis nejedná.
5. Vytkl, že žalovaný nehodnotil všechny podklady pro vydání rozhodnutí, čímž učinil rozhodnutí nepřezkoumatelným a nezákonným.  

3. Vyjádření žalovaného

6. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Odkázal se na napadené rozhodnutí, kde se věcí podrobně zabýval.
7. K námitce, proč správní spis obsahoval dva příkazové bloky na totožný přestupek ze dne 25. 4. 2025, žalovaný uvedl, že tomu je tak z důvodu špatné čitelnosti prvního příkazového bloku. Právě i z důvodu obtížné čitelnosti příkazového bloku založeného ve správním spise bylo prvostupňové rozhodnutí nejprve zrušeno s tím, aby správní orgán prvního stupně buď doložil čitelný průpis, nebo vyslechl příslušnou policejní hlídku. 
8. Ohledně označení příkazového bloku na pokutu na místě nezaplacenou žalovaný odkázal na závazný pokynu policejního prezidenta č. 161/2017 ze dne 28. 6. 2017, podle něhož platí, že se v případě platby prostřednictvím platebního terminálu vystavuje příkazový blok na pokutu na místě nezaplacenou.
9. Co se týče námitky, že podpis žalobce a ani jednotlivá čísla v datu nejsou totožná, žalovaný vysvětlil, že na příkazovém bloku se propíše pouze jeho vrchní část, naopak datum a podpisová doložka se nepropíší. Tato část příkazového bloku je vždy originálem, a proto podpis žalobce nemusí být totožný.
10. Nad rámec vyjádření k žalobním námitkám žalovaný uvedl, že přestupek žalobce ze dne 25. 4. 2024 byl projednán v příkazním řízení na místě, se kterým žalobce souhlasil. Žalobce podepsal příkazový blok a zaplatil prostřednictvím platebního terminálu pokutu. Žalobce na místě řešení přestupku nic nerozporoval, nežádal o projednání věci ve správním řízení, a ani následně nepodal žádný opravný prostředek. Příkazový blok napadl až po dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče. 

4. Posouzení věci krajským soudem

11. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle části třetí, hlavy první a druhé, dílu prvního soudního řádu správního (s. ř. s.) v mezích žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1, 2 s. ř. s.). Ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť pro to byly splněny podmínky (§ 51 odst. 1 věta druhá s. ř. s.).
12. Žaloba není důvodná.
13. Ze správního spisu soud zjistil následující podstatné skutečnosti. Dne 17. 6. 2024 správní orgán prvního stupně vyhotovil a dne 25. 6. 2024 žalobci doručil oznámení o tom, že ke dni 16. 6. 2024 dosáhl 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče. Dne 25. 6. 2024 podal žalobce námitky proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů.
14. Žalobce učinil předmětem přezkumu rozhodnutí vydané v řízení o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů. Žalobce totiž dosáhl celkového počtu 12 bodů, v důsledku čehož byl ve smyslu § 123c odst. 3 zákona o silničním provozu vyzván k odevzdání svého řidičského průkazu. Nesouhlasí-li řidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, může podat proti provedení záznamu písemně námitky. Shledá-li příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky řidiče neodůvodněné, rozhodnutím námitky zamítne a provedený záznam potvrdí (§ 123f odst. 1 a 3 citovaného zákona).
15. Soud považuje za vhodné shrnout dosavadní judikaturní závěry vztahující se k projednávané věci. Předně je třeba zmínit rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 12. 2013, č. j. 6 As 67/2013-16, dle kterého se musí rozlišovat mezi řízením „o jednotlivých přestupcích (v podobě blokového či standardního řízení o přestupku)“ a řízením „o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů dle zákona o silničním provozu. Předměty těchto řízení jsou zcela odlišné. Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností je v řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů oprávněn zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam (tj. pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy či soudu ve smyslu § 123b odst. 1 a 2 zákona o silničním provozu), zda záznam v registru řidičů byl proveden v souladu s tímto podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá bodovému hodnocení v souladu s přílohou k zákonu o silničním provozu. Správní orgán v tomto řízení zásadně nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, na základě kterých byl záznam proveden, neboť na tyto akty je třeba nahlížet jako na správné, zákonné a nezměnitelné, a to až do okamžiku, než je příslušný orgán veřejné moci zákonem předvídaným postupem prohlásí za nezákonné a zruší je (zásada presumpce správnosti aktů orgánů veřejné moci).
16. V souladu s tímto názorem se správní orgány nezabývají tím, zda se stal skutek, jenž má naplňovat znaky přestupku, zda jej spáchal obviněný apod. To je předmětem přestupkového řízení, v němž je vydáno případné podkladové rozhodnutí. Zabývají se pouze tím, zda existuje zákonný podklad pro provedení záznamu, zda byl záznam proveden v souladu se způsobilým podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá příloze zákona o silničním provozu. Jelikož se jedná o řízení, jejichž předmět je zcela odlišný, musí se rozlišovat i mezi námitkami, které lze v těchto řízeních uplatnit.
17. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 6. 2012, č. j. 5 As 38/2011-177, platí, že „popírá-li účastník, ať již v průběhu správního řízení nebo později v řízení před soudem, pravost podpisu, musí nabídnout relevantní tvrzení, která jsou způsobilá pravost podpisu zpochybnit tím, že nabízejí věrohodné vysvětlení, proč se nejedná o pravý podpis.“ Pokud jde tedy o výtku žalobce, že žalovaný neprovedl jím navržený důkaz znaleckým posudkem znalce z oboru písmoznalectví, ani krajský soud neshledal, že by žalobce tvrdil, natož pak prokázal, skutečnosti, které by pravost podpisu mohly relevantním způsobem zpochybnit, a bylo by proto nutné posouzení znalcem. Pouhé tvrzení, že podpis na příkazovém bloku není žalobce a že podpisy na dvou blocích nejsou totožné, nenaplňuje podmínku věrohodného vysvětlení, proč by podpis objektivně nemohl být žalobce. Ze stejného důvodu krajský soud hodnotí jako nadbytečný důkaz výslechem policisty, který příkazový blok vyplňoval. Krajský soud rekapituluje, že úkolem žalovaného v řízení o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů je přezkoumat, zda byl záznam bodů v registru řidičů proveden v souladu se zákonem, tedy zda byl záznam proveden na základě způsobilého podkladu. Žalovaný ověřil, že příkazový blok je řádně vyplněn, podepsán přestupcem, oprávněnou úřední osobou, je na něm otisk úředního razítka.
18. Co se týče označení příkazového bloku na pokutu na místě nezaplacenou, krajský soud konstatuje, že ani případná chyba v takovém označení by na způsobilost příkazového bloku jako podkladu pro záznam bodů do registru řidičů neměla vliv. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 11. 2017, č. j. 10 As 3/2017-34 na způsobilost bloku být podkladem pro zápis bodů do registru nemá vliv ověření totožnosti přestupce nesprávným způsobem, chybně uvedené datum narození přestupce, chybějící poučení o způsobu zaplacení pokuty, chybějící či nečitelný podpis policisty apod. A contrario tedy ani nesprávně pojmenovaný formulář na pokutu na místě nezaplacenou by nevyvolal nezpůsobilost příkazového bloku. Kromě toho žalovaný – jak v odůvodnění napadeného rozhodnutí, tak ve vyjádření k žalobě – přesvědčivým způsobem vysvětlil, proč se v daném případě nejedná o nesprávnost, ale o postup v souladu s interními předpisy Policie ČR.
19. Stejně tak žalobcem subjektivně vnímaná „nesrovnalost“ v umístění otisku razítka, v číselném zápisu data a v podobě podpisu na různých vyhotoveních pokutového bloku má racionální vysvětlení – samopropisovací je pouze část formuláře obsahující údaje o přestupku, zatímco podpisová část, včetně místa pro uvedení data a otisk razítka, samopropisovací není. Jak datem, tak podpisy a otiskem razítka je tedy třeba opatřit každý průpis samostatně, čímž současně vzniknou tři vyhotovení pokutového bloku, každé mající povahu originálu. Z logiky věci pak vyplývá, že rukopisný zápis data, podoba a umístění podpisu či umístění a kvalita otisku razítka může být na každém vyhotovení rozdílná.
20. Krajský soud uzavírá, že správní orgány v řízení o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů se mohou námitkami týkajícími se formálních nedostatků příkazových bloků zabývat pouze do té míry, pokud by takové námitky mohly zpochybnit způsobilost příkazového bloku být způsobilým podkladem pro záznam (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 6. 2018, č. j. 10 As 141/2018-40). Tuto podmínku namítané špatné označení (na pokutu na místě nezaplacenou namísto zaplacenou) příkazového bloku nesplnilo. Stejně tak není důvodem nezpůsobilosti příkazového bloku to, že jsou ve správním spise založeny dva jeho průpisy. U prvního i druhého doloženého průpisu je jednoznačně čitelná podpisová část, což vyvrací tvrzení žalobce, že jako přestupce příkazový blok nepodepsal. O tom, že žalobce příkazový blok na obou jeho vyhotovencích podepsal, tak nevznikla ani v řízení před soudem relevantní pochybnost. Z tohoto důvodu ani krajský soud nepřistoupil k žalobcem navrhovanému provedení důkazu znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví, neboť by to bylo pro posouzení věci nadbytečné.

5. Závěr a náklady řízení

21. S ohledem na výše uvedené soud uzavírá, že neshledal žalobou uplatněné námitky důvodnými; protože neshledal ani vady, k nimž by byl povinen přihlédnout z úřední povinnosti, žalobu podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.
22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. Žalobce neměl ve věci úspěch a žalovanému náklady řízení nad rámec jeho běžné úřední činnosti dle obsahu soudního spisu nevznikly, proto soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.

Poučení:

Rozsudek, který byl doručen účastníkům, je v právní moci.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40 Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Hradec Králové 20. června 2025 

JUDr. Magdalena Ježková v. r.

předsedkyně senátu