USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Lenky Bursíkové a soudců Kryštofa Horna a Jana Peroutky ve věci

žalobkyně:  Mgr. P. V.

bytem X

    zastoupena advokátem prof. JUDr. Martinem Kopeckým, CSc.

    sídlem Revoluční 1546/24, Praha 1

proti

žalovanému:  Krajský úřad Středočeského kraje

Zborovská 81/11, Praha 5

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 4. 2025, č. j. 060621/2025/KUSK,

takto:

I.                    Žaloba se odmítá.

II.                 Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Městský úřad Beroun (dále jen „stavební úřad“) rozhodnutím ze dne 15. 8. 2024, č. j. MBE/59426/2024/VYST-SIB (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), rozhodl ve společném územním a stavebním řízení o schválení stavebního záměru na stavbu rodinného domu na pozemku parc. č. X v katastrálním území X. Proti prvostupňovému rozhodnutí podala žalobkyně odvolání, které žalovaný výše označeným napadeným rozhodnutím zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. Žalobkyně se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), podanou k soudu prostřednictvím systému datových schránek dne 29. 5. 2025 domáhá zrušení napadeného rozhodnutí.
2. Soud nejprve zkoumal včasnost podané žaloby.
3. Podle § 72 odst. 1 s. ř. s. žalobu lze podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou.
4. Takovou zvláštní úpravu představuje mj. zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon (dále jen „nový stavební zákon“). Ten obsahuje vlastní pravidla pro soudní přezkum rozhodnutí stavebních úřadů, Podle § 306 nového stavebního zákona lze žalobu proti rozhodnutí stavebního úřadu, s výjimkou rozhodnutí o přestupku, podat do 1 měsíce poté, kdy bylo rozhodnutí žalobci oznámeno (odst. 1). Rozšířit žalobu na dosud nenapadené výroky nebo ji rozšířit o další žalobní body může žalobce jen ve lhůtě 2 měsíců poté, kdy mu bylo rozhodnutí oznámeno (odst. 2).
5. Podle § 331 nového stavebního zákona soudní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
6. Podle § 334a odst. 3 věty druhé nového stavebního zákona pro účely přechodných ustanovení v části dvanácté hlavě II dílu 4 se za den nabytí účinnosti tohoto zákona považuje 1. červenec 2024.
7. Předcházející územní řízení bylo zahájeno za účinnosti zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a v územním řízení bylo postupováno podle tohoto zákona. Napadené rozhodnutí bylo následně vydáno i oznámeno (doručeno) žalobkyni za účinnosti nového stavebního zákona, a to datovou zprávou doručenou její zástupkyni dne 23. 4. 2025. To soud ověřil prostřednictvím doručenky, kterou vyžádal u žalovaného.
8. V souvislosti se změnou stavebních právních předpisů se judikatura zabývala otázkou „zkrácení“ žalobních lhůt. Ve vztahu k rozhodnutím vydaným a oznámeným za účinnosti nového stavebního zákona NSS vyslovil, že se aplikuje jednoměsíční žalobní lhůta podle § 306 odst. 1 nového stavebního zákona (srov. rozsudky NSS ze dne 9. 4. 2025, č. j. 1 As 10/2025-34, ze dne 17. 4. 2025, č. j. 1 As 25/2025-30, ze dne 22. 4. 2025, č. j. 1 As 297/2024-46, a ze dne 22. 4. 2025, č. j. 1 As 247/2024-90). V odkazovaných rozsudcích NSS přihlédl i k nálezu ze dne 26. 3. 2025, sp. zn. I. ÚS 3241/24, v němž Ústavní soud řešil zkrácení žalobní lhůty pro podání žaloby po změně stavebních předpisů, a to v průběhu již započaté lhůty. NSS připomenul, že se zmiňovaný nález „týká situace, ve které napadené správní rozhodní bylo jak vydáno, tak i doručeno ještě před účinností uvedeného ustanovení [§ 306] nového stavebního zákona, tedy skutkové situace zcela odlišné od nyní souzené věci, a zde vyslovené závěry se proto v nynější věci neuplatní.“ S tímto náhledem ohledně (ne)uplatnitelnosti nálezu sp. zn. I. ÚS 3241/24 v případech obdobných nyní posuzované věci se soud ztotožňuje. Ústavní soud v nálezu sp. zn. I. ÚS 3241/24 řešil hraniční případ (obecně přijatelné) nepravé retroaktivity. Stěžovatelka byla při absenci výslovných přechodných ustanovení zkrácena na svém dříve vzniklém právu podat žalobu ve lhůtě dvou měsíců. To není případ nynější žalobkyně. Žalobkyni nezačala plynout dvouměsíční lhůta k podání žaloby za účinnosti staré právní úpravy, kdy by mohla mít legitimní očekávání v to, že délka již započaté lhůty bude zachována. Podobně NSS dříve uzavřel, že se „zkrácená“ žalobní lhůta uplatní i v případě, bylo-li správní rozhodnutí oznámeno za účinnosti nové právní úpravy, byť bylo vydáno ještě za účinnosti staré právní úpravy (rozsudek NSS ze dne 22. 1. 2025, č. j. 10 As 241/2024-42).
9. Podle právní úpravy účinné ke dni zahájení řízení před soudem činila lhůta pro podání žaloby jen jeden měsíc od oznámení napadeného rozhodnutí. V souladu s pravidly počítání lhůt podle § 40 odst. 2 ve spojení s § 40 odst. 6 s. ř. s. žalobkyni uplynula lhůta pro podání žaloby v délce jednoho měsíce v pátek 23. 5. 2025. Žaloba doručená ve čtvrtek 29. 5. 2025 je tedy opožděná. Zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout (§ 72 odst. 4 s. ř. s.).
10. Podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže byl podán předčasně nebo opožděně.
11. Soudu proto nezbylo než žalobu podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. odmítnout.
12. Společně s podanou žalobou žalobkyně navrhla, aby soud přiznal žalobě odkladný účinek. Jelikož však soud žalobu odmítl, stal se návrh na přiznání odkladného účinku žalobě zjevně bezpředmětným.
13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 věty první s. ř. s., podle nějž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u NSS, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje NSS.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz

Praha 18. června 2025

Lenka Bursíková v. r.

předsedkyně senátu