číslo jednací: 43 A 4/2025 - 24
USNESENÍ
Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudcem Mgr. Ondřejem Bartošem ve věci
žalobce: M. U.
proti
žalovanému: Ministerstvo vnitra
sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 4. 2025, č. j. OAM-68431-26/ZM-2024,
takto:
Odůvodnění:
1. Žalobce se domáhá přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 4. 2025, č. j. OAM-68431-26/ZM-2024, kterým žalovaný zamítl žádost žalobce o prodloužení doby platnosti zaměstnanecké karty podle § 44a odst. 11 v návaznosti na § 46e ve spojení s § 37 odst. 2 písm. a) a § 56 odst. 2 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů.
2. Žalobce současně navrhl, aby soud přiznal žalobě odkladný účinek. Tvrdil, že žalovaný mu vydal výjezdní příkaz do 11. 6. 2025. Na území České republiky přitom se žalobcem pobývá jeho manželka a dvě nezletilé dcery, které se narodily letošního roku předčasně v sedmém měsíci těhotenství a jsou stále v lékařské péči, zejm. dcera G. U., která je s očními problémy a závažnou kožní vyrážkou hospitalizována na Pediatrické klinice Fakultní nemocnice Brno. Tuto skutečnost žalobce osvědčil lékařskými zprávami. Péče o předčasně narozená dvojčata, navíc se zdravotními potížemi, je náročná, žalobce musí manželce pomáhat, chod rodiny zajišťuje žalobce i po finanční stránce, je hlavním živitelem rodiny. Není možné, aby manželka žalobce s dětmi opustila území České republiky.
3. Žalovaný ve vyjádření uvedl, že by žalobě odkladný účinek neměl být přiznán, neboť není splněna podmínka spočívající ve vzniku nepoměrně větší újmy a rovněž by přiznání odkladného účinku bylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem. V této souvislosti žalovaný poukázal na fakt, že žalobce byl uznán vinným ze spáchání trestného činu usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1, odst. 2 trestního zákoníku. Rozsudkem Okresního soudu v Havlíčkově Brodě č. j. 1 T 29/2024-294 byl žalobci za tento trestný čin uložen trest odnětí svobody v trvání 22 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání 2 let a 6 měsíců a povinnost k náhradě škody způsobené trestným činem. Na žalobce je proto třeba nahlížet jako na osobu, která není trestně zachovalá. Smyslem přiznání odkladného účinku má v obecné rovině být zabránění situaci, kdy by v důsledku okamžitého výkonu pravomocného rozhodnutí došlo ke konkrétní, závažné, nevratné a nenahraditelné újmě. Z Cizineckého informačního systému žalovaný zjistil, že manželka žalobce S. D. pobývá na území České republiky spolu se dvěma nezletilými dětmi na základě zaměstnanecké karty (aktuálně platné do 31. 5. 2027), nezletilé děti jsou držiteli povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny na území, kdy nositelkou oprávnění ke sloučení obou dětí je jejich matka. Členové rodiny jsou tak na osobě žalobce pobytově nezávislí. Pokud jde o tvrzený nepříznivý zdravotní stav dcery žalobce, pak žalobce sice prokázal, že je dcera hospitalizována ve FN Brno, neprokázal však, že by zdravotní stav dcery vyžadoval dlouhodobou hospitalizaci či léčbu, která by v budoucnu bránila případnému přesunu manželky a dětí žalobce do Mongolska. Žalobce je v produktivním věku, může tak v Mongolsku pracovat a finanční prostředky posílat manželce do České republiky.
4. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
5. Krajský soud dospěl k závěru, že důvody pro přiznání odkladného účinku žalobě nejsou dány.
6. Nutnou podmínkou pro přiznání odkladného účinku žalobě je alespoň předpoklad toho, že by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká by mohla přiznáním odkladného účinku vzniknout jiným osobám. Při rozhodování o přiznání odkladného účinku žalobě tedy soud zkoumá v prvé řadě existenci tohoto zákonného předpokladu. Povinnost tvrdit a prokázat vznik nepoměrně větší újmy, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, stíhá žalobce, není povinností soudu zjišťovat splnění této podmínky z moci úřední (srov. usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 6. 2. 2013, č. j. 45 A 4/2013 – 29).
7. Mimo to žaloba proti rozhodnutí správního orgánu není řádným opravným prostředkem, u nějž by bylo možno odkladný účinek bez dalšího očekávat. Poskytnutí odkladného účinku má mimořádný charakter, neboť soud jím před rozhodnutím ve věci samé prolamuje právní účinky pravomocného rozhodnutí, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není jako celek zákonným postupem zrušeno. Přiznání odkladného účinku proto musí být vyhrazeno pro ojedinělé případy, které splňují podmínky stanovené zákonodárcem v ustanovení § 73 s. ř. s. Toto ustanovení proto nelze aplikovat tak, že by odkladný účinek byl přiznáván současně s podáním každé žaloby proti rozhodnutí správního orgánu.
8. Má-li žalobce tvrdit a osvědčit předpoklad vážné újmy, která mu v důsledku výkonu napadeného rozhodnutí hrozí, je to naopak žalovaný, který by měl zásadně tvrdit a osvědčit rozpor přiznání odkladného účinku s veřejným zájmem, popř. i újmu, jež by měla vzniknout jiným osobám.
9. Krajský soud posoudil závažnost tvrzení žalobce ohledně jeho pobytové a rodinné situace. Žalobce osvědčil, že má na území ČR manželku a dvě nezletilé děti v kojeneckém věku, které se narodily předčasně. Dcera žalobce se potýká s vážnými zdravotními problémy plynoucími z předčasného narození, pro něž je aktuálně hospitalizována. Z lékařské zprávy plyne nezbytnost návazné lékařské péče. Současně byl žalobci vydán výjezdní příkaz do 11. 6. t. r. (tuto skutečnost žalovaný nezpochybnil a krajský soud ji proto považuje za nespornou). Žalobci tak bezprostředně hrozí, že bude nucen opustit území České republiky. Pokud by se tak stalo, znamenalo by to nepřiměřený dopad do soukromého a rodinného života žalobce a také ohrožení výživy nezletilých dětí, neboť žalobce je hlavním živitelem rodiny. V tom krajský soud shodně s žalobcem spatřuje hrozící vážnou újmu. Skutečnost, že rodina je na žalobci závislá nejen hmotným zabezpečením, ale také potřebou osobní péče a pomoci, je vzhledem k okolnostem (předčasně narozená dvojčata, neuspokojivý zdravotní stav jednoho z nich) zcela pochopitelná a stěží ji lze vypořádat konstatováním, že žalobce může pracovat v zemi původu a manželce s dětmi posílat do ČR peníze. Krajský soud současně konstatuje, že pokud by žalobce byl nyní nucen opustit území ČR, bylo by to v příkrém rozporu s nejlepším zájmem nezletilých dětí. V tomto nejlepším zájmu dětí nyní je, aby jejich otec zůstal s nimi v ČR a zajistil je zde hmotně i osobní péčí.
10. Pokud jde o druhou podmínku, a sice absenci rozporu přiznání odkladného účinku s důležitým veřejným zájmem, pak nelze jistě přehlížet významnou okolnost, že žalobce byl odsouzen za závažný trestný čin, přičemž jistě není ve veřejném zájmu, aby na území ČR pobývali cizinci, kteří se zde dopouštějí trestné činnosti. Současně však nelze přehlédnout, že šlo o trestný čin spáchaný z nedbalosti při řízení motorového vozidla, k čemuž žalobce na základě odsuzujícího rozsudku pozbyl oprávnění, proto – za předpokladu, že nebude výkon tohoto rozsudku nijak mařen – by další opakování trestné činnosti hrozit nemělo. Vážná újma hrozící žalobci a nejlepší zájem jeho nezletilých dětí zde tak výrazně převažuje nad dotčeným veřejným zájmem.
11. Z právě uvedených důvodů krajský soud návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě vyhověl. Tím ovšem nepředjímá rozhodnutí ve věci samé.
12. Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč (položka 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona o soudních poplatcích). Podle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný vznikem poplatkové povinnosti. Povinnost zaplatit soudní poplatek za podání návrhu na přiznání odkladného účinku vzniká dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit (§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích, per analogiam; srov. k tomu též usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 2. 2012, č. j. 1 As 27/2012-32). Proto soud rozhodl, jak je uvedeno pod bodem II. výroku.
Poučení:
Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům. Opravné prostředky proti němu nejsou přípustné.
Hradec Králové 4. června 2025
samosoudce