č. j. 54 A 31/2025 - 45
Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Miroslava Makajeva a soudců Davida Krysky a Věry Pazderové ve věci
žalobkyně: VYRTYCH BUILDING a.s., IČO 27249948
sídlem č. p. 116, Židněves
zastoupená advokátem Mgr. Martinem Vondroušem
sídlem 8. března 21/13, Liberec
proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje
sídlem Zborovská 81/11, Praha
o žalobě proti rozhodnutí ze dne 21. 2. 2025, č. j. 027973/2025/KUSK,
takto:
Odůvodnění:
1. Obecní úřad X jakožto stavební úřad rozhodnutím ze dne 6. 5. 2024, č. j. OÚ/STAV/839/2024 (dále též jen „prvostupňové rozhodnutí“), povolil stavbu s názvem „X, č. parc. XA kabelové vedení NN, č. stavby: X, X, lokalita X“ na pozemcích parc. č. XA, XB, XC, XD, XE, XF, XG, XH., XI, XJ, XK, XL, XM, v kat. území X. Proti prvostupňovému rozhodnutím žalobkyně podala odvolání, které žalovaný v záhlaví uvedeným rozhodnutím (dále jen „napadené rozhodnutí“) zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil.
2. Žalobkyně se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), podanou dne 16. 4. 2025 domáhala zrušení napadeného rozhodnutí. Napadené rozhodnutí bylo vydáno již za účinnosti zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon 2021“).
3. Soud nejprve zkoumal, zda byla žaloba podána včas (podmínka řízení).
4. Lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu je obecně upravena v § 72 odst. 1 s. ř. s., podle kterého platí, že žalobu lze podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou.
5. Takovým zvláštním zákonem je také stavební zákon 2021. Většina jeho ustanovení nabyla účinnosti 1. 1. 2024, ale některá nabyla účinnosti dříve (§ 335) a některá později, včetně úpravy soudního přezkumu obsaženého v § 305 a násl. účinné od 1. 7. 2024 (§ 331 ve spojení s § 334a odst. 3 zákona). Podle § 306 tohoto zákona žalobu proti rozhodnutí stavebního úřadu, s výjimkou rozhodnutí o přestupku, lze podat do jednoho měsíce poté, kdy bylo rozhodnutí žalobci oznámeno (odst. 1). Rozšířit žalobu na dosud nenapadené výroky nebo ji rozšířit o další žalobní body může žalobce jen ve lhůtě dvou měsíců poté, kdy mu bylo rozhodnutí oznámeno (odst. 2).
6. U procesních norem, mezi které patří úprava lhůt pro podání žaloby, je pravidlem, že soud postupuje podle aktuálně účinného zákona, nestanoví-li přechodná ustanovení jinak. Jednoměsíční žalobní lhůta podle § 306 odst. 1 stavebního zákona 2021 se tak uplatní i v případě, bylo-li řízení před správními orgány (zcela či zčásti) vedeno podle předchozího stavebního zákona. Pro určení délky žalobní lhůty je rozhodný okamžik zahájení soudního řízení.
7. Napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 21. 2. 2025 [§ 71 odst. 2 písm. e) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád], tedy již za účinnosti nové právní úpravy. Žalobkyně tvrdila (a soud to ověřil i výzvou žalovanému – č. l. 24 a 42 soudního spisu), že jí bylo napadené rozhodnutí oznámeno dne 27. 2. 2025. Soudní řízení přitom bylo zahájeno až dne 16. 4. 2025, kdy byla žaloba prostřednictvím žalobkynina zástupce podána i doručena soudu. Podle právní úpravy účinné k tomuto dni (i ke dni oznámení napadeného rozhodnutí žalobkyni) činila lhůta pro podání žaloby jeden měsíc od oznámení napadeného rozhodnutí. Poslední den lhůty pro podání žaloby tedy připadl na den 27. 3. 2025 (§ 40 odst. 2 s. ř. s.). Jelikož žalobkyně podala žalobu až dne 16. 4. 2025, je žaloba opožděná. Zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout (§ 72 odst. 4 s. ř. s.) [k tomu srov. např. aktuální rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 4. 2025,
č. j. 1 As 297/2024-46]. Na tomto závěru soudu nic nezmění ani skutečnost, že žalovaný vydal dne 28. 2. 2025 opravné usnesení, které se vztahovalo k napadenému rozhodnutí, a které dle razítka na něm nabylo právní moci dne 10. 3. 2025. I pokud by soud počítal lhůtu od tohoto data, žalobkyně by přesto podala žalobu až po uplynutí lhůty k podání žaloby, neboť je zřejmé, že jí bylo opravné usnesení doručeno nejpozději dne 10. 3. 2025.
8. Dále lze doplnit, že stavební zákon z roku 2021 byl ve Sbírce zákonů publikován již dne 29. 7. 2021, včetně zvláštního pravidla o zkrácení lhůty k podání správní žaloby v § 306 a přechodného ustanovení v § 331. Účinnost této části byla následně odložena až na 1. 7. 2024 zákonem č. 152/2023 Sb. (část I, bod 419), který nabyl účinnosti 1. 7. 2023. Přinejmenším od posledně uvedeného data nemohla být žalobkyně (respektive její zástupce) na pochybách, co bude obsahem nové právní úpravy (včetně změny žalobní lhůty) a od jakého okamžiku bude účinná (viz již citovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 297/2024-46).
9. Pro úplnost lze dále uvést, že v projednávaném případě bylo napadené rozhodnutí vydáno i doručeno za účinnosti stavebního zákona 2021. Na projednávanou věc se proto neuplatní nedávný nález Ústavního soudu ze dne 26. 3. 2025, sp. zn. I. ÚS 3241/24, který se týká situace, ve které napadené správní rozhodnutí bylo vydáno i doručeno ještě před účinností uvedeného ustanovení stavebního zákona 2021.
10. Vzhledem k tomu, že žaloba byla podána opožděně, rozhodl soud podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. o jejím odmítnutí (výrok I.).
11. Z důvodu odmítnutí žaloby soud nerozhodoval o návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě a zároveň soud nepřiznal podle § 60 odst. 3 věta první s. ř. s. ani žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).
Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Miroslav Makajev, v. r.
předseda senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje: Mgr. E. M.