USNESENÍ

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Marka Bedřicha, soudce Mgr. Marka Zimy a soudkyně JUDr. Jitky Hroudové ve věci

žalobkyně: K. S.

bytem X

zastoupena advokátem Mgr. Janem Burešem

sídlem Na příkopě 859/22, 110 00  Praha 1

proti
žalovanému:  Magistrát hlavního města Prahy

   sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00  Praha 1

za účasti:  1. T. N.

   2. N. D.

   oba bytem X

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného z 27. 3. 2025, čj. MHMP 265637/2024, sp. zn. S-MHMP 2174260/2022/STR

 takto:

1. Žaloba se odmítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
3. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Úřad městské části Praha 11 v červenci 2022 schválil stavební záměr v sousedství žalobkyně. Ta se spolu s dalšími účastníky odvolala, nicméně žalovaný napadeným rozhodnutím pouze drobně upravil prvostupňové rozhodnutí a ve zbytku ho potvrdil.
2. Žalobkyně se proti tomuto rozhodnutí brání nyní projednávanou žalobou. Je totiž přesvědčena, že jde o rozhodnutí nezákonné a nepřezkoumatelné.
3. Soud však dospěl k závěru, že žaloba je opožděná.
4. Žalobkyně podala žalobu 2. 6. 2025 a uvedla, že jí žalovaný doručil napadené rozhodnutí 15. 4. 2025, což i doložila kopií obálky a vytisknutou webovou stránkou sledování zásilek. K včasnosti žaloby uvedla, že ji podává „ve dvouměsíční lhůtě dle 72 odst. 1 soudního řádu správního“ (bod 4 žaloby).
5. Žalobkyně má pravdu, že obecně je lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí upravena v § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (s. ř. s.), podle nějž žalobu lze podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Pomíjí však, že zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, stanoví lhůtu kratší, která se uplatní i na žalobkyninu věc.
6. Právní úprava soudního přezkumu obsaženého v § 305 a násl. stavebního zákona z roku 2021 nabyla účinnosti 1. 7. 2024 (§ 334a odst. 3 zákona). Podle § 306 odst. 1 tohoto zákona žalobu proti rozhodnutí stavebního úřadu, s výjimkou rozhodnutí o přestupku, lze podat do 1 měsíce poté, kdy bylo rozhodnutí žalobci oznámeno.
7. Jakkoliv byla aplikace tohoto ustanovení na řízení vedená podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, předmětem debat odborné veřejnosti i judikaturního vývoje, je nepochybné, že se jednoměsíční lhůta uplatní i na tato řízení, pokud bylo rozhodnutí správního orgánu vydáno a doručeno po nabytí účinnosti stavebního zákona z roku 2021 (z nejnovějších např. rozsudky NSS ze 13. 5. 2025, čj. 5 As 289/2024-44, bod 17, z 15. 5. 2025, čj. 3 As 254/2024-26, bod 15, z 15. 5. 2025, čj. 1 As 260/2024-57, a z 23. 5. 2025, čj. 5 As 31/2025-26, bod 14; všechny dostupné na www.nssoud.cz).
8. Napadené rozhodnutí bylo vydáno (a žalobkyni doručeno) za účinnosti stavebního zákona z roku 2021. Žalobu proti němu tudíž musela podat v měsíční lhůtě. To neučinila, neboť jí žalovaný doručil rozhodnutí 15. 4. 2025 a žalobu podala až 2. 6. 2025, ač jí lhůta uplynula již 15. 5. 2025. Zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout (§ 72 odst. 4 s. ř. s.). Žaloba je tedy opožděná.
9. NSS ve shora citovaných rozsudcích opakovaně vysvětlil, že na výše uvedeném závěru nic nemění ani přechodná úprava v § 330 odst. 1 a § 331 stavebního zákona z roku 2021 (rozsudek čj. 3 As 254/2024-26, bod 16), ani nález Ústavního soudu z 26. 3. 2025, sp. zn. I. ÚS 3241/24 (rozsudek čj. 1 As 260/2024-57, bod 15). Na tyto závěry soud pro stručnost odkazuje.
10. Protože je žaloba opožděná, soud ji výrokem I. odmítl postupem dle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s.
11. Výrokem II. rozhodl soud o nákladech řízení účastníků postupem podle § 60 odst. 3 s. ř. s. tak, že žádný z nich nemá právo na jejich náhradu.
12. Podle stavebního zákona z roku 2021 jsou stavebníci osobami zúčastněnými na řízení ze zákona (§ 305), soud proto nepostupoval dle § 34 odst. 2 věta druhá a tětí s. ř. s. a se stavebníky rovnou jednal jako osobami zúčastněnými na řízení. Výrokem III. soud rozhodl o jejich nákladech řízení podle § 60 odst. 5 s. ř. s., tak že na jejich náhradu nemají právo, neboť jim soud v tomto řízení neuložil žádnou povinnost.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 10. června 2025

Mgr. Marek Bedřich v. r.

předseda senátu