[OBRÁZEK]ČESKÁ  REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Taubera, soudce Vadima Hlavatého a soudkyně Pavly Klusáčkové ve věci

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 8. 2024, č. j. MMR-58517/2024-26

takto:

1. Žaloba se zamítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I.

Základ sporu

1. Žalobce podanou žalobou brojí proti shora vymezenému rozhodnutí žalovaného, kterým bylo rozhodnuto o žalobcem podaných námitkách proti nevyplacení části dotace poskytnuté z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) v rámci projektu s reg. č. CZ.06.1.23/0.0/0.0/16_055/0003730 s názvem „Rekonstrukce budovy hasičské zbrojnice JSDHO Netolice“ v celkové výši 7 608 838,05 Kč. Žalovaný shledal nevyplacení dotace, a tedy i postup Centra pro regionální rozvoj jako správního orgánu prvního stupně oprávněným, jelikož některé prostory dotací podpořené novostavby hasičské zbrojnice neměly být uznatelné z důvodu nesouladu s normou ČSN 73 5710.

II.

Obsah žaloby

2. Žalobce považuje napadené rozhodnutí za nezákonné v důsledku žalovaným nedostatečně zjištěného skutkového stavu a nezohlednění principu legitimního očekávání. Správní orgán prvního stupně rozhodl dle žalobce bez náležitého odůvodnění v rozporu s předchozím rozhodnutím o poskytnutí dotace č. j. 59545/2020-55/2. Vyžádal nové stanovisko Hasičského záchranného sboru (HZS), byť již jedno souhlasné stanovisko HZS vydáno bylo, přičemž se v případě projektu jednalo stále o fakticky totožné funkční a technické řešení. V tomto postupu spatřuje žalobce libovůli a postup v rozporu s principem ochrany legitimního očekávání.  Projektová dokumentace byla přitom dle studie proveditelnosti připravena v souladu s předmětnou normou ČSN 73 5710. Žalobce dále považuje napadené rozhodnutí za nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, protože žalovaný se nijak nevypořádal s žalobcem namítanými vadami řízení před správním orgánem prvního stupně.
3. Na základě výše uvedeného navrhl žalobce soudu zrušit napadené rozhodnutí, vrátit věc žalovanému k dalšímu řízení a přiznat žalobci náhradu nákladů řízení.

III.

Vyjádření žalovaného k podané žalobě

4. Žalovaný se neztotožnil se žalobcovými závěry. Dle žalovaného je v napadeném rozhodnutí jasně uvedeno, z jakých skutečností vycházel při hodnocení způsobilosti či nezpůsobilosti výdajů, tudíž napadené rozhodnutí nemůže být nepřezkoumatelné. Dále uvedl, že správní orgán prvního stupně požádal o nové stanovisko HZS z toho důvodu, že došlo ke změně projektu z rekonstrukce na novostavbu, přičemž dosavadní závazné stanovisko HZS nehodnotilo projekt z hlediska souladu s normou ČSN 73 5710, která ovšem klade na novostavby přísnější kritéria než na rekonstrukce, jež se posuzují z hlediska souladu s normami platnými v době výstavby. U zde řešeného projektu se jedná o novostavbu, která ovšem nevyhovuje v dílčím rozsahu normě ČSN 73 5710, což zapříčinilo neuznatelnost části uskutečněných výdajů. Jelikož nebylo ze strany správního orgánu prvního stupně žalobci nijak indikováno, že je pozměněný projekt v souladu s normou ČSN 73 5710, nemohlo dle žalovaného žalobci na základě existující judikatury vzniknout legitimní očekávání.
5. Na základě výše uvedeného navrhl žalovaný soudu žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

IV.

Ústní jednání

6. Při jednání, které se ve věci konalo dne 19. 5. 2025, odkázali účastníci na svá dosavadní písemná podání ve věci. Žalobcem byly dále vzneseny následující důkazní návrhy:

-         rozhodnutí o poskytnutí dotace č. j. 59545/2020-55/2 ze dne 2. 11. 2020,

-         vyjádření žalobce k depeši ze dne 25. 3. 2024 vč. příloh,

-         opatření CRR ze dne 27. 3. 2024 o nevyplacení části dotace,

-         námitky žalobce ze dne 24. 4. 2024,

-         rozhodnutí žalovaného o námitkách žalobce č. j. MMR-58517/2024-26 ze dne 22. 8. 2024,

-         správní spis projektu reg. č. CZ.06.1.23/0.0/0.0.16_055/0003730,

-         správní spis sp. zn. MMR-58517/2024,

-         dokument Ministerstva vnitra ČR s názvem „Zajištění odolnosti a vybavenosti základních složek integrovaného záchranného systému – Policie ČR a Hasičského záchranného sboru ČR (včetně JSDH obcí) v území, s důrazem na přizpůsobení se změnám klimatu a novým rizikům v období 2014–2020 ze dne 8. 2. 2017,

-         zpráva o průběhu zásahu JSDHO Netolice při řešení povodňových stavů ve městě Netolice ve dnech 13. až 16. 9. 2024,

-         studie proveditelnosti k Žádosti o změnu č. 3,

-         výslech starosty žalobce Mgr. V. P.,

-         výslech J. M., velitele JSDHO Netolice,

-         výslech Ing. L. T., manažerky projektu – územní odbor IROP pro Jihočeský kraj,

-         výslech Ing. M. M., v rámci projektového týmu je v pozici manažer projektu,

-         výslech plk. Ing. M. R., ředitele HZS JčK ÚO Prachatice,

-         záznam o administrativním ověření ze dne 25. 9. 2024, č. j. CENT 11711/2024.

7. Shora uvedené důkazní návrhy soud usnesením zamítl z důvodu nadbytečnosti. Navržené důkazy jsou dílem součástí správního spisu, jímž není potřeba dokazovat, a ve zbytku považuje soud důkazní návrhy za nadbytečné vzhledem k rozsahu žalobních bodů, protože pro posouzení žaloby postačí obsah samotného správního spisu a podání účastníků v tomto soudním řízení. Jinými slovy, k posouzení žaloby v mezích žalobních bodů, v jejichž rámci byly namítány vady řízení a nezohlednění legitimního očekávání žalobce, nebylo potřeba provádět dokazování, jak ostatně vyplyne i níže z posouzení žalobních bodů soudem.

V.

Posouzení žaloby Městským soudem v Praze

8. Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.), a vycházel přitom ze skutkového i právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.).
9. Žaloba není důvodná.
10. Soud se nejprve zaobíral s námitkou nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí pro nedostatek důvodů. Nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek důvodů musí být vykládána ve svém skutečném smyslu, tedy jako nemožnost přezkoumat určité rozhodnutí pro nemožnost zjistit v něm jeho obsah nebo důvody, pro které bylo vydáno (viz usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 2. 2008, č. j. 7 Afs 212/2006-74, č. 1566/2008 Sb. NSS). Není přípustné institut nepřezkoumatelnosti libovolně rozšiřovat a vztáhnout jej i na případy, kdy se správní orgán podstatou námitky účastníka řízení řádně zabývá a vysvětlí, proč nepovažuje argumentaci účastníka za správnou, byť výslovně v odůvodnění rozhodnutí nereaguje na všechny myslitelné aspekty vznesené námitky a dopustí se dílčího nedostatku odůvodnění. Na určitou námitku pak může správní orgán reagovat i tak, že v odůvodnění prezentuje odlišný názor, který přesvědčivě zdůvodní, čímž se s námitkami účastníka řízení minimálně implicite vypořádá. Podstatné je, aby se správní orgán vypořádal se všemi základními námitkami účastníka řízení, přičemž o nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek důvodů se jedná zejména tehdy, opomene-li správní orgán či soud na námitku účastníka zcela (tedy i implicitně) reagovat (srov. rozsudky NSS ze dne 17. 1. 2013, č. j. 1 Afs 92/2012-45, ze dne 27. 5. 2015, č. j. 6 As 152/2014-78, ze dne 29. 6. 2017, č. j. 2 As 337/2016-64, ze dne 27. 2. 2019, č. j. 8 Afs 267/2017-38, či ze dne 7. 5. 2019, č. j. 7 As 362/2018-23). Soud pro úplnost uvádí, že „zrušení rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost je vyhrazeno nejzávažnějším vadám rozhodnutí, kdy pro absenci důvodů či nesrozumitelnost nelze rozhodnutí meritorně přezkoumat.“ (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 3. 2023, č. j. 2 Afs 60/2022-47). S ohledem na zásadu jednotnosti správního řízení jsou pak všechna rozhodnutí vydaná v jednotlivých fázích řízení vnímána jako jeden celek (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 3. 2017, č. j. 5 Azs 270/2016-39). Konečně, jak uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 31. 5. 2024, č. j. 7 As 176/2023-33, „nepřezkoumatelnost není projevem nenaplněné subjektivní představy stěžovatele o tom, jak by měl být rozsudek odůvodněn, ale objektivní překážkou, která kasačnímu soudu znemožňuje přezkoumat napadené rozhodnutí (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 2. 2017, č. j. 3 Azs 69/2016 24, ze dne 27. 9. 2017, č. j. 4 As 146/2017 35).“.
11. Žalobce namítá nepřezkoumatelnost rozhodnutí ve vztahu k nevypořádání námitek vad řízení před správním orgánem prvního stupně. Žalovaný v napadeném rozhodnutí shrnuje argumentaci žalobce k vadám řízení před orgánem prvního stupně na str. 3 a 4 napadeného rozhodnutí a tyto námitky následně vypořádává na str. 3 až 7 napadeného rozhodnutí. Soud neshledal, že by žalovaný opomněl vypořádat žalobcem vznesené námitky. Dlužno dodat, že žalobce předmětnou žalobní námitku vznesl obecně bez bližší specifikace, proto se jí mohl soud věnovat pouze v rozsahu, v jakém ji žalobce formuloval (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 10. 2015, č. j. 6 Afs 9/2015-31). Pro úplnost lze uvést, že již informace o nevyplacení části dotace zřetelně obsahovala důvod požádání o nové stanovisko HZS, tj. že v mezidobí došlo ke změně projektu, která mohla vést k odlišnému posouzení z hlediska souladu s normou ČSN 73 5710. Vzhledem k uvedenému, nelze napadené rozhodnutí považovat za nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Soud zároveň neshledal u napadeného rozhodnutí jiné důvody nepřezkoumatelnosti, ke kterým by musel přihlédnout z moci úřední.
12. Pro posouzení zákonnosti napadeného rozhodnutí je ústředním tématem tohoto řízení otázka existence legitimního očekávání na straně žalobce poté, co došlo k přepracování jím předloženého dotačního projektu z původní rekonstrukce požární zbrojnice na novostavbu. Při posouzení věci je nutné vyjít z čl. 1 normy ČSN 73 57 10. Kapitola 2.2 Specifických pravidel pro žadatele a příjemce vydaných pro 36. výzvu IROP totiž vyžaduje u hlavních aktivit projektu soulad s dokumentem „Zajištění odolnosti a vybavenosti základních složek integrovaného záchranného systému – Policie ČR a Hasičského záchranného sboru ČR (včetně JSDH) v území, s důrazem na přizpůsobení se změnám klimatu a novým rizikům v období 2014–2020“, dle kterého je vyžadován soulad projektu se závaznou normou ČSN 73 5710.
13. Dle čl. 1 ČSN 73 5710 platí daná norma pro navrhování nových objektů a prostorů, a pro rekonstrukce stávajících prostorů se uplatňuje přiměřeně. Z toho vyplývá, že se uvedená norma ČSN uplatňuje ve svém komplexním rozsahu na stavbu nových objektů a v užším rozsahu na rekonstrukce stávajících objektů. Žalobce přitom v žalobě nenamítá ničeho v tom směru, že novostavba hasičské zbrojnice plně nevyhovuje normě ČSN 73 5710 (v souladu s dispoziční zásadou se soud takovými otázkami tedy ani nemohl zabývat).
14. Jestliže se tudíž projekt dočkal změny původního záměru rekonstrukce na stavbu nového objektu, došlo k tím změně rozsahu aplikace příslušné normy. Za těchto okolností nemohlo u žalobce bez dalšího vzniknout legitimní očekávání, že po přepracování dotačního programu na novostavbu obstojí dosavadní posouzení souladnosti s normou ČSN, které bylo učiněno pouze na rekonstrukci. Žalobce je přitom jakožto příjemce podpory povinen vyhovět nejen zákonným podmínkám, ale také podmínkám založeným smlouvou či rozhodnutím o poskytnutí dotace (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2008, č. j. 9 Afs 113/2007-63), a dodržení těchto podmínek je nadto jeho výlučnou odpovědností (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 8. 2012, č. j. 1 Afs 15/2012-38). Žalobce si tedy měl být vědom na základě shora zmíněné kapitoly 2.2 Specifických pravidel pro žadatele a příjemce povinnosti řídit se předmětnou ČSN, a tedy si měl být vědom i obsahu této ČSN.
15. Za popsané situace by legitimní očekávání mohlo žalobci vzniknout pouze tehdy, kdyby poté, co byl dotační projekt změněn na novostavbu, se mu dostalo ze strany poskytovatele dotace výslovného konkrétního ujištění o tom, že i projekt novostavby je souladný s příslušnou normou, avšak žalobce netvrdí ani neprokazuje, že by se mu takového ujištění po změně projektu dostalo. Za těchto okolností musel soud uzavřít, že žalobci nemohlo legitimní očekávání vzniknout, tudíž je ani žalovaný nemohl v napadeném rozhodnutí zohlednit.
16. Závěrem soud dodává, že pro posouzení věci nemají žádnou relevanci žalobcovy poukazy na to, že se požární zbrojnice v praxi osvědčila.

VI.

Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

17. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji dle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.
18. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle kterého má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Ve věci měl plný úspěch žalovaný, avšak žalovanému v řízení žádné náklady nad rámec jeho běžných činností nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 19. května 2025

Milan Tauber v.r.

předseda senátu