č. j. 22 A 15/2025 - 25

 

 

 

 

[OBRÁZEK]

 

ČESKÁ REPUBLIKA

 

ROZSUDEK

 

JMÉNEM REPUBLIKY

 

 

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Petra Hluštíka, Ph.D. ve věci

 

žalobce:  Ing. J. F.

 

proti

žalovanému:   Krajský úřad Moravskoslezského kraje

sídlem 28. října 2771/117, 702 18  Ostrava

 

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 1. 2024, č. j. MSK 9115/2024

 

takto:

 

I. Žaloba se zamítá.

II.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Vymezení věci

  1. Žalobce se podanou žalobou ze dne 2. 4. 2024 domáhal přezkoumání v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo podle § 90 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“) změněno rozhodnutí vydané Magistrátem města Ostravy (dále jen také „MMO“) ze dne 8. 9. 2023, č. j. SMO/535427/23/DSČ/Mich, a to tak, že žalobci prvostupňovým orgánem uložená pořádková pokuta byla snížena z 10 000 Kč na 5 000 Kč, když zároveň došlo ke změně označení ustanovení správního řádu, podle kterého byla pokuta uložena.
  2. Žalobce v rámci vymezení žalobních bodů pouze uvedl, že SO1 (zřejmě myšleno prvostupňový správní orgán), ani žalovaný nepředložili žádné procesně použitelné důkazy, že by mělo dojít k zákonným podmínkám pro udělení pořádkové pokuty a že nepostupovali v souladu se zákonem takovým způsobem, že byl žalobce zkrácen na právech.
  3. Závěrem žalobce navrhl moderaci uložené pokuty s tvrzením, že tato byla uložena ve zjevně nepřiměřené výši, když podle žalobce MMO ve svém rozhodnutí neshledal naprosto žádnou přitěžující okolnost, přesto však uložil pokutu nad horní hranicí zákonné sazby.
  4. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout K obsahu žalobních námitek uvedl, že z obsahu spisové dokumentace, jakož i obsahu obou napadených rozhodnutí je zřejmé, na základě jakých správních úvah a podkladů dospěly správní orgány k závěru, že je na místě uložit žalobci pořádkovou pokutu, neboť žalobce prokazatelně navzdory předchozímu napomenutí oprávněné úřední osoby rušil pořádek při konaném ústním jednání, čímž závažně ztížil projednávání přestupkové věci. 

Posouzení věci krajským soudem

  1. Krajský soud přezkoumal v mezích žalobních bodů [§ 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)] napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Ve věci soud rozhodl u ústního jednání dne 14. 5. 2025, ke kterému se žalobce nedostavil a svou neúčast neomluvil. Žalovaný u ústního jednání setrval na svém dosavadním stanovisku.
  2. Krajský soud na úvod připomíná, že projednávaná věc byla u tohoto soudu původně vedena pod sp. zn. 20 A 16/2024, přičemž však bylo následně zjištěno, že s ohledem na předmět řízení nespadá tato věc do věcí, v nichž podle § 31 odst. 2 s. ř. s. rozhodují samosoudci. Věc je proto vedena u podepsaného soudu pod sp. zn. 22 A 15/2025.
  3. Na prvním místě musí krajský soud zdůraznit, že rozsah přezkumu rozhodnutí ve správním soudnictví je v prvé řadě odvislý od žalobních bodů vznesených žalobcem. Nejvyšší správní soud vyslovil v rozsudku rozšířeného senátu ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008-78, že: „Správní soudnictví je ovládáno zásadou dispoziční a koncentrační; od žalobce, který vymezuje hranice soudního přezkumu, se tedy oprávněně žádá procesní zodpovědnost. Soud za něj nesmí nahrazovat jeho projev vůle a vyhledávat na jeho místě vady napadeného správního aktu …. Míra precizace žalobních bodů do značné míry určuje i to, jaké právní ochrany se žalobci u soudu dostane. Čím je žalobní bod - byť i vyhovující - obecnější, tím obecněji k němu může správní soud přistoupit a posuzovat jej. Není naprosto na místě, aby soud za žalobce spekulativně domýšlel další argumenty či vybíral z reality skutečnosti, které žalobu podporují. Takovým postupem by přestal být nestranným rozhodčím sporu, ale přebíral by funkci žalobcova advokáta.“
  4. Krajský soud tedy podrobil napadené rozhodnutí přezkumu výlučně v rozsahu žalobcem uplatněných námitek; tyto námitky shledal nedůvodnými.
  5. Podle § 62 odst. 1 písm. b) správního řádu, správní orgán může rozhodnutím uložit pořádkovou pokutu až do výše 50 000 Kč tomu, kdo v řízení závažně ztěžuje jeho postup tím, že navzdory předchozímu napomenutí ruší pořádek.
  6. Je třeba připomenout, že pořádková pokuta je finančním postihem, jehož konkrétní výše se v daném případě určuje v rámci diskreční pravomoci (správního uvážení) správního orgánu, a který je v zákoně vymezen tzv. relativně určitě, tj. pomocí explicitně určené horní hranice (50 000 Kč) pro jednu pokutu.
  7. Základním předpokladem uložení pořádkové pokuty je naplnění hypotézy vyjádřené v návětí prvního odstavce § 62 správního řádu, tj. závažné ztížení postupu správního orgánu. Výklad tohoto neurčitého právního pojmu je úkolem správního orgánu, který musí v rozhodnutí o pořádkové pokutě objasnit, v čem mu byl postup ztížen, a proč hodnotí toto ztížení jako závažné.
  8. Předpokladem možnosti uložit pořádkovou pokutu za rušení pořádku je předchozí napomenutí správním orgánem. Zákon nestanoví jeho formu, postačí tedy, je-li provedeno ústně.
  9. Ze správního spisu vyplývá, že MMO dne 7. 3. 2023 oznámil zahájení řízení o přestupku žalobce, kterého se měl stručně řečeno dopustit jednak tím, že dne 3. 2. 2023 v 13:25 nezastavil na červené světlo na světelné signalizaci před přechodem pro chodce na ulici Rudná v Ostravě a jednak tím, že na výzvu policisty Policie ČR nepředložil na místě kontroly řidičský průkaz a osvědčení o registraci vozidla.
  10. Ve věci bylo nařízeno ústní jednání na 3. 4. 2023 v budově MMO. Z protokolu o jednání z uvedeného dne vyplývá, že žalobci bylo předloženo poučení obviněného, které mu bylo zároveň přečteno, přičemž obsahem poučení bylo mj. poučení o povinnosti osob přítomných na ústním jednání zachovávat klid a pořádek, zejména se slušně chovat, nemluvit bez vyzvání ani nijak nerušit jednání; zároveň z poučení plyne, že správní orgán je oprávněn tomu, kdo závažně ztěžuje jeho postup mj. tím, že navzdory předchozímu napomenutí ruší pořádek, uložit pořádkovou pokutu až do výše 50 000 Kč.
  11. Následně bylo MMO nařízeno další ústní jednání na 16. 8. 2023 v budově MMO. K tomuto jednání se žalobce dostavil s tím, že po předložení písemného poučení správním orgánem toto odmítl přečíst a podepsat, neboť nemá brýle na čtení. Žalobce byl opakovaně vyzván, aby nezasahoval do vedení ústního jednání, aby nemluvil bez vyzvání, protože pokud bude bezdůvodně zasahovat do ústního jednání, narušovat pořádek při ústním jednání, bude mu uložena pořádková pokuta do výše 50 000 Kč. Následně oprávněná úřední osoba přečetla žalobci obsah předloženého písemného poučení. Nato žalobce uvedl, že poučení neporozuměl a požadoval opakované přečtení. Oprávněná úřední osoba seznámila žalobce s obsahem spisového materiálu; nato žalobce požádal o předvolání nadřízeného, aby si mohl podat stížnost, když měl za to, že oprávněná úřední osoba postupovala v rozporu se zákonem. Oprávněná úřední osoba dále vyzvala žalobce k podpisu předloženého písemného poučení s tím, že pokud jej nepodepíše, bude se mít za to, že byl řádně poučen.
  12. Žalobce byl poté opakovaně vyzýván oprávněnou úřední osobou, aby hrubě nezasahoval do ústního jednání, neboť mu bude uložena pořádková pokuta. Jelikož žalobce požádal o přerušení ústního jednání, aby si mohl podat stížnost, bylo jednání oprávněnou úřední osobou v 8:02 hodin na 10 minut přerušeno, žalobce však odmítal opustit jednací místnost, pokud nebude mít v ruce podepsaný protokol s razítkem a podpisem.
  13. Poté, co obviněný dále bez vyzvání skákal do řeči oprávněné úřední osobě, neumožňoval jí protokolaci a vedení řízení, byla žalobci uložena pořádková pokuta ve výši 10 000 Kč.
  14. Písemné vyhotovení rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty ze strany MMO je datováno 8. 9. 2023, přičemž obsah odůvodnění rozhodnutí odpovídá popsanému ději dle protokolu o ústním jednání dne 16. 8. 2023.
  15. Na podkladě odvolání rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím, ve kterém odkázal na obsah protokolu o jednání ze dne 16. 8. 2023.
  16. Z citovaného obsahu správních spisů krajský soud dovodil, že byly zcela jednoznačně naplněny podmínky uložení pořádkové pokuty ve smyslu § 62 odst. 1 písm. b) správního řádu. Je zjevné, že žalobce v průběhu úkonu správního orgánu prvního stupně – ústního jednání dne 16. 8. 2023 zasahoval opakovaně do provádění úkonu oprávněnou úřední osobou, a to zejména opakovaným skákáním do řeči, ač byl opakovaně vyzván k zanechání tohoto jednání a byl poučen o možnosti uložení pořádkové pokuty. Z protokolu o jednání vyplývá, že oprávněné osobě byla v důsledku jednání žalobce znemožněna řádná protokolace a řádné vedení ústního jednání.
  17. Krajský soud má tedy za to, že byla naplněna podmínka § 62 odst. 1 správního řádu, že žalobce svým jednáním přes opakované napomenutí oprávněné úřední osoby zásadně ztěžoval postup správního orgánu při vedení řízení.
  18. Namítal-li tedy žalobce, že prvostupňovým správním orgánem ani žalovaným nebyly předloženy žádné procesně použitelné důkazy, že by mělo dojít k zákonným podmínkám pro udělení pořádkové pokuty a že správní orgány nepostupovaly v souladu se zákonem takovým způsobem, že byl žalobce zkrácen na právech, nelze jeho námitkám přisvědčit.
  19. Žalobce nijak nespecifikoval, jakým nezákonným způsobem měly správní orgány postupovat, v čem tkvělo obecně tvrzené dotčení na právech žalobce a ani, jaké „procesně použitelné důkazy“, které by odůvodňovaly postup správních orgánů, má žalobce na mysli.
  20. Správní orgány obou stupňů přitom zcela správně vycházely při svém rozhodování z obsahu protokolu o jednání ze dne 16. 8. 2023. Na tomto místě je zapotřebí zdůraznit, že protokol o ústním jednání před správním orgánem má ve smyslu § 53 odst. 3 správního řádu povahu veřejné listiny (blíže viz také rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 4. 2015, č. j. 1 As 12/2015-30).
  21. Z uvedeného plyne, že v souladu s presumpcí správnosti veřejných listin je třeba obsah protokolu o jednání považovat za pravdivý, není-li prokázán opak.
  22. Žalobce nepředložil ani žádná tvrzení zpochybňující obsah protokolu o jednání ze dne 16. 8. 2023, natož, že by navrhl důkazy. Je tedy třeba mít za to, že obsah uvedeného protokolu je nutné považovat za pravdivý.
  23. Lze tedy uzavřít, že správní orgány vycházely z procesně použitelného důkazu a postupovaly zcela v souladu se zákonem.
  24. Pokud se týče navrhované moderace, žalobce nijak nespecifikoval, v čem podle něj tkví nepřiměřená výše uložené pokuty; uvedl pouze, že ačkoli MMO ve svém rozhodnutí neshledal naprosto žádnou přitěžující okolnost, přesto uložil pokutu nad horní hranicí zákonné sazby. Toto tvrzení není pravdivé a je vyvráceno samotným textem zákona, § 62 odst. 1 správního řádu. Horní sazba pořádkové pokuty činí podle citovaného ustanovení 50 000 Kč, žalobci byla uložena ve výsledku ve výši 5 000 Kč, tedy v rozsahu 10% zákonné sazby. Krajský soud považuje uloženou výši pokuty za zcela přiměřenou jednání žalobce a nevidí žádný důvod k jakékoli moderaci, ke které nadto při absenci potřebných tvrzení žalobce nejsou splněny podmínky.

Závěr a náklady řízení

  1. Jelikož krajský soud neshledal vznesené žalobní námitky důvodnými, žalobu jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.
  2. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s., když procesně úspěšnému žalovanému nebyla přiznána náhrada nákladů řízení proti žalobci, neboť jeho náklady nepřesáhly běžnou úřední činnost.

Poučení:

 

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu.

  

Ostrava 14. května 2025

 

JUDr. Monika Javorová

předsedkyně senátu

 

 

 

 

Shodu s prvopisem potvrzuje