USNESENÍ

Krajský soud v Plzni rozhodl soudcem Mgr. Janem Šmakalem ve věci

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č. j. PK-DSH/32/25 ze dne 28. 2. 2025, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě,

takto:

Odůvodnění:

1. Městský úřad Přeštice uznal žalobce vinným přestupkem podle § 125c odst. 1 písm. e) bodu 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu). Skutkovou podstatu přestupku měl žalobce naplnit tím, že dne 17. 11. 2022 v 17:10 hod. řídil v Přešticích na Masarykově náměstí ve směru jízdy od Plzně do Klatov vozidlo zn. Iveco Daily, ačkoliv nebyl držitelem řidičského oprávnění pro příslušnou skupinu motorových vozidel. Městský úřad Humpolec rozhodnutím č. j. MUHU/35372/2022/Ks totiž žalobci mj. uložil trest zákazu činnosti, a žalobce tak dne 19. 10. 2022 pozbyl řidičské oprávnění. Městský úřad Přeštice uložil žalobci za přestupek pokutu ve výši 30 000 Kč, zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 14 měsíců a povinnost nahradit náklady spojené s projednáváním přestupku ve výši 1 000 Kč. Následné odvolání žalobce žalovaný zamítl a rozhodnutí Městského úřadu Přeštice potvrdil.
2. Proti tomuto rozhodnutí žalobce brojil žalobou. Následně dne 29. 4. 2025 žalobce navrhl, aby žalobě byl přiznán odkladný účinek. Uvedl, že náplní jeho zaměstnání je řízení motorových vozidel. Důsledkem napadeného rozhodnutí nebude moci po dobu 14 měsíců řídit motorová vozidla, čímž přijde o práci. Žalobce působí ve společnosti V. p. S. s. r. o., ve které je jediným společníkem a jednatelem. Společnost se zabývá rozvozem sena po celé České republice. Společnost má jednoho zaměstnance, který je v současné době v dlouhodobé pracovní neschopnosti. Chod celé společnosti tak leží výlučně na žalobci. Ztráta zaměstnání je pro něho velmi závažná z toho důvodu, že žalobce má splatné závazky a jeho příjem je jediným v jeho rodině. Žalobce rovněž pomáhá své matce, která je invalidní. Pravidelně s ní jezdí na nákup, vozí ji k doktorům a vypomáhá jí s dalšími činnostmi. Rovněž se takto žalobce stará i o paní H. K. Žalobce zdůraznil, že se dopustil pouze toho, že řídil bez řidičského oprávnění v nevědomé nedbalosti. Není a nikdy však nebyl nebezpečným řidičem.
3. Žalovaný k návrhu uvedl, že přiznáním odkladného účinku žalobě nebude zásadně v rozporu s veřejným zájmem. V případě, že nebude žaloba shledána důvodnou, bude žalobce muset trest zákazu činnosti stejnak vykonat. Žalovaný tedy nechal na úvaze soudu, zda návrhu vyhoví, či nikoliv. 

Posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku

4. Soudní řád správní (dále též „s. ř. s.“) stanoví v § 73 odst. 2 dvě podmínky, které musí být současně splněny k tomu, aby bylo možné přiznat žalobě odkladný účinek: (1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám; (2) přiznání odkladného účinku nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

5. Je na žalobci, aby tvrdil a osvědčil naplnění první z podmínek pro přiznání odkladného účinku žalobě, tj. že by výkon nebo právní následky rozhodnutí pro něho znamenaly nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. Závisí na žalobci, zda specifikuje, v čem má újma spočívat, a aby takto tvrzené skutečnosti patřičně doložil. Rozpor přiznání odkladného účinku s veřejným zájmem, popř. i újmu, jež by měla vzniknout jiným osobám, má tvrdit a osvědčovat žalovaný (srov. usnesení KS v Praze č. j. 45 A 4/2013-29 ze dne 6. 2. 2013, č. 2852/2013 Sb. NSS).
6. Žaloba zásadně nemá odkladný účinek, což platí i pro případy, kdy v řízení nemůže vzniknout újma jiným osobám (např. tam, kde žádné jiné osoby v řízení nevystupují). Hrozící újma proto nesmí být vzhledem k poměrům žalobce bagatelní, nýbrž naopak významná, taková, která opravňuje, aby v jeho konkrétním případě pravidlo, že žaloba odkladný účinek nemá mít, nebylo výjimečně uplatněno. Významnou bude újma spíše tehdy, nebude-li možno v případě, že bude napadené správní rozhodnutí naplněno a poté shledáno nezákonným a zrušeno, v podstatných ohledech navrátit v původní stav jím způsobené následky či dopady. Významnou bude též spíše tehdy, půjde‑li sice při uplatnění rozhodnutí o následky vratné či napravitelné, avšak takového rázu, že způsobí žalobci vážné obtíže či významné poruchy v jejím životě, fungování, činnosti apod. (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS č. j. 10 Ads 99/2014-58 ze dne 1. 7. 2015, č. 3270/2015 Sb. NSS).
7. V případě, kdy je následkem napadeného rozhodnutí nemožnost řízení motorových vozidel, je nutno zohlednit, že takové rozhodnutí výrazně plní silně ochrannou funkci, a to zejména ve vztahu k ostatním účastníkům silničního provozu (srov. usnesení NSS č. j. 2 As 60/2008-103 ze dne 25. 9. 2008, č. 1763/2009 Sb. NSS). Neplatí tak předpoklad, že ve věcech správního trestání, popřípadě obecněji správy na úseku dopravy může v souvislosti s napadeným rozhodnutím vzniknout újma pouze žalobci a nikomu jinému. Přiznání odkladného účinku v obdobných případech proto přichází do úvahy pouze výjimečně, zpravidla je-li na řízení motorového vozidla existenčně závislý žalobce nebo jí blízká osoba (srov. usnesení NSS č. j. 6 As 29/2013-80 ze dne 10. 4. 2013).
8. V souzené věci žalobce osvědčil, potřebu řidičského oprávnění pro pokračování v živnosti a pro obstarávání potřeb pro svou matku a paní H. K. Předmětem podnikání žalobce je výroba, obchod a služby, přičemž z tvrzení žalobce vyplývá, že se zabývá rozvozem sena po celé České republice. K výkonu tohoto povolání potřebuje řídit automobil. Je tedy zřejmé, že bez řidičského oprávnění mu bude výkon povolání značně ztížen. Žalobce dále soudu doložil posudky o invaliditě a lékařské zprávy, jež se týkají jeho matky a paní K. Z jeho tvrzení vyplývá, že jim pomáhá s obstaráváním každodenních potřeb a návštěv lékařů. Žalovaný neměl vůči návrhu námitek. Za toho stavu soud dospěl k závěru, že žalobce vznik vážné újmy dostatečně osvědčil.
9. Zároveň soud ani neshledal, že by přiznání odkladného účinku bylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Jediný důležitý veřejný zájem, který by ve věci bylo možné identifikovat, je ochrana bezpečnosti a plynulost provozu na pozemních komunikacích a ochrana souvisejících statků (život, zdraví a majetek účastníků provozu). Tento veřejný zájem má hájit především žalovaný, který však případné přiznání odkladného účinku nepovažoval za ohrožení veřejného zájmu. To snižuje význam ohrožení veřejného zájmu natolik, aby bylo návrhu žalobce možno vyhovět i z tohoto hlediska. V mezích citovaného usnesení č. j. 2 As 60/2008-103 tedy lze odkladný účinek výjimečně přiznat.
10. Soud pouze odkládá účinky napadeného rozhodnutí, neuspěje-li však žalobce se svou žalobou, pozbyde své řidičské oprávnění. Tím soud žádným způsobem nepředjímá své rozhodnutí ve věci samé.

Závěr

11. Z výše uvedených důvodů soud návrhu vyhověl (§ 73 odst. 2 s. ř. s.).
12. Soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku ve správním soudnictví činí 1 000 Kč (položka 20 sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). Povinnost zaplatit soudní poplatek za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku vzniká dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS č. j. 9 As 270/2023-21 ze dne 4. 6. 2024, č. 4616/2024 Sb. NSS, odst. 23).
13. Jelikož žalobce požádal soud o osvobození od soudních poplatků, přičemž soudu do dnešního dne nebylo doručeno vyplněné prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech žalobce, soud mu zatím povinnost zaplatit soudní poplatek za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku neuložil. Pokud však soud návrh na osvobození od soudních poplatků zamítne, uloží žalobci povinnost zaplatit soudní poplatek za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě dodatečně. 

Poučení:

Plzeň 30. května 2025

Mgr. Jan Šmakal v.r.

soudce