č. j. 54 A 42/2025 - 21
Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Miroslava Makajeva a soudců Davida Krysky a Věry Pazderové ve věci
žalobců: a) D. D.
b) P. Z.
oba bytem X
zastoupeni advokátem Mgr. Janem Janouškem
sídlem Soukenická 2082, Praha
proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje
sídlem Zborovská 81/11, Praha
o žalobě proti rozhodnutí ze dne 21. 3. 2025, č. j. 041238/2025/KUSK,
takto:
Odůvodnění:
1. Městský úřad Sedlčany jakožto stavební úřad rozhodnutím ze dne 18. 12. 2024, č. j. OVÚP-15840/24/Vš (dále též jen „prvostupňové rozhodnutí“), zastavil společné řízení na stavbu s názvem „Stavební úpravy rodinného domu č.p. X“ na pozemku parc. č. st. X v kat. území X. Proti prvostupňovému rozhodnutím žalobci podali odvolání, které žalovaný v záhlaví uvedeným rozhodnutím (dále jen „napadené rozhodnutí“) zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil.
2. Žalobci se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), podanou dne 26. 5. 2025 domáhali zrušení napadeného rozhodnutí. Napadené rozhodnutí bylo vydáno již za účinnosti zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon 2021“).
3. Soud nejprve zkoumal, zda byla žaloba podána včas (podmínka řízení).
4. Lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu je obecně upravena v § 72 odst. 1 s. ř. s., podle kterého platí, že žalobu lze podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou.
5. Takovým zvláštním zákonem je také stavební zákon 2021. Většina jeho ustanovení nabyla účinnosti 1. 1. 2024, ale některá nabyla účinnosti dříve (§ 335) a některá později, včetně úpravy soudního přezkumu obsaženého v § 305 a násl. účinné od 1. 7. 2024 (§ 331 ve spojení s § 334a odst. 3 zákona). Podle § 306 tohoto zákona žalobu proti rozhodnutí stavebního úřadu, s výjimkou rozhodnutí o přestupku, lze podat do jednoho měsíce poté, kdy bylo rozhodnutí žalobci oznámeno (odst. 1). Rozšířit žalobu na dosud nenapadené výroky nebo ji rozšířit o další žalobní body může žalobce jen ve lhůtě dvou měsíců poté, kdy mu bylo rozhodnutí oznámeno (odst. 2).
6. U procesních norem, mezi které patří úprava lhůt pro podání žaloby, je pravidlem, že soud postupuje podle aktuálně účinného zákona, nestanoví-li přechodná ustanovení jinak. Jednoměsíční žalobní lhůta podle § 306 odst. 1 stavebního zákona 2021 se tak uplatní i v případě, bylo-li řízení před správními orgány (zcela či zčásti) vedeno podle předchozího stavebního zákona. Pro určení délky žalobní lhůty je rozhodný okamžik zahájení soudního řízení.
7. Napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 21. 3. 2025 [§ 71 odst. 2 písm. e) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád], tedy již za účinnosti nové právní úpravy. Žalobci tvrdili (a soud to ověřil i výzvou žalovanému – č. l. 14 a 18 soudního spisu), že jim bylo napadené rozhodnutí (prostřednictvím jejich zmocněnce) oznámeno dne 24. 3. 2025. Soudní řízení přitom bylo zahájeno až dne 26. 5. 2025, kdy byla žaloba prostřednictvím zástupce žalobců podána i doručena soudu. Podle právní úpravy účinné k tomuto dni (i ke dni oznámení napadeného rozhodnutí žalobcům) činila lhůta pro podání žaloby jeden měsíc od oznámení napadeného rozhodnutí. Poslední den lhůty pro podání žaloby tedy připadl na den 24. 4. 2025 (§ 40 odst. 2 s. ř. s.). Jelikož žalobci podali žalobu až dne 26. 5. 2025, je žaloba opožděná. Zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout (§ 72 odst. 4 s. ř. s.) [k tomu srov. např. aktuální rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 4. 2025,
č. j. 1 As 297/2024-46].
8. Pro úplnost soud opakuje, že v projednávaném případě bylo napadené rozhodnutí vydáno i doručeno za účinnosti stavebního zákona 2021. Na projednávanou věc se proto neuplatní nedávný nález Ústavního soudu ze dne 26. 3. 2025, sp. zn. I. ÚS 3241/24, který se týká situace, ve které napadené správní rozhodnutí bylo vydáno i doručeno ještě před účinností uvedeného ustanovení stavebního zákona 2021.
9. Vzhledem k tomu, že žaloba byla podána opožděně, rozhodl soud podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. o jejím odmítnutí (výrok I.).
10. Z důvodu odmítnutí žaloby soud nerozhodoval o návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě a zároveň soud nepřiznal podle § 60 odst. 3 věta první s. ř. s. ani žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).
Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Miroslav Makajev v. r.
předseda senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje: Mgr. E. M.