[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Černou v právní věci

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 12. 2. 2024, č. j.: MV-208398-4/SO-2023

takto:

1. Žaloba se zamítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Vymezení věci

1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 12. 2. 2024, č. j.: MV-208398-4/SO-2023 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž bylo podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zamítnuto odvolání proti usnesení Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky (dále jen „prvostupňový orgán“), ze dne 18. 10. 2023, č. j. OAM-6755-14/DP-2023, kterým bylo podle § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu zastaveno řízení o žádosti žalobce o prodloužení povolení k dlouhodobému pobytu za účelem „podnikání – osoba samostatně výdělečně činná“.

2. Obsah žaloby

2. Žalobce v žalobě namítal, že se žalovaná v dostatečném rozsahu nezabývala všemi jeho odvolacími námitkami, rozhodla nesprávně a jeho žádost nebyla v souladu s dispoziční zásadou meritorně projednána. Napadené rozhodnutí je přepjatě formalistické, přičemž žalovaná neměla žádný důvod pro nepřihlédnutí k dokladům doloženým v odvolacím řízení. Poněvadž dle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 8. 2018, č. j. 1 As 165/2018-40, je pro rozhodování správního orgánu rozhodující skutkový a právní stav v době vydání rozhodnutí, měla žalovaná přihlédnout k dokladu o bezdlužnosti i pojistné smlouvě a vrátit věc prvostupňovému orgánu. Žalobce byl v řízení činný, ohledně předmětných dokladů opakovaně inicioval žádosti o prodloužení lhůty k jejich doložení, pročež na něj nedopadá rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 7. 2016, č. j. 2 Azs 76/2015-24. Je-li v průběhu odvolacího řízení vymazán záznam v rejstříku trestů, žalovaná k této skutečnosti přihlíží a provádí k ní vlastní šetření a dokazování, žalobcův případ je přitom povahově obdobný. Žalobce nepředložil „jen“ dva dokumenty, které však doložil ihned v rámci odvolacího řízení. Dokumenty nedisponoval v řízení před prvostupňovým orgánem a také vzniká významný nepoměr k důsledkům spojeným s postupem správního orgánu stran dopadu do soukromého a rodinného života družky a nezletilého dítěte.

3. Vyjádření žalované

3. Žalovaná se k žalobě vyjádřila, když plně odkázala na odůvodnění napadeného rozhodnutí, v němž se vypořádala se všemi odvolacími námitkami, a které tak není nezákonné, věcně nesprávné, vnitřně rozporné ani nepřezkoumatelné. Žalobce nepředložil žádné skutečnosti nebo důkazy, pro něž by bylo možno upustit od koncentrace řízení. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 7. 2016, č. j. 2 Azs 76/2015-24, na žalobcův případ „obdobně přiléhá“, neboť žalobce zůstal nečinný ohledně předložení dvou zbývajících zákonných náležitostí. Doložení požadovaných dokladů nelze přirovnávat k situaci, kdy je zahlazen záznam v evidenci rejstříku trestů. Žalobce v odvolacím řízení nenamítal nepřiměřenost usnesení do soukromého a rodinného života, nadto posuzování ve smyslu § 174a odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), se vztahuje jen k meritorním rozhodnutím. Žalobu navrhla žalovaná zamítnout.

4. Obsah správního spisu

4. Ze správního spisu bylo zjištěno, že žalobce dne 7. 3. 2023 podal žádost o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu, v níž v rubrice „účel pobytu na území“ uvedl „podnikání – OSVČ“.
5. Prvostupňový orgán dne 7. 3. 2023 pod č. j.: OAM-067554-4/DP-2023, vyhotovil výzvu k odstranění vad žádosti, podle které byl žalobce povinen ve lhůtě 60 dnů doručit doklad o zajištění ubytování, doklad o zápisu do příslušného rejstříku, seznamu nebo evidence, doklad k prokázání úhrnného měsíčního příjmu, doklad prokazující bezdlužnost cizince a doklad o cestovním zdravotním pojištění.
6. Žalobce dne 5. 5. 2023 zaslal žádost o prodloužení termínu pro dodání dokladu, neboť mu dosud nebyl vydán platební výměr za rok 2022. Usnesením prvostupňového orgánu ze dne 17. 7. 2023, č. j.: OAM-06755-11/DP-2023, bylo žádosti vyhověno a byla určena další lhůta k odstranění vad žádosti do dne 31. 8. 2023.
7. Dne 18. 10. 2023 vydal prvostupňový orgán usnesení, kterým podle § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu zastavil řízení o žádosti. Jak je uvedeno v odůvodnění, až do dne vydání usnesení žalobce ke své žádosti nepředložil doklad o cestovním zdravotním pojištění a potvrzení příslušné Celní správy, že nemá vymahatelné nedoplatky. Absence zákonných náležitostí žádosti znemožňuje rozhodnout o žádosti kladně, a zároveň v řízení o žádosti nevyšla najevo žádná skutečnost, pro kterou by měl prvostupňový orgán v souladu s § 51 odst. 3 správního řádu žádost zamítnout.
8. Žalobce podal dne 6. 11. 2023 proti prvostupňovému usnesení, doručenému dne 30. 10. 2023, blanketní odvolání. V následném doplnění odvolání, doručeném dne 23. 11. 2023, žalobce uvedl, že oba scházející doklady doložil neprodleně po vydání usnesení. V řízení nebyl nečinný a namítl přepjatý formalismus, kdy se nejednalo o vady natolik podstatné, aby byl ospravedlněn postup podle § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu. Požádal, aby žalovaná k doloženým dokladům přihlédla vzhledem k jednotnosti řízení.
9. Dne 12. 2. 2024 vydala žalovaná žalobou napadené rozhodnutí, kterým potvrdila rozhodnutí prvostupňového orgánu a odvolání zamítla. Žalovaná neměla pochybnosti, že žalobce na výzvu prvostupňového orgánu nedoložil náležitosti žádosti, ačkoli byl ve výzvě ze dne 7. 3. 2023 poučen o způsobu odstranění vad i o následcích jejich neodstranění. Ohledně předložení pojistné smlouvy a potvrzení o bezdlužnosti žalovaná neshledala důvod prolomit zásadu koncentrace řízení a upozornila na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 10. 2017, č. j. 7 Azs 237/2017-28. Žalovaná shrnula, že byl v daném případě dán důvod pro zastavení správního řízení o žádosti žalobce a napadené usnesení bylo dostatečně a řádně odůvodněno.

5. Hodnocení věci Městským soudem v Praze

10.                      Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů a vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu podle § 75 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), a po provedeném řízení dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
11.                      Podle § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu „řízení o žádosti správní orgán usnesením zastaví, jestliže žadatel v určené lhůtě neodstranil podstatné vady žádosti, které brání pokračování v řízení.“
12.                      Soud předně uvádí, že napadené rozhodnutí neshledal nepřezkoumatelným ani nedostatečně odůvodněným. V projednávaném případě lze totiž jednoznačně vysledovat úsudek žalované, který v napadeném rozhodnutí zcela přezkoumatelným způsobem zdůvodnila, když vysvětlila, jakým způsobem, z jakých důvodů a na základě jakých konkrétních ustanovení zákona daný případ řešila. Stejně tak je možné hodnotit i odůvodnění usnesení prvostupňového orgánu, které odpovídá judikaturním požadavkům stran přezkoumatelnosti správního rozhodnutí.
13.                      Ve vztahu k úloze žadatele Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 15. 5. 2019, č. j. 8 Azs 249/2018-57, konstatoval, že „ustálená judikatura Nejvyššího správního soudu se vyvinula v obecný závěr, že v řízení o žádosti leží primární povinnost jednat aktivně na žadateli, nikoliv na správním orgánu, a to i ve vztahu k pobytovým věcem cizinců.“ K tomu Nejvyšší správní soud dále uvedl v rozsudku ze dne 13. 9. 2019, č. j. 1 Azs 278/2019-25, že „je v zájmu žadatele o pobytové oprávnění, resp. o prodloužení jeho platnosti, aby shromáždil a správnímu orgánu předložil všechny podklady potřebné ke kladnému vyřízení jeho žádosti. Pokud tak žadatel neučinil, nelze považovat za pochybení správních orgánů, že v důsledku jeho nečinnosti rozhodly v jeho neprospěch, neboť musely vycházet z podkladů, které měly k dispozici (…).“
14.                      Poukázat lze rovněž na rozsudek ze dne 29. 11. 2023, č. j. 3 Azs 195/2022-63, v němž dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že doklad o bezdlužnosti cizince je podstatnou náležitostí žádosti, při jejíž absenci nelze v řízení pokračovat, když konstatoval, že „podle § 46 odst. 7 písm. d) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 6. 2023 (dále jen „zákon 4 Azs 409/2023-50 pokračování o pobytu cizinců“), ve spojení s § 44a odst. 3 téhož zákona, je cizinec k žádosti o prodloužení povolení k dlouhodobému pobytu povinen předložit doklad prokazující jeho bezdlužnost. Podle § 178e odst. 2 zákona o pobytu cizinců se bezdlužnost prokazuje potvrzeními orgánů Finanční správy České republiky, orgánů Celní správy České republiky, okresní správy sociálního zabezpečení a příslušné zdravotní pojišťovny, která nesmí být ke dni podání žádosti starší 30 dnů. Z uvedených ustanovení vyplývá, že doklad prokazující bezdlužnost cizince je zákonnou náležitostí žádosti o prodloužení povolení k dlouhodobému pobytu a že takovým dokladem mohou být pouze souhrnně všechna čtyři potvrzení vyjmenovaná v § 178e odst. 2 zákona o pobytu cizinců. Stěžovatel byl povinen všechna tato potvrzení doložit správnímu orgánu prvního stupně již se samotným podáním žádosti, a pokud tak neučinil, zatížil svou žádost podstatnou vadou, která bránila pokračování v řízení.“ Z výše uvedeného je zřejmé, že nedoložení dokladu o bezdlužnosti cizince je podstatnou vadou žádosti, která je důvodem pro zastavení řízení.
15.                      Soud neshledal důvodným požadavek žalobce, aby byla učiněna výjimka ze zásady koncentrace řízení. V § 82 odst. 4 správního řádu se omezují tzv. novoty, kdy nové skutečnosti a návrhy na provedení nových důkazů uvedené v odvolání nebo v průběhu odvolacího řízení jsou připuštěny pouze v případě, že je účastník řízení nemohl uplatnit dříve. Podmínky aplikace citovaného ustanovení nejsou stran dokladu o cestovním zdravotním pojištění a dokladu o bezdlužnosti naplněny. Jak je zřejmé z pojistné smlouvy č. 5221227231 o komplexním zdravotním pojištění cizinců EXCLUSIVE, žalobce ji s pojistitelem sjednal dne 3. 4. 2023, tzn., jen krátce po obdržení výzvy k odstranění vad žádosti ze dne 7. 3. 2023. Žalobce nevysvětlil, proč pojistnou smlouvu předložil až po vydání usnesení prvostupňového orgánu. Pokud se týče Potvrzení o bezdlužnosti ze dne 8. 11. 2023, vystaveného Celním úřadem pro hlavní město Prahu, z jeho textu soud zjistil, že žalobce podal žádost o potvrzení až dne 6. 11. 2023, tj. rovněž po vydání usnesení prvostupňového orgánu. Stran tohoto dokladu žalobce neobjasnil, proč žádost o potvrzení nemohl podat dříve. Žalovaná na straně 6 napadeného rozhodnutí opodstatněně upozornila, že žalobce měl k doložení požadovaných náležitostí žádosti k dispozici časové období překračující sedm měsíců, což soud pokládá za zcela nadstandardní dobu. Požadavky na doložení dokumentů o pojištění a o bezdlužnosti vyplývají přímo ze zákona o pobytu cizinců a s jejich uplatňováním ze strany správních orgánů nelze spojovat přehnaný formalismus, jak tvrdil žalobce.
16.                      Jestliže si žalovaná ve své praxi opatřuje aktuální opisy z evidence rejstříku trestů a vyvozuje právní závěry ze skutečnosti, že záznamy o odsouzeních účastníků řízení byly v mezidobí zahlazeny, potom se takový postup nikterak nedá aplikovat na žalobcův případ, nelze z něj dovodit splnění podmínek § 82 odst. 4 správního řádu.
17.                      Nutností posouzení přiměřenosti dopadů usnesení o zastavení žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu do rodinného a soukromého života se Nejvyšší správní soud zabýval např. v rozsudku ze dne 7. 1. 2022, č. j. 8 Azs 314/2019-39, v němž podotkl, že „v případě zastavení řízení o žádosti o vydání (prodloužení doby platnosti) povolení k dlouhodobému pobytu nepřichází posouzení přiměřenosti dopadů rozhodnutí do soukromého a rodinného života žadatele v úvahu, jelikož o žádosti není věcně rozhodováno. Pokud totiž nejsou splněny podmínky projednání žádosti (…), nemá správní orgán jinou možnost než řízení zastavit. Dodržení závazků vyplývajících z čl. 8 Úmluvy je zajištěno tím, že posouzení přiměřenosti dopadu do soukromého a rodinného života cizince je vyžadováno v rámci rozhodování o případném uložení správního vyhoštění.“ V případě usnesení o zastavení řízení o žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu (zde žádosti o prodloužení povolení) není povinností správních orgánů zabývat se předmětnou otázkou. Nadto v souvislosti s dokumenty doručenými prvostupňovému orgánu, při podání odvolání, resp. jeho doplnění, ani v žádném jiném podání žalobce nepoukázal na své soukromé a rodinné poměry, první informace v tomto směru se objevily až v rámci žaloby. Svá tvrzení v tomto směru učiněná pak žalobce nikterak neosvědčil ani neprokázal.
18.                      Ze všech výše uvedených důvodů soud žalobu podle § 78 odst. 7 s. ř. s. jako nedůvodnou zamítl.
19.                      O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce neměl ve věci úspěch, proto mu náhrada nákladů řízení nenáleží, a žalované náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 26. května 2025

JUDr. Dana Černá v. r.

samosoudkyně