[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Černou v právní věci

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 10. 5. 2024, č. j.: MV-43923-6/SO-2024

takto:

1. Žaloba se zamítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 10. 5. 2024, č. j.: MV-43923-6/SO-2024 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž bylo podle § 92 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zamítnuto jako opožděné odvolání proti usnesení Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky (dále jen „prvostupňový orgán“), ze dne 19. 9. 2023, č. j.: OAM-45588-14/DP-2022, kterým bylo podle § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu zastaveno řízení o žádosti o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání jako osoba samostatně výdělečně činná.

II. Obsah žaloby

2. Žalobce v žalobě namítal, že je napadené rozhodnutí nesprávné a nepřezkoumatelné. Ačkoli se na doručování písemností v řízení o prodloužení platnosti pobytového oprávnění uplatní zvláštní úprava v § 169a odst. 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), nelze dospět k závěru, že se na ně vůbec nevztahuje správní řád. Stejnopis usnesení měl být doručen do vlastních rukou ve smyslu § 72 odst. 1 ve spojení s § 19 odst. 4 správního řádu, poté mělo být přistoupeno k ustanovení opatrovníka podle § 32 odst. 2 písm. d) správního řádu. Jakmile se žalobce dozvěděl o existenci usnesení, doložil všechny scházející listinné náležitosti, k čemuž měla žalovaná přihlédnout. Žalovaná se rovněž nedostatečně a nepřezkoumatelně vypořádala s obsahem odvolacích námitek. Žalobce navrhl zrušení napadeného rozhodnutí v celém rozsahu a vrácení věci žalované k novému projednání.

III. Vyjádření žalované

3. Žalovaná se k žalobě vyjádřila, když plně odkázala na odůvodnění napadeného rozhodnutí, kde se zabývala způsobem doručování stejnopisu usnesení o zastavení řízení. Podotkla, že žalobce požádal o prominutí zmeškání lhůty k odvolání a žalovaná se ztotožnila s nevyhověním této žádosti ze strany prvostupňového orgánu. Žalobu navrhla žalovaná zamítnout.

IV. Obsah spisového materiálu

4. Ze správního spisu bylo zjištěno, že žalobce dne 8. 11. 2022 podal žádost o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání-osoba samostatně výdělečně činná. V řízení nebyly předloženy doklady o cestovním zdravotním pojištění, o úhrnném měsíčním příjmu cizince a společně posuzovaných osob, potvrzení finančního a celního úřadu o neexistenci vymahatelných nedoplatků, jakož i potvrzení okresní správy sociálního zabezpečení o neexistenci nedoplatků na pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Ačkoli byla výzva k odstranění vad žalobci doručena dne 8. 11. 2022, až do dne 19. 9. 2023 požadované dokumenty nedoložil. Prvostupňový orgán proto usnesením, č. j.: OAM-45588-14/ DP-2022, správní řízení zastavil.
5. Stejnopis usnesení prvostupňového orgánu byl u provozovatele poštovních služeb připraven k vyzvednutí dne 25. 9. 2023, načež dne 11. 10. 2023 byla písemnost vrácena prvostupňovému orgánu se sdělením „adresát neznámý, nemá schránku“. Prvostupňový orgán dne 2. 11. 2023 vyvěsil na úřední desce veřejnou vyhláškou oznámení o možnosti převzít písemnost v době do 15 dnů.
6. Dne 19. 2. 2024 podal žalobce odvolání proti usnesení, č. j.: OAM-45588-14/DP-2022, společně se žádostí o prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání. Uvedl v něm, že usnesení mu nebylo nikdy doručeno, seznámil se s ním až při nahlédnutí do spisového materiálu. Pokud žalobce prokazatelně nepřevzal poštu, bylo namístě mu stejnopis usnesení doručit znovu a poté případně přistoupit k ustanovení opatrovníka k hájení jeho práv. Žalobce k odvolání přiložil všechny listinné náležitosti, jejichž nedoložení bylo důvodem zastavení správního řízení.
7. Usnesením prvostupňového orgánu ze dne 5. 3. 2024, č. j.: OAM-45588-22/DP-2022, nebylo prominuto zmeškání lhůty pro podání odvolání proti usnesení ze dne 19. 9. 2023, neboť žalobce neprokázal, že překážkou včasného odvolání byly závažné důvody, které nastaly bez jeho zavinění. Žádosti o prominutí zmeškání lhůty nebyl přiznán odkladný účinek.
8. Žalovaná dne 10. 5. 2024 pod č. j.: MV-43923-5/SO-2024 rozhodla o zamítnutí odvolání žalobce proti usnesení ze dne 5. 3. 2024, č. j.: OAM-45588-22/DP-2022. Podle žalované prvostupňový orgán postupoval při doručování v souladu se zákonem a tento postup byl i ve prospěch žalobce, neboť z navrácené zásilky lze na základě odtržených poučení dovodit, že byl provozovatelem poštovních služeb poučen o možnosti převzít si písemnost. Odvolací námitky nerozporují odůvodnění usnesení prvostupňového orgánu a o přiznání odkladného účinku podané žádosti o prominutí zmeškání úkonu žalobce nežádal.
9. Dne 10. 5. 2024 vydala žalovaná také žalobou napadené rozhodnutí, kterým odvolání zamítla jako opožděné. Žalovaná uvedla, že lhůta pro podání odvolání činící podle § 83 odst. 1 správního řádu 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí skončila dne 4. 12. 2023. Jestliže usnesení prvostupňového orgánu nabylo právní moci dne 5. 12. 2023, bylo odvolání dne 19. 2. 2024 podáno po zákonem stanovené lhůtě. Při doručování stejnopisu usnesení se prvostupňový orgán nedopustil žádného pochybení. Žalovaná neshledala podmínky pro přezkoumávání rozhodnutí v přezkumném řízení, pro obnovu řízení či vydání nového rozhodnutí ve věci.

V. Posouzení věci Městským soudem v Praze

10.                      Městský soud v Praze na základě žaloby, v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 s. ř. s.), přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které jeho vydání předcházelo. Při přezkoumávání rozhodnutí vycházel soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.
11.                      Podle § 25 odst. 2 správního řádu doručení veřejnou vyhláškou se provede tak, že se písemnost, popřípadě oznámení o možnosti převzít písemnost, vyvěsí na úřední desce správního orgánu, který písemnost doručuje; na písemnosti se vyznačí den vyvěšení. Písemnost nebo oznámení se zveřejní též způsobem umožňujícím dálkový přístup. Patnáctým dnem po vyvěšení se písemnost považuje za doručenou, byla-li v této lhůtě splněna i povinnost podle věty druhé.
12.                      Podle § 83 odst. 1 správního řádu odvolací lhůta činí 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Odvolání lze podat teprve poté, co bylo rozhodnutí vydáno. Bylo-li odvolání podáno před oznámením rozhodnutí odvolateli, platí, že bylo podáno v první den odvolací lhůty.
13.                      Podle § 92 odst. 1 správního řádu opožděné nebo nepřípustné odvolání odvolací správní orgán zamítne. Jestliže rozhodnutí již nabylo právní moci, následně zkoumá, zda nejsou dány předpoklady pro přezkoumání rozhodnutí v přezkumném řízení, pro obnovu řízení nebo pro vydání nového rozhodnutí. Shledá-li předpoklady pro zahájení přezkumného řízení, pro obnovu řízení nebo pro vydání nového rozhodnutí, posuzuje se opožděné nebo nepřípustné odvolání jako podnět k přezkumnému řízení nebo žádost o obnovu řízení nebo žádost o vydání nového rozhodnutí.
14.                      Podle § 169a odst. 1 zákona o pobytu cizinců doručuje-li správní orgán prostřednictvím provozovatele poštovních služeb v řízení o žádosti podle tohoto zákona nebo v řízení o zrušení údaje o místu hlášeného pobytu cizince na území podle § 98a písemnost cizinci oprávněnému pobývat na území, doručuje cizinci pouze na adresu evidovanou v informačním systému cizinců podle § 158 odst. 3 nebo sdělenou podle § 19 odst. 3 správního řádu, a není-li údaj o této adrese veden, na adresu místa hlášeného pobytu cizince na území.
15.                      Podle § 169a odst. 2 zákona o pobytu cizinců nedošlo-li při doručování podle odstavce 1 k převzetí písemnosti cizincem nebo k jejímu doručení způsobem uvedeným v § 23 a 24 správního řádu, doručuje se veřejnou vyhláškou.
16.                      Soud předně uvádí, že napadené rozhodnutí neshledal nepřezkoumatelným ani nedostatečně odůvodněným. V projednávaném případě lze totiž jednoznačně vysledovat úsudek žalované, který v napadeném rozhodnutí zcela přezkoumatelným způsobem zdůvodnila, když vysvětlila, jakým způsobem, z jakých důvodů a na základě jakých konkrétních ustanovení zákona daný případ řešila. Stejně tak je možné hodnotit i odůvodnění usnesení prvostupňového orgánu, které odpovídá judikaturním požadavkům stran přezkoumatelnosti správního rozhodnutí.
17.                      Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v usnesení ze dne 26. 8. 2008, č. j. 8 As 51/2006-105, konstatoval, že „rozhodnutí podle § 60 [zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád)] je rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s. (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5.12.2003, č. j. 5 A 14/2002 - 35, zveřejněn pod č. 287/2005 Sb. NSS), soud však je oprávněn v mezích žalobních bodů zkoumat pouze to, zda se skutečně jednalo o odvolání opožděné a zda byl žalobce zkrácen na svých právech neprovedením odvolacího přezkumu.“ Přestože citované ustanovení bylo již zrušeno, obsahuje § 92 správního řádu téměř shodnou úpravu. Uvedený závěr rozšířeného senátu je proto plně použitelný i v nyní projednávané věci. Tuto skutečnost ostatně potvrzuje i pozdější judikatura Nejvyššího správního soudu, který například v rozsudku ze dne 27. 5. 2010, č. j. 5 As 41/2009-91, č. 2127/2010 Sb. NSS, uvedl, že „rozhodnutí odvolacího orgánu o zamítnutí odvolání pro opožděnost nebo nepřípustnost podle § 92 odst. 1 správního řádu není rozhodnutím, v němž by se správní orgán věcně zabýval odvoláním účastníka řízení. Rozhodnutím podle § 92 odst. 1 správního řádu odvolací správní orgán zamítá odvolání z důvodu jeho opožděnosti či nepřípustnosti, tj. z důvodu nenaplnění jedné ze základních procesních podmínek, bez níž nelze podané odvolání meritorně posoudit, proto také není odvoláním napadené rozhodnutí na základě opožděného či nepřípustného odvolání současně potvrzováno. V souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího správního soudu je tedy soud v případě žaloby proti rozhodnutí o zamítnutí odvolání jako opožděného nebo nepřípustného oprávněn zkoumat v mezích žalobních bodů pouze to, zda se skutečně jednalo o opožděné nebo nepřípustné odvolání a zda byl žalobce zkrácen na svých právech neprovedením odvolacího přezkumu“ (shodně např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 10. 2015, sp. zn. 10 As 149/2015, nebo rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 1. 2016, č. j. 2 As 255/2015-36).
18.                      Zákon o pobytu cizinců pro řízení v projednávané věci obsahuje speciální úpravu doručování. Podle § 169a odst. 1 platí, že doručuje–li správní orgán prostřednictvím provozovatele poštovních služeb v řízení o žádosti podle tohoto zákona (…) písemnost cizinci oprávněnému pobývat na území, doručuje cizinci pouze na adresu evidovanou v informačním systému cizinců podle § 158 odst. 3 nebo sdělenou podle § 19 odst. 3 správního řádu, a není–li údaj o této adrese veden, na adresu místa hlášeného pobytu cizince na území. Předmětné ustanovení tak propojuje adresu evidovaného, resp. ohlášeného místa pobytu s adresou, na kterou správní orgán doručuje písemnosti (srov. rozsudek NSS ze dne 25. 2. 2021, č. j. 9 Azs 283/2020 – 30). Nedošlo–li k převzetí písemnosti cizincem nebo k jejímu doručení fikcí, doručuje se podle odstavce druhého veřejnou vyhláškou. Jinak řečeno, pokud se na adresu podle odstavce prvého nepodaří cizinci účinně doručit, správní orgán bez dalšího doručuje veřejnou vyhláškou. Není povinen zjišťovat novou či nenahlášenou adresu místa pobytu cizince (k tomu přiměřeně srov. rozsudek NSS ze dne 28. 5. 2019, č. j. 4 Azs 92/2019 – 27).
19.                      Ze správního spisu soud seznal, že ve výpisu z evidence cizinců měl žalobce od 24. 11. 2020  aktuální místo pobytu nahlášeno na adrese X. Kolonka „do“ na předmětném výpisu nebyla vyplněna. Totožnou adresu žalobce uvedl v bodě 18 formuláře Žádosti o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání-osoba samostatně výdělečně činná. Podle dokladu o zajištění ubytování vystaveného vlastníkem nemovité věci na uvedené adrese zde měl žalobce mít poskytnuto ubytování na dobu od 15. 9. 2022 do 31. 12. 2024. Ze správního spisu dále vyplývá, že žalobce jinou adresu místa pobytu před vydáním prvostupňového rozhodnutí neuvedl. To přesto, že si musel být vědom probíhajícího řízení, které sám inicioval.
20.                      Prvostupňový orgán tak žalobci podle soudu důvodně prvostupňové rozhodnutí doručoval na adresu evidovanou podle § 158 odst. 3 citovaného zákona v informačním systému cizinců. Ze správního spisu ostatně nevyplývá jediná indicie, že by žalobce měl hlášen pobyt na jiné adrese, než na adrese, X a ani žalobce tuto skutečnost nijak nevyvrací.
21.                      Pokud jde o následný „přechod“ z doručování na evidovanou adresu cizince na doručování veřejnou vyhláškou, postup prvostupňového orgánu byl přesně v souladu s § 169a odst. 2 zákona o pobytu cizinců. Je zřejmé, že žalobce si doručovanou zásilku nepřevzal, stejně tak je zřejmé, že poštovní doručovatel zásilku vrátil prvostupňovému orgánu s tím, že žalobce je na předmětné adrese neznámý,  a tu tak nebylo možné doručit ani fikcí podle § 23 a 24 správního řádu. Proto následně prvostupňový orgán doručoval veřejnou vyhláškou.
22.                      Lze tedy uzavřít, že prvostupňový orgán původně doručoval na správnou adresu a postupoval v souladu se zákonem i tehdy, pokud následně doručoval veřejnou vyhláškou. Podmínky pro postup dle § 32 odst. 2 písm. d) správního řádu, tedy pro ustanovení opatrovníka žalobci, jakožto osobě neznámého pobytu, tak v daném případě nebyly splněny.
23.                      V daném případě je ze správního spisu zřejmé, že lhůta pro převzetí písemnosti stanovená veřejnou vyhláškou vydanou prvostupňovým orgánem dne 2. 11. 2023 pod č. j.: OAM-4588-15/DP-2022 skončila dne 17. 11. 2023. Dne 4. 12. 2023 uplynula lhůta patnácti dnů uvedená v posledním souvětí § 25 odst. 2 správního řádu. Odvolání podané zmocněncem žalobce dne 19. 2. 2024 je proto opožděné. Žalovaná tudíž postupovala v souladu se zákonem, když dle § 92 odst. 1 správního řádu opožděné odvolání podané zmocněncem žalobce žalobou napadeným rozhodnutím zamítla.
24.                      Dále soud podotýká, že žalovaná sice zevrubně neodůvodnila svůj závěr o tom, že nejsou dány předpoklady pro přezkoumání rozhodnutí v přezkumném řízení, pro obnovu řízení nebo pro vydání nového rozhodnutí, nicméně podle ustálené judikatury (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 3. 2013, č. j. 9 As 172/2012-32, či rozsudek téhož soudu ze dne 24. 4. 2013, č. j. 3 As 5/2013-20) skutečnost, že v rozhodnutí o zamítnutí odvolání dle § 92 odst. 1 správního řádu odvolací správní orgán blíže nerozvede, proč má za to, že nejsou dány předpoklady pro přezkoumání rozhodnutí v přezkumném řízení, pro obnovu řízení nebo pro vydání nového rozhodnutí, nevede k závěru o nepřezkoumatelnosti takového rozhodnutí. Zhodnocení této otázky totiž nemá význam pro zamítnutí odvolání pro opožděnost či nepřípustnost, ale je rozhodné až pro následný postup správních orgánů po zamítnutí odvolání.
25.                      Ze všech výše uvedených důvodů soud žalobu podle § 78 odst. 7 s. ř. s. jako nedůvodnou zamítl.
26.                      O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce neměl ve věci úspěch, proto mu náhrada nákladů řízení nenáleží, a žalované náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 26. května 2025

JUDr. Dana Černá v. r.

samosoudkyně