[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Komínkovou ve věci

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 16. 9. 2024, č. j. X,

takto:

1. Rozhodnutí žalované ze dne 16. 9. 2024, č. j. X se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.
2. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 3.146,- Kč k rukám zástupce žalobce Mgr. Miroslava Krutiny do 1 měsíce od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

1. Žalobce se žalobou domáhal zrušení výše označeného rozhodnutí žalované, jímž byly zamítnuty námitky žalobce a bylo potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení čj. X ze dne .18 6. 2024, kterým žalovaná odňala žalobci invalidní důchod ode dne 14. 7. 2024 podle ustanovení § 56 odst. 1 písm. a) a § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, neboť dle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS") pro první stupeň řízení ze dne 5. 6. 2024 již není žalobce invalidní pro invaliditu prvního stupně, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost pouze o 30 %.
2. Žalobce v žalobě tvrdil, že byl v roce 2023 uznán invalidním, přičemž dosahoval kategorie invalidity třetího, tj. nejzávažnějšího stupně. Žalobce přitom nebyl správním orgánem vyrozuměn, na základě jakých důvodů a skutečností, které by se opíraly o odborné lékařské závěry, mělo od loňského roku dojít k takto rapidnímu snížení jeho stupně invalidity, a tedy údajnému zlepšení jeho zdravotního stavu. Správní orgán v souvislosti se zánikem nároku odkazuje v rozhodnutí pouze na posudek, který žalobci do dnešního dne nebyl doručen. Žalobce před vydáním rozhodnutí nebyl správním orgánem vyzván k podrobení se vyšetření za účelem předložení podkladů k posouzení jeho zdravotního stavu a jeho zdravotní stav tedy nebyl žádným způsobem kvalifikovaně přezkoumán. Žalobce od správního orgánu pouze obdržel dotazník, který se však vztahoval zejména k zjištěním ohledně psychické náročnosti zaměstnání žalobce, nikoliv však k jeho celkovému zdravotnímu stavu a zejména jeho ortopedickým obtížím, pro které mu byl invalidní důchod přiznán. Žalobce však v rámci dotazníku uvedl, že jeho zdravotní stav mu v současné době i nadále umožňuje pracovat pouze 2 hodiny denně, neboť žalobce vyšší zátěž nezvládne. V souvislosti s tímto dotazníkem žalobce nebyl ani vyzván k doložení aktuálních lékařských zpráv. Žalobce k výše uvedenému uvedl, že jeho zdravotní stav se od doby, kdy mu byl invalidní důchod přiznán, nikterak nezlepšil, přičemž to doložil aktuálními lékařskými zprávami. Konkrétně z lékařské zprávy Fakultní nemocnice v Motole, 1. ortopedická klinika 1. LF UK a FN Motol, Ortopedická ambulance ze dne 16. 1. 2024 je zřejmé, že u žalobce i nadále přetrvávají závažné ortopedické obtíže, kdy bylo mimo jiné ošetřujícím lékařem žalobci doporučeno pracovní zařazení v sedě a trvalé odlehčení operované končetiny. Žalobce v současné době není schopen chodit bez opory (zábradlí) do schodů a není ani schopen chodit do kopce či z kopce, nýbrž jen po rovině, aby nezakopl. Má neustálé otoky a bolesti. Současně nesmí nosit nic těžkého, aby nedošlo k prasknutí operovaného kotníku, ve kterém má žalobce implantované šrouby (lékařská zpráva FN v Motole o příjmu implantátu), a to těsně pod kůží tak, aby byl kotník maximálně zpevněn, a v důsledku čehož např. žalobce nemůže nosit pevné boty. Kotník je zcela zpevněný a nelze s ním nikterak hýbat. Rovněž Achillova pata je zcela nehybná. Žalobce zdůrazňuje, že jde přitom o zranění nevyléčitelné. Nelze mít za to, že posudek ze dne 29. 8. 2024 splňuje všechny náležitosti. Posudek sice ve výčtu rozhodujících podkladů obsahuje i lékařské zprávy doložené žalobcem (zejm. lékařská zpráva FN v Motole ze dne 16. 1. 2024), nicméně posudek žádným jiným způsobem na tyto zprávy neodkazuje a nikterak se nevypořádává se skutečnostmi namítanými žalobcem, kdy bylo žalobci např. doporučeno pracovní zařazení v sedě a trvalé odlehčení operované končetiny.
3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě navrhla její zamítnutí s tím, že z posudku o invaliditě vypracovaného IPZS II. instance dne 29. 8. 2024 vyplývá, že se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu ustanovení § 26 zdp. Žalobce není invalidní dle ustanovení § 39 odst. 1 zdp, nejde již o invaliditu třetího stupně dle ustanovení § 39 odst. 2 písm. c) zdp, nejde ani o invaliditu druhého stupně dle ustanovení § 39 odst. 2 písm. b) zdp, ani nejde o invaliditu prvního stupně dle ustanovení § 39 odst. 2 písm. a) zdp, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost od 5. 6. 2024 pouze o 30 %. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je stav po artrodéze TC kloubu pravé dolní končetiny v lednu 2023 jako stav po otevřené zlomenině TC kloubu pravé dolní končetiny v červenci 2020 s operačním řešením a s komplikovaným hojením. Zdravotní stav je tedy hodnocen dle kapitoly XV., oddílu B, položky 11) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., s mírou poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 10-20 %. Uvedenému zařazení odpovídají funkční poruchy, postižení po úrazech, operacích - postižení končetin - ztuhnutí nebo omezení pohybu v hlezenním kloubu/kloubech. Pokles pracovní schopnosti žalobce byl stanoven na horní hranici uvedeného rozmezí ve výši 20 %. Vzhledem k vlivu zdravotního postižení na schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti nebo na schopnost rekvalifikace se podle ustanovení § 3 odst. 2 citované vyhlášky zvyšuje tato hodnota o 10 procentních bodů na celkových 30 %.
4. Žalobu soud shledal důvodnou.
5. Předmětem řízení bylo posouzení nároku žalobce na invalidní důchod, tedy na dávku podmíněnou dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem. Podle § 39 odst. 1 a 2 zákona o důchodovém pojištění, platí, že pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 % (odst. 1). O invaliditu prvního stupně se jedná, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 % [odst. 2 písm. a)]. O invaliditu druhého stupně se jedná, jestliže jeho pracovní schopnost poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 % [odst. 2 písm. b)].  O invaliditu třetího stupně se jedná, jestliže jeho pracovní schopnost poklesla nejméně o 70 % [odst. 2 písm. c)].
6. V přezkumném řízení soudním jsou k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti osob i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě ze zákona povolány Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věci (§ 4 odst. 2 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení). V soudní praxi je důkaz posudkem posudkové komise chápán jako případ předepsaného důkazu (srov. rozsudek NSS č.j. 2 Ads 58/2003-75 ze dne 4.12.2003, č. 133/2004 Sb. NSS).
7. Soud hodnotí posudek jako každý jiný důkaz v rámci volného hodnocení důkazů (§ 77 odst. 2 s. ř. s.). Nejsou-li namítány jiné vady řízení, soud v řízení o žalobě proti rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení ve věci invalidity ověřuje pouze to, zda je posudek posudkové komise úplný a přesvědčivý (např. rozsudek NSS č.j. 4 Ads 13/2003-54 ze dne 25.9.2003, č. 511/2005 Sb. NSS), případně – namítá-li to žalobce – zda byla příslušná posudková komise řádně obsazena (např. rozsudek NSS č.j. 6 Ads 11/2013-20 ze dne 15. 5. 2013). Posudek, který splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí (např. rozsudek NSS č.j. 4 Ads 61/2010-63 ze dne 11.11.2010, č. 2240/2011 Sb. NSS).
8. Z těchto důvodů si soud vyžádal, aby posudková komise, konkrétně odbor posudkové služby v Plzni, vypracovala posudek o zdravotním stavu žalobce.
9. Soud doplnil dokazování o posudek posudkové komise MPSV ČR v Plzni ze dne 4. 3. 2025, podle něhož:
10. Posudková komise MPSV v posudku uvedla, že dle doložené zdravotní dokumentace a konzultace ortopeda při jednání komise byl zjištěn dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou je stav po artrodéze talokrurálního (TC) kloubu pravé dolní končetiny v 1/23, kterému předcházel stav po otevřené zlomenině TC kloubu pravé dolní končetiny v 7/20, s komplikovaným hojením s revizí a stav po extrakci kovu v 1/21.
11. PK MPSV není v souladu s posudkovým hodnocením IPZS a s posudkovým hodnocením námitkového řízení a konstatuje, že dané zdravotní postižení hodnotí s ohledem na profesi srovnatelně jako středně těžké funkční postižení, kdy je přítomno značné omezení funkce pravé dolní končetiny, nikoliv jen ztuhnutí nebo omezení v hlezenním kloubu. Horní hranice vymezeného rozpětí zvolena s ohledem na komorbidity.
12. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení srovnatelné se zdravotním postižením uvedeným v kapitole XV., odd. B, položce 13b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 35 %.
13. Pro svůj dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav není schopen práce fyzicky těžké s přetěžováním dolních končetin a s manipulací s těžkými břemeny.
14. Žalobce byl posuzován jako řidič.
15. K datu vydání napadeného rozhodnutí byl invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Nešlo o invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb., nešlo o invaliditu druhého stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. ale šlo o invaliditu prvního stupně.
16. Datum změny stupně invalidity stanoven dnem kontrolní lékařské prohlídky na IPZS Sokolov, tj. 05.06.2024. Stanovena platnost trvale vzhledem k charakteru onemocnění.
17. Dle názoru soudu posudek splňuje formální náležitosti vyžadované § 7 vyhlášky o posuzování invalidity. Obsahově se posudek úplně vypořádal s námitkami žalobce a s lékařskými zprávami předloženými v řízení před soudem. V řízení před soudem byli účastníci seznámeni s obsahem posudku. Soud proto posudek vyhodnotil jako úplný a přesvědčivý.
18. Protože posudek splňuje požadavky setrvale kladené na tento typ důkazu, řádně prokazuje skutkový stav k datu vydání napadeného rozhodnutí žalovaného. Jasně z něj plyne, že pokles pracovní schopnosti žalobce odpovídá 35 %, což podle § 39 odst. 1 a 2 zákona o důchodovém pojištění odpovídá pouze invaliditě prvního stupně.
19. Jelikož žalovaná vycházela z toho, že žalobce je invalidní pouze v prvním stupni, bylo její rozhodnutí založeno na nedostatečně zjištěném skutkovém stavu. Soud proto její (předmětnou žalobou napadené) rozhodnutí zrušil pro vady podle § 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s. a věc jí vrátil k dalšímu řízení (§ 78 odst. 1 a 4 s. ř. s.).
20. Žalovaná bude v dalším řízení vycházet ze skutkového stavu zjištěného na základě provedeného dokazování v soudním řízení, tedy že invalidita druhého stupně žalobce vznikla ke dni 11. 1. 2023 a od té doby trvá (§ 78 odst. 6 s. ř. s.).
21. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s. a žalobci, který měl ve věci plný úspěch, byla přiznána náhrada nákladů za zastupování sestávající ze 2 úkonů právní služby po 1.000,-Kč (převzetí zastoupení a sepis žaloby) a 2 režijních paušálů po 300,-Kč navýšeno o 21% DPH.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat do dvou týdnů po jeho doručení kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu se sídlem Moravské náměstí 6, 657 40 Brno, který o kasační stížnosti rozhoduje. Lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni.  Jestliže kasační stížnost ve věcech, v nichž před krajským soudem rozhodoval specializovaný samosoudce, svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele, odmítne ji Nejvyšší správní soud pro nepřijatelnost. (§ 12 odst. 1, § 102, § 104a, § 106 odst. 2 a 4 s. ř. s.).

Plzeň 22. dubna 2025

Mgr. Jana Komínková v.r.

samosoudkyně