č. j. 8 A 130/2024-67

[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Andrey Veselé a Mgr. Jany Jurečkové ve věci

 

žalobkyně

J. S.

bytem X

 

 

 

proti

žalovanému

 

za účasti osoby zúčastněné na řízení

zastoupená Mgr. Pavlem Černým, advokátem

sídlem Údolní 567/33, 602 00 Brno,

 

Úřad městské části Praha 20,

sídlem Jívanská 647/10, 193 21 Praha 20,

 

Ing. P. M.

bytem X

zastoupen Mgr. Petrem Muchou, advokátem

sídlem Štěpánská 540/7, 120 00 Praha 2

 

 

o žalobě před nezákonným zásahem správního orgánu,

takto:

  1. Určuje se, že zásah žalované spočívající v tom, že nezahájil řízení k vymožení povinnosti odstranit stavbu „Nášlapné vrstvy podlahy v bytě č. X bytového domu č. p. X v k. ú. X na pozemku parc. č. X v katastrálním území X“, uložené rozhodnutím žalovaného ze dne 25. 6. 2021, č. j. MCP20 013539/2021/OVUR/St, sp. zn. MCP20 002234/2021, ve spojení s rozhodnutím MHMP ze dne 14. 1. 2022, č. j. MHMP ze dne 14. 1. 2022, č. j. MHMP 49732, je nezákonný.
  2. Žalovanému se přikazuje, aby ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku zahájil exekuční řízení k vymožení povinnosti odstranit stavbu „Nášlapné vrstvy podlahy v bytě č. X bytového domu č. p. X v k.ú. X na pozemku parc. č. X v katastrálním území X, uložené rozhodnutím žalovaného ze dne 25. 6. 2021, č. j. MCP20 013539/2021/OVUR/St, sp. zn. MCP20 002234/2021, ve spojení s rozhodnutím MHMP ze dne 14. 1. 2022, č. j. MHMP 49732.
  3. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 10 228 Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci rozsudku k rukám Mgr. Pavla Černého, advokáta.
  4. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

Odůvodnění:

I.

Základ sporu

  1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 28. 12. 2024 se žalobkyně domáhala ochrany před nezákonným zásahem žalovaného spočívající v tom, že nezahájil exekuční řízení k vymožení povinnosti Ing. P. M., bytem X, odstranit podlahu v bytové jednotce v jeho vlastnictví tak, jak mu bylo uloženo vykonatelným rozhodnutím o odstranění, nebo alternativně spočívající v nezahájení řízení o odstranění stavebních úprav spočívajících v položení údajné nové podlahy v bytě Ing. M. (dále jen „stavebník“).
  2. Nečinností žalovaného je žalobkyně dotčena na svém vlastnickém právu ke svému bytu.

II.

Obsah žaloby a vyjádření žalovaného

  1. Žalobkyně na začátku žaloby shrnula skutkový stav. Uvedla, že je vlastníkem bytové jednotky č. XA v panelovém domě na adrese XA. Bytová jednotka žalobkyně se nachází pod bytovou jednotkou č. XB, kterou vlastní stavebník. Stavebník provedl v roce 2018 ve své bytové jednotce rekonstrukci, po které došlo k výraznému zhoršení zvukově izolačních vlastností podlahy v této bytové jednotce spočívající v pronikání nepřiměřeného hluku a vibrací. Dne 9. 2. 2021 bylo zahájeno dle § 129 odst. 1 písm. d) z. č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“, nebo jen „zákon“), řízení o odstranění stavebních úprav spočívajících v položení podlahy, a to pro rozpor s § 152 odst. 1 stavebního zákona a § 39 odst. 1 písm. d), § 43 odst. 1 písm. i) a § 52 odst. 3 nařízení Rady hl. m. Prahy č. 10/2016Sb., kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hl. městě Praze (dále jen „PSP“). Řízení bylo skončeno vydáním rozhodnutí o odstranění stavby ze dne 25. 6. 2021, č. j. MCP20 013539/2021/OVUR/St, sp. zn. MCP20 002234/2021, které následně bylo potvrzeno odvolacím orgánem dne 14. 1. 2022, č. j. MHMP49732.
  2. Dne 22. 3. 2022 zaslal stavebník žalovanému oznámení o dokončení odstranění stavby, načež byl stavebník vyzván k účasti na kontrolní prohlídce za účelem zjištění dodržení rozhodnutí o odstranění, stavebně technického stavu bytu a splnění povinnosti vyplývající z § 152 stavebního zákona, zejména šetrnosti k sousedství. Stavebník se vstupem do svého obydlí nesouhlasil. Žalovaný následně vyzval stavebníka k doložení dokladů, které by prokazovaly, že stavba byla skutečně odstraněna, např. fotografie, prohlášení zhotovitele/dodavatele stavby apod. Stavebník dne 15. 7. 2022 dodal žalovanému čestné prohlášení o odstranění stavby v souladu s rozhodnutím a dne 21. 9. 2022 předložil fotografie betonu z jeho bytu. Žalovaný vzal tak za prokázané, že stará podlaha byla odstraněna.
  3. Do bytu žalobkyně však i nadále pronikal nepřiměřený hluk a vibrace. Žalobkyně nezaznamenala, že by v bytě stavebníka proběhla jakákoliv stavební práce v době, kdy měl stavebník odstraňovat podlahu dle rozhodnutí žalovaného. Žalobkyně rovněž nezaznamenala žádné zlepšení zvukově izolačních vlastností podlahy v bytě stavebníka po údajném položení nové podlahy. Žalobkyně je přesvědčena, že k odstranění podlahy dle rozhodnutí nedošlo, a proto podala podnět dne 12. 4. 2023 k zahájení exekučního řízení k vymožení povinnosti stanovené v rozhodnutí o odstranění.
  4. Žalovaný dne 9. 5. 2023 žalobkyni sdělil, že neshledal důvody k zahájení exekučního řízení z moci úřední k vymožení povinnosti odstranění podlahy v bytě stavebníka. Vzhledem k pochybnostem však nařídil kontrolní prohlídku na den 23. 5. 2023. Stavebník opět odepřel vstup do svého obydlí, proto nemohlo být zjištěno, zda byla splněna povinnost dle rozhodnutí žalovaného. Stavebník byl následně vyzván žalovaným k předložení dokladu, z něhož by vyplývalo, že položení nové podlahy v roce 2022 bylo v souladu s PSP. Stavebník ve stanovené lhůtě doklady nedoložil, proto byl vyzván, aby ve lhůtě 3 měsíců doložil, že nová podlaha splňuje požadavky PSP. Ani v této lhůtě doklady nedoložil. Následně bylo dne 8. 4. 2024 oznámením a předvoláním č. j. MCP20 007439/2024/OVUR/St zahájeno se stavebníkem přestupkové řízení. Žalobkyně podala dne 18. 7. 2024 opětovný podnět k zahájení exekučního řízení a následně dne 21. 8. 2024 zaslala žádost o sdělení způsobu vyřízení jejího podnětu ze dne 18. 7. 2024.
  5. Sdělením ze dne 19. 8. 2024 žalovaný konstatoval, že podnět k zahájení exekučního řízení z moci úřední již vyřídil sdělením ze dne 9. 5. 2023 a dále konstatoval, že neshledal důvody k zahájení řízení o odstranění nové stavby, neboť stavebník dne 9. 8. 2024 doložil následující dokumenty:

-          Akustický posudek č. P052-24 ze dne 16. 6. 2024 zpracovaný Ing. K. Š. – AKON (dále jen „akustický posudek“)

-          Prohlášení J. L.

-          Technický list k podložce GERRFLOR SMART FIX 16 DB

-          Kladečský předpis PN 5411/2003.

  1. Žalobkyně je však přesvědčena, že tyto dokumenty nedokládají, že by položení nové podlahy bylo v souladu s PSP.  Žalobkyně poté podala podnět k uplatnění opatření proti nečinnosti žalovaného dle § 80 odst. 2 správního řádu k Magistrátu hl. Města Prahy, odboru stavebního řádu. Nečinnost spatřovala v tom, že žalovaný nečinil a nečiní kroky, které by měl, tj. povinnost posoudit věc v souladu s právními předpisy včetně vyhodnocení průkaznosti předložených důkazů. Magistrát hl. města Prahy rozhodnutím ze dne 2. 12. 2024, č. j. MHMP 1998381/2024, sp. zn. S-MHMP 1902266/2024/STR nevyhověl žádosti žalobkyně, neboť nedospěl k přesvědčení, že jsou dány důvody přikazovat zahájení exekučního řízení. Dle tvrzení žalobkyně je z rozhodnutí jasné, že Magistrát hl. města Prahy vycházel pouze z tvrzení žalovaného, aniž by sám posoudil podstatu věci.
  2. Druhá část žaloby se týkala podmínek přípustnosti žaloby. Žalobkyně odkazovala na rozsudek NSS ze dne 17. 3. 2005, č. j. 2 Aps 1/2005–65, dle kterého pro vyhovění žalobě na ochranu před nezákonným zásahem dle § 82 s.ř.s. musí být kumulativně splněny podmínky:

-          žalobkyně musí být přímo (1. podmínka)

-          zkrácena na svých právech (2. podmínka)

-          nezákonným zásahem (3. podmínka),

-          který není rozhodnutím (4. podmínka)

-          a byl zaměřen přímo proti ní nebo v jeho důsledku bylo proti ní přímo zasaženo (5. podmínka)

  1. Dle žalobkyně jsou v projednávané věci splněny všechny podmínky. Aktivní legitimaci k podání žaloby žalobkyně spatřuje v tom, že správní orgán nezahájil exekuční řízení k vymožení povinnosti stavebníka odstranit starou podlahu, anebo alternativně v nezahájení řízení o odstranění stavebních úprav spočívajících v položení údajné nové podlahy, tím je žalobkyně dotčena na svém vlastnickém právu a právech souvisejících. Žalobkyně dále sdělila, že vyčerpala veškeré právní prostředky, a již nemá k dispozici jiný prostředek než podání této žaloby. Lhůta pro podání žaloby dle § 84 s.ř.s. je zachována, neboť zásah do práv žalobkyně stále trvá.
  2. K tvrzené nezákonnosti zásahu žalovaného – nezahájení exekučního řízení - žalobkyně uvedla, že na základě rozhodnutí správního orgánu měl stavebník do 60 dnů odstranit starou podlahu ve svém bytě, to však neučinil, bylo proto povinností příslušného správního orgánu zahájit exekuční řízení k vymožení povinnosti dle § 105 a 107 odst. 1 správního řádu. Žalovaný se spokojil s kazy poskytnutými stavebníkem, tj. čestné prohlášení a fotografie a dále závěr sdělení k podnětu na nečinnost vydaný dne 28. 11. 2022. Dle žalobkyně však tyto důkazy neprokazují odstranění staré podlahy v bytě stavebníka v souladu s rozhodnutím o odstranění.
  3. Z předložených fotografií nelze vyčíst, kdy a kde byly pořízeny a co je na nich zachyceno. K tomu žalobkyně předložila fotografie betonu z nedalekého objektu na adrese XB, které mohou být snadno zaměnitelné s fotografiemi předloženými stavebníkem. Dále žalobkyně uvedla, že stavebník dne 15. 7. 2022 k výzvě žalovaného sdělil, že žádné fotografie z odstraňování podlahy nepořizoval, ale následně při ústním jednání dne 21. 9. 2022 fotografie předložil.  K dokazování prostřednictvím fotografií žalobkyně odkázala na rozsudek NSS ze dne 14. 3. 2019, č. j. 3 As 231/2017 a na rozsudek ze dne 26. 7. 2024, č. j. 5 Afs 208/2023-42. Dle žalobkyně tak není jisté, zda na stavebníkem předložených fotografiích je skutečně odstraněná podlaha v bytě stavebníka.
  4. Čestné prohlášení o odstranění stavby dle tvrzení žalobkyně nepředstavuje důkaz o odstranění staré podlahy v bytě stavebníka. Sám žalovaný uvedl v přípisu ze dne 2. 8. 2022, že čestné prohlášení nemůže sloužit jako důkazní prostředek, ale pouze jako jeden z podkladů pro vydání rozhodnutí o nižší výpovědní hodnotě. K tomu odkázala na rozsudek NSS ze dne 24. 5. 2006, č. j. 1 Afs 77/2005-43 a na rozsudek ze dne 21. 8. 2014, č. j. 9 Afs 139/2013-30. Splnění povinnosti odstranit stavbu dle rozhodnutí tak musí být prokázáno, současně stavební řád nestanovuje skutečnost pouze osvědčit.
  5. I když žalovaný dospěl k závěru, že stará podlaha byla skutečně odstraněna a byla položena podlaha nová, měl dle žalobkyně zahájit řízení o odstranění stavby, neboť stavebník neprokázal soulad nové podlahy s PSP. Žalobkyně se dále podrobně vyjadřovala ke stavebníkem předloženým důkazům ze dne 9. 8. 2024, které žalovaný považoval jako dostatečný důkaz o souladu nové podlahy s PSP. Žalovaná tyto důkazy považuje nekonzistentní a účelově vykonstruované.
  6. Předložený akustický posudek nebyl zpracován na základě měření kročejové a vzduchové neprůzvučnosti, ale prostřednictví výpočtu na podkladu údajů, které dodal stavebník. Dále posudek neobsahuje výpočtové vzorce pro stanovení kročejové a vzduchové neprůzvučnosti, ani dosazení konkrétních číselných hodnot do těchto výpočtových vzorců. Žalobkyně následně vysvětlovala, proč není akustický posudek způsobilým důkazem k prokázání souladu položené nové podlahy v bytě stavebníka s PSP a odkazovala na normu ČSN 73 0532. Závěrem k akustickému posudku dodala, že kročejovou a vzduchovou neprůzvučnost položené podlahy lze dle normy ČSN 73 0532 stanovit pouze zkouškou a měřením. Předložený posudek tedy nemůže prokazovat splnění požadavků této normy ani PSN na zvukovou izolaci podlahy v bytě stavebníka.
  7. K prohlášení p. J. L., který měl být zhotovitelem nové podlahy žalobkyně uvedla, že žalovaný neprovedl jeho výslech a ani nijak neověřoval, zda má potřebnou odbornost pro pokládání podlah. Nahlédnutím do živnostenského rejstříku žalobkyně zjistila, že jeho živnostenské oprávnění vzniklo až dne 22. 7. 2024. Ke dni 20. 5. 2024 (prohlášení p. L.) tak živnostenským oprávněním nedisponoval. Dle žalobkyně z toho vyplývá, jeho prohlášení je nepravdivé a žalovaný z jeho prohlášení neměl vycházet. Rovněž upozornila na to, že v jeho prohlášení je uvedeno, že podlaha byla položena na základě návrhu skladby podlahy, není z toho však zřejmé, jaký návrh skladby podlahy měl p. L. na mysli. Žalobkyně tento důkaz nepovažuje za důkaz prokazující soulad položené podlahy s požadavky PSN a jako důkaz položení podlahy.
  8. Technický list a kladečský předpis rovněž dle žalobkyně nelze považovat za důkazy vypovídající o položení nové podlahy v bytě stavebníka. Jsou to pouze doklady od výrobců podložky a podlahových dílů, které však neprokazují soulad položené podlahy s PSP.
  9. Na závěr žaloby žalobkyně uvedla, že pokud měl žalovaný zato, že v bytě stavebníka byla stará podlaha odstraněna a položena nová podlaha, měl zahájit z moci úřední řízení o odstranění stavby, neboť stavebník neprokázal soulad nové podlahy s PSP. Tím, že se žalovaný spokojil s neprůkaznými důkazy a nezahájil z moci úřední řízení o odstranění stavebních úprav spočívajících v položení nové podlahy, dopustil se nečinnosti a nezákonného postupu, což představuje nezákonný zásah do práva žalobkyně.
  10. Žalobkyně navrhla, aby soud rozhodl, že zásah žalovaného spočívající v nezahájení řízení k vymožení povinnosti odstranit stavbu v bytě stavebníka je nezákonný, resp. alternativně pro případ, že soud dospěje k závěru, že stará podlaha již byla odstraněna, aby rozhodl, že zásah žalovaného spočívající v nezahájení řízení o odstranění nové podlahy je nezákonný.  
  11. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že žalobu považuje za nedůvodnou. Konstatoval, že nemá k dispozici původní projektovou dokumentaci k domu na adrese XA, která by byla podkladem pro zjištění, jaká podlaha byla původní a se kterou by bylo možné porovnat nově položenou podlahu v bytě stavebníka. V další části vyjádření žalovaný ve zkrácené verzi shrnul skutkový stav.
  12. Ke stavebníkem doloženým důkazům žalovaný uvedl, že pro jejich hodnocení využil zásady volného hodnocení důkazů. Předložené důkazy hodnotil s vysokou pečlivostí. Důkazy uznal za   dostačující, což také potvrdil Magistrát hl. města Prahy ve sdělení k podnětu na nečinnost ze dne 28. 11. 2022, č. j. MHMP 2201857, sp. zn. MHMP 1386997/2022/STR. 
  13. Žalovaný si je vědom, že důkazy podložený stav nemusí být skutečný stav. Stavebník však předložil takové důkazy, kterými žalovaného přesvědčil o jejich pravosti.  K tomu odkázal na rozsudek NSS ze dne 29. 4. 2010, sp. zn. 33 Cdo 4374/2007.  Žalovaný dále sdělil, že není oprávněn se vyjadřovat k nesprávnostem akustického posudku, pro něj je důležitý závěr, tedy že skladba stavební konstrukce stropu na adrese XA, vyhovuje požadavkům ČSN 73 0532. Žalovaný byl dostatečně přesvědčen, že nově položená podlahová krytina je v souladu s PSP.
  14. Současně se žalovaný zabýval skladbou podlahové krytiny. Stavebník uvedl, že použil vyrovnávací samonivelační stěrku CEMFLOW tl. 20 mm, tato však neodpovídá konstrukčním možnostem objektu, žalovaný tedy předpokládal, že stavebník použil stěrku v tloušťce nižší. Pro žalovaného byla rozhodná tloušťka materiálu tlumící izolační podložky, tedy GERFLOR SMART FIX 16 dB tl. 2 mm.  Argumentaci žalobkyně tak nevzal za rozhodnou. Ohledně prohlášení p. J. L. žalovaný uvedl, že jeho živnostenské oprávnění vzniklo již 30. 8. 2018 a položit podlahu lze i svépomocí v souladu s § 160 odst. 3 písm. a) stavebního zákona ve spojení s § 103 odst. 1 písm. d) stavebního zákona.
  15. Žalovaný proto shledal, že není důvod pro zahájení exekučního řízení, ani k odstranění stavby.
  16. Své vyjádření žalovaný uzavřel s tím, že konal v souladu s nařízením nadřízeného orgánu a v souladu s právními předpisy. Hodnotil důkazy dle zásady volného hodnocení důkazů a zásady materiální pravdy. V řízení komunikoval se synem žalobkyně, tak se žalobkyní i stavebníkem.
  17. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
  18. V replice na vyjádření žalovaného žalobkyně uvedla, že s vyjádřením žalovaného nesouhlasí. K tvrzenému nedochování projektové dokumentace žalobkyně sdělila, že pro řešenou věc to není podstatné. Žalovaný měl přesně a úplně zjistit skutkový stav v souladu s požadavky v § 3 a § 50 odst. 3 správního řádu. K tomu odkázala na rozsudek NSS ze dne 14. 3. 2019, č. j. 1 Azs 367/2018-34. Je povinností správního orgánu provést důkazy navržené účastníkem a ověřit tvrzení. Žalovaný toto porušil, když nedostatečně ověřoval předložené důkazy. Žalobkyně nesouhlasila s tvrzením žalovaného, že je pouze jejím subjektivním přesvědčení, že podlaha nebyla odstraněna. V bytě bydlí již desítky let a má tak přehled o tom, jaké jsou zvukově izolační vlastnosti podlahy v bytě nad ní.
  19. Stavebník jako osoba zúčastněná na řízení ve svém stanovisku k žalobě uvedl, že žaloba je nedůvodná. Povinnost uloženou žalovaným splnil a stavbu odstranil.
  20. Po odstranění nášlapné vrstvy došlo k položené podložky GERFLOR SMART FIX 16 DB a společně podlahovou krytinou THERMOFIX působí tlumení zvuku vznikajícího při chůzi či jiném pohybu na podlaze. Podlahová krytina je výrobcem přímo určena do domácností. Ve vztahu k výhradám žalobkyně nechal stavebník vypracovat revizní akustický posudek č. P052-24, ze kterého plynou závěry shodné s minulým posudkem. Tvrzení žalobkyně jsou tak pouze domněnky, kterými útočí na stavebníka. Z bytu žalobkyně jsou též slyšet zvuky a vibrace, což je však dle stavebníka obvyklé pro bydlení v panelovém domě.
  21. Stavebník je přesvědčen, že tvrzení žalobkyně o pronikání nepřiměřeného hluku a vibrací je pouze subjektivním vnímáním žalobkyně. Ostatně žalobkyně svoje tvrzení ani nikterak nedokládá. Stavebník žalovanému předložil důkazy prokazující položení podložky GERFLOR SMART FIX 16 DB, což potvrdil i p. J. L.. Je tak vyloučen jakýkoli zásah do práv žalobkyně. Z tohoto důvodu nedošlo k naplnění podmínek 1. a 5. podle § 82 a násl. s.ř.s.
  22. V souladu s § 51 odst. 1 s.ř.s. soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila a žalovaný se nevyjádřil. V takovém případě měl soud za to, že žalovaný udělil souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání.

III.

Posouzení žaloby

  1. Městský soud v Praze ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Soud rozhodl na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí [§ 87 odst. s. ř. s.].
  2. Žaloba je důvodná.
  3. Soud vycházel při svých úvahách z kritérií pro určení nezákonného zásahu, jak byla definovaná v recentní judikatuře správních soudů, zejména v již zmíněném rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 3. 2005, č. j. 2 Aps 1/2005-65.
  4. Ochrana podle § 82 a násl. s. ř. s. je důvodná tehdy, jsou-li – a to kumulativně, tedy zároveň – splněny následující podmínky:

Žalobce musí být přímo (1. podmínka) zkrácen na svých právech (2. podmínka) nezákonným (3. podmínka) zásahem, pokynem nebo donucením ("zásahem" správního orgánu v širším smyslu) správního orgánu, které nejsou rozhodnutím (4. podmínka), a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo (5. podmínka), přičemž „zásah“ v širším smyslu nebo jeho důsledky musí trvat nebo musí hrozit opakování „zásahu“ (6. podmínka). Není-li byť jen jediná z uvedených podmínek splněna, nelze ochranu podle § 82 a násl. s. ř. s. poskytnout.

  1. V posuzovaném případě spočíval nezákonný zásah v nezahájení exekučního řízení k vymožení povinnosti stavebníka odstranit stavbu na adrese XA, eventuálně spočívající v nezahájení řízení o odstranění stavebních úprav – nové podlahy v bytě stavebníka.
  2. Soud se zabýval otázkou, zda jsou v dané věci splněny podmínky pro poskytnutí ochrany dle § 82 a násl. soudního řádu správního.
  3. Dle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 3. 2021, č. j. 6 As 108/2019-39, „ten, kdo tvrdí, že je dotčen na svém hmotném právu faktickou nečinností stavebního úřadu, který v rozporu s § 129 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu nezahájil řízení o odstranění nepovolené stavby (nepovolené terénní úpravy), se může bránit proti takové faktické nečinnosti správního orgánu žalobou na ochranu před nezákonným zásahem (§ 82 násl. s. ř. s.).
  4. Ze správního spisu soud zjistil, že žalovaný rozhodl dne 25. 6. 2021, č. j. MCP20 013539/2021/OVUR/St, sp. zn. MCP20 002234/2021 o odstranění stavby – podlahy bez kročejové izolace do 60 dní od právní moci rozhodnutí o odstranění a současně uložil stavebníkovi povinnost do 7 dní oznámit dokončení odstranění stavby.
  5. Stavebník oznámil dokončení odstranění stavby dne 22. 3. 2022. Následně byl vyzván k účasti na kontrolní prohlídce, kterou mělo být dle § 133 odst. 2 stavebního zákona zjištěno dodržení rozhodnutí o odstranění stavby, stavebně technický stav stavby, zda není ohrožován život a zdraví osob a zda stavebník splnil povinnosti vyplývající z § 152 stavebního zákona, zejména šetrnost k sousedství. S kontrolní prohlídkou stavebník nesouhlasil, proto ho žalovaný dne 8. 6. 2022 vyzval k doložení dokladů, že stavba byla skutečně odstraněna. Dne 21. 9. 2022 doložil stavebník fotografie betonu a čestné prohlášení, že stavba byla odstraněna.
  6. Soud prozkoumal předložené fotografie a souhlasí s argumentací žalobkyně, neboť z předložených fotografií betonu nelze zjistit, kdy a kde byly pořízeny a co by na nich mělo být zachyceno. Obecnou fotografii betonu lze bez problému stáhnout z internetu.
  7. K dokazování prostřednictvím fotografií soud odkazuje shodně se žalobkyní na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 3. 2019, č. j. 3 As 231/2017–49, bod 18, dle kterého: Jak bylo uvedeno výše, jediným zbývajícím důkazním prostředkem obsaženým ve správním spise, na jehož podkladě by bylo možné dovodit, že se přestupek skutečně stal, je fotodokumentace. Ta však obsahuje toliko jednu fotografii čelního skla motorového vozidla, ze které je patrné, že na palubní desce nebyl umístěn parkovací lístek, a jednu fotografii zadní části motorového vozidla, na které je viditelná jeho poznávací značka. Z těchto fotografií však nelze nikterak seznat, v jaké době a na jakém místě bylo motorové vozidlo zaparkováno, resp. zda bylo vozidlo zaparkováno v úseku, kde je parkování zpoplatněno a v době, kdy je zde parkování zpoplatněno, či nikoli. Fotografie dopravní značky a čas pořízení fotografií, či jakýkoli jiný důkazní prostředek (např. výslech zasahujících strážníků) vztahující se k této skutečnosti ve správním spise absentuje (vyjma úředního záznamu a oznámení přestupku, které však nelze jako samostatné důkazy k uvedené skutečnosti použít).“
  8. Čestné prohlášení předložené stavebníkem rovněž nemůže sloužit jako důkaz, pokud jej prohlásil ten, co ho chce použít jako důkaz. Doložit odstranění stavby proto nelze pouhým subjektivním prohlášením stavebníka, neboť takové čestné prohlášení se za této situace vyznačuje takřka nulovou důkazní sílou.
  9. Dle § 3 správního řádu, nevyplývá-li ze zákona něco jiného, postupuje správní orgán tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jeho úkonu s požadavky uvedenými v § 2.
  10. Vzhledem k tomu, že ve věci nebyl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, dospěl soud k závěru, že žalovaný pochybil, když se spokojil s neprůkaznými důkazy. Odstranění stavby – podlahy v bytě stavebníka tak nebylo prokázáno. Pokud žalovaný namítal, že žalobkyně nepředložila žádné důkazy o opaku, soud k tomu dodává, že žalobkyně neměla prakticky žádné možnosti, jak doložit opak, neboť stavebník nikoho do svého bytu nepustil.
  11. Ze správního spisu bylo dále zjištěno, že žalobkyně následně podala dne 12. 4. 2023 podnět k zahájení exekučního řízení. Na základě tohoto podnětu žalovaný vyzval stavebníka ke kontrolní prohlídce bytu na den 23. 5. 2023, stavebník vstup do bytu však neumožnil. Žalovaný stavebníka následně vyzval k předložení důkazů, že nově položená podlaha z roku 2022 splňuje požadavky dle § 52 odst. 3 ve spojení s § 39 odst. 1 písm. c) a § 43 odst. 1 písm. i) PSP, a to ve lhůtě 3 měsíců. Stavebník žádné důkazy nedoložil, žalovaný ho proto dne 10. 1. 2024 rozhodnutím č. j. MCP20 0306028/2023/OVUR/St opětovně vyzval k doložení důkazů prokazujících soulad nově položené podlahy s PSP, a to ve lhůtě 3 měsíců. Stavebník byl konkrétně vyzván k doložení měření kročejové neprůzvučnosti konstrukce akreditovanou laboratoří nebo minimálně doložením dokumentace – návrh skladby podlahy, prohlášení zhotovitele podlahy podle návrhu a výpočtu kročejové neprůzvučnosti zpracovaný oprávněnou osobou. Dne 8. 4. 2024 bylo oznámením a předvoláním č. j. MCP20 007439/2024/OVUR/St, sp. zn. SZ MCP20 007439/2024 zahájeno se stavebníkem přestupkové řízení, které bylo rozhodnutím ze dne 15. 7. 2024 č. j. MCP20 01871082024/OVUR/St zastaveno, neboť stavebník doložil požadované dokumenty. Dne 9. 8. 2024 byly žalovanému doručeny dokumenty do řízení sp. zn. MCP20 012412/2023, které dříve doložil do přestupkového řízení. Žalovaný tak neshledal důvod pro zahájení exekučního řízení k vymožení povinnosti odstranění podlahy v bytě stavebníka.
  12. Dle § 152 odst. 1 stavebního zákona, stavebník je povinen dbát na řádnou přípravu a provádění stavby; tato povinnost se týká i terénních úprav a zařízení. Přitom musí mít na zřeteli zejména ochranu života a zdraví osob nebo zvířat, ochranu životního prostředí a majetku, i šetrnost k sousedství. K tomu je povinen zajistit provedení a vyhodnocení zkoušek a měření předepsaných zvláštními právními předpisy. Tyto povinnosti má i u staveb a jejich změn nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení nebo u jiného obdobného záměru, například zřízení reklamního zařízení. U staveb prováděných svépomocí je stavebník rovněž povinen uvést do souladu prostorové polohy stavby s ověřenou projektovou dokumentací. O zahájení prací na stavbách osvobozených od povolení je povinen v dostatečném předstihu informovat osoby těmito pracemi přímo dotčené.
  13. Dle § 148 odst. 1 z. č. 283/2021 Sb., stavební zákon (dále jen „nový stavební zákon) Stavba musí být navržena a provedena takovým způsobem, aby neohrožovala bezpečnost, život nebo zdraví osob nebo zvířat, aby byl hluk v chráněném prostoru stavby udržován na úrovni, která neohrozí zdraví jejích uživatelů, zaručí noční klid a je vyhovující pro prostředí s pobytem osob nebo zvířat, a to i na sousedních pozemcích a stavbách, ani neměla nepřípustný negativní vliv na kvalitu životního prostředí nebo na klima, a to během výstavby, užívání i odstraňování, zejména následkem

a) nedostatečných tepelně izolačních, zvukoizolačních nebo světelně technických vlastností,

b) uvolňování toxických plynů, nebezpečných látek, těkavých organických sloučenin, skleníkových plynů nebo nebezpečných částic do vnitřního nebo venkovního prostředí,

c) výskytu vlhkosti ve stavebních konstrukcích nebo na povrchu stavebních konstrukcí uvnitř staveb,

d) emisí nebezpečného záření a světla,

e) uvolňování nebezpečných látek do vody nebo půdy,

f) vypouštění odpadních vod, emisí odpadních plynů, nebo

g) narušení podloží s následkem trvalé změny proudění podzemních vod nebo jiným nepřípustným dopadem na úroveň hladiny podzemní vody.

  1. Dle § 39 odst. 1 nařízení č. 10/2016 Sb. hl. m. Prahy, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze (PSP), Stavba musí být navržena a provedena tak, aby byla při respektování hospodárnosti vhodná pro určené využití a aby současně splnila základní požadavky, kterými jsou: a) mechanická odolnost a stabilita, b) požární bezpečnost, c) hygiena, ochrana zdraví a životního prostředí, d) ochrana proti hluku, e) bezpečnost a přístupnost při užívání, f) úspora energie a tepelná ochrana.
  2. Dle § 43 odst. 1 PSP Stavba musí být navržena, prováděna, užívána a případně odstraňována tak, aby neohrožovala život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, zdravé životní podmínky jejich uživatelů ani uživatelů okolních staveb a aby neohrožovala životní prostředí nad limity obsažené v jiných právních předpisech, zejména následkem: a) uvolňování látek nebezpečných pro zdraví a životy osob a zvířat a pro rostliny, b) přítomnosti nebezpečných částic a plynů v ovzduší, c) uvolňování emisí nebezpečných záření, zejména ionizujících, d) nepříznivých účinků elektromagnetického záření, e) znečištění vzduchu, povrchových nebo podzemních vod a půdy, f) nedostatečného zneškodňování odpadních vod a kouře, g) nevhodného nakládání s odpady, 19) Vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb. Vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb. 24 h) výskytu vlhkosti ve stavebních konstrukcích nebo na povrchu stavebních konstrukcí uvnitř staveb, i) nedostatečných tepelně izolačních a zvukově izolačních vlastností podle charakteru užívaných místností, j) nevhodných světelně technických vlastností, k) výskytu biotických škůdců a plísní v konstrukcích a na jejich povrchu.
  3. Dle § 52 odst. 3 PSP, Stěny, příčky, stropy spolu s podlahami a povrchy jsou vyhovující z hlediska zvukové izolace, jestliže jejich vzduchová a kročejová neprůzvučnost splňuje požadavky podle normy uvedené v § 84.
  4. Dle § 84 PSP Vybrané požadavky uvedené v § 19 odst. 1, § 40 odst. 1, § 41 odst. 1, § 45 odst. 2, 3, 4 a 8, § 46 odst. 1 a 3, § 47 odst. 6, § 52 odst. 3, § 59 odst. 1 a 2, § 66 odst. 4 a § 74 odst. 4 se považují za splněné, postupuje-li se ve shodě s určenou normou nebo její částí oznámenou ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, která obsahuje podrobnější technické požadavky. Podrobnější technické požadavky jsou obsaženy v normách týkajících se: h) kročejové a vzduchové neprůzvučnosti stěn, příček a stropů.
  5. Takovou technickou normou je norma ČSN 73 0532 – Akustika – ochrana proti hluku v budovách a posuzování akustických vlastností stavebních výrobků – Požadavky, ve které je uvedeno pod bodem 4, že prokázání dodržení normových požadavků na neprůzvučnost lze jen zkouškou a porovnáním jejího výsledku s požadavkem. Základem zkoušky je měření. Dle bodu 5 měření probíhá mezi místnostmi, prokázat splnění požadavků výpočtem lze ve fázi návrhu nebo v projektové přípravě.
  6. V daném případě byl stavebník vyzván nejprve ke kontrolní prohlídce, se vstupem do svého bytu však nesouhlasil. Následně byl vyzván k doložení měření kročejové neprůzvučnosti konstrukce akreditovanou laboratoří nebo minimálně doložením dokumentace – návrh skladby podlahy, prohlášení zhotovitele podlahy podle návrhu a výpočtu kročejové neprůzvučnosti zpracovaný oprávněnou osobou. Stavebník doložil dokumentaci – návrh skladby podlahy, prohlášení zhotovitele podlahy podle návrhu a výpočtu kročejové neprůzvučnosti zpracovaný oprávněnou osobou.
  7. Soud má za to, že žalovaný jednal v rozporu s § 84 PSP ve spojení s normou ČSN 730532, když stavebníka vyzval k doložení dokumentace, jejíž součástí není měření kročejové neprůzvučnosti konstrukce, ačkoliv měření je normou přímo vyžadováno. V případě stavebníka se ani nejedná návrh nebo projektovou přípravu, kde by výpočet postačoval.  Akustický posudek, kladečský list, návrh skladby podlahy ani prohlášení J. L. tedy neprokazují soulad podlahové krytiny s PSP.
  8. Soud nemůže souhlasit s tvrzením žalovaného, že při svém volném hodnocení důkazů vychází z toho, že důkazy podložený stav nemusí být skutečný stav a stavebník předložil takové důkazy, kterými žalovaného přesvědčil o jejich pravdivosti. Pokud technická norma říká, že k prokázání kročejové neprůzvučnosti je potřebné měření, nemůže stačit akustický posudek postavený na výpočtech.  Současně ani kladečský list, návrh skladby či prohlášení J. L. nemohou stačit k prokázání souladu podlahové krytiny s PSP.
  9. K splnění podmínek pro poskytnutí ochrany před nezákonným zásahem dle § 82 s.ř.s. soud uvádí, že jsou splněny všechny podmínky.
  10. Žalobkyně tak byla přímo zkrácena na svých vlastnických právech nezákonným zásahem žalovaného, který není rozhodnutím, spočívajícím v nezahájení exekučního řízení o odstranění stavby a v důsledku toho bylo proti ní přímo zasaženo, zásah stále trvá.

IV.

Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

  1. S ohledem na vše shora uvedené dospěl soud k závěru, že ve věci se jedná o nezákonný zásah žalovaného do vlastnického práva žalobkyně. Soud proto rozhodl dle § 87 odst. 2 s. ř. s., že zásah žalovaného je nezákonný.
  2. Lhůtu 15 dní k zahájení exekučního řízení k vymožení povinnost soud uložil, neboť to tak požadovala žalobkyně a současně je taková lhůta úměrná k povaze věci.
  3. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn podle § 60 odst. 1 s.ř.s., když žalobkyně měla ve věci úspěch a je náklady řízení sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku z podané žaloby ve výši 2 000 Kč a jednak z odměny advokátovi za dva úkony právní služby po 3100 Kč (převzetí  a příprava zastoupení, podání žaloby) a ze souvisejících dvou náhrad hotových výdajů po 300 Kč podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), zvýšené o sazbu daně z přidané hodnoty. Náhradu v celkové výši 10 228 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce Mgr. Pavla Černého, advokáta.
  4. Žalovanému, který neměl úspěch ve věci, se náhrada nákladů řízení nepřiznání.
  5. Osobě zúčastněné na řízení soud náhradu nákladů nepřiznal, neboť ji v řízení nevznikly náklady dle § 60 odst. 5 s.ř.s.

 

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

 

Praha 21. květen 2025

 

JUDr. Slavomír Novák v.r.

předseda senátu

 

Shodu s prvopisem potvrzuje J. V.