Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Kaniové a soudců Ivo Pospíšila a Michala Bobka v právní věci žalobce: T. B., zastoupeného Mgr. Petrem Letovancem, advokátem se sídlem Lidická 544, Třinec, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 1292/25, Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 30. 5. 2024, č. j. RN‑X, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 3. 2025, č. j. 17 Ad 27/2024 ‑ 54,

takto:

Kasační stížnost se odmítá.

Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

[1] Žalobce (stěžovatel) podal dne 16. 5. 2025 proti v záhlaví specifikovanému rozsudku Krajského soudu v Ostravě (dále jen „krajský soud“) kasační stížnost, kterou následně uvedený soud postoupil k vyřízení Nejvyššímu správnímu soudu. Podání, které nebylo opatřeno elektronickým podpisem, stěžovatel zaslal elektronicky z e‑mailové adresy X.

[2] Podle § 37 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) platí, že „[p]odání obsahující úkon, jímž se disponuje řízením nebo jeho předmětem, lze provést písemně, ústně do protokolu, popřípadě v elektronické formě. Bylo‑li takové podání učiněno v jiné formě, musí být do tří dnů potvrzeno písemným podáním shodného obsahu nebo musí být předložen jeho originál, jinak se k němu nepřihlíží. Činí‑li takový úkon kolektivní orgán nebo osoba, za niž podle zvláštního zákona nebo na jeho základě jedná kolektivní orgán, musí k němu být připojen opis usnesení takového orgánu, jímž byl s obsahem podání vysloven souhlas.“

[3] Druhý senát Nejvyššího správního soudu předložil usnesením ze dne 20. 9. 2024, č. j. 2 As 109/2024 ‑ 14, rozšířenému senátu k posouzení následující otázku: „Představuje podání kasační stížnosti e‑mailem bez elektronického podpisu podání učiněné v jiné formě, a je nutné jej podle § 37 odst. 2 věty druhé s. ř. s. potvrdit, nebo je podáním v elektronické formě, jehož nedostatky lze odstranit prostřednictvím výzvy dle § 37 odst. 5 s. ř. s.?“ Dospěl totiž k závěru, že dosavadní judikatura nereflektovala změnu právní úpravy, k níž došlo v souvislosti s novelou soudního řádu správního provedenou zákonem č. 298/2016 Sb. Na základě § 37 odst. 2 s. ř. s. v aktuálním znění je přitom dle jeho mínění třeba absenci elektronického podpisu u e‑mailového podání považovat za odstranitelnou vadu podání, k jejímuž odstranění je soud povinen podatele vyzvat.

[4] Rozšířený senát o věci do dnešního dne nerozhodl. S ohledem na panující nejistotu ohledně výkladu § 37 odst. 2 s. ř. s. soud v nynější věci zvažoval, zda by měl stěžovatele z opatrnosti vyzvat k odstranění vady kasační stížnosti spočívající v absenci podpisu. Dospěl však k závěru, že v daném případě by takový postup nebyl účelný. I kdyby totiž stěžovatel podpis doplnil, byl by Nejvyšší správní soud nucen kasační stížnost odmítnout s ohledem na její opožděnost.

[5] Podle § 106 odst. 2 s. ř. s. činí lhůta pro podání kasační stížnosti dva týdny od doručení rozhodnutí krajského soudu. Z doručenky založené v soudním spise vyplývá, že napadený rozsudek byl doručen do datové schránky ustanoveného zástupce stěžovatele dne 29. 4. 2025.

[6] Podle § 40 odst. 2 s. ř. s. končí lhůta určená podle týdnů uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Zákonná dvoutýdenní lhůta proto uplynula v úterý 13. 5. 2025. Stěžovatel však kasační stížnost podal až dne 16. 5. 2025.

[7] Marné uplynutí lhůty k podání kasační stížnosti představuje neodstranitelný nedostatek podmínky řízení, kvůli kterému nelze v řízení pokračovat. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost odmítl pro opožděnost podle § 46 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 120 s. ř. s.

[8] Podle § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s. nemá v případě odmítnutí kasační stížnosti žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 23. června 2025

Lenka Kaniová

předsedkyně senátu