č. j. 52 Ad 11/2024-67

[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl samosoudcem JUDr. Jana Dvořáka, v právní věci

 

žalobce:  K. K.

 

zastoupený advokátem Mgr. Zuzanou Adámkovou

sídlem Boženy Němcové 65, 562 06 Ústí nad Orlicí

proti 

žalované:  Česká správa sociálního zabezpečení, IČ 00006963

sídlem Křížová 1292/25, 225 08 Praha

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 12. 4. 2024, č.j. RN-XXX 9173-315-JS

takto:

  1. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 12. 4. 2024, č.j. RN-XXX 9173-315-JS, se pro nezákonnost ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.
  2. Žalovaná je povinna nahradit žalobci k rukám právní zástupkyně Mgr. Zuzany Adámkové, advokátky, náklady řízení ve výši 9.163,28 Kč, a to ve lhůtě do 60ti dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

  1. Žalovaným rozhodnutím byly zamítnuty námitky a bylo potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 12. 4. 2024, č. j. RN-XXX 9173-315-JS, kterým byla žalobci podle ustanovení § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“, zamítnuta žádost o invalidní důchod.
  2. Žalobce podal včas proti žalovanému rozhodnutí žalobu, ve kterém se domáhal jeho soudního přezkoumání. V žalobě byly obsaženy námitky, které se týkaly nedostatečně posouzeného zdravotního stavu s návrhem na zrušení žalovaného rozhodnutí.
  3. V žalobě byly dále uvedeny zdravotní problémy žalobce a odkaz na zdravotní dokumentaci jich se týkající.
  4. Žalovaná se k žalobě vyjádřila.
  5. Soud přezkoumal žalované rozhodnutí podle § 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“) z hlediska správnosti a úplnosti zjištěného zdravotního stavu postižení žalobce včetně správnosti určení procentuálního ohodnocení poklesu pracovní schopnosti, přičemž dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům.
  6. Mezi účastníky řízení je nesporné, že žalovaná při vydání žalovaného rozhodnutí v části určující procentuální ohodnocení poklesu pracovní schopnosti žalobce vycházela z posudku lékaře vydaném v námitkovém řízení dne 26. 6. 2013., kterým byla míra poklesu pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu určena podle vyhlášky č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, v platném znění (dále jen „cit. vyhláška“) ve výši 20 %.
  7. Z výše uvedených skutečností vyplynulo, že mezi účastníky řízení zůstala jediná sporná otázka, spočívající v odborném lékařském posouzení procentní míry poklesu pracovní schopnosti žalobce z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. K posouzení výše uvedené otázky není příslušný soud, ale příslušný orgán – Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky (dále jen „PK MPSV ČR“), a to na základě § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění. Proto za tímto účelem soud provedl důkaz, a to posudkem PK MPSV ČR, pracoviště v Hradci Králové ze dne 3. 12. 2024, č.j. SZ/2024/1173-HK-14.  
  8. Z tohoto posudku vzal soud za prokázané, že procentní míra poklesu pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého stavu žalobce činila 40 %, když rozhodující zdravotní postižení bylo stanoveno podle kapitoly V, položka 9c přílohy citované vyhlášky.
  9. Za rozhodující zdravotní postižení považovala PK MPSV ČR pervazivní vývojová porucha a typický autismus, funkčně středně těžké postižení.
  10. Soudu tedy nezbylo než dospět k závěru shodném se závěrem uvedeného lékařského posudku zmíněné posudkové komise,  a to, že k datu vydání žalovaného rozhodnutí byl žalobce invalidní, přičemž se jednalo o invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém pojištění.
  11. Podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění se o invaliditu druhého stupně jedná v případě, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35%.
  12. A protože přesně tak tomu bylo v projednávané věci, a proto bylo v řízení prokázáno krácení žalobce na právu na uvedený důchod a krajský soud musel žalované rozhodnutí zrušit pro nezákonnost (§ 65 odst. 1 a § 78 odst. 1 s.ř.s.).
  13. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1,2 s.ř.s., když žalované jako orgánu ve věcech důchodového pojištění, právo na náhradu nákladů nenáleží a úspěšnému žalobci vzniklo právo na náhradu nákladů řízení vůči žalované, které zahrnují následující náhrady:

-          odměna a paušální náhrada za dva úkony právní služby do 31. 12. 2024 (příprava a převzetí věci, sepis žaloby – tj. 2 x 1000 Kč a 2 x 300 Kč),

-          odměna a paušální náhrada za 1 úkon právní služby po 1. 1. 2025 (účast na jednání soudu dne 30. 4. 2025), tj. 1 x 4620 a 1 x 450), náhrada promeškaného času dne 30. 4. 2025, 4 x půlhodina, tj. 600 Kč

-          a dále jízdné za použití motorového vozidla zn. Volkswagen Golf za jízdu na jednání soudu z Ústí nad Orlicí do Pardubic a zpět (112 ujetých km při průměrné spotřebě nafty 6,27 l/100 km) celkem 893,28 Kč

Celková výše náhrady nákladů činí 9.163,28 Kč (§ 3, § 7, §9, §11, §13 vyhl. 177/1996 Sb.)

Poučení:

Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům řízení.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení usnesení). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.sLuci. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Pardubice 30. dubna 2025

JUDr. Jan Dvořák v. r.

samosoudce


52 Ad 11/2024-77

USNESENÍ

 

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl samosoudcem JUDr. Jana Dvořáka, v právní věci

 

žalobce:  K. K.

 

zastoupený advokátkou Mgr. Zuzanou Adámkovou

sídlem Boženy Němcové 65, 562 06 Ústí nad Orlicí

proti 

žalované:  Česká správa sociálního zabezpečení, IČ 00006963

sídlem Křížová 1292/25, 225 08 Praha

v řízení o žalobě proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 12. 4. 2024, č.j. RN-XXX 9173-315-JS,

takto:

Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích ze dne 30. 4. 2025, č. j. 52 Ad 11/2024-67 se ve výroku opravuje tak, že

  1. v odstavci 10 rozsudku se nahrazuje znění citace zákona č. 155/1995 Sb., „§ 39 odst. 2 písm. b)“ novým zněním: „§ 39 odst. 2 písm. a)“
  2. v odstavci 11 rozsudku znění označení invalidity „se o invaliditu druhé stupně“ nahrazuje zněním „se o invaliditu prvního stupně“
  3. na straně 2 a 3 rozsudku se označení čísel listů rozsudku „52 Ad 11/20224“ mění na „52 Ad 11/2024-68“ a „52 Ad 11/2024-69“.

V části uvedeného výroku zmíněného rozsudku se při vyhotovování jeho originálu vyskytly zjevné nesprávnosti, k nimž došlo v písemném vyhotovení rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, ze dne 30. 4. 2025. Tyto nesprávnosti spočívaly v nesprávné citaci zákona č. 155/1995 Sb. a označení čísel listu rozsudku.

Samosoudce tak v souladu s ustanovením § 54 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“), uvedené zjevné nesprávnosti tímto usnesením opravil.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení usnesení). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Pardubice 28. května 2025

JUDr. Jan Dvořák, v. r.

samosoudce