[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců Mgr. Věry Pazderové, LL.M., M.A., a JUDr. Davida Krysky, Ph.D, ve věci

žalobkyně: T. S., nar. X

  státní příslušnost Běloruská republika

bytem X

zastoupena advokátem Mgr. et Mgr. Markem Čechovským, Ph.D.

sídlem Opletalova 1417/25, Praha 1

proti  

žalovanému: Ministerstvo vnitra

  sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7

o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného v řízení o žádosti žalobkyně o povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana EU vedeném pod sp. zn. OAM‑03696/PP-2022

takto:

1. Žaloba se zamítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

1. Žalobkyně se žalobou podle § 79 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) odeslanou dne 27 1. 2023 domáhá ochrany proti nečinnosti žalovaného v řízení o její žádosti o povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana EU vedeném pod sp. zn. OAM‑03696/PP-2022.
2. Žalobkyně podala žádost dne 16. 3. 2022. Protože o žádosti nebylo rozhodnuto ve lhůtě podle § 169t odst. 6 písm. f) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), podala dne 21. 7. 2022 žádost o učinění opatření proti nečinnosti k nadřízenému orgánu žalovaného, tj. Komisi pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců (dále jen „komise“).
3. Komise dne 18. 8. 2022 žádosti o opatření proti nečinnosti vyhověla a stanovila žalovanému, aby ve věci rozhodl do 30 dnů od vyjádření zmocněného zástupce nebo po marném uplynutí lhůty požadované žalobkyní pro vyjádření. Zástupce žalobkyně zaslal vyjádření dne 12. 9. 2022. Dne 13. 10. 2022 podala žalobkyně ke komisi druhou žádost o učinění opatření proti nečinnosti. Opatřením ze dne 11. 11. 2022 komise přikázala žalovanému, aby vydal rozhodnutí ve věci do 30 dnů od seznámení žalobkyně s podklady pro vydání rozhodnutí. Žalobkyně byla s podklady seznámena dne 9. 11. 2022.

II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného

4. Žalobkyně namítla, že je žalovaný nečinný, neboť dosud nerozhodl o její žádosti ze dne 16. 3. 2022, přestože lhůta podle § 169t odst. 6 písm. f) zákona o pobytu cizinců marně uplynula. Poukázala přitom na výše uvedená opatření proti nečinnosti. Bezvýsledně tak již vyčerpala prostředky, které zákon k ochraně proti nečinnosti stanoví.
5. Žalovaný ve vyjádření k žalobě ze dne 10. 3. 2023 uvedl, že nebyl a není nečinný. Žádost žalobkyně totiž zamítl rozhodnutím ze dne 3. 3. 2023. Současně soudu předložil správní spis, v němž je zmíněné rozhodnutí č. j. MV-91819-19/OAM-2022 založeno. K žádosti soudu žalovaný předložil dne 28. 4. 2023 doručenku, z níž vyplývá, že uvedené rozhodnutí bylo zástupci žalobkyně doručeno dne 6. 3. 2023. Žalovaný soudu rovněž sdělil, že žalobkyně dne 20. 3. 2023 podala proti rozhodnutí žalovaného v zákonné lhůtě blanketní odvolání.

III. Posouzení soudem

6. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené, včetně bezvýsledného vyčerpání prostředků ochrany, jež měla žalobkyně k dispozici ve správním řízení. Soud rozhodl ve věci bez jednání, neboť oba účastníci s takovým postupem (implicitně) souhlasili (§ 51 odst. 1 věta druhá s. ř. s.).
7. Žaloba není důvodná.
8. Při projednávání žaloby na ochranu proti nečinnosti podle § 79 a násl. s. ř. s. soud zkoumá, zda je žalovaný nečinný, tedy zda ve lhůtě stanovené zákonem rozhodl o žádosti žalobce, pokud tak učinit měl, a zda tento stav trvá i ke dni rozhodování soudu [srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu (dále též „NSS“) ze dne 15. 3. 2010, č. j. 8 Ans 1/2009-72, č. 2258/2011 Sb. NSS, nebo ze dne 15. 6. 2021, č. j. 2 As 93/2021-34, bod 20 a násl.]. Dle § 81 odst. 1 s. ř. s. totiž „[s]oud rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí.“
9. Účelem tohoto pravidla je dát rozhodování soudu reálný smysl. Jak uvedl rozšířený senát NSS, „žaloba na ochranu proti nečinnosti slouží k tomu, aby nečinnost byla odstraněna, ať již faktickou činností správního orgánu, nebo exekučním provedením výroku rozhodnutí soudu. Tato žaloba naopak neslouží k tomu, aby se žalobce domohl akademického výroku o tom, že nečinnost tu případně v minulosti byla, ale v době rozhodování soudu již netrvá; taková žaloba musí být zamítnuta“ (usnesení ze dne 14. 1. 2014, č. j. 7 Ans 10/2012-46, č. 3013/2014 Sb. NSS, bod 26).
10. V rámci posouzení věci vyšlo najevo, že žalovaný o žádosti žalobkyně ze dne 16. 3. 2022 rozhodl již dne 3. 3. 2023, tedy po podání žaloby a před rozhodnutím soudu ve věci samé. Rozhodnutí žalovaného bylo zástupci žalobkyně doručeno dne 6. 3. 2023.
11. Vzhledem k tomu, že ke dni vyhlášení tohoto rozsudku žalovaný nečinný není, soud žalobu zamítl pro její nedůvodnost dle § 81 odst. 3 s. ř. s.
12. Závěrem soud doplňuje, že ze soudního spisu neplyne, že by žalobkyně s ohledem na vydání rozhodnutí, jehož se žalobou domáhala, vzala žalobu zpět. Rozhodnutí žalovaného přitom bylo zástupci žalobkyně prokazatelně doručeno již dne 6. 3. 2023. Dne 16. 3. 2023 mu také bylo doručeno vyjádření žalovaného, v němž žalovaný opíral návrh na zamítnutí žaloby právě o vydání rozhodnutí ze dne 3. 3. 2023. Žalobkyně tak měla dostatečný prostor pro reakci na uvedený procesní vývoj (tj. případné zpětvzetí žaloby s požadavkem na náhradu nákladů řízení podle § 60 odst. 3 věty druhé s. ř. s.).

IV. Závěr a rozhodnutí o náhradě nákladů řízení

13. Soud neshledal žalobu důvodnou, a proto ji dle § 81 odst. 3 s. ř. s. zamítl.
14. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle kterého má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Ve věci měl plný úspěch žalovaný, avšak v řízení mu žádné náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 9. května 2023

Mgr. Ing. Petr Šuránek, v. r.

předseda senátu