USNESENÍ
Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců Mgr. Věry Pazderové, LL.M., M.A., a JUDr. Bc. Kryštofa Horna ve věci
žalobce: P. S.
bytem X
proti
žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje
sídlem Zborovská 81, Praha 5
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 8. 2021, č. j. 101417/2021/KUSK,
takto:
- Žaloba se odmítá.
- Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
- Žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč, který mu bude vyplacen z účtu Krajského soudu v Praze do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
- Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, kterým žalovaný zamítl pro opožděnost žalobcovo odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Brandýs nad Labem‑Stará Boleslav (dále jen „městský úřad“) ze dne 24. 5. 2021, č. j. MÚBNLSB-OŽP-53707/2021-FOLJA, ve věci dodatečného povolení ke stavbě vrtané studny.
- Soud se nejprve zabýval otázkou, zda jsou splněny podmínky řízení. Základní podmínkou řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu je existence rozhodnutí ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s.
- V usnesení ze dne 14. 1. 2016, č. j. 9 Ads 147/2015‑24, Nejvyšší správní soud (dále též „NSS“) odmítl kasační stížnost, protože správní rozhodnutí prvního stupně bylo zrušeno v jiném řízení. Zdůraznil, že „[b]ylo-li v jiném řízení dosud existující prvostupňové rozhodnutí zrušeno, postrádá pokračování v soudním přezkumu svůj smysl. Nejvyšší správní soud by případným věcným přezkumem kasační stížnosti nerozhodoval o konkrétních subjektivních veřejných právech, neboť žádné rozhodnutí, které by subjektivní veřejná práva žalobkyně mohlo zasáhnout, již neexistuje a ‚neobživlo‘ by ani při zrušení kasační stížností napadeného rozsudku. Ostatně druhostupňové rozhodnutí nemůže existovat samo o sobě, tj. bez rozhodnutí prvního stupně a krajský soud by i po případném vrácení věci Nejvyšším správním soudem musel žalobu bez věcného přezkumu odmítnout. Věcné rozhodnutí Nejvyššího správního soudu by tak bylo rozhodnutím ryze akademickým. […] Došlo‑li v projednávané věci ke zrušení dosud existujícího prvostupňového rozhodnutí v jiném řízení než v důsledku zrušujícího rozhodnutí krajského soudu, odpadl dosavadní předmět soudního přezkumu. Proto v tomto případě v důsledku postupu prvostupňového orgánu odpadly podmínky řízení a je dán důvod k odmítnutí návrhu (kasační stížnosti) dle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.“
- K obdobné situaci došlo i v nyní posuzované věci. Ze správního spisu totiž vyplynulo, že výše uvedené rozhodnutí městského úřadu ze dne 24. 5. 2021 bylo rozhodnutím žalovaného ze dne 19. 8. 2021, č. j. 105507/2021/KUSK, zrušeno ve zkráceném přezkumném řízení a věc byla vrácena městskému úřadu k dalšímu řízení (pro úplnost soud doplňuje, že ve výroku rozhodnutí vydaného v přezkumném řízení uvedené prvostupňové rozhodnutí č. j. MÚBNLSB-OŽP-53795/2021-FOLJA je totéž rozhodnutí jako rozhodnutí č. j. MÚBNLSB-OŽP-53707/2021-FOLJA, dílčí odlišnost je dána tím, že prvně uvedené číslo jednací je uvedeno na veřejné vyhlášce, jíž bylo vydáno rozhodnutí o dodatečném povolení stavby, zatímco druhé číslo jednací je uvedeno ve stejnopisu rozhodnutí, který byl zaslán účastníkům řízení; na tuto skutečnost poukázal i žalovaný ve vyjádření k žalobě). Žalovaný zohlednil žalobcovo odvolání (které považoval za opožděné) jako podnět k zahájení přezkumného řízení a jeho námitkám tak přinejmenším z části fakticky vyhověl. Zrušující rozhodnutí nabylo právní moci dne 24. 9. 2021.
- Jak uvedl Nejvyšší správní soud ve výše citovaném rozsudku, rozhodnutí druhého stupně nemůže existovat samo o sobě, tj. bez rozhodnutí prvního stupně. Nyní napadené rozhodnutí žalovaného proto nemůže existovat samo o sobě bez rozhodnutí městského úřadu ze dne 24. 5. 2021, které bylo zrušeno ve zkráceném přezkumném řízení. I pokud by soud napadené rozhodnutí zrušil a vrátil věc žalovanému, žalovaný by nemohl zrušit rozhodnutí městského úřadu ze dne 24. 5. 2021 podruhé. Nelze totiž zrušit již zrušené, a tedy neexistující rozhodnutí (srov. též např. rozsudky NSS ze dne 8. 6. 2017, č. j. 1 Afs 332/2016‑39, nebo ze dne 28. 5. 2010, č. j. 2 Afs 125/2009‑104). Soudní přezkum věci samé by tedy nemohl vést k účinné ochraně veřejných subjektivních práv žalobce.
- Na zrušení prvostupňového rozhodnutí v přezkumném řízení upozornil také žalovaný ve vyjádření k žalobě. Žalobce v replice k tomu namítl, že žalovaný nemohl rozhodnutí městského úřadu zrušit, protože nebylo pravomocné s ohledem na včas podané odvolání žalobce. Žalobce se necítí zrušením rozhodnutí městského úřadu uspokojen, protože se domáhal nejen zrušení tohoto rozhodnutí ale také zastavení řízení.
- Ani tyto námitky nemohou na výše uvedeném posouzení projednatelnosti žaloby nic změnit. Rozhodnutí vydané žalovaným v přezkumném řízení nebylo napadeno nyní podanou žalobou, soud se proto nemůže zabývat jeho zákonností. Ze správního spisu, vyjádření účastníků ani databáze zdejšího soudu nevyplývá, že by bylo zrušeno, svědčí mu tak presumpce správnosti. Rozhodnutí v přezkumném řízení je přitom rozhodnutím prvoinstančním, a proto se lze proti němu odvolat. Tato skutečnost byla uvedena v poučení rozhodnutí vydaného v přezkumného řízení, které bylo doručeno i žalobci, jak vyplývá z doručenky založené ve správním spise.
- Je třeba dodat, že ani za popsané situace nejsou žalobci odepřeny právní prostředky ochrany. Věc byla rozhodnutím žalovaného v přezkumném řízení vrácena městskému úřadu, v dalším řízení tak žalobce může uplatňovat mimo jiné i námitky, které podle něj mají vést k zastavení řízení. Proti novému rozhodnutí městského úřadu má žalobce možnost podat odvolání. Rozhodnutí o odvolání je následně možné přezkoumat prostřednictvím žaloby podle § 65 s. ř. s. za podmínek stanovených soudním řádem správním.
- S ohledem na neodstranitelný nedostatek podmínek řízení soud žalobu odmítl podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.
- O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.
- Podle § 10 odst. 3 věty třetí zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“) soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek za řízení, byla-li žaloba odmítnuta před prvním jednáním. Protože soud žalobu odmítl před prvním jednáním ve věci, rozhodl o vrácení zaplaceného poplatku žalobci ve výši 3 000 Kč. Soudní poplatek bude vrácen ve lhůtě plynoucí z § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Praha 28. srpna 2023
Mgr. Ing. Petr Šuránek, v. r.
předseda senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje: A. A.