č. j. 22 A 36/2024 - 32

 

 

 

 

[OBRÁZEK]

 

ČESKÁ REPUBLIKA

 

ROZSUDEK

 

JMÉNEM REPUBLIKY

 

 

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Petra Hluštíka, Ph.D., ve věci

 

žalobce:  J. C.

zastoupený advokátem Mgr. Ondřejem Řezáčem

   sídlem Koperníkova 822/25, 301 00 Plzeň

 

proti

žalovanému:   Krajský úřad Moravskoslezského kraje

sídlem 28. října 117, 702 18 Ostrava

 

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 5. 2024, č. j. MSK 65983/2024, ve věci provedení záznamu bodů v registru řidičů

takto:

I. Žaloba se zamítá.

 

II.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

Odůvodnění:

Vymezení věci

  1. Žalobou doručenou soudu dne 11. 7. 2024 se žalobce domáhá zrušení výše nadepsaného rozhodnutí žalovaného, kterým byl změněn výrok rozhodnutí Magistrátu města Karviné ze dne 25. 3. 2024, č. j. SMK/043647/2024 tak, že text: „Námitky ze dne 13. 3. 2024 proti všem záznamu bodů v bodovém hodnocení řidiče se jako neodůvodněné zamítají a záznamy provedené ke dni 20. 2. 2024 se potvrzují.“ byl nahrazen textem: „Námitky ze dne 13. 3. 2024 proti všem záznamu bodů v bodovém hodnocení řidiče se jako nedůvodné zamítají a záznamy provedené ke dni 20. 2. 2024 se potvrzují.“  Ve zbytku bylo napadené rozhodnutí potvrzeno.
  2. Podle žalobce trpí napadené rozhodnutí nedostatky procesního charakteru, když žalovaný nezohlednil žádným způsobem argumentaci žalobce. Správní orgán prvního stupně navzdory žádosti žalobce a zcela konkrétní specifikaci svých námitek neopatřil podklady pro záznam bodů v evidenci řidiče a tím fakticky znemožnil jakoukoli procesní obhajobu žalobce. Z podstaty žalobcem podaných námitek podle něj jednoznačně vyplývá, že podklady pro záznam bodů, tedy rozhodnutí, kterými jsou v daném případě Příkazy na pokutu na místě, jsou naprosto nezbytné k tomu, aby bylo možno námitku žalobce přezkoumat. Úřední záznam či záznam o uložené pokutě není rozhodnutím a nejedná se o přímý podklad pro zápis bodů do evidence bodů řidiče. Pokud by byla přijata argumentace v napadeném rozhodnutí, smysl námitkového řízení by zcela absentoval.
  3. Procesně správný postup podle žalobce je ten, že správní orgán zahájí řízení, o tomto uvědomí žalobce a následně jej vyrozumí o možnosti seznámit se s podklady rozhodnutí. I v případě, že správní orgán rozhodoval toliko na základě úředních záznamů, musí dát žalobci šanci své námitky specifikovat a odůvodnit návrh na případné doplnění dokazování. Správní orgány zatížily napadená rozhodnutí vadou opomenutého důkazu.
  4. Žalovaný ve vyjádření k žalobě především poukázal na znění § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb. (dále jen „z. č. 361/2000 Sb.“), podle něhož s účinností od 1. 1. 2024 může být vydání rozhodnutí prvním úkonem správního orgánu v řízení. Doplnil dále, že žalobce podal námitky proti záznamu bodů, které neobsahovaly žádné konkrétní tvrzení zpochybňující buď podkladová rozhodnutí nebo samotné spáchání přestupků. Samotné příkazové bloky je nutno vyžádat až v případě, že jsou zpochybněna oznámení o uložení pokuty příkazem na místě, na základě kterých jsou zaznamenávány body. Žalovaný poukázal na judikaturu správních soudů, podle které ne každé zpochybnění údajů v oznámení o uložení pokuty zakládá povinnost správního orgánu si vyžádat další listiny; navrhl zamítnutí žaloby.

Zjištění z obsahu správních spisů

  1. Z obsahu správního spisu soud zjistil, že žalobce doručil 13. 3. 2024 námitky proti oznámení         o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče s tím, že požádal o to, aby správní orgán vyžádal a shromáždil originály podkladových rozhodnutí, na jejichž základě došlo k zaznamenání jednotlivých položek v bodovém hodnocení řidiče a o této skutečnosti vyrozuměl zástupce žalobce. Správní orgán 1. stupně zamítl žalobcovy námitky rozhodnutím ze dne 25. 3. 2024. Zdůraznil, že v případě absence konkrétních námitek postačují k rozhodnutí o námitkách oznámení o uložení pokuty na místě s odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 174/2019-44. Správní orgán zhodnotil jednotlivá oznámení o přestupcích a dospěl k závěru, že jsou způsobilými podklady pro záznam bodů. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce blanketní odvolání, které k výzvě doplnil o odůvodnění. O odvolání rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím.

Posouzení věci krajským soudem

  1. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů - dále jen „s. ř. s.“), přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Ve věci rozhodl v souladu s § 51 s. ř. s. bez nařízení jednání.
  2. Podle § 123f odst. 3 z. č. 361/2000 Sb., ve znění od 1. 1. 2024, shledá-li příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky řidiče nedůvodnými, rozhodnutím námitky zamítne a provedený záznam potvrdí. Vydání rozhodnutí může být prvním úkonem správního orgánu        v řízení. Důvodová zpráva k příslušné novele (zákonu č. 271/2023 Sb.) k tomu uvádí: „Navrhuje se stanovit, že vydání rozhodnutí o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů může být prvním úkonem správního orgánu v řízení. Záznam bodů v registru řidičů je evidenčním úkonem a řízení o námitkách proti záznamu bodů nemá charakter řízení o přestupku. Pokud řidič podávající námitky disponuje skutečnými argumenty proti správnosti záznamu bodů, uvede je zpravidla již v samotných námitkách. V praxi tak vedení řízení o námitkách slouží toliko              k oddálení okamžiku pozbytí řidičského oprávnění nebo k využití nejrůznějších procesních obstrukcí ze strany účastníků řízení. Stanovením tohoto pravidla nebudou účastníci řízení fakticky zkráceni na svých právech, ale sníží se tím administrativní zatížení správních orgánů i obstrukční potenciál institutu námitek proti záznamu bodů v registru řidičů.“
  3. Krajský soud má za to, že právě poslední větou § 123f odst.3 z. č. 361/2000 Sb. v nynějším znění je „stanoveno jinak“ ve smyslu § 36 odst. 3 správního řádu. Pokud je vydání rozhodnutí prvním úkonem správního orgánu v řízení o námitkách řidiče, pak mu zcela logicky nepředchází žádný jiný úkon správního orgánu, tedy ani výzva k vyjádření se k podkladům rozhodnutí. Veškerá literatura a judikatura citovaná žalobcem se týká situací, které nejsou výjimkou z § 36 odst. 3 správního řádu, a tudíž ji není možno vztahovat k nyní přezkoumávané věci.    
  4. Novelizované ustanovení § 123f odst. 3 z. č. 361/2000 Sb. stanovuje možnost, nikoli nutnost rozhodnutí jako prvního úkonu správního orgánu v řízení. Je tedy na úvaze správního orgánu, zda k této možnosti přistoupí, a je nutno, aby úvaha byla přezkoumatelně odůvodněna. V daném případě je podle názoru soudu úvaha správního orgánu dostatečně vyjádřena a soud s ní souhlasí. Body se do registru zaznamenávají na základě oznámení příslušného orgánu (typicky policie) a vycházejí z konkrétního příkazu na místě či z rozhodnutí o uložení správního trestu nebo trestu za trestný čin (viz § 123b odst. 2 z. č. 361/2000 Sb.). Tyto příkazy a rozhodnutí se osobně týkají daného řidiče, který má navíc možnost (a v duchu klasického pravidla, že právo přeje bdělým, je to i nanejvýš vhodné), aby se průběžně sám informoval o stavu svých bodů (viz § 123b odst. 5, 6 a 7 z. č. 361/2000 Sb.). Proto by řidič měl a mohl být schopen reagovat konkrétními námitkami již v okamžiku, kdy je mu doručeno oznámení o dosažení 12 bodů. V daném případě soud souhlasí se správním orgánem, že žalobcovy námitky nezavdaly žádný důvod k opatřování podkladových rozhodnutí a samotná oznámení nevzbuzovala pochybnosti, mohla tedy sloužit jako podklad pro záznam bodů. To je ostatně jádrem i dosavadní judikatury např. rozsudky NSS ze dne 26. 9. 2019, č. j. 3 As 298/2017-23 nebo ze dne 24. 8. 2010, č. j. 5 As 39/2010-76.
  5. Je tedy zjevné, že žalobcovy námitky ohledně nesprávného procesního postupu z vyložených důvodů nemohou obstát.

Závěr a náklady řízení

  1. S ohledem na výše uvedené soud žalobu zamítl jako nedůvodnou v souladu s § 78 odst. 7 s. ř. s.
  2. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 60 odst. 1 s. ř. s., když procesně úspěšnému žalovanému nevznikly podle obsahu spisu žádné náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti.

 

Poučení:

 

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu.

  

 

Ostrava 6. května 2025

 

JUDr. Monika Javorová

předsedkyně senátu

 

 

 

Shodu s prvopisem potvrzuje