ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D., a soudců Mgr. Filipa Skřivana a JUDr. Ing. Venduly Sochorové v právní věci

navrhovatelky:  obec Rozdrojovice

 sídlem Na Dědině 7, Rozdrojovice

 zastoupená Mgr. Davidem Zahumenským, advokátem

 sídlem Kpt. Jaroše 1922/3, Brno

proti

odpůrci: Magistrát města Brna

 sídlem Dominikánské náměstí 196/1, Brno

za účasti 1. Ing. M. S.

 bytem X

 2. Ing. M. D.

 bytem X

 3. Mgr. D. R., Ph.D.

 bytem X

4. Občané za ochranu kvality bydlení v Brně-Kníničkách, Rozdrojovicích a Jinačovicích, z.s.

sídlem U Luhu 246/18, Brno

5. Český veslařský klub Brno z.s.

sídlem Veslařská 507/179, Brno

6. Městská část Brno – Kníničky

sídlem Nová 92/11, Brno

7. Mgr. P. H., MBA

bytem X

o návrhu na zrušení opatření obecné povahy vydaného Magistrátem města Brna dne 5. 2. 2025, č. j. MMB/0063673/2025/KAU, sp. zn. 5400/OD/MMB/0029084/2024/25, kterým byla stanovena přechodná úprava provozu na pozemních komunikacích v Brně,

takto:

1. Opatření obecné povahy vydané Magistrátem města Brna dne 5. 2. 2025, č. j. MMB/0063673/2025/KAU, sp. zn. 5400/OD/MMB/0029084/2024/25, se ruší dnem právní moci tohoto rozsudku.

2. Odpůrce je povinen nahradit navrhovatelce náklady řízení ve výši 23 404 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. Davida Zahumenského, advokáta.

3. Odpůrce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

4. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

1. Navrhovatelka se podaným návrhem domáhá zrušení opatření obecné povahy vydaného Magistrátem města Brna 5. 2. 2025, č. j. MMB/0063673/2025/KAU, sp. zn. 5400/OD/MMB/0029084/2024/25, kterým byla stanovena přechodná úprava provozu na pozemních komunikacích – místní komunikaci III. třídy, ulice Hrázní, Brno. Navrhovatelka je obcí přímo sousedící s Městskou částí Brno – Kníničky, pro jejíž území bylo napadené opatření vydáno, přitom území navrhovatelky má sloužit coby výjezd pro motorová vozidla z nově schváleného jednosměrného provozu; proto se navrhovatelka domnívá, že je stanovením přechodné úpravy provozu dotčena.

II. Shrnutí procesního postoje navrhovatelky

2. Navrhovatelka má za to, že odpůrce stanovením přechodné úpravy provozu obchází zákon, neboť ve skutečnosti pokračuje v (trvalé) místní úpravě provozu, kterou již dříve zrušil zdejší soud.
3. Dále navrhovatelka namítá, že s ní stanovení přechodné úpravy provozu nebylo konzultováno, že přijaté řešení není dostatečně odůvodněno a že je nepřiměřené; test proporcionality přitom odpůrce podle navrhovatelky neprovedl. 
4. Navrhovatelka se proto domáhá zrušení napadeného opatření obecné povahy. Na svém procesním postoji navrhovatelka setrvala po celou dobu řízení před zdejším soudem.

III. Shrnutí procesního postoje odpůrce

5. Odpůrce důvodnost návrhu popírá. Napadené opatření obecné povahy podle odpůrce obsahuje řádné, zcela srozumitelné a přezkoumatelné odůvodnění, ze kterého je jasně patrno, co jej vedlo ke stanovení přechodné úpravy provozu. Odpůrce je přesvědčen, že dodržel zákonné podmínky pro vydání napadeného opatření a odmítá tvrzení navrhovatelky, že by obcházel zákon.
6. Odpůrce tedy navrhuje zamítnutí návrhu jako nedůvodného. I odpůrce na svém procesním postoji setrval během celého řízení před zdejším soudem.

IV. Podmínky řízení

7. Veškeré podmínky řízení o návrhu jsou splněny; návrh obsahující zřetelně identifikované návrhové body byl podán procesně (i věcně) aktivně legitimovanou osobou proti pasivně legitimované osobě a včas (§ 101a a § 101b zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s.ř.s.“).
8. Aktivně legitimován k podání návrhu je podle § 101a odst. 1 s.ř.s. ten, kdo tvrdí, že byl zkrácen na svých právech vydaným opatřením obecné povahy. Aktivní legitimace navrhovatele se tak zakládá pouhým tvrzením dotčení na jeho právech opatřením obecné povahy. To, zda je navrhovatel skutečně na svých právech dotčen, závisí na skutkových okolnostech konkrétního případu, jde však již o otázku věcného posouzení důvodnosti návrhu (shodně usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 7. 2009, č. j. 1 Ao 1/2009-120, č. 1910/2009 Sb. NSS). V nyní posuzované věci je navrhovatelkou obec dovozující, že byla nově přijatou přechodnou úpravou provozu na území jiné (sousední) obce dotčena na svých právech. V situaci, kdy (sousední) obec dovozuje zkrácení svých práv přijetím opatření obecné povahy orgánem odlišné obce ve vztahu k jejímu území, které však podle návrhové argumentace současně zasahuje území této sousední obce (navrhovatelky), je tato sousední obec aktivně legitimována k tomu, aby proti takovému opatření obecné povahy brojila návrhem ve smyslu § 101a odst. 1 s.ř.s. Odpůrce ostatně aktivní legitimaci navrhovatelky nezpochybňoval. 
9. Odpůrcem je Magistrát města Brna, který napadené opatření obecné povahy vydal (§ 101a odst. 3 s.ř.s.). Svoji pasivní legitimaci odpůrce ani nezpochybňoval.
10. Včasnost návrhu (dodržení roční lhůty k podání návrhu ve smyslu § 101b odst. 1 s.ř.s.) zdejší soud dovozuje z data vydání opatření obecné povahy (5. 2. 2025) a z data podání návrhu na jeho zrušení (12. 2. 2025).  

V. Posouzení věci

11. Zdejší soud byl při rozhodování vázán rozsahem a důvody návrhu (§ 101d odst. 1 s.ř.s.) a rozhodoval bez jednání za splnění podmínek podle § 51 odst. 1 s.ř.s.
12. Namítá-li navrhovatelka nedostatek odůvodnění, pak nutnost stanovení (nové) přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích je v nyní napadeném opatření odůvodněna především nesouladem dosavadního stavu se šířkovými parametry pro obousměrný provoz a se zásadami bezpečného silničního provozu. Směr nově schválené jednosměrky s výjezdem v ulici Rozdrojovické (která je spojnicí mezi ulicí Hrázní a katastrálním územím navrhovatelky) byl dle napadeného opatření zvolen s cílem odlehčení provozu v ulici Rekreační, kde se nachází obytná zóna. Součástí odůvodnění opatření obecné povahy (přílohou) jsou výkresy, které detailně mapují dotčené území a znázorňují změny v provozu, které mají být realizovány. Návrh opatření byl rovněž projednán s Policií České republiky coby dotčeným orgánem podle § 77 odst. 2 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), která s jeho obsahem vyjádřila souhlas. Takto odůvodněné stanovení přechodné úpravy provozu obsahuje nejen nosné důvody pro jeho vydání (rozpor s technickými normami a zásadami bezpečného silničního provozu), nýbrž i úvahy, které odpůrce vedly ke stanovení jednosměrného provozu ve schválené podobě, tj. s výjezdem v ulici Rozdrojovické, který končí na katastrálním území navrhovatelky. V dostatečné míře byly rovněž zmapovány dosavadní poměry na dotčeném území (v Městské části Brno – Kníničky) a s tím spojená potřeba odlehčit provoz v ulici Rekreační, kde se nachází obytná zóna. V obecné míře odpůrce také uvedl, že přechodná úprava byla zvolena především s ohledem na vyšší nárůst dopravní intenzity v letních měsících z důvodu zvýšeného zájmu o přilehlou rekreační oblast. Takové odůvodnění přitom nepostrádá elementární logiku a po stránce věcné je dobře hájitelné. Věcné důvody přijatého řešení jsou tedy z odůvodnění jasně seznatelné.  
13. Napadeným opatřením byla přijata změna obousměrného provozu na jednosměrný v ulici Hrázní, Městská část Brno – Kníničky, která vede při východní části brněnské přehrady v těsném sousedství katastrálního území navrhovatelky. Směr jednosměrky byl zvolen s výjezdem po ulici Rozdrojovická, která je spojnicí mezi ulicí Hrázní a územím navrhovatelky. V důsledku toho tak budou vozidla na dotčeném území využívat trasu po ulici Rozdrojovická, která bude sloužit jako jediné vyústění (resp. přivaděč) dopravy z jednosměrného provozu do Rozdrojovic, tj. do katastrálního území navrhovatelky. Žádná alternativní trasa, která by umožňovala částečný odklon dopravy mimo území Rozdrojovic, přitom není ve zvoleném řešení obsažena. Ulice Rozdrojovická dále přímo navazuje na ulici U Kříže, která se nachází na území navrhovatelky; tam je umístěna řada rodinných domů. Výjezd ulicí Rozdrojovickou tedy ústí do zastavěného území navrhovatelky.
14. Nyní napadené opatření obsahově plně odpovídá opatření obecné povahy ze dne 26. 4. 2024, č. j. MMB/0197057/2024/KAU, kterým byla ve shodném rozsahu stanovena místní úprava provozu. Uvedené předchozí opatření obecné povahy bylo zrušeno rozsudkem zdejšího soudu ze dne
    23. 1. 2025, č. j. 67 A 6/2024-133; zdejší soud dovodil, že odpůrce měl povinnost zajistit vyvěšení (zveřejnění) návrhu opatření obecné povahy na úřední desce obecního úřadu navrhovatelky ve smyslu § 172 odst. 1 správního řádu, nastala přitom situace předvídaná § 77 odst. 5 větou druhou zákona o silničním provozu, protože samotná úprava provozu sice měla být realizována mimo zastavěné území navrhovatelky, avšak byla v něm způsobilá vyvolat zvýšení hustoty provozu, ke kterému by – nebýt přijatého opatření – jinak nedošlo, resp. nemuselo dojít. Zdejší soud tedy ve věci sp. zn. 67 A 6/2024 dospěl především k závěru, že neučinil-li odpůrce kroky ke zveřejnění návrhu opatření obecné povahy na úřední desce obecního úřadu navrhovatelky, zkrátil její právo se k navrhované změně kvalifikovaně vyjádřit (z ničeho přitom neplynulo, že by navrhovatelka měla možnost se s návrhem opatření obecné povahy seznámit jiným způsobem).
15. Za této situace pokládá zdejší soud za potřebné objasnit materiální povahu nyní napadeného opatření v tom smyslu, zda jde skutečně „toliko“ o přechodnou (krátkodobou) úpravu provozu, pro niž by se poprávu uplatil zjednodušený procesní postup, anebo o místní (trvalou) úpravu provozu, která by „jen“ navazovala na opatření obecné povahy již dříve zrušené zdejším soudem, „jen“ jej nahrazovala (toliko v jiné formě) do doby, než bude znovu přijato.
16. Z odůvodnění nyní napadeného opatření a z celkového řešení, jež z opatření plyne, je zřejmé, že nyní napadené opatření má pouze za cíl „překlenout“ období od zrušení místní úpravy provozu do jejího opětovného přijetí v řízení o vydání nového opatření obecné povahy. I odpůrce to uznává, a to včetně argumentace, že nyní napadené opatření obecné povahy „recykluje“ důvody toho předchozího, zdejším soudem zrušeného. Potřeba stanovení přechodné úpravy i doba její účinnosti jsou podle odůvodnění nyní napadeného opatření přímo závislé na údajně probíhajícím řízení o místní úpravě provozu na téže komunikaci. Z tohoto pohledu současná (nyní napadená) úprava fakticky plní roli předběžného opatření předcházejícího „definitivnímu“ řešení místní úpravy, k němuž bude třeba podle odpůrce znovu přistoupit (po jeho zrušení rozsudkem zdejšího soudu ze dne 23. 1. 2025). To však neodpovídá smyslu přechodné úpravy provozu, kterou jsou na území řešeny výjimečné, naléhavé a časově omezené situace, jako jsou stavební práce na pozemní komunikaci, havarijní stavy či sezónní úpravy spojené s dočasnými změnami dopravního režimu či specifické omezení kupříkladu v podobě uzavření konkrétní komunikace při kulturních akcích apod. (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 12. 2020, č. j. 2 As 65/2019-36, č. 4138/2021 Sb. NSS, a důvodová zpráva k zákonu č. 268/2015).
17. Žádnou takovou naléhavou potřebu však odpůrce v napadeném opatření netvrdil, netvrdil ani žádnou nově se vyjevivší potřebu, jež by se odlišovala od té, jež v minulosti vedla k přijetí opatření regulujícího místní úpravu provozu (zdejším soudem zrušeného). „Recyklací“ důvodů vedoucích jej k přijetí předchozího opatření regulujícího místní úpravu provozu (zdejším soudem zrušeného) odpůrce tvrdil, že „[s]távající obousměrné řešení této komunikace je nevyhovující převážně pak v letních měsících, kdy dochází k vyššímu nárůstu dopravních intenzit v této vyhledávané rekreační oblasti“. Stěží však může být splněna podmínka naléhavosti přijetí přechodné úpravy provozu z důvodu zvýšené intenzity dopravy během letních měsíců, je-li přechodná úprava přijata na počátku února. Jsou-li pak věcné důvody přijetí nyní napadeného opatření zcela shodné jako v případě předchozího opatření regulujícího místní úpravu provozu (zdejším soudem zrušeného), pak nyní napadené opatření skutečně slouží pouze k překlenutí období mezi zrušením předchozího opatření, kterým byla stanovena místní úprava provozu, a nabytím právní moci nového opatření, kterým má být
    (někdy v časově neupřesněné budoucnosti) stanovena nová (trvalá) místní úprava provozu.
18. Nyní napadené opatření tedy zjevně nesměřuje k naplnění smyslu regulace zajišťující přechodnou úpravu, nýbrž je pouze součástí širšího, i po zrušení předchozího opatření nadále trvajícího (tedy kontinuálního), záměru odpůrce změnit obousměrný provoz v ulici Hrázní na provoz jednosměrný. Smyslem nyní napadeného opatření, s předpokladem (nikterak časově neupřesněným) přijetí opatření budoucího, je dosažení trvalé změny organizace dopravy na dotčeném území poté, co předchozí opatření neobstálo, aktuálně bez toho, že by byly reflektovány závěry zdejšího soudu vyslovené v rozsudku ze dne 23. 1. 2025, č. j. 67 A 6/2024-133, podle nichž taková (tj. trvalá) regulace dopravy na hranici dvou obcí musí být výsledkem jejich vzájemné koordinace, a proto je nezbytné umožnit sousední obci (zde navrhovatelce) přiměřenou participaci na zamýšlené regulaci. Přijetí opatření stanovujícího přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích, jež svými důvody a svým konkrétním řešením směřuje výlučně k dosažení takové úpravy provozu, která odpovídá předchozímu, avšak – pro nerespektování § 172 odst. 1 správního řádu a § 77 odst. 5 věty druhé silničního zákona – soudem zrušenému, opatření stanovujícímu (trvalou) místní úpravu provozu na pozemních komunikacích, a to do doby účinnosti do budoucna zamýšleného opatření stanovujícího (trvalou) místní úpravu provozu na pozemních komunikacích, svými důvody a konkrétním řešením totožného, je obcházením zákona. Ten, kdo opatření přijímá, jen předstírá, že směřuje ke stanovení toliko přechodné úpravy provozu, při jejímž přijímání podle § 77 odst. 5 věty třetí zákona o silničním provozu nedoručuje návrh opatření obecné povahy a nevyzývá dotčené osoby k podávání připomínek nebo námitek, ačkoli tím ve skutečnosti směřuje ke stanovení kontinuální (trvalé) místní úpravy provozu, přičemž jeho postup způsobuje právě nemožnost seznámení se s návrhem a nemožnost k němu podávat připomínky nebo námitky ve smyslu § 172 odst. 1 správního řádu. Postup odpůrce, jemuž bylo ve vztahu k předchozímu přijetí věcně totožné místní úpravy provozu zdejším soudem vytknuto, že podle § 172 odst. 1 správního řádu a § 77 odst. 5 věty druhé zákona o silničním provozu nepostupoval, tedy v nyní posuzované věci představuje podle zdejšího soudu jen snahu obejít zákon (tj. obejít proceduru zohledňující především § 172 odst. 1 správního řádu a § 77 odst. 5 větu druhou zákona o silničním provozu), což právní ochrany požívat nemůže.  
19. Už z toho důvodu nemůže napadené opatření obecné povahy obstát, aniž by se zdejší soud musel podrobně zabývat návrhovými námitkami stran neprovedení testu proporcionality a neumožnění participace navrhovatelky v procesu přijímání napadeného opatření; obojí může být právě důsledkem nezákonného koncipování opatření jen jako přechodného bez reflexe závěrů zdejšího soudu vyslovených v rozsudku ze dne 23. 1. 2025, č. j. 67 A 6/2024-133, podle nichž, zjednodušeně řečeno, regulace dopravy na hranici dvou obcí musí být výsledkem jejich vzájemné koordinace.  Zdejší soud proto nyní napadené opatření jako nezákonné zrušil podle § 101d odst. 2 s.ř.s. dnem právní moci rozsudku.

VI. Náklady řízení

20. Výrok o nákladech řízení účastníků se opírá o § 60 odst. 1 s.ř.s. Navrhovatelka měla ve věci plný úspěch, a proto má právo na náhradu nákladů řízení proti odpůrci. Odpůrce ve věci úspěch neměl, a proto na náhradu nákladů řízení právo nemá. Z obsahu soudního spisu vyplývá, že navrhovatelce vznikly náklady ve výši 5 000 Kč za zaplacený soudní poplatek a dále náklady právního zastoupení spočívající v odměně advokáta (tři úkony právní služby spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, v podání návrhu a v podání repliky, tj. 3 x 4 620 Kč společně se třemi paušály po 450 Kč, to navýšeno o částku odpovídající DPH, vše podle § 9 odst. 5, § 7, § 11 odst. 1 písm. a/ a d/, § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu), celkem tedy 23 404 Kč. K zaplacení k rukám právního zástupce navrhovatelky byla odpůrci stanovena přiměřená lhůta.
21. Osoby zúčastněné na řízení pak na náhradu nákladů řízení nemají právo, neboť jim soudem nebyla uložena žádná povinnost, v souvislosti s jejímž plněním by jim náklady vznikly, a k náhradě jiných nákladů řízení nebyl shledán žádný závažný důvod (§ 60 odst. 5 s.ř.s.).    

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Brno 16. dubna 2025

David Raus v.r.

předseda senátu