USNESENÍ

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Jana Čížka a Mgr. Karla Černína, Ph.D., ve věci

žalobce: M. R.

proti

žalovanému: město Uherské Hradiště, IČO: 00291471

 sídlem Masarykovo náměstí 19, Uherské Hradiště

v řízení o nejasném podání (žalobě) ze dne 8. 11. 2024

takto:

1. Žaloba se odmítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Krajskému soudu v Brně byla dne 20. 1. 2025 usnesením Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 13. 11. 2024, č. j. 29 C 41/2024-36, postoupena vyloučená část řízení vedeného u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. 29 C 41/2024. Žalobce se ve svém podání domáhá, aby soud uložil vedoucímu úřadu „obce“ města Uherské Hradiště povinnost provést úkon, který je nezbytný pro pokračování řízení před Okresním soudem v Uherském Hradišti ve věci vedené pod sp. zn. 14 Nc 55023/2020, dále vydat rozhodnutí ve věci a pozastavit lhůty do pravomocného rozhodnutí.
2. Konkrétně žalobce v žalobě ze dne 8. 11. 2024 doplněné dne 27. 11. 2024 popsal, že dne 13. 7. 2020 podal u Okresního soudu v Uherském Hradišti žalobu ve věci „Citové ztráty a újmy ze strany veřejného orgánu“, která byla vedena pod sp. zn. 14 Nc 55023/2020. Toto řízení bylo dle sdělení žalobce zastaveno z důvodu nedostatku pravomoci a postoupeno Městskému úřadu v Uherském Hradišti k rozhodnutí ve věci. Žalovaný přijal tuto písemnost dne 19. 5. 2021 pod č. j. MUUH-PO38669/2021, a od této doby se „nic neděje“, nebylo vypraveno žádné rozhodnutí ve věci samé. Tajemník Ing. I. M. a i jeho předchůdce Mgr. J. B. se vypořádali s věcí „aktivní pasivitou“, nikoliv rozhodnutím. Žalobce sdělil, že v roce 2024 proběhla ústní jednání s obcí, při nichž vznesl další návrhy (zpracování právní analýzy nezákonné hospitalizace nezletilé L. R. v nemocnici v Uherském Hradišti). Dne 30. 6. 2024 podal žalobce k úřadu obce apel, přičemž v žalobě podrobněji nepopsal, čeho se tento dokument týká, popř. čeho se v něm domáhal.
3. Podle § 37 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) platí, že z každého podání musí být zřejmé, čeho se týká, kdo jej činí, proti komu směřuje, co navrhuje, a musí být podepsáno a datováno. Ten, kdo činí podání, v podání uvede o své osobě osobní údaje jen v nezbytném rozsahu; vždy uvede jméno, příjmení a adresu, na kterou mu lze doručovat. Jiné osobní údaje uvede jen tehdy, je-li toho třeba s ohledem na povahu věci, která má být soudem projednána. K podání musí být připojeny listiny, kterých se podatel dovolává. Podání, které je třeba doručit ostatním účastníkům a osobám na řízení zúčastněným, musí být předloženo v potřebném počtu stejnopisů.
4. Podle § 37 odst. 5 s. ř. s. předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen.
5. Z podání žalobce nebylo možné jednoznačně určit, které věci se žaloba týká, proti čemu směřuje a čeho se žalobce domáhá. Podání tedy nesplňovalo zákonem stanovené náležitosti. Z toho, že žalobce brojil proti nečinnosti (pasivitě) žalovaného a neoznačil konkrétní rozhodnutí žalovaného, které by bylo nezákonné, bylo možné nanejvýš dovodit, že podaná žaloba představuje buď žalobu na ochranu proti nečinnosti správního orgánu podle § 79 s. ř. s. anebo žalobu na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem či donucením správního orgánu podle § 82 s. ř. s.
6. Podle § 79 odst. 1 s. ř. s. ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. Nečinnostní žaloba tedy dopadá na případy, kdy správní orgán vede řízení, avšak v zákonem stanovené lhůtě nevydá správní rozhodnutí, anebo nevydá v zákonem stanovené lhůtě osvědčení, jak mu zákon ukládá. Pokud jde o tento typ žaloby, je třeba, co nejpřesněji popsat, jakého rozhodnutí ve věci samé či osvědčení se žalobou na nečinnost žalobce domáhá. Podmínkou přípustnosti nečinnostní žaloby je též uplatnění prostředků ochrany v řízení před správním orgánem.
7. Podle § 82 s. ř. s. se každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen "zásah") správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný. Podle ustálené judikatury správních soudů může být zásahem i situace, kde právní předpisy ukládají správnímu orgánu určitým způsobem konat, avšak správní orgán je nečinný. Z obsahu zásahové žaloby musí být zřejmé, v čem žalobce spatřuje nezákonný zásah (nečinnost). Je třeba vylíčit, jaké konkrétní podání u správního orgánu žalobce uplatnil, čeho se domáhal a jak na podání žalovaný reagoval.
8. Z žaloby však nebylo zřejmé, v čem přesně žalobce spatřoval nečinnost správního orgánu a čeho konkrétně se domáhal. Soud proto žalobce podle § 37 odst. 5 s. ř. s. vyzval k doplnění a upřesnění žaloby tak, aby uvedl přesný popis nečinnosti správního orgánu a vymezení věci. Současně žalobce řádně poučil, že v případě nevyhovění výzvě ve stanovené lhůtě soud žalobu odmítne, pokud nebude možno v řízení pro tento nedostatek pokračovat. Patnáctidenní lhůta pro odstranění vad stanovená žalobci soudem uplynula dne 28. 3. 2025 (zásilka byla poskytovatelem poštovních služeb dne 18. 2.2025 vrácena zpět soudu, jelikož adresát nebyl zastižen a nebylo ji možné vhodit do poštovní schránky, oznámení pro vyvěšení na úřední desce soudu podle § 50 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, bylo vyvěšeno na úřední desce soudu dne 3. 3. 2025, písemnost se považuje za doručenou desátým dnem po vyvěšení, tj. 13. 3. 2025).
9. Podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. soud žalobu odmítne mj. tehdy, nejsou-li splněny podmínky řízení a tento nedostatek nebyl přes výzvu odstraněn a nelze proto v řízení pokračovat.
10. Žalobce výzvě nevyhověl a žaloba i přes výzvu soudu o doplnění neobsahuje náležitosti stanovené v § 37 odst. 3 s. ř. s., konkrétně v jaké věci je žalovaný nečinný, co by měl učinit nebo jaký konkrétní úkon, opatření, rozhodnutí či jiný akt by měl vydat. Bez jednoznačného vymezení věci a žalobního návrhu nemůže soud věc meritorně projednat.
11. S ohledem na výše uvedené závěry soud přistoupil k odmítnutí žaloby podle § 37 odst. 5 věty druhé s. ř. s. pro neodstranění jejích vad, které brání pokračování v řízení.
12. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má‑li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních právních předpisů vyžadováno pro výkon advokacie.

Brno 3. 4. 2025

Mgr. Milan Procházka

předseda senátu