[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Rýznarovou ve věci

žalobce: M. V.

 bytem X

proti

žalované: Česká správa sociálního zabezpečení

 sídlem Křížová 25, 225 08  Praha

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 21. 6. 2024, č. j. X, ve věci invalidního důchodu

takto:

I. Rozhodnutí žalované ze dne 21. 6. 2024, č. j. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalovaná napadeným rozhodnutím zamítla námitky žalobce a potvrdila své rozhodnutí č. j. X. Žalovaná tímto rozhodnutím odňala žalobci invalidní důchod, protože pokles jeho pracovní schopnosti činil 20 %.
2. Žalobce v žalobě namítal nezákonné zjištění skutkového stavu. Jeho zdravotní stav se nezlepšil, ale naopak zhoršil. Lékař provedl posouzení invalidity bez shlédnutí žalobce a bez bližšího zkoumání zdravotního stavu. Posudkový lékař nezohlednil pracovní omezení žalobce související s chorobou a pooperačními nálezy. Denní aktivity žalobce jsou výrazně omezeny. Žalobce není schopen vykonávat pracovní činnost.
3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě shledala posudky o invaliditě ve správním řízení jako úplné a objektivní a navrhla vyžádání posudku od Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „posudková komise“ nebo „PK MPSV“).
4. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“) v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.), tedy ke dni 21. 6. 2024.
5. Soud zjistil ze správního spisu, že žalovaná odňala žalobci o invalidní důchod, protože podle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“) pokles pracovní schopnosti žalobce nastal o 20 %. K zániku invalidity došlo 28. 2. 2024, tj. datem posouzení invalidity v prvním stupni správního řízení.
6. Žalovaná v napadeném rozhodnutí dospěla na základě posudku o invaliditě z 12. 6. 2024 k závěru, že žalobce nebyl invalidní, protože pokles jeho pracovní schopnosti nastal o 30 % pro postižení podle kapitoly XI oddílu C položky 4a vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“). Postižení Crohnovou chorobou je lehké, výsledky laboratorních vyšetření jsou negativní a po operaci a léčbě došlo ke stabilizaci zdravotního stavu.
7. V souladu s § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „zákon č. 582/1991 Sb.“) soud vyžádal od Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí PK MPSV v Ostravě posudek ve věci invalidity žalobce a ten byl vypracován 10. 1. 2025. Podle tohoto posudku byl žalobce invalidní v prvním stupni. Pokles pracovní schopnosti nastal o 40 %, a to pro postižení podle kapitoly XI oddíl C položky 4b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Posudková komise hodnotila postižení žalobce jako středně těžkou funkční poruchu vzhledem k některým operačním úkonům v abdominální oblasti s protrahovaným hojením, s občasnými projevy bolestivosti či nutkání na stolici; břišní stěna zjizvena; objektivní stav je v klinické remisi; subileózní stavy odezněly; stomie byla odstraněna; laboratorně stabilizováno; o operaci hernie v jizvě nebylo dosud rozhodnuto. Nejde o těžké postižení, žalobce je bez kachexie.
8. Žalobce při jednání soudu 26. 2. 2025 s posudkem posudkové komise v Ostravě nesouhlasil. Není schopen práce a lékaři ho posílají do nemocnice obvykle na 1-2 týdny. Jeho stav kolísá, má průchodnost střeva 7 mm a bere spoustu léků. Žalobce v písemném vyjádření z 11. 2. 2025 popsal podrobně svůj zdravotní stav, léčbu, projevy nemoci, dopad na běžný život a pracovní schopnost. Žalobce navrhl srovnávací posudek jiné posudkové komise, požádal o přítomnost u jejího jednání a zaslal jí a soudu další lékařské zprávy.
9. Soud vyžádal srovnávací posudek od posudkové komise v Brně, která ho vypracovala dne 24. 4. 2025. Posudková komise v Brně dospěla k závěru, že žalobce byl ke dni vydání napadeného rozhodnutí invalidní ve třetím stupni. Invalidita třetího stupně trvala bez přerušení. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pracovní schopnost žalobce bylo postižení podle kapitoly XI oddíl C položky 4c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity s poklesem pracovní schopnosti žalobce o 70 %. Posudková komise v Brně zohlednila operaci a po stabilizaci zdravotního stavu předpokládá snížení stupně invalidity. Stav žalobce byl stabilizován, ale nyní byla zjištěna restenóza anastomózy a je stanoven nástup k operační revizi a resekci anastomózy na 30. 4. 2025. Jedná se sice o nález po datu vydání napadeného rozhodnutí, ale souvisí přímo s dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem a bude vyžadovat pracovní neschopnost. Proto posudková komise hodnotila srovnatelně těžké postižení na omezenou dobu po operaci v rámci stabilizace a rekonvalescence. Je zde plný předpoklad stabilizace a snížení stupně invalidity do pásma lehkého postižení. Žalobce se z jednání posudkové komise omluvil.
10. Žalobce se omluvil také z jednání soudu z důvodu operace. Žalovaná při jednání soudu neměla proti srovnávacímu posudku námitky a nenavrhovala další dokazování.
11. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
12. Posudkové komise jsou oprávněny posuzovat pokles pracovní schopnosti a vyslovovat posudkové závěry o invaliditě, jejím vzniku, trvání či zániku. Posudkové řízení je tedy specifickou formou správní činnosti spočívající v posouzení zdravotního stavu občana a některých důsledků z něj vyplývajících pro oblast sociálního zabezpečení a důchodového pojištění. Hlavním obsahem činnosti posudkového orgánu je posudková činnost, která předpokládá vedle odborných lékařských znalostí také znalosti z oboru posudkového lékařství. Posudek, který splňuje požadavek úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí. Posudkový závěr by měl být náležitě zdůvodněn, aby byl přesvědčivý i pro soud, který nemá, a ani nemůže mít, odborné znalosti z oboru posudkového lékařství, na nichž především posouzení invalidity závisí.
13. Soud učinil skutková zjištění z výše citovaných důkazů, zejména z posudku PK MPSV v Brně ze dne 24. 4. 2025, který byl rozhodujícím důkazem pro rozhodnutí soudu.
14. Přezkoumává-li krajský soud správní rozhodnutí žalované o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav Ministerstvo práce a sociálních věcí svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb.). V tomto řízení byl vypracován posudek Posudkovou komisí MPSV v Brně dne 24. 4. 2025. Krajský soud nezpochybnil závěr tohoto posudku pro jeho přesvědčivé, vyčerpávající a jednoznačné odůvodnění a pro své rozhodnutí závěr srovnávacího posudku převzal. Proti posudku žalobce ani žalovaná nevznesli žádné námitky.
15. Podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí, pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.
16. Podle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla

a)    nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně,

b)    nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně,

c)     nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

17. Podle § 2 odst. 1 vyhlášky o posuzování invalidity pro stanovení procentní míry poklesu pracovní schopnosti je nutné určit zdravotní postižení, která jsou příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce, a jejich vliv na pokles pracovní schopnosti pojištěnce.
18. Podle § 2 odst. 3 poslední věta téže vyhlášky za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce.
19. Jestliže u žalobce bylo prokázáno, že k datu napadeného rozhodnutí docházelo k poklesu jeho pracovní schopnosti o 70 %, je třeba žalobce k datu napadeného rozhodnutí považovat za invalidního ve třetím stupni, a to bez přerušení od oduznání, jak je uvedeno v posudku PK MPSV v Brně.
20. Soud zrušil napadené rozhodnutí pro vady řízení, neboť žalovaná si ve správním řízení neopatřila důkazy v takovém rozsahu, aby byl prokázán skutečný stav věci. Soud vrátil věc žalované k dalšímu řízení v souladu s § 78 odst. 4 s. ř. s. Žalovaná znovu ve věci rozhodne, přičemž bude podle § 78 odst. 5 s. ř. s. vycházet z právního názoru krajského soudu, že žalobce byl invalidní v třetím stupni, a to od oduznání invalidity. Podle § 78 odst. 6 s. ř. s. žalovaná zahrne citovaný posudek posudkové komise v Brně mezi podklady pro nové rozhodnutí.
21. Neúspěšná žalovaná a úspěšný žalobce nemají právo na náhradu nákladů řízení podle § 60 odst. 1 a 2 s. ř. s. (žalobce žádné náklady řízení soudu nevyúčtoval).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.

Olomouc 7. května 2025

Martina Rýznarová v. r.

samosoudkyně