U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce a soudců JUDr. Tomáše Rychlého a JUDr. Faisala Husseiniho v právní věci žalobce: P. N., proti žalované: Česká advokátní komora, se sídlem Praha 1, Národní 118/16, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 3. 2025, č. j. 11 A 14/2025‑17,

takto:

1. Kasační stížnost se odmítá.

2. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

[1]                Kasační stížností podanou dne 11. 4. 2025 prostřednictvím Městského soudu v Praze, doručenou Nejvyššímu správnímu soudu dne 30. 4. 2025, se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení v záhlaví označeného usnesení městského soudu, jímž městský soud nepřiznal stěžovateli osvobození od soudních poplatků (výrok I.) a zamítl jeho návrh na ustanovení zástupce (výrok II.).

[2]                Nejvyšší správní soud se před vlastním věcným projednáním kasační stížnosti nejprve zabýval tím, zda jsou splněny podmínky řízení.

[3]                Podle § 106 odst. 2 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, a bylo‑li vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta znovu od doručení tohoto usnesení. Současně dle citovaného ustanovení platí, že zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Podle § 106 odst. 4 s. ř. s. platí, že kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu; lhůta je zachována, byla‑li kasační stížnost podána u soudu, který napadené rozhodnutí vydal. Z § 40 odst. 4 s. ř. s. dále plyne, že lhůta je zachována, bylo‑li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví‑li tento zákon jinak.

[4]                Nejvyšší správní soud z obsahu spisu městského soudu zjistil, že napadené usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 25. 3. 2025 do vlastních rukou (viz doručenka připojená k č. l. 22 spisu městského soudu). Lhůta pro podání kasační stížnosti proto stěžovateli počala běžet dne 26. 3. 2025 a marně uplynula dne 8. 4. 2025 (viz pravidla o počítání lhůt obsažená v § 40 odst. 1 a 2 s. ř. s.). Tento den byl posledním dnem pro včasné podání kasační stížnosti. Nejpozději tohoto dne by tedy musela být kasační stížnost podána u soudu, nebo alespoň předána k poštovní přepravě ve smyslu § 40 odst. 4 s. ř. s. Kasační stížnost však stěžovatel předal k poštovní přepravě až dne 11. 4. 2025 (viz poštovní podací razítko na č. l. 5 spisu Nejvyššího správního soudu), tedy opožděně. Městský soud přitom v napadeném usnesení stěžovatele řádně poučil, že je ve věci možné podat kasační stížnost, v jaké lhůtě a ke kterému soudu. Pozdní podání kasační stížnosti nelze z výše vyložených důvodů nikterak zhojit.

[5]                S ohledem na výše uvedené tak Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační stížnost byla podána po marném uplynutí zákonné lhůty, a proto ji jako opožděnou odmítl v souladu s § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., ve spojení s § 120 téhož zákona, podle nichž platí, že nestanoví‑li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh byl podán předčasně nebo opožděně.

[6]                O nákladech řízení bylo rozhodnuto na základě § 60 odst. 3 věty první s. ř. s., ve spojení s § 120 téhož zákona, dle něhož přiměřeně platí, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, byla‑li kasační stížnost odmítnuta. O nákladech řízení žalované rozhodováno nebylo, neboť kasační stížnost směřovala pouze do rozhodnutí, jímž bylo rozhodováno výlučně o procesních právech žalobce.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.).

V Brně dne 20. května 2025

Mgr. Radovan Havelec

předseda senátu