21 Azs 81/2025 - 20
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce a soudců JUDr. Tomáše Rychlého a JUDr. Faisala Husseiniho v právní věci žalobkyň: a) X, b) Y, zastoupená zákonnou zástupkyní žalobkyní a), proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 936/3, o kasační stížnosti žalobkyň proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 3. 2025, č. j. 4 Az 24/2024‑35,
takto:
Odůvodnění:
[1] Kasační stížností doručenou Nejvyššímu správnímu soudu dne 24. 4. 2025 se žalobkyně (dále jen „stěžovatelky“) domáhají zrušení v záhlaví označeného rozsudku Městského soudu v Praze, jímž byla zamítnuta jejich žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 7. 2024, č. j. OAM‑928/ZA‑ZA11‑ZA01‑2024, ve věci jejich žádosti o udělení mezinárodní ochrany.
[2] Nejvyšší správní soud se před samotným věcným posouzením kasační stížnosti zabýval nejprve tím, zda jsou splněny podmínky řízení.
[3] Podle § 106 odst. 2 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, a bylo‑li vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta znovu od doručení tohoto usnesení. Současně dle citovaného ustanovení platí, že zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Podle § 106 odst. 4 s. ř. s. platí, že kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu; lhůta je zachována, byla‑li kasační stížnost podána u soudu, který napadené rozhodnutí vydal. Z § 40 odst. 4 s. ř. s. dále plyne, že lhůta je zachována, bylo‑li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví‑li tento zákon jinak.
[4] Nejvyšší správní soud z obsahu spisu městského soudu zjistil, že napadený rozsudek byl stěžovatelce a), která je zároveň zákonnou zástupkyní stěžovatelky b), doručen dne 1. 4. 2025 do vlastních rukou (viz doručenka připojená k č. l. 37 spisu městského soudu). Lhůta pro podání kasační stížnosti proto stěžovatelkám počala běžet dne 2. 4. 2025 a marně uplynula dne 15. 4. 2025 (viz pravidla o počítání lhůt obsažená v § 40 odst. 1 a 2 s. ř. s.). Tento den byl posledním dnem pro včasné podání kasační stížnosti. Nejpozději tohoto dne by tedy musela být kasační stížnost podána u soudu, nebo alespoň předána k poštovní přepravě ve smyslu § 40 odst. 4 s. ř. s. Kasační stížnost však stěžovatelky předaly k poštovní přepravě až dne 22. 4. 2025 (viz poštovní podací razítko na č. l. 3 spisu Nejvyššího správního soudu), tedy opožděně. Městský soud přitom v napadeném rozsudku stěžovatelky řádně poučil, že je ve věci možné podat kasační stížnost, v jaké lhůtě a ke kterému soudu. Pozdní podání kasační stížnosti nelze nikterak zhojit, jak bylo vyloženo výše.
[5] S ohledem na výše uvedené tak Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační stížnost byla podána po marném uplynutí zákonné lhůty, a proto ji jako opožděnou odmítl v souladu s § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., ve spojení s § 120 téhož zákona, podle nichž platí, že nestanoví‑li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh byl podán předčasně nebo opožděně.
[6] Nejvyšší správní soud nepřehlédl, že stěžovatelky v podané kasační stížnosti požádaly o ustanovení zástupce. Podle § 35 odst. 10 s. ř. s. platí, že navrhovateli, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků, a je‑li to nezbytně třeba k ochraně jeho práv, může předseda senátu na návrh ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokát. Dále dle citovaného ustanovení platí, že požádá‑li navrhovatel o osvobození od soudních poplatků nebo o ustanovení zástupce, po dobu od podání takové žádosti do právní moci rozhodnutí o ní neběží lhůta stanovená pro podání návrhu na zahájení řízení. Vzhledem k tomu, že stěžovatelky v podané kasační stížnosti (nesprávně) uvedly, že jim byl napadený rozsudek doručen až dne 9. 4. 2025 (což by znamenalo, že kasační stížnost byla podána v otevřené lhůtě), zaslal jim zdejší soud dne 5. 5. 2025 k vyplnění Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech. Jelikož však Nejvyšší správní soud dne 9. 5. 2025 obdržel spis městského soudu, z nějž ověřil datum doručení napadeného rozsudku (viz výše), o žádosti stěžovatelek o ustanovení zástupce již nebude rozhodovat. Dle citovaného ustanovení a konstantní judikatury totiž platí, že „je‑li zcela zjevné, že nejsou splněny podmínky řízení o podané žalobě, pokud tento nedostatek podmínek řízení je neodstranitelný (kupř. nedostatek pravomoci správních soudů, překážka litispendence nebo věci pravomocně rozhodnuté), eventuálně je žaloba zjevně opožděná nebo nepřípustná; v takovýchto jasných případech není úkolem soudu rozhodovat o žádosti navrhovatele o ustanovení zástupce dle § 35 odst. 10 nebo o osvobození od soudních poplatků (§ 36 odst. 3), ale naopak řízení bez dalšího ukončit tím, že bude příslušný návrh dle § 46 odmítnut, či v zákonem stanovených případech řízení zastaveno“ (srov. rozsudek NSS ze dne 30. 9. 2008, č. j. 5 Ans 6/2008‑48, publ. pod č. 1741/2009 Sb. NSS; důraz doplněn).
[7] O nákladech řízení bylo rozhodnuto na základě § 60 odst. 3 věty první s. ř. s., ve spojení s § 120 téhož zákona, dle něhož přiměřeně platí, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, byla‑li kasační stížnost odmítnuta.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.).
V Brně dne 20. května 2025
Mgr. Radovan Havelec
předseda senátu