[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Naděždy Treschlové a JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D., ve věci

žalobkyně: XXX

proti

žalovanému: Ministerstvo zdravotnictví, se sídlem Palackého náměstí 375, 128 01 Praha 2

o žalobě proti rozhodnutí ministra zdravotnictví ze dne 24. 7. 2024, čj. MZDR 18068/2024-3/PRO,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

[1]                        Žalobkyně napadla shora uvedené správní rozhodnutí, kterým byl zamítnut její rozklad proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. dubna 2024, čj. MZDR 4588/2024-6/PRO. Ve správním řízení byla pravomocně zamítnuta její žádost o poskytnutí jednorázové peněžní částky za protiprávní sterilizaci podle zákona č. 297/2021 Sb. (dále také jen „zákon“).

[2]                        Žalobkyně napadla rozhodnutí v celém rozsahu, domáhala se jeho zrušení a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. Uvedla, že postoupila dne XXX v XXX lékařský zákrok – sterilizaci, k němuž neudělila souhlas a o nějž nežádala. Tvrdí, že zákrok jí byl proveden bez jejího vědomí během XXX. Uvádí, že zákrok jí byl proveden téhož dne, kdy se do nemocnice dostavila, poukazuje na to, že se jedná o klíčové rozhodnutí, a že musí být učiněno při zvážení všech okolností. Poukazuje na rozsudek zdejšího soudu ze dne 28. února 2023, čj. 15 Ad 4/2022-35. XXX Žádost o sterilizaci, která je obsažena ve spise, neobsahuje žádné datum, takže podle jejího názoru není možné určit, kdy byla tato žádost sepsána. Žádost dále neobsahuje žádný text, který by osvětloval, oč se jedná a proč o něj žalobkyně žádá, není z něj patrno, že by byla poučena o následcích zákroku, sama neměla čas se v klidu rozmyslet XXX. Podle svého názoru tím splňuje podmínky, kdy z její strany nešlo o svobodný a informovaný souhlas. Poukazuje na ust. § 6 Směrnice Ministerstva zdravotnictví č. LP-252.3-19.11.71 (dále také jen „směrnice“), podle níž žádost musí být řádně odůvodněna. Nesouhlasí s tím, že zákrok se odůvodňuje skutečnostmi uvedenými v protokolu sterilizační komise, neboť ten žalobkyně nepodepsala. Tvrdí, že žádosti o sterilizaci nerozuměla, příslušné osoby jí nepoučily, znovu opakuje, že žádost neobsahuje jakékoliv poučení o povaze, následcích a alternativách zákroku sterilizace, zdravotnický personál dal pouze žalobkyni podepsat nějaké papíry. Ohledně Souhlasu s lékařským vyšetřením, léčbou, operací, uvádí, že ten jí byl předán k podpisu XXX. Dále namítá, že nebylo podepsáno poučení o tom, do jaké míry je sterilizační zákrok reparabilní, což je v rozporu s § 11 shora uvedené směrnice.

[3]                        Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhoval ji zamítnout jako nedůvodnou, důvody jsou uvedeny ve správních rozhodnutích a plynou z průběhu řízení a správního spisu (zdravotnické dokumentace). Poukazuje na dominantní formu ústního poučení, které se žalobkyni před zákrokem dostalo, na to, že z důvodu, kdy XXX. Dále poukazuje na to, že z ničeho nevyplývá, že by žalobkyně nemohla souhlas dát, XXX.

[4]                        Z obsahu předloženého správního spisu plyne, že XXX.

[5]                        V odůvodnění napadeného rozhodnutí je mj. uvedeno, že ze zdravotnické dokumentace vyplývá, že v XXX. Tvrzení žalobkyně (které je obsahově totéž, jako žalobní tvrzení – pozn. soudu) je tak v rozporu s obsahem zdravotnické dokumentace. K jejím dalším tvrzením, které uváděla v rozkladu, je v odůvodnění uvedeno, že žalobkyně byla do nemocnice přijata k XXX. XXXX

[6]                        Vzhledem k tomu, že žalobkyně v žalobě nezpochybňuje další skutkové okolnosti, není nutné ze správního spisu a zdravotnické dokumentace uvádět další podrobnosti.

[7]                        Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí, včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo, v mezích žalobních bodů, jimiž je vázán, vycházeje přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodnutí správního orgánu (ust. § 75 odst. 1, 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „s.ř.s.“), a o důvodnosti podané žaloby uvážil takto.

[8]                        V souzené věci soud uvádí, že na posuzovaný případ již existuje dosti podrobná judikatura, která rozvádí poměrně značně obecnou zákonnou úpravu a stanoví vykonavateli veřejné správy povinnosti při zjišťování skutkového stavu, které nejsou z obecné zákonné úpravy přímo patrné. Takovou judikaturou je zejména rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. července 2024, čj. 9 As 61/2023-65, pro postup žalovaného jsou podstatné zejména odstavce 35 – 37 odůvodnění tohoto rozsudku.

[9]                        V této věci k takové situaci zjevně nedošlo, neboť správní orgán měl k dispozici jak dostatečně určitou žádost žalobkyně, tak i dostatečnou zdravotnickou dokumentaci. Bylo tak možné vycházet z tvrzení žalobkyně v podané žádosti (a ty posléze hodnotit v rámci rozkladového řízení), a ty konfrontovat s údaji ve zdravotnické dokumentaci, což žalovaný učinil. Podstatou sporu v tomto případě tak není nedostatek zjištěných skutečností, jako ve většině ostatních případů, které správní soudy v souvislosti s těmito žalobami projednávají, ale hodnocení zjištěných skutečností.

[10]                        Toto hodnocení provedl žalovaný tak, že jím uváděné skutečnosti, z nichž při svém rozhodování vyšel, mají oporu ve správním spise (zdravotnické dokumentaci), přičemž žalobkyně ve své žalobě ani neuvádí nic jiného. Hodnocení takto zjištěného skutkového stavu je pak provedeno v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů, je logické a soud s ním souhlasí a na něj odkazuje, přičemž důvody, které žalobkyně uvádí v žalobě, na tomto hodnocení a přijatém skutkovém závěru nemohou nic změnit.

[11]                        Z obsahu celé zdravotnické dokumentaci vyplývá, že XXX  

[12]                        Pokud žalobkyně uvádí, že žádost o sterilizaci není datována, soud uvádí, že s ohledem na ostatní provedené důkazy, je zjevně patrné, že tato žádost byla sepsána před nástupem žalobkyně do nemocnice, když právě o této žádosti rozhodovala sterilizační komise, a to před nástupem žalobkyně do nemocnice. Neuvedení data na této žádosti tak soud nepovažuje za okolnost, která by s ohledem na ostatní skutečnosti byla takové intenzity, že by tento souhlas znevěrohodnila.

[13]                        Rovněž nelze souhlasit s žalobním tvrzením žalobkyně, že by jí podstata zákroku nebyla před jeho provedením vysvětlena, nebo že by k němu byla donucena lékařských personálem. Z obsahu zdravotnické dokumentace je patrné, že XXX S ohledem na toto zjištění je tak tvrzení žalobkyně, že nevěděla, co konkrétní zákrok znamená, značně nevěrohodné a neodpovídá ani zdravotnické dokumentaci, kdy o zákrok žalobkyně sama před jeho provedením a přijetím do nemocnice požádala, podstoupila u svého praktického lékaře předoperační vyšetření  a bezprostředně před jeho provedením o něm a jeho následcích byla lékařem poučena. Jak žádost, tak i toto poučení, kde je výslovně uvedeno, jaký zákrok bude proveden, žalobkyně podepsala a musela tak s ním být srozuměna, a to ještě před plánovaným nástupem do nemocnice.

[14]                        Soud nijak nezpochybňuje psychické vypětí či stres žalobkyně před nástupem do nemocnice, to však nemohlo mít vliv na udělení souhlasu se sterilizací, který byl zjevně učiněn před nástupem do nemocnice. Z obsahu zdravotnické dokumentace podle názoru soudu vyplývá, že žalobkyně před provedením zákroku, a to v dostatečně dlouhé době, byla poučena o následcích zákroku, čemuž svědčí její žádost o sterilizaci, která byla následně předmětem jednání sterilizační komise. Skutečnost, že souhlas sterilizační komise byl udělen na základě tohoto souhlasu před nástupem žalobkyně do nemocnice, svědčí tomu, že i když na této žádosti o sterilizaci není uvedeno datum, muselo se tak stát před nástupem žalobkyně do nemocnice k provedení plánovaného zákroku. Jak dále plyne z další zdravotnické dokumentace, bezprostředně před zákrokem byla žalobkyně konkrétně lékařem poučena o následcích zákroku, což podepsala. Podle názoru soudu v tomto řízení bylo dostatečně prokázáno, že o následcích zákroku byla žalobkyně informována dostatečně a zákrok dobrovolně podstoupila. Nelze tak vycházet z právního názoru, jehož se žalobkyně v žalobě dovolává, který plyne z rozsudku zdejšího soudu ze dne 28. 2. 2023, čj. 15 Ad 4/2022-35, neboť skutková situace obou věcí je nesrovnatelná.

[15]                        Okolnost, že ve zdravotnické dokumentaci (kromě žádosti o sterilizaci a poučení o provedeném zákroku) není obsažen podpis žalobkyně, je běžný postup i v jiných případech, a nesvědčí o žádném nestandardním postupu. Pokud žalobkyně namítá, že žádost o sterilizaci musí být řádně odůvodněna, pak podle názoru soudu z obsahu zdravotnické dokumentace je dostatečně patrné, že takovým důvodem byla XXX. Konkrétní neuvedení důvodu na této žádosti tak soud v kontextu ostatních zjištěných skutečností nepovažuje za natolik intenzívní vadu tohoto souhlasu, která by mohla způsobit jeho neúčinnost.

[16]                        Soud rovněž nesouhlasí s tím, že by žalobkyně nerozuměla podstatě zákroku. Ve zdravotnické dokumentaci sice jsou uvedeny odborné termíny, včetně zkratek, které se v tomto lékařském oboru používají, z ničeho však neplyne, že by žalobkyni nebyl zákrok srozumitelně vysvětlen. O tom svědčí jí podepsané poučení v nemocnici bezprostředně před provedením zákroku, i postup žalobkyně u lékaře před nástupem do nemocnice. S ohledem na XXX, tak podle názoru soudu muselo být žalobkyni jasné, jaký zákrok podstupuje, a jí projevený souhlas podle názoru soudu nelze z tohoto důvodu zpochybňovat.

[17]                        Pokud žalobkyně poukazovala na to, že nebylo podepsáno poučení, do jaké míry je zákrok reparabilní, podle názoru soudu to muselo být součástí konkrétního poučení, které se žalobkyni dostalo před zákrokem lékařem, které žalobkyně podepsala.

[18]                        V dané věci tak soud uzavírá, že podanou žalobu nepovažuje za důvodnou a proto ji zamítl (ust. § 78 odst. 7 s.ř.s.).

[19]                        Ve věci soud rozhodl rozsudkem bez nařízení jednání, neboť účastníci proti takovému postupu neměli ve stanovené lhůtě námitek a jednání k projednání žaloby nebylo nutné, když soud neprováděl další dokazování (ust. § 51 odst. 1 s.ř.s.).

[20]                        Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého má účastník, který měl ve věci úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem. Vzhledem k tomu, že žalovanému státu – vykonavateli veřejné správy - tyto nevznikly nad míru obvyklou jeho běžné činnosti, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku.

P o u č e n í :

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou (2) týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

Podle ust. § 104 odst. 3 písm. a) s.ř.s. v případě, kdy městský soud rozhodoval po zrušení rozhodnutí Nejvyšším správním soudem, je kasační stížnost nepřípustná, mimo situaci, je-li jako důvod kasační stížnosti namítáno, že se soud neřídil závazným právním názorem Nejvyššího správního soudu.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha dne 29. dubna 2025

JUDr. Ladislav Hejtmánek, v.r.

předseda senátu