USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců Mgr. Aleše Roztočila a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: Mgr. Václav Voříšek, se sídlem Pod Kaštany 245/10, Praha 6, proti žalovanému: Ministerstvo dopravy, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, Praha 1, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného spočívajícím v tom, že dne 4. 7. 2024 poskytl žadateli podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, informaci o žalobci, aniž žalobce uvědomil jako dotčenou osobu o zamýšleném úkonu a umožnil mu vyjádřit se k věci, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. 3. 2025, č. j. 18 A 59/2024-236,

t a k t o :

1. Kasační stížnost se odmítá.

2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

[1]  Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným rozsudkem zamítl žalobu žalobce na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného. Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) dne 6. 5. 2025 nyní projednávanou kasační stížnost, a to společně s žádostí o prominutí zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti.

[2]  Nejvyšší správní soud má povědomí o tom, že proti v záhlaví uvedenému rozsudku podal stěžovatel kasační stížnost již dne 8. 4. 2025 (vedena pod sp. zn. 4 As 71/2025). I v tomto případě stěžovatel požádal o prominutí zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud tuto dřívější kasační stížnost stěžovatele usnesením ze dne 5. 5. 2025, č. j. 4 As 71/2025-23, odmítl pro opožděnost podle § 46 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 120 s. ř. s. Nejvyšší správní soud shledal, že kasační stížnost proti předmětnému rozsudku mohl stěžovatel (včasně) podat pouze do 7. 4. 2025. Zároveň vysvětlil, že podle § 106 odst. 2 věty třetí s. ř. s. zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

[3]  S ohledem na uvedené je zřejmé, že i nyní projednávanou kasační stížností se Nejvyšší správní soud nemůže pro její opožděnost věcně zabývat, přičemž žádost o prominutí zmeškání lhůty na tom nemůže nic změnit. Nejvyšší správní soud proto neměl jinou možnost a podle § 46 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 120 s. ř. s. také tuto kasační stížnost pro opožděnost odmítl.

[4]  Pro úplnost Nejvyšší správní soud dodává, že vzhledem k okolnostem případu nezasílal účastníkům standardní přípis s informacemi o řízení, neboť by to bylo zcela bezpředmětné a nehospodárné. Namísto toho přistoupil přímo k vydání rozhodnutí.

[5]  O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud za použití § 60 odst. 3 věty první ve spojení s § 120 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť kasační stížnost byla odmítnuta.

Poučení:  Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 14. května 2025

JUDr. Jiří Palla

předseda senátu