č. j. 54 Ad 10/2024- 46

 

 

 

 

 

[OBRÁZEK]

 

 

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Petrem Jiříkem, ve věci

žalobce: J. H.

   

proti 

žalované: Česká správa sociálního zabezpečení

se sídlem Křížova 1292/25, Praha 5

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 10. 6. 2024, č. j. X

takto:

  1. Žaloba se zamítá.
  2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I.  Vymezení věci, žaloba, vyjádření žalovaného k žalobě

  1. Česká správa sociálního zabezpečení zamítla rozhodnutím ze dne 28. 2. 2024,
    č. j. X, žádost žalobce o invalidní důchod pro nesplnění podmínek § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“). Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaná zamítla námitky žalobce a uvedené rozhodnutí potvrdila.
  2. Žalovaná vyšla z posudku posudkového lékaře ze dne 7. 5. 2024 vyhotoveného v rámci námitkového řízení. Posudkový lékař se ztotožnil s předcházejícím posouzením. V případě žalobce se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který byl zhodnocen dle kapitoly XIII. odd. E, položky 1b (bolestivý syndrom páteře včetně stavů po operaci páteře nebo po úrazech páteře, degenerativní změny páteře, výhřezy meziobratlových plotýnek; s lehkým funkčním postižením) přílohy k vyhlášce 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), dle horní procentní míry 20 % s navýšení postupem
    dle § 3 odst. 2 téže vyhlášky na celkovou výši 30 % poklesu pracovních schopností.
  3. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 16. 8. 2024 žalobce brojí proti zjištěnému skutkovému stavu. Žalobce namítá, že závěr o jeho zdravotního stavu byl učiněn bez jeho přítomnosti. Nebyla zhodnocena celková výkonost, pohyblivost, schopnost vykonávat denní aktivity vzhledem k položce č. 8 kapitoly VI. přílohy vyhlášky. Zdravotní stav žalobce se nezlepšil, k čemuž žalobce popisuje bolesti kotníku, levého ramene a levé ruky po očkování 3. dávky proti covidu. Byla mu navržena operace páteře, ale byla odložena, zda se jeho stav nezlepší, což se zatím neděje. Žalobce má za to, že důvodem bolestí až ochrnutí a křečí v oblasti levého ramene je právě dané očkování ze dne 30. 9. 2022, po němž vše začalo. Dále popisuje, že upadl přímo v nemocnici v Písku, od té doby mu hučí a píská v uších (tinnitus), bez reakce na léčbu, objevují se závratě.
  4. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 6. 9. 2024 navrhla podanou žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

II.  Posouzení věci krajským soudem

  1. Krajský soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“).
  2. Žaloba není důvodná.
  3. Dne 31. 3. 2025 proběhlo ve věci ústní jednání. Při jednání byl jako důkaz proveden protokol o jednání posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „posudková komise“ či „komise“) ze dne 6. 1. 2025 (jednání odročeno pro nepřítomnost žalobce), protokol o jednání posudkové komise ze den 11. 2. 2025 a její posudek z téhož dne.
  4. Z protokolu o jednání posudkové komise ze dne 11. 2. 2025 plyne, že žalobce byl jednání posudkové komise přítomen a posudková komise zasedala ve složení předsedkyně (posudková lékařka) a odborných lékařů (ortoped, neurolog). Žalobce popsal svůj stav a byl při jednání komise vyšetřen. Samotný posudek uvádí diagnostický souhrn, pracovní anamnézu, zdravotní a posudkovou anamnézu, shrnuje odbornou dokumentaci a jednotlivé lékařské zprávy, posudková komise měla k dispozici kompletní zdravotní dokumentaci praktického lékaře. Uvádí se závěry vyšetření při jednání komise a samotný posudkový závěr. Dle posudkového závěru se v případě žalobce jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, komise shodně s posudkovými lékaři určila jako rozhodující příčinu tohoto stavu bolestivý páteřový syndrom, kapitola XIII, odd. E, položka 1b, k čemuž uvádí i odůvodnění, proč se nejedná o mírnější či závažnější položku. Vysvětluje, proč ostatní zdravotní problémy nejsou rozhodující příčinou a o jakou taxaci se v jejich případě jedná. Zdůrazňuje, že jednotlivé hodnoty procentní míry se nesčítají a navýšení lze použít pouze jedenkrát. Posudková komise se vyjádřila k žalobním námitkám stran problémů s kotníkem a levým ramenem; jednoznačná souvislost očkování s problémy s ramenem není v podkladové dokumentaci prokázána, nicméně vyhodnocení postižení funkce není posudkově významné. Odklad operace není dle nálezu indikován; o odkladu operace nález nehovoří. Hodnocen je i tinnitus a závratě; nejistota při chůzi není neurologem popsána a nebyla lékařsky zjištěna, a to ani při vyšetření při jednání komise. Dokládané lékařské zprávy při jednání komise nebyly podkladem pro změnu.
  5. Dle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění, platí, že jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.
  6. Rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu je závislé na lékařském odborném posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu osoby a její pracovní způsobilosti, jakož i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise pak soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s. ř. s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro krajský soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže.
  7. Dle posudku shrnula komise dostupnou zdravotní dokumentaci, včetně předložených lékařských zpráv, zdravotní a pracovní anamnézu a uvedla diagnostický souhrn. Komise dospěla k závěru, že v případě žalobce se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, rozhodující příčinu hodnotila shodně s předcházejícími posudky. V případě žalobce se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav dle kapitoly XIII. odd. E, položky 1b přílohy vyhlášky. Žalobce se jednání posudkové komise osobně zúčastnil a byl při jednání vyšetřen.
  8. Krajský soud vyšel z tohoto posudku. Posudková komise přezkoumala zdravotní stav žalobce v řádném složení za účasti odborných lékařů. Žalobce byl jednání posudkové komise osobně přítomen. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž přihlédla jak k subjektivním potížím žalobce, tak k odborným lékařským nálezům, jež jsou součástí spisové dokumentace žalobce. Na základě těchto podkladů označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav a toto zdravotní postižení klasifikovala dle vyhlášky o posuzování invalidity. Podrobně rovněž uvedla, proč zvolila právě toto hodnocení i ve vztahu k dalším položkám, stejně tak odůvodnila, proč další žalobcem popisované potíže nemohou být převažující. Pokles pracovní schopnosti žalobce posudková komise stanovila shodně s posudkovými lékaři v řízení před správními orgány.
  9. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky o posuzování invalidity a svůj závěr o tom odůvodnila, zabývala se dalšími zdravotními obtížemi žalobce, přičemž žalobce byl jednání posudkové komise osobně účasten, pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, činí-li závěr, dle něhož šlo v případě žalobce o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o 20 % s navýšením o 10 procentních bodů na celkových 30 %. Podstatná je též skutečnost, že posudek je v podstatných rysech konzistentní s posudkem o invaliditě pořízeným v rámci námitkového řízení.
  10. Dle shora citovaného § 39 zákona o důchodovém pojištění se proto v případě žalobce nejedná o invaliditu; správní orgány proto nepochybily, pokud na základě závěrů posudkových lékařů dospěly k závěru, že žalobce není invalidní.
  11. Co se týče námitek žalobce a popisu jeho zdravotních obtíží, rozhodné pro posouzení je podřazení zjištěného stavu žalobce pod konkrétní položku vyhlášky o posuzování invalidity, což posudkoví lékaři a posudková komise přezkoumatelným způsobem učinili. Procentní pokles pracovních schopností je dán vyhláškou o posuzování invalidity a v případě zjištěného zdravotního stavu žalobce činí stanovené rozpětí 10-20 %. Zde s ohledem na další popsané faktory došlo k navýšení postupem dle § 3 vyhlášky a celkový pokles pracovních schopností žalobce činí 30 %. Jak popsala i posudková komise, jednotlivé hodnoty procentní míry poklesu pracovních schopností pro jednotlivá postižení se nesčítají, je vybráno pouze to nejvyšší, nejzávažnější. Navýšení lze použít pouze jedenkrát. Stanovené rozpětí pro jednotlivá postižení nemohou správní orgány, posudkoví lékaři ani krajský soud jakkoli ovlivnit.
  12. Posudková komise ve svém posudku reagovala na věcné námitky žalobce, které jsou odborného, medicínského rázu. Posudek posudkové komise žalobce žádným způsobem nezpochybnil. Krajský soud jakékoli vady posudku neshledal, naopak jej hodnotí jako úplný, přesvědčivý a ve více než dostačující šíři reagující, byť i drobné aspekty stavu žalobce a jeho hodnocení.

III.  Závěr a náklady řízení

  1. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.
  2. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 a 2 s. ř. s. Žalobce ani žalovaná nemají právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce nebyl ve věci úspěšný. V případě žalované § 60 odst. 2 s. ř. s. její náhradu nákladů řízení ve věcech důchodového pojištění, nemocenského pojištění, pomoci v hmotné nouzi a sociální péče vylučuje.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

České Budějovice 31. března 2025

Mgr. et Mgr. Bc. Petr Jiřík  v.r.

samosoudce

 

 

 

 

Shodu s prvopisem potvrzuje A.Z.