USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Ladislavem Vaško ve věci

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 2. 2025, č. j. OAM-417-11/ZR-2025, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě,

takto:

Návrh žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě se zamítá.

Odůvodnění:

1. Žalobce se žalobou domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 2. 2025, č. j. OAM-417-11/ZR-2025, jímž byla žalobci podle § 46e odst. 1 ve spojení s § 37 odst. 1 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), zrušena platnost zaměstnanecké karty a byla mu stanovena lhůta 30 dnů od právní moci rozhodnutí k vycestování z území ČR.
2. Žalobce v žalobě současně navrhl odklad vykonatelnosti rozsudku dle § 248 odst. 2 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. Tento návrh soud posoudil jako návrh na přiznání odkladného účinku žalobě ve smyslu § 73 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), neboť je to institut zakotvený v tomto předpise, který se pro sistaci účinků pravomocného rozhodnutí správního orgánu využívá. Tento návrh žalobce odůvodnil především tím, že je v současnosti na území ČR zaměstnán českým subjektem, platí si zde hypotéku. Pokud by nebyl odkladný účinek přiznán a byla by tato žádost zamítnuta, žalobci by zanikl pracovní poměr. Žalobce se domnívá, že přiznání odkladného účinku nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem, neboť na území ČR již pobývá 6 let, má tady zázemí (matku a přítelkyni). Nepřiznání odkladného účinku bude zcela nepochybně představovat nenapravitelnou újmu na jeho právech (zejména problémy s hypotékou atp.). Žalobce poukazuje na to, že by v důsledku nepřiznání odkladného účinku ze zákona zanikl jeho pracovní poměr – uvedené by se promítlo do jeho finanční situace, zejména co se týče hypotečního úvěru prostřednictvím, kterého si zajišťuje bydlení (mohlo by dojít ke zesplatnění hypotečního úvěru, které by bylo nezvratné).
3. Žalovaný ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku zdůraznil, že vydání rozhodnutí o zrušení zaměstnanecké karty zapříčinil sám žalobce svým protiprávním jednáním, které spočívalo ve spáchání úmyslného trestného činu, za který byl pravomocně odsouzen. Je zřejmé, že žalobce účelově zaměňuje příčinu za následek, a pokud by dodržoval zákony hostitelské země, nemusel by nikdy podstupovat předmětné správní řízení. Popisované těžkosti si způsobil sám spácháním úmyslného trestného činu a je na něm, aby se vzniklou situací vyrovnal. Žalovaný již ve svém rozhodnutí popsal, že žalobce může všechny své případné známé a přátele na území ČR navštěvovat na základě bezvízového styku mezi ČR a Ukrajinou, který umožňuje smlouva o vízové liberalizace mezi státy EU a Ukrajinou. Tato smlouva umožňuje při splnění stanovených podmínek opakovaný pobyt na území ČR nepřetržitě až 3 měsíce, neboť rozhodnutím o zrušení zaměstnanecké karty mu není zakázán pobyt v ČR ani jinde v EU, může tedy pomoci s placením závazků souvisejících se zabezpečením rodiny zaměstnáním v jiném státě EU. Nelze tedy hovořit o tom, že následkem rozhodnutí o zrušení zaměstnanecké karty dochází k absolutním odloučení od blízkých. Podle výroku II napadeného rozhodnutí byla žalobci uložena lhůta k vycestování z ČR. Je tedy zřejmé, odkud má žalobce odejít, nikoliv kam musí přijít. Je tedy na žalobci, kam vycestuje, popřípadě zda si pobyt na území ČR zařídí jiným způsobem. Podle záznamů v cizineckém informačním systému žalobce přicestoval na území ČR teprve 10. 7. 2019. Poznamenal, že to byla ČR, která umožnila žalobci, aby si zde našel práci a mohl si opatřovat prostředky k uspokojování materiálních potřeb, za poskytnutí této možnosti se logicky očekává, že každý cizinec bude dodržovat zákony a stanovená pravidla, kterými se řídí česká společnost a vyvaruje se jednání, které z těchto pravidel vybočuje. Žalobce si zvolil jinou cestu a úmyslným protiprávním jednáním porušil právní pořádek ČR a sám se připravil o výhody, které mu pobyt a možnost zaměstnání v ČR přinášel. Páchání úmyslné trestné činnosti a dalšího protiprávního jednání (viz výpis z evidenční karty řidiče, který je součástí spisového materiálu a kde jsou zadokumentovány sankce za dopravní přestupky žalobce) v krátké době poté, co mu byl povolen pobyt v ČR, rozhodně nehovoří ani o náležité integraci žalobce do ČR, na kterou se ve své žalobě odkazuje, evidentně mu nevyhovují pravidla stanovená zákony ČR, proto je namístě odebrání pobytového titulu, mj. také proto, aby neohrožoval občany, kteří naopak zákony dodržují. Žalovaný připomněl, že pokud by žalobce prokázal, že jeho vycestování do země původu je z opodstatněných důvodů nemožné, má možnost, pokud splní všechny zákonem stanovené podmínky, podat žádost o speciální pobytový status např. vízum za účelem strpění. Žalovaný proto s ohledem na výše uvedené dospěl k závěru, že by přiznání odkladného účinku bylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem na dodržování platných právních předpisů na území ČR. Závažnost protiprávní činnosti, které se žalobce dopustil, jednoznačně převažuje nad okolnostmi v jeho prospěch.
4. Podle § 73 odst. 1 a 2 s. ř. s. platí, že podání žaloby nemá odkladný účinek, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak. Soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Předmětný § 73 odst. 2 s. ř. s. je přitom třeba vykládat tak, že jde o institut zcela mimořádný, kterým je prolamována vykonatelnost napadeného rozhodnutí před tím, než je podrobeno soudnímu přezkumu ve věci samé. Lze jej aplikovat pouze v mimořádných případech, kdy účastník řízení dostatečnými a hodnověrnými důkazy doloží splnění zákonných podmínek pro přiznání odkladného účinku žalobě.
5. K přiznání odkladného účinku žalobě je přitom nutno kumulativně splnit tři podmínky, jejichž naplnění má žalobce tvrdit a prokázat k návrhu doloženými důkazy. První podmínkou je existence újmy, která by byla žalobci způsobena výkonem nebo jinými právními následky napadeného rozhodnutí. Existence újmy, byť není výslovně v § 73 odst. 2 s. ř. s. vyjádřena, je bezpochyby nutným předpokladem pro posouzení následujících dvou podmínek, neboť při posuzování podmínky druhé a třetí je újma, která žalobci hrozí, poměřována s dalšími hodnotami, jimiž je újma jiných osob a veřejný zájem. Existence újmy je v některých typech řízení zjevná již ze samotného žalobou napadeného rozhodnutí, a žalobce tak nemusí způsobení újmy zvláště dokládat. Zejména se jedná o případy, kdy je žalobci uložena povinnost uhradit peněžní sankci (pokutu), neboť již z napadeného rozhodnutí v těchto případech vyplývá, že se žalobcův majetek zmenší, a tím mu bude způsobena újma. Na druhou stranu v případech, kde není hrozící újma zjevná již z napadeného rozhodnutí, musí žalobce konsekventně tvrdit, že mu hrozí způsobení újmy, a musí své tvrzení i řádně doložit. Druhá podmínka, která musí být splněna, aby mohl být odkladný účinek žalobě přiznán, spočívá v existenci nepoměrně větší újmy žalobce, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a to ať už byly, či nebyly účastníky předchozího správního řízení. Při posuzování druhé podmínky provádí soud poměřování vedle sebe stojící újmy konkrétních subjektů. I tato podmínka může být s ohledem na charakter věci splněna již tím, že další osoby nebyly správním řízením dotčeny, neboť účastníkem byl pouze žalobce. O takový případ se jedná zejména u správního řízení trestního, kde je rozhodováno o vině žalobce a s tím spojené sankci. Splnění této podmínky bez dalšího nutného tvrzení žalobce a předložení relevantních důkazů musí být zjevné již z napadeného rozhodnutí. Konečně třetí podmínkou, která musí být splněna, je převážení újmy hrozící žalobci nad veřejným zájmem, kterým je vždy, avšak nejen, zájem na výkonu pravomocných rozhodnutí správních orgánů. U třetí podmínky soud zvažuje, zda zde žalobci hrozí natolik závažná újma, že veřejný zájem či veřejné zájmy musí dočasně do meritorního rozhodnutí věci soudem ustoupit zájmům žalobce.
6. Soud po vyhodnocení veškerých skutečností souvisejících s tímto případem dospěl k závěru, že návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě nelze vyhovět.
7. Při zkoumání, zda jsou splněny podmínky pro přiznání odkladného účinku žalobě, vycházel soud mimo jiné ze závěrů vyslovených v usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 8. 2011, č. j. 5 As 73/2011-100. V tomto usnesení Nejvyšší správní soud konstatoval, že žalobě lze na návrh přiznat odkladný účinek i v případě, že se jedná toliko o žalobu proti rozhodnutí v tzv. pobytových věcech cizinců, a nikoli o žalobu proti rozhodnutí o správním vyhoštění, kdy fakticky „až“ v této navazující fázi správního řízení může být cizinec donucen opustit území ČR. Ve světle judikatury Nejvyššího správního soudu je tak zdejší soud toho názoru, že již samotné rozhodnutí, jímž byla žalobci zrušena platnost zaměstnanecké karty, je schopno mu způsobit újmu, neboť zrušením platnosti tohoto povolení žalobce ztrácí oprávnění k pobytu na území ČR a je fakticky nucen je opustit. Vzhledem k této skutečnosti má soud za to, že u žalobce byla splněna první podmínka vyplývající z § 73 odst. 2 s. ř. s., jež je nezbytným předpokladem pro přiznání odkladného účinku žalobě, když při zohlednění závěrů učiněných Nejvyšším správním soudem výkon napadeného rozhodnutí je schopen s ohledem na charakter souzené věci žalobci způsobit újmu.
8. Pokud se týká splnění druhé podmínky pro přiznání odkladného účinku žalobě ve smyslu § 73 odst. 2 s. ř. s., soud dospěl k závěru, že s ohledem na charakter napadeného rozhodnutí nemůže dojít k újmě dalších osob, neboť napadené rozhodnutí se v podstatě týká pouze žalobce. Vzhledem k této skutečnosti má soud za to, že je splněna i druhá podmínka pro přiznání odkladného účinku žalobě.
9. Zbývá tak posoudit splnění třetí podmínky, tj. zda přiznání odkladného účinku žalobě není v rozporu s důležitým veřejným zájmem ve smyslu § 73 odst. 2 s. ř. s. V daném případě byla žalobci zrušena platnost zaměstnanecké karty, neboť byl žalobce pravomocně odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Lounech ze dne 21. 11. 2023, č. j. 3 T 275/2023-42, který nabyl právní moci dne 9. 12. 2023, za přečin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1, odst. 2 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. Uvedeného přečinu se žalobce dopustil tím, že ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodil vlivem návykové látky, vykonával činnost, při níž mohl ohrozit život nebo zdraví lidí nebo způsobit značnou škodu na majetku, jelikož dne 6. 11. 2023 okolo 23:30 hodin v Lounech z místa svého bydliště na adrese X do ulice Postoloprtská řídil osobní motorové vozidlo zn. Škoda Fabia reg. zn. X, přičemž byl kontrolován hlídkou Policie ČR, kdy mu byla provedenou dechovou zkouškou přístrojem Dräger ve 23:34 hodin naměřena hladina alkoholu v dechu ve výši 1,47 g/kg, kdy při opakované dechové zkoušce téhož dne tímtéž přístrojem ve 23:39 hodin měl hladinu alkoholu v dechu ve výši 1,59 g/kg, při další zkoušce téhož dne tímtéž přístrojem ve 23:47 hodin pak 1,55 g/kg. 
10. Veřejným zájmem je bezpochyby nejen zájem na výkonu pravomocných správních rozhodnutí, ale i zájem společnosti na zachování veřejného pořádku, včetně minimalizace protiprávní činnosti. Ačkoliv otázka, zda byly dány důvody pro zrušení platnosti zaměstnanecké karty žalobce ve smyslu zákona o pobytu cizinců, bude řešena v rámci meritorního přezkumu, je nespornou skutečností, že žalobce závažně veřejný pořádek narušil pácháním trestné činnosti. Žalobce v návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě svou trestnou činnost nepopřel, nicméně argumentoval tím, že svého činu lituje. Podle názoru soudu nicméně tyto skutečnosti neoslabují závažnost žalobcem spáchaného jednání, tj. řízení motorového vozidla pod vlivem značného množství alkoholu v krvi. Není přitom rozhodné, zda došlo k újmě na životě a zdraví osob či nikoli, neboť jednání žalobce bylo způsobilé tyto důsledky vyvolat. Zároveň nelze přehlédnout, že množství alkoholu v krvi žalobce nebylo zanedbatelné. Již samotné usednutí za volant motorového vozidla pod vlivem alkoholu je závažným protispolečenským jednáním, které nelze bagatelizovat. Žalobce tedy svým jednáním porušil veřejný zájem na zachování veřejného pořádku. Mimořádné okolnosti, které by převažovaly nad veřejným zájmem na výkonu pravomocných správních rozhodnutí a veřejným zájmem na ochraně veřejného pořádku, v daném případě soud neshledal, když mezi takové okolnosti rozhodně nelze zařadit skutečnost, že žalobce bude nucen v důsledku pozbytí pobytového oprávnění vycestovat z ČR a nebude moci splácet úvěr na byt, který v ČR vlastní. Soud proto dospěl k závěru, že žalobce třetí podmínku pro přiznání odkladného účinku žalobě nesplnil, neboť přiznání odkladného účinku by bylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem na zachování a ochraně veřejného pořádku a se zájmem na výkonu pravomocných rozhodnutí správních orgánů.
11. S ohledem na shora uvedené soud rozhodl tak, že podané žalobě odkladný účinek nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

Ústí nad Labem 7. dubna 2025

Mgr. Ladislav Vaško v. r.

samosoudce