č. j. 54 A 15/2024- 72
[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Mgr. Ing. Lenky Bursíkové, soudkyně Mgr. Věry Pazderové, LL.M., M.A., a soudce JUDr. Davida Krysky ve věci
žalobce: J. R.
bytem X
zastoupen advokátkou JUDr. Pavlínou Uhlířovou, Ph.D.
sídlem Vodičkova 791/41, Nové Město, Praha 1
proti
žalovanému: Městský úřad Úvaly
sídlem Arnošta z Pardubic 95, Úvaly
zastoupen advokátem JUDr. Přemyslem Hochmanem
sídlem Na Florenci 1025/1, Nové Město, Praha 1
o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného v řízení o odstranění stavby sp. zn. K/4037/2016/SU/Fli
takto:
Odůvodnění:
Vymezení věci a obsah podání účastníků
1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu druhého zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá toho, aby soud žalovanému uložil povinnost vydat rozhodnutí v řízení o odstranění stavby rodinného domu na pozemku parc. č. X v katastrálním území a obci X (dále jen „sporná stavba“), které žalovaný vede pod sp. zn. K/4037/2016/SU/Fli, a to do 15 dnů ode dne právní moci rozsudku.
2. Žalobce zmínil, že je účastníkem řízení o odstranění sporné stavby, které bylo zahájeno v první polovině roku 2016. V minulosti bylo několik let přerušeno z důvodu vedení řízení o dodatečném povolení sporné stavby. Po jeho pravomocném zastavení byl žalovaný nečinný, což vyústilo v rozsudek zdejšího soudu ze dne 1. 3. 2023, č. j. 54 A 97/2022-94, jímž soud žalovanému uložil, aby v řízení o odstranění sporné stavby do 30 dnů rozhodl. Žalovaný poté rozhodnutím ze dne 3. 4. 2023, č. j. MEUV 3315/2023 STU, nařídil odstranění sporné stavby, ale Krajský úřad Středočeského kraje (dále jen „krajský úřad“) toto rozhodnutí zrušil rozhodnutím ze dne 28. 7. 2023, č. j. 095889/2023/KUSK, které nabylo právní moci dne 2. 8. 2023.
3. Žalobce uvedl, že žalovaný neučinil ke dni 10. 11. 2023, tj. déle než tři měsíce od vrácení věci k novému projednání, ve věci žádný úkon, proto se žalobce obrátil na krajský úřad se žádostí o uplatnění opatření proti nečinnosti. Krajský úřad poté opatřením ze dne 30. 11. 2023, č. j. 150382/2023/KUSK, konstatoval nečinnost žalovaného a přikázal mu ve věci rozhodnout do 30 dnů ode dne doručení opatření. Žalovaný v této lhůtě nerozhodl. Teprve dne 21. 12. 2023 nařídil ústní jednání na místě na 18. 1. 2024. Zástupce žalobce byl poté, co se dostavil na místo jeho konání, informován, že z důvodu omluvy jednoho ze stavebníků se jednání konat nemůže. V následujících čtyřech týdnech nebyl nařízen nový termín ústního jednání, a tak se žalobce dne 16. 2. 2024 obrátil na žalovaného s dotazem na stav řízení. Na ten žalovaný nereagoval. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění účinném do 31. 12. 2017 (dále jen „stavební zákon“) lhůtu pro vydání rozhodnutí v řízení o odstranění stavby nestanoví, a tak se uplatní obecná úprava v § 71 odst. 3 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2017 (dále jen „správní řád“). Žalovanému počala běžet nová lhůta k vydání rozhodnutí nejpozději dnem následujícím po dni nabytí právní moci rozhodnutí krajského úřadu ze dne 28. 7. 2023, tj. dne 3. 8. 2023. Žalovaný ve věci nerozhodl ani ve lhůtě 30 dnů stanovené opatřením krajského úřadu ze dne 30. 11. 2023. Nařízením místního šetření na den 18. 1. 2024 dal jasně najevo, že v uložené lhůtě rozhodnout nehodlá. Žalobce tedy vyčerpal procesní prostředek k ochraně proti nečinnosti, ale k odstranění řadu měsíců trvající nečinnosti nedošlo.
4. Dále žalobce připomněl, že v řízení sp. zn. 54 A 97/2022 vystupovala v postavení osoby zúčastněné na řízení Mgr. L. V. (společně s A. V. dále jen „stavebníci“). Při soudním jednání v tehdejším řízení namítla, že jsou ze strany žalobce šikanováni. Soud v rozsudku č. j. 54 A 97/2022-94 uvedl, že není „relevantní ani argumentace osoby zúčastněné na řízení podložená rozsudkem vydaným v občanském soudním řízení, jež skutečně nasvědčuje tomu, že žalobce ve vztahu k osobě zúčastněné na řízení mohl jednat šikanózním způsobem“. S tvrzením, že stavebníky šikanuje, žalobce nesouhlasí. Řízení o odstranění sporné stavby je vedeno již od roku 2016 a účastníci měli dostatečný prostor k uplatňování procesních práv. Zároveň se nyní neuplatní důvody, pro které soud rozsudkem č. j. 54 A 97/2022-94 stanovil 30denní lhůtu: žalovaný spisem disponuje nepřetržitě od srpna 2023 a pro jeho mnohaměsíční nečinnost neexistují žádné faktické důvody. Proto žalobce navrhuje, aby soud uložil žalovanému povinnost vydat rozhodnutí v řízení o odstranění sporné stavby ve lhůtě 15 dnů.
5. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že je vázán rozhodnutím krajského úřadu ze dne 28. 7. 2023, v němž mu krajský úřad vytkl absenci bližší specifikace částí sporné stavby – obrubníků, uličního oplocení a opěrných zdí. Je proto nutné provést ohledání na místě. K tomu připomněl, že úřední osoba, která měla tento případ na starosti, odešla na mateřskou dovolenou a nová pracovnice se musela s obsáhlým spisem seznámit. Z ústního jednání dne 18. 1. 2024 se jeden ze stavebníků i jeho zástupce omluvili kvůli onemocnění covidem. Z ústního jednání nařízeného na den 5. 4. 2024 se omluvil zástupce stavebníků z důvodu soudního jednání. Ústní jednání pak proběhlo v termínu 26. 4. 2024. Byl zjištěn skutkový stav v souladu s rozhodnutím krajského úřadu ze dne 28. 7. 2023. Nyní se věc nachází těsně před vydáním rozhodnutí. Žalovaný je přesvědčen, že žaloba není důvodná, protože nebyl nečinný. Není jeho vinou, že se ústní jednání uskutečnilo až ve třetím termínu.
6. Žalobce podáním ze dne 6. 5. 2024 doplnil, že náhradní termín ústního jednání byl stanoven na 5. 4. 2024, ale zástupce stavebníků se z něj omluvil kvůli kolizi, o níž přitom věděl více než dva měsíce předem. Ústní jednání dne 26. 4. 2024 pak proběhlo nestandardně, neboť jeden ze stavebníků nedovolil ostatním účastníkům řízení vstup na svůj pozemek, a tak proběhlo jen za účasti jeho a úředních osob. Nelze odhadovat, kdy žalovaný vyzve účastníky k seznámení s podklady rozhodnutí.
7. Žalobce v replice dále uvedl, že žalovaný ve vyjádření sám přiznal téměř pětiměsíční nečinnost. Personální změny nejsou důvodem pro krácení práva účastníků na vyřízení věci v zákonných lhůtách. Ani opakované omluvy stavebníků nevysvětlují, proč žalovaný po zrušení lednového termínu nařídil nové jednání až na konci března a proč toleruje jejich obstrukční jednání.
Skutková zjištění vycházející z obsahu správního spisu a předchozí rozsudek zdejšího soudu
8. Řízení o odstranění sporné stavby bylo zahájeno dne 8. 4. 2016, kdy stavebníci podali žádost o dodatečné povolení sporné stavby. Proti nečinnosti žalovaného se žalobce již jednou bránil žalobou, o níž zdejší soud rozhodl rozsudkem č. j. 54 A 97/2022-94. Soud konstatoval, že žalovaný byl nečinný a přikázal mu ve lhůtě do 30 dnů od právní moci rozsudku v řízení o odstranění sporné stavby rozhodnout. Rozsudek č. j. 54 A 97/2022-94 nabyl právní moci dne 6. 3. 2023. Žalovaný byl tedy povinen rozhodnout do 5. 4. 2023.
9. Žalovaný rozhodnutím ze dne 3. 4. 2023, č. j. MEUV 3315/2023 STU, nařídil stavebníkům odstranění sporné stavby. Stavebníci se proti tomuto rozhodnutí odvolali, přičemž krajský úřad rozhodnutím ze dne 28. 7. 2023 rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 4. 2023 zrušil a vrátil mu věc k novému projednání. Rozhodnutí krajského úřadu ze dne 28. 7. 2023 nabylo právní moci dne 2. 8. 2023.
10. Dne 7. 11. 2023 žalovaný obdržel žádost krajského úřadu o předložení podkladů k prošetření nečinnosti, neboť dne 24. 10. 2023 obdržel podnět účastníka řízení, v němž se uvádí, že účastník dosud nebyl vyrozuměn o dalším postupu po nabytí právní moci rozhodnutí krajského úřadu ze dne 28. 7. 2023. Ve správním spise je založen soupis spisu, v němž žádost krajského úřadu ze dne 7. 11. 2023 následuje bezprostředně po oznámení krajského úřadu ze dne 7. 8. 2023 o nabytí právní moci rozhodnutí krajského úřadu ze dne 28. 7. 2023.
11. Dne 10. 11. 2023 podal žalobce u krajského úřadu žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti žalovaného, na jehož základě žalovaný opatřením ze dne 30. 11. 2023, č. j. 150382/2023/KUSK, nařídil žalovanému, aby ve sporném řízení rozhodl do 30 dnů ode dne doručení tohoto opatření. Žalovanému bylo opatření krajského úřadu doručeno dne 4. 12. 2023. Rozhodnout měl tedy do 3. 1. 2024.
12. Žalovaný opatřením ze dne 21. 12. 2023 oznámil pokračování v řízení a nařídil ve věci ústní jednání na den 18. 1. 2024. Podáním ze dne 16. 1. 2024 požádal zástupce stavebníků o odročení ústního jednání z důvodu nemoci jednoho ze stavebníků. Z protokolu z ústního jednání nařízeného na den 18. 1. 2024 plyne, že na místo se dostavil zástupce žalobce, kterému bylo sděleno, že zástupce stavebníků požádal o odročení ústního jednání.
13. Dne 19. 2. 2024 žalovaný obdržel dotaz žalobce na stav řízení, neboť více než měsíc od zmařeného ústního jednání žalovaný nečinil další úkony.
14. Opatřením ze dne 20. 3. 2024 žalovaný nařídil nový termín ústního jednání na 5. 4. 2024. Také v tomto případě požádal zástupce stavebníků o odročení, a to dne 3. 4. 2024, z důvodu kolize s dříve nařízeným jednáním u soudu. Dne 5. 4. 2024 se omluvil i jeden ze stavebníků. Z protokolu ze dne 5. 4. 2024 plyne, že k ústnímu jednání se v tento den nikdo nedostavil.
15. Žalovaný opatřením ze dne 8. 4. 2024 nařídil nový termín ústního jednání na 26. 4. 2024. To se uskutečnilo, byl z něj sepsán protokol a byla pořízena fotodokumentace.
Posouzení žaloby soudem
16. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Jde tedy o žalobu věcně projednatelnou. Soud vycházel ze skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí (§ 81 odst. 1 s. ř. s.), jak vyplývá z předloženého spisového materiálu. Soud rozhodl o žalobě v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. bez nařízení jednání, neboť žalobce s takovým postupem souhlasil a žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, a má se tak za to, že též souhlasí.
17. Podle § 334a odst. 3 věty druhé zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nový stavební zákon“) se pro účely přechodných ustanovení v části dvanácté hlavě II dílu 4 za den nabytí účinnosti tohoto zákona považuje 1. červenec 2024.
18. Podle § 330 odst. 1 nového stavebního zákona se řízení a postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí podle dosavadních právních předpisů.
19. Ustanovení § 129 stavebního zákona nestanovuje zvláštní lhůtu, do kdy je stavební úřad povinen vydat rozhodnutí o odstranění stavby. Uplatní se proto obecná úprava § 71 odst. 3 správního řádu.
20. Podle § 71 odst. 3 správního řádu, nelze-li rozhodnutí vydat bezodkladně, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení, k nimž se [podle písm. a)] připočítává doba až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ústní jednání nebo místní šetření, je-li třeba někoho předvolat, někoho nechat předvést nebo doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo jde-li o zvlášť složitý případ.
21. Z ustálené judikatury vyplývá, že je-li rozhodnutí správního orgánu I. stupně zrušeno a věc je mu vrácena k novému projednání a rozhodnutí a nelze-li ve věci znovu rozhodnout bezodkladně, běží lhůta pro nové rozhodnutí správního orgánu podle § 71 odst. 3 správního řádu znovu ode dne právní moci zrušujícího rozhodnutí (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 2. 2010, č. j. 5 Ans 6/2009-82, ze dne 25. 11. 2011, č. j. 2 Ans 11/2011-95, ze dne 9. 8. 2017, č. j. 5 Azs 151/2017-23, či ze dne 22. 7. 2020, č. j. 1 Azs 200/2020-31).
22. Žalovaný v souladu s rozsudkem č. j. 54 A 97/2022-94 vydal rozhodnutí ve věci. To však bylo k odvolání stavebníků zrušeno rozhodnutím krajského úřadu ze dne 28. 7. 2023, které nabylo právní moci dne 2. 8. 2023.
23. Žalovanému tedy počala dne 3. 8. 2023 (tj. dnem následujícím po dni nabytí právní moci rozhodnutí krajského úřadu ze dne 28. 7. 2023) běžet nová lhůta k vydání rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo třeba nařídit ústní jednání, uvažoval soud lhůtu pro vydání rozhodnutí v projednávané věci v délce 60 dnů. Žalovaný tedy měl vydat rozhodnutí nejpozději dne 2. 10. 2023.
24. Ze správního spisu soud zjistil, že žalovaný v řízení o odstranění sporné stavby po vrácení věci k novému projednání do dne 7. 11. 2023, kdy byl krajským úřadem požádán o předání podkladů za účelem prošetření nečinnosti, neučinil vůbec žádný úkon, natož aby ve věci rozhodl.
25. Poté, co krajský úřad na žádost žalobce vydal opatření ze dne 30. 11. 2023, žalovaný nařídil ve věci ústní jednání, které však bylo z důvodů na straně stavebníků opakovaně odkládáno a uskutečnilo se až dne 26. 4. 2024. Soud tedy konstatuje, že žalovaný nerozhodl ani ve lhůtě stanovené opatřením krajského úřadu ze dne 30. 11. 2023 (tj. do 3. 1. 2024). Žalobce tedy zároveň bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu.
26. Žalovaný ve věci dosud nerozhodl a zůstává i ke dni rozhodování soudu nečinný. Žaloba je tedy důvodná.
Závěr a rozhodnutí o náhradě nákladů řízení
27. Jelikož soud shledal žalobu důvodnou, uložil žalovanému podle § 81 odst. 2 s. ř. s. povinnost rozhodnout v řízení o nařízení odstranění sporné stavby. K tomu soud stanovil žalovanému s ohledem na § 81 odst. 2 s. ř. s. in fine ve spojení s § 71 odst. 3 správního řádu lhůtu 30 dnů. Návrhem žalobce na určení konkrétní lhůty není soud vázán (srov. Komentář § 80. Kühn, Z., Kocourek, T. a kol. Soudní řád správní. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2019, dostupné v Systému ASPI).
28. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve věci neměl úspěch. Procesně úspěšnému žalobci soud přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 18 456 Kč. Tato částka sestává z odměny advokáta ve výši 16 456 Kč, kterou tvoří odměna za čtyři úkony právní služby po 3 100 Kč [převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby, podání ze dne 6. 5. 2024 a repliky podle § 7, § 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném do 31. 12. 2024 (dále jen „advokátní tarif“)]. Dále odměnu tvoří čtyři paušální částky po 300 Kč jako náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Protože zástupkyně žalobce je plátkyní daně z přidané hodnoty, její odměnu je nutno navýšit o 2 856 Kč odpovídající sazbě této daně ve výši 21 %. Konečně přiznanou náhradu nákladů řízení tvoří též zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč. Náhradu nákladů řízení v celkové výši 18 456 Kč je žalovaný povinen uhradit podle § 149 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 64 s. ř. s. k rukám zástupkyně žalobce, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku (§ 54 odst. 7 s. ř. s.).
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů je stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Praha 28. února 2025
Mgr. Ing. Lenka Bursíková, v. r.
Shodu s prvopisem potvrzuje: Mgr. E. M.