číslo jednací: 30 Ad 1/2025 - 35
[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Rutschem ve věci
žalobce: V. E.
proti
žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR
sídlem Na Poříčním právu 1, 128 01 Praha 2
v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. prosince 2024, č. j. MPSV-2024/268553-918,
takto:
Odůvodnění:
1. Žalovaný rozhodnutím ze dne 19. 12. 2024, č. j. MPSV-2024/268553-918 (dále také jen „napadené rozhodnutí“), zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Úřadu práce – Krajské pobočky v Hradci Králové ze dne 22. 7. 2024, č. j. 161072/24/TU (dále také jen „prvostupňové rozhodnutí“), kterým zamítnul žádost žalobce o změnu nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením z průkazu TP na průkaz ZTP.
2. Žalobce v žalobě uvedl, že průkaz TP mu byl přiznán před 2 lety, rovněž mu byl v minulosti přiznán invalidní důchod 2. stupně. Podle závěrů lékařů trpí mnoha chorobami, zejména jeho duševní stav se v poslední době zhoršil. Ke zlepšení duševního stavu mu pomáhá cestování, ke kterému však potřebuje průkaz ZTP. Dále uvedl, že se pravidelně dopravuje k odborným lékařům a chce využívat různé sociální služby, zejména sociální rehabilitace v Trutnově či Hradci Králové.
3. Uvedl, že ze všech vyšetření vyplývá, že se jedná o soubor chorob způsobujících omezení ve smyslu fyzické pohyblivosti a přiléhavé orientace v sociálních situacích, na základě nichž lze jeho zdravotní stav označit jako podstatně omezující schopnost pohyblivosti a orientace podle bodu 2 písm. f), i) a m) přílohy č. 4 k vyhlášce č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením (dále také jen „příloha“).
4. Závěrem dodal, že napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu, proto navrhl, aby soud napadené rozhodnutí zrušil.
5. Žalobce k žalobě přiložil zprávu Psychiatrické ambulance Jilemnice s.r.o. datovanou ke dni 16. 1. 2025, kde je uvedeno, že se v jeho případě jedná o těžkou poruchu osobnosti.
6. Žalovaný trval na tom, že v předmětném řízení postupoval v souladu s platnými právními předpisy. Závěr byl přijat na základě posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „posudková komise“), která ve svém zhodnocení konstatovala, že u žalobce shledala středně těžké postižení pohyblivosti, které je funkčními důsledky srovnatelné se zdravotním stavem uvedeným v bodě 1 písm. d), písm. i) a písm. j) přílohy.
7. Posudková komise hodnotila zdravotní stav žalobce pro těžkou smíšenou poruchu osobnosti, s následným rozvojem paranoidní symptomatiky, lehkou mentální retardaci s poruchou chování, úzkostnou poruchu, diabetes mellitus I. typu s nefropatií a neuropatií, obezitu, bronchiální astma středně těžké, těžký syndrom spánkové apnoe s indikací CPAP, chronický vertebrogenní syndrom, postižení pravého ramene s omezenou hybností.
8. Posudková komise konstatovala, že zdravotní stav žalobce neodpovídá vyššímu stupni postižení. Na základě zdravotní dokumentace nebylo prokázáno, že by funkční omezení vyplývající ze zjištěného zdravotního stavu dosahovalo těžkého nebo zvlášť těžkého funkčního postižení pohyblivosti nebo orientace.
9. Žalovaný dodal k námitkám, že při posouzení nelze zohlednit jiné okolnosti, než je zdravotní stav. Závěrem navrhl, aby soud žalobu zamítnul.
IV. Skutkové a právní závěry krajského soudu
10. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v řízení podle části třetí hlavy druhé dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s. ř. s.) a vycházel přitom ze zjištěného skutkového a právního stavu ke dni napadeného rozhodnutí (§ 77 odst. 2 s. ř. s.). Žalobu důvodnou neshledal.
11. O žalobě soud rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 zák. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), bez jednání, neboť žalobce i žalovaný po řádném poučení, že můžou vyslovit nesouhlas s rozhodnutím věci bez jednání, souhlasili, aby soud rozhodl bez jednání.
12. Z obsahu správního spisu vyplývá, že žalobce požádal o změnu nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením a požadoval přiznání průkazu ZTP. Po posouzení zdravotního stavu bylo správním orgánem prvního stupně konstatováno, že žalobce je trvale považován za osobu se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace. Proto byla žádost žalobce jako držitele průkazu TP o změnu nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením zamítnuta. Žalobce se proti prvostupňovému rozhodnutí odvolal. V rámci druhostupňového řízení si žalovaný nechal vyhotovit posudek posudkovou komisí. Posudková komise dospěla k závěru, že v případě žalobce jde o středně těžké funkční postižení, které je funkčními důsledky srovnatelné se zdravotním stavem uvedeným v bodě 1 písm. d), písm. i) a písm. j) přílohy. Na základě posudku posudkové komise žalovaný vydal žalobou napadené rozhodnutí.
13. Dle § 34 odst. 1 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, (dále jen „zákon o poskytování dávek“) má nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením osoba starší 1 roku s tělesným, smyslovým nebo duševním postižením charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, které podstatně omezuje její schopnost pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. V souladu s § 9 odst. 3 zákona o poskytování dávek se za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav pro účely tohoto zákona považuje nepříznivý zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy trvá nebo má trvat déle než 1 rok.
14. Dle § 34 odst. 2 zákona o poskytování dávek má nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „TP“ (průkaz TP) osoba se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí, v exteriéru je schopna chůze se sníženým dosahem a má problémy při chůzi okolo překážek a na nerovném terénu. Středně těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a zhoršenou schopnost orientace má jen v exteriéru.
15. Dle § 34 odst. 3 zákona o poskytování dávek má nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP“ (průkaz ZTP) osoba s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí a v exteriéru je schopna chůze se značnými obtížemi a jen na krátké vzdálenosti. Těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a v exteriéru má značné obtíže.
16. Dle § 34b odst. 2 téhož zákona prováděcí právní předpis stanoví, které zdravotní stavy lze považovat za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace. Tímto prováděcím předpisem je prováděcí vyhláška (viz výše). V příloze č. 4 bodu 2 prováděcí vyhlášky jsou uvedeny zdravotní stavy, které lze považovat za postižení pohyblivosti a orientace na úrovni těžkého funkčního postižení (nárok na průkaz ZTP).
17. Žalobce se svojí žádostí domáhal přiznání průkazu ZTP. V žalobě poukazoval na skutečnost, že trpí mnoha chorobami, zejména jeho duševní stav se v poslední době zhoršil. Ke zlepšení duševního stavu mu pomáhá cestování, ke kterému však potřebuje průkaz ZTP. Dále uvedl, že se pravidelně dopravuje k odborným lékařům a chce využívat různé sociální služby, zejména sociální rehabilitace v Trutnově či Hradci Králové.
18. Zároveň uvedl, že ze všech vyšetření vyplývá, že se jedná o soubor chorob způsobujících omezení ve smyslu fyzické pohyblivosti a přiléhavé orientace v sociálních situacích, na základě nichž lze jeho zdravotní stav označit jako podstatně omezující schopnost pohyblivosti a orientace podle bodu 2 písm. f), i) a m) přílohy.
19. Soud konstatuje, že z posudku PKMV vyplývá, že se v případě žalobce jedná o středně těžké postižení pohyblivosti, které je funkčními důsledky srovnatelné se zdravotním stavem uvedeným v bodě 1 písm. d), i) a j) přílohy. Posudková komise hodnotila zdravotní stav žalobce na základě posudkového spisu IPZS Trutnov, spisu žalovaného a zdravotní dokumentace obvodního lékaře žalobce. Žalobce žádné další lékařské zprávy nedoložil, proto lze konstatovat, že posudková komise vyhodnotila zdravotní stav na základě všech podkladů, které měla k dispozici. Zdravotní stav žalobce byl vyhodnocen ode dne 1. 4. 2024 k datu jednání posudkové komise, tedy 3. 12. 2024.
20. Podkladový posudek je nutno označit za objektivní, posudková komise měla k dispozici veškerou dostupnou zdravotní dokumentaci žalobce a zasedala v řádném složení. Není proto možné přisvědčit názoru žalobce, že jeho zdravotní stav odpovídá bodu 2 písm. f), i) a m) přílohy.
21. Dále soud připomíná, že posuzuje stav ke dni vydání napadeného rozhodnutí (viz výše). Žalobcem doložená zpráva Psychiatrické ambulance Jilemnice s.r.o. je datovaná až ke dni 16. 1. 2025, ale napadené rozhodnutí bylo vydáno 19. 12. 2024. Pokud došlo u žalobce ke změně zdravotního stavu až po vydání napadeného rozhodnutí, je třeba aby podal novou žádost o změnu nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením z průkazu TP na průkaz ZTP.
22. K potížím s orientací, na které žalobce poukazoval ve své žalobě, soud podotýká, že z obsahu posudku posudkové komise vyplývá, že se zabývala i otázkou psychického zdravotního stavu žalobce a neshledala, že by v jeho zdravotní dokumentaci bylo deklarováno závažné duševní onemocnění. Soud dále konstatuje, že žalobcem deklarované potíže pak jistě nelze podřadit pod zdravotní stav uvedený v bodu 2 písm. m) přílohy, který se týká duševního zdraví, tedy psychické postižení s často se opakujícími závažnými poruchami komunikace a orientace v exteriéru; u středně těžkého stupně autistické poruchy s nápadnými deficity ve verbální a nonverbální komunikaci, značně abnormálním nebo rušivým chováním, s výrazně redukovanou nebo výrazně abnormální reakcí na sociální stimulaci okolí. Duševní potíže takového rozsahu žalobce ve své žalobě neuváděl ani nevyplývají z jeho zdravotní dokumentace.
23. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žalovaný vydal žalobou napadené rozhodnutí v souladu s náležitě zjištěným skutkovým stavem a že ani žalobcem tvrzené potíže nemohly být důvodem k přiznání nároku na průkaz ZTP.
24. S ohledem na shora uvedené skutečnosti tedy soud dospěl k závěru, že žaloba není v rozsahu uplatněných žalobních bodů důvodná. Proto žalobu podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl jako nedůvodnou.
25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 a 2 s. ř. s. Žalobce neměl ve věci úspěch a žalovanému náhrada nákladů řízení ze zákona nepřísluší, proto soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 54 odst. 5 s. ř. s.)
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Hradec Králové 28. března 2025
JUDr. Jan Rutsch v. r.
samosoudce