USNESENÍ
Krajský soud v Plzni rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Mgr. Lukáše Pišvejce, soudkyně JUDr. Veroniky Burianové a soudce Mgr. Jana Šmakala ve věci
žalobce: | Ing. J. Š. bytem X zastoupený Mgr. Tomášem Reicheltem, advokátem sídlem Jáchymovská 27/114, 360 04 Karlovy Vary |
proti | |
žalovanému: za účasti osoby zúčastněné na řízení: | Krajský úřad Karlovarského kraje sídlem Závodní 353/88, 360 06 Karlovy Vary obec Otovice sídlem Hroznětínská 130, 360 01 Otovice |
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 2. 2025, č. j. KK/4136/LP/24-5,
takto:
Návrh žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě se zamítá.
Odůvodnění:
- Magistrát města Karlovy Vary rozhodnutím ze dne 20. 5. 2024, č. j. 4112/SÚ/24, k žádosti obce Otovice, jež je v nynější věci osobou zúčastněnou na řízení, schválil podle § 94p odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) stavební záměr na stavbu nazvanou jako „Tělocvična X“ na pozemcích parc. č. st. Xa, parc. č. Xb a parc. č. Xc, vše v k. ú. X, a stanovil podmínky pro umístění, provedení a užívání této stavby. Následné odvolání žalobce proti tomuto rozhodnutí žalovaný výše uvedeným rozhodnutím zamítl a rozhodnutí magistrátu potvrdil.
- Proti rozhodnutí žalovaného brojil žalobce žalobou, kterou spojil s návrhem na přiznání odkladného účinku žalobě. Ten odůvodnil tím, že pokud bude stavba realizována, nebude mít již reálnou možnost domoci se svých práv a ochrany svých oprávněných zájmů. Ve vztahu k odkladnému účinku také odkázal na důvody, které uvedl v žalobě.
- Žalovaný s návrhem nesouhlasil. Žalobce neprokázal, že by mu napadeným rozhodnutím mohla vzniknout nepoměrně větší újma, než jaká přiznáním odkladného účinku může vziknout jiným osobám, tedy zejména stavebníkovi (osobě zúčastněné na řízení). Ten by nemohl nakládat se svým majetkem a realizovat pravomocně schválenou stavbu.
- Osoba zúčastněná na řízení se k návrhu ve stanovené lhůtě nevyjádřila.
Posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku
- Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále též „s. ř. s.“) stanoví v § 73 odst. 2 dvě podmínky, které musí být současně splněny k tomu, aby bylo možné přiznat žalobě odkladný účinek: (1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám; (2) přiznání odkladného účinku nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
- Je na žalobci, aby tvrdil a osvědčil naplnění první z podmínek pro přiznání odkladného účinku žalobě, tj. že by výkon nebo právní následky rozhodnutí pro něj znamenaly nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. Závisí na žalobci, zda specifikuje, v čem má újma spočívat, a aby takto tvrzené skutečnosti patřičně doložil. Rozpor přiznání odkladného účinku s veřejným zájmem, popř. i újmu, jež by měla vzniknout jiným osobám, má tvrdit a osvědčovat žalovaný (srov. usnesení KS v Praze ze dne 6. 2. 2013, č. j. 45 A 4/2013-29, č. 2852/2013 Sb. NSS).
- Žaloba zásadně nemá odkladný účinek, což platí i pro případy, kdy v řízení nemůže vzniknout újma jiným osobám (např. tam, kde žádné jiné osoby v řízení nevystupují). Hrozící újma proto nesmí být vzhledem k poměrům žalobce bagatelní, nýbrž naopak významná, taková, která opravňuje, aby v jeho konkrétním případě pravidlo, že žaloba odkladný účinek nemá mít, nebylo výjimečně uplatněno. Významnou bude újma spíše tehdy, nebude-li možno v případě, že bude napadené správní rozhodnutí naplněno a poté shledáno nezákonným a zrušeno, v podstatných ohledech navrátit v původní stav jím způsobené následky či dopady. Významnou bude též spíše tehdy, půjde‑li sice při uplatnění rozhodnutí o následky vratné či napravitelné, avšak takového rázu, že způsobí žalobci vážné obtíže či významné poruchy v jejím životě, fungování, činnosti apod. (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 1. 7. 2015, č. j. 10 Ads 99/2014-58, č. 3270/2015 Sb. NSS).
- Žalobce hrozící újmu spatřoval v tom, že pokud soud návrhu nevyhoví, nebude již mít reálnou možnost domoci se svých práv a ochrany svých oprávněných zájmů, neboť stavba bude realizována. S tím se soud neztotožnil. Žalobce se podanou žalobou domáhá zrušení rozhodnutí, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí magistrátu, který schválil stavbu tělocvičny. Se stavbou tělocvičny, která se má nacházet v těsné blízkosti jeho rodinného domu, žalobce nesouhlasí. V rovině obecnosti návrhu soud uvádí, že tvrzená újma je podmíněná realizací stavebního záměru. Nejde tak o újmu bezprostřední, nýbrž o újmu budoucí. Zároveň jde o újmu odstranitelnou. Pokud stavba bude realizována, žalobce se stále může v tomto soudním řízení domoci toho, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a věc vrácena žalovanému k dalšímu řízení. Žalobce se pak případně může domoci zahájení řízení o odstranění stavby (srov. usnesení NSS ze dne 24. 5. 2024, č. j. 8 As 115/2024-108, odst. 13).
- Žalobce svůj návrh, který byl na konci podání, odůvodnil následovně: „Žalobce z výše uvedených důvodů navrhuje, aby soud žalobě přiznal dle ust. § 73 soudního řádu správního této žalobě odkladný účinek, neboť v případě, že Stavba bude dle pravomocného rozhodnutí správních orgánů realizována, nebude již mít žalobce reálnou možnost domoci se svých zákonných práv a ochrany svých oprávněných zájmů.“ Žalobce v návrhu tedy odkázal na důvody, které uvedl v žalobě. S ohledem na nálezy Ústavního soudu ze dne 31. 8. 2021, sp. zn. IV. ÚS 1230/21, a ze dne 31. 10. 2023, sp. zn. IV. ÚS 1641/23, podle nichž mají soudy při posuzování zákonných náležitostí podání povinnost vycházet z jejich celého obsahu [§ 41 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) ve spoj. s § 64 s. ř. s.] se soud zaměřil na to, zda žalobce v žalobě uvedl něčeho, co by mohl soud potenciálně považovat za hrozící újmu, pro kterou by bylo potřeba přiznat žalobě odkladný účinek. Soud tak učinil, byť žalobce ve svém návrhu neuvedl obecné body, které by dále rozvedl v žalobě, z čehož vychází výše uvedené nálezy Ústavního soudu.
- Z obsahu žaloby tak přichází do úvahy toliko újma v podobě využívání vjezdu ke stavbě, který se nachází vedle rodinného domu žalobce, nákladními vozidly či vozidly těžké techniky. Žalobce hovořil o tom, že v minulosti (dříve bylo vedeno řízení o stejném stavebním záměru) byl projektován a realizován pouze jeden vjezd ke stavbě, a to z ulice H., nacházející se na druhé straně od pozemků a rodinného domu žalobce. Naopak nyní má být vjezd umožněn z ulice D. (po komunikaci nacházející se na pozemku parc. č. Xc v k. ú. X), tedy vjezdem, který vede i k pozemkům žalobce. Takový postup je podle žalobce omezující a ohrožující nejen pro něho, ale i pro jeho rodinné příslušníky. K tomu dále uvedl, že průjezdem vozidel ke stavbě dojde k narušení statiky jeho betonového plotu, který s pozemkem parc. č. Xc bezprostředně sousedí a nelze vyloučit ani statickou poruchu jeho rodinného domu.
- Je zřejmé, že s ohledem na pravomocné rozhodnutí o schválení stavby (společné povolení) dojde ke zvýšenému pohybu vozidel po komunikaci nacházející se na pozemku parc. č. Xc, což může být do jisté míry pro žalobce a jeho rodinu omezující. Soud však musí konstatovat, že se nejedná o natolik významnou újmu, které by bylo nutné předejít tím, že by soud žalobě odkladný účinek přiznal. Co se týče tvrzené narušení statiky plotu žalobce, případně statické poruchy jeho rodinného domu, jedná se pouze o hypotetická tvrzení, která žalobce nijak neprokázal. Žalobce rovněž namítl, že pohybem vozidel může dojít k poškození kanalizace, tedy kanalizace, na kterou je připojen jeho rodinný dům. Opět se však jedná pouze o hypotetické tvrzení, které žalobce nijak neprokázal. To stejné soud konstatuje ve vztahu k námitce týkající se elektrického vedení v odst. 15 žaloby. Závěrem soud dodává, že rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku žaloby je svou podstatou rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat budoucí rozhodnutí o věci samé (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 10. 2005, č. j. 8 As 26/2005-76, č. 1072/2007 Sb. NSS). Námitky žalobce týkající se využívání vjezdu ke stavbě z ulice D. soud posuzoval výlučně ve vztahu k návrh na přiznání odkladného účinku žalobě.
- Právními účinky napadeného rozhodnutí tak žalobci bezprostředně nehrozí závažná újma. Není tak splněná první podmínka pro vyhovění jeho návrhu. Protože obě podmínky pro přiznání odkladného účinku žalobě musí být splněny kumulativně, nezabýval se soud splněním podmínky druhé, tedy možným rozporem přiznání odkladného účinku žalobě s důležitým veřejným zájmem.
- Z výše uvedených důvodů soud návrhu nevyhověl (§ 73 odst. 2 a contrario s. ř. s.).
- O náhradě nákladů řízení, které případně vznikly v souvislosti s návrhem na přiznání odkladného účinku žalobě, rozhodne soud až v rozhodnutí, jímž bude řízení o věci samé skončeno (§ 145 o. s. ř. ve spoj. s § 64 a 61 odst. 1 s. ř. s.).
Poučení:
Proti tomuto usnesení je kasační stížnost nepřípustná [§ 104 odst. 3 písm. c) s. ř. s.].
Plzeň 26. března 2025
Mgr. Lukáš Pišvejc v.r.
předseda senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje L. C.