USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Rychlého a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Faisala Husseiniho v právní věci žalobce: P. B., zastoupený JUDr. Alešem Popelkou, advokátem se sídlem třída Míru 92, Pardubice, proti žalovanému: Krajský úřad Pardubického kraje, se sídlem Komenského náměstí 125, Pardubice, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 29. 1. 2025, č. j. 52 A 27/2024 ‑ 85,

takto:

1. Kasační stížnosti se přiznává odkladný účinek.

2. Žalobce je povinen zaplatit soudní poplatek za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku ve výši 1 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

[1]                Rozhodnutím ze dne 20. 4. 2023, č. j. 02892/23/MUR/SU/DJi, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Holice ze dne 6. 1. 2023, č. j. MUHO/00338/2023. Posledně uvedeným rozhodnutím byly zamítnuty námitky žalobce proti provedeným záznamům v bodovém hodnocení řidiče podle zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), a záznam dvanácti bodů v registru řidičů byl potvrzen. Tato skutečnost má za následek pozbytí řidičského oprávnění žalobce podle § 123c odst. 3 shora uvedeného zákona.

[2]                Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce žalobu ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích (dále jen „krajský soud“), který ji rozsudkem ze dne 29. 1. 2025, č. j. 52 A 27/2024 ‑ 85, zamítl jako nedůvodnou.

[3]                Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podává proti výše uvedenému rozsudku krajského soudu včasnou kasační stížnost. Navrhuje, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnosti přiznal odkladný účinek. Odůvodňuje to tím, že pečuje o vážně tělesně postiženou dceru, která nechodí a je plně odkázána na péči svých rodičů. Stěžovatel dceru potřebuje autem vozit na rehabilitace, lékařská vyšetření či do specializované mateřské školy; jeho manželka neřídí a dceru již neunese.

[4]                Žalovaný přiznání odkladného účinku kasační stížnosti „nedoporučuje“. Poukazuje na to, že ačkoli byla stěžovateli jeho rodinná situace známa, opakovaně porušoval pravidla silničního provozu, a dodává, že je dán veřejný zájem na zachování bezpečnosti silničního provozu.

[5]                Z § 73 odst. 2 soudního řádu správního (dále je „s. ř. s.“) vyplývají dvě podmínky pro přiznání odkladného účinku: tou první je existence nepoměrně větší újmy, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. Druhou pak je, že přiznání odkladného účinku nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Obě tyto podmínky přitom musí být splněny současně, neboť institut odkladného účinku má mimořádnou povahu. Základním pravidlem totiž je, že kasační stížnost odkladný účinek nemá (srov. § 107 s. ř. s.) a že přiznání odkladného účinku je vyhrazeno pouze ojedinělým případům vyjádřeným v § 73 odst. 2 s. ř. s. Odložit účinky kasační stížností napadeného rozhodnutí krajského soudu lze proto pouze výjimečně, pokud újma, která stěžovateli hrozí, je reálná, není vzhledem k jeho poměrům bagatelní, je významná a její vznik je v příčinné souvislosti s výkonem či jiným právním následkem plynoucím z rozhodnutí krajského soudu (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 7. 2015, č. j. 10 Ads 99/2014 ‑ 58, publ. pod č. 3270/2015 Sb. NSS).

[6]                Krajský soud usnesením ze dne 29. 7. 2024, č. j. 52 A 27/2024 ‑ 55, žalobě odkladný účinek přiznal. Návrh na přiznání odkladného účinku žaloby stěžovatel podal z totožných důvodů jako návrh učiněný před Nejvyšším správním soudem. Krajský soud v odůvodnění daného usnesení zkoumal splnění výše uvedených podmínek (viz odstavec [5] shora); přihlédl k tomu, že stěžovatel zajišťuje péči o vážně nemocnou dceru (která je dle rozhodnutí úřadu práce závislá na péči jiné osoby ve IV. stupni – úplná závislost) a vozidlo využívá k její přepravě na rehabilitace, lékařská vyšetření či do specializované mateřské školy. Rovněž odkázal na judikaturu Nejvyššího správního soudu, podle níž přiznání odkladného účinku je vyhrazeno pro výjimečné případy, které mohou být odůvodněny i právě potřebou využívat vozidlo pro dopravu těžce nemocného rodinného příslušníka (srov. usnesení ze dne 15. 1. 2013, č. j. 1 As 183/2012 ‑ 33). Krajský soud dále dospěl k závěru, že přiznání odkladného účinku nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem, a dodal, že jím dojde „jen“ k odsunutí účinků rozhodnutí žalovaného po dobu, kdy bude jeho zákonnost přezkoumávána.

[7]                Podle Nejvyššího správního soudu důvody přiznání odkladného účinku žaloby na straně stěžovatele trvají. Zdejší soud též souhlasí s krajským soudem, podle nějž by výkon či jiné právní následky napadeného rozsudku znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká by přiznáním odkladného účinku mohla vzniknout třetím osobám. Pokud jde o podmínku neexistence rozporu s důležitým veřejným zájmem, z vyjádření žalovaného ani ze spisu krajského soudu nevyplývá, že by kolidující veřejný zájem (tj. veřejný zájem na zachování bezpečnosti silničního provozu) převyšoval potenciální újmu hrozící stěžovateli v důsledku nemožnosti zajišťovat péči o dceru se závažným zdravotním postižením (obdobně srov. již zmiňované usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 183/2012 ‑ 33). Ani Nejvyšší správní soud nemá důvod se od závěrů zmiňované judikatury odchýlit. Lze tedy uzavřít, že stěžovatel tvrdil a prokázal, že okolnosti posuzovaného případu (zejména jeho rodinná situace) jsou natolik mimořádné, že odůvodňují přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

[8]                Nejvyšší správní soud na závěr dodává, že přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti nepředjímá rozhodnutí ve věci samé (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 10. 2005, č. j. 8 As 26/2005 ‑ 76, publ. pod č. 1072/2007 Sb. NSS).

[9]                Vzhledem k výše uvedenému Nejvyšší správní soud rozhodl podle § 107 s. ř. s., ve spojení s § 73 odst. 2 s. ř. s. tak, že kasační stížnosti stěžovatele přiznal odkladný účinek. Zároveň připomíná, že podle § 73 odst. 3 s. ř. s. „se přiznáním odkladného účinku pozastavují do skončení řízení před soudem účinky napadeného rozhodnutí“. Do skončení řízení před Nejvyšším správním soudem se tak pozastavují nejen veškeré účinky napadeného rozsudku, ale vzhledem k tomu, že žalobě stěžovatele proti rozhodnutí žalovaného byl přiznán odkladný účinek, fakticky se do meritorního rozhodnutí o kasační stížnosti obnovuje i odkladný účinek žaloby proti rozhodnutí žalovaného.

[10]            Výrokem II tohoto usnesení Nejvyšší správní soud uložil stěžovateli zaplatit soudní poplatek. Povinnost zaplatit soudní poplatek v souvislosti s návrhem na přiznání odkladného účinku vzniká až rozhodnutím soudu o tomto návrhu (usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 6. 2024, č. j. 9 As 270/2023 ‑ 21, publ. pod  č. 4616/2024 Sb. NSS) a poplatek je splatný do tří dnů od právní moci tohoto usnesení (§ 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). Podle položky č. 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou uvedeného zákona, činí výše soudního poplatku 1 000 Kč.

[11]            Soudní poplatek lze zaplatit bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 – 46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je: 1210405525.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.).

V Brně dne 17. dubna 2025

JUDr. Tomáš Rychlý

         předseda senátu