[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Václavem Kočkou-Amortem ve věci

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 9. 5. 2023, č. j.: X

takto:

1. Žaloba se zamítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Vymezení věci

1. Žalobou včas podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 9. 5. 2023, č. j.: X, jímž byly zamítnuty námitky žalobce a bylo potvrzeno rozhodnutí žalované ze dne 4. 1. 2023, č. j.: X, kterým byla žalobci zamítnuta žádost o invalidní důchod pro nesplnění podmínek ve smyslu ust. § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „z.d.p.“).

2. Obsah žaloby

2. Žalobce v žalobě namítal, že nebyly v brány v úvahu psychické potíže, v lednu 2023 převzal péči o žalobce psychiatr, zdravotní stav však byl dlouhodobě nepříznivý.
3. Na základě výše uvedeného žalobce navrhl zrušit napadené rozhodnutí a vrátit věc žalované k novému projednání.

3. Vyjádření žalované

4. Žalovaná se k žalobě vyjádřila, když rekapitulovala dosavadní průběh řízení a žalobní námitky. Posudky nevykazují deficity. Jelikož žalobce nesouhlasí s medicinským posouzením svého zdravotního stavu, žalovaná navrhla provedení důkazu odborným lékařským posouzením. Za současného stavu navrhla zamítnutí žaloby.

4. Obsah správního spisu

5. Ze správního (dávkového) spisu bylo zjištěno, že rozhodnutím žalované ze dne 4. 1. 2023, č. j.: X, byla žalobci pro nesplnění podmínek ust. § 38 z.d.p. zamítnuta žádost o invalidní důchod.
6. Podle prvostupňového posudku (posudek Lékařské posudkové služby Pražské správy sociálního zabezpečení ze dne 13. 12. 2022, č. j.: LPS/2022/2182-P5_CSSZ) byla míra poklesu pracovní schopnosti stanovena na 20 %, tzn. neodpovídající invaliditě.
7. Proti prvoinstančnímu rozhodnutí podal žalobce námitky.
8. Podle druhostupňového posudku (posudek Lékařské posudkové služby České správy sociálního zabezpečení ze dne 26. 4. 2023, č. j.: LPS/2023/77-NR-UST_CSSZ) nebyl žalobce invalidní, míra poklesu pracovní schopnosti dosahovala 20 %; námitkám nemohlo být vyhověno.
9. Následně vydala žalovaná žalobou napadené rozhodnutí ze dne 9. 5. 2023.

5. Hodnocení věci Městským soudem v Praze

10.                      Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů a vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu podle ustanovení § 75 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“), a po provedeném řízení dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
11.                      Dne 17. 3. 2025 se konalo jednání. Žalobce a jeho zástupce se z jednání omluvili a odročení nepožadovali. Zástupkyně žalované odkázala na posudková zhodnocení a navrhla zamítnutí žaloby.
12.                      Soud jako důkaz obstaral posudek PK MPSV ze dne 10. 4. 2024, e. č.: SZ/2023/3072-PH-20. Dne 10. 4. 2024 zasedla posudková komise za přítomnosti posudkové lékařky a lékařky v oboru neurologie, jednání komise byl přítomen i žalobce, který na něm byl vyšetřen. Jako posudkově významné odborné lékařské nálezy komise vyhodnotila nález praktické lékařky ze dne 3. 11. 2022, nálezy neurologické ze dne 22. 10. 2021 a 16. 8. 2022, nálezy kardiologické ze dne 1. 6. 2016 a 8. 9. 2022 a nálezy psychiatrické ze dne 9. 2. 2023 a 3. 11. 2023. Konstatovány byly X. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byl X. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti komise hodnotila dle kapitoly XIII, odd. E, položky 1b), přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška č. 359/2009 Sb.“), a činila 20 % (což neodpovídalo invaliditě), nebylo možno hodnotit dle položky 1c, neboť nešlo o závažné snížení celkové výkonnosti při běžném zatížení. Duševní poruchy v době vydání napadeného rozhodnutí ještě nebyly dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem; k prvokontaktu s psychiatrem došlo až dne 20. 1. 2023, předtím nebyl pro dané potíže léčen a ani o nich není zmínka ve zdravotní dokumentaci.
13.                      Podle ust. § 38 z.d.p. pojištěnec má nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let a stal se a) invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle § 29, popřípadě, byl-li přiznán starobní důchod podle § 31, pokud nedosáhl důchodového věku, nebo b) invalidním následkem pracovního úrazu.
14.                      Podle ust. § 39 odst. 1 z.d.p. pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.
15.                      Z posudku PK MPSV ze dne 10. 4. 2024 vyplývá, že k datu vydání napadeného rozhodnutí nebyl žalobce invalidní podle ust. § 39 odst. 1 z.d.p. Posudková komise, která zasedala v řádném složení za přítomnosti odborné lékařky se specializací v oboru neurologie, ke dni 9. 5. 2023 nezjistila dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav vyvolávající pokles pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti byla hodnocena dle kapitoly XIII, odd. E, položky 1b), přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. a činila 20 %. Při vypracování posudku vycházela komise z posudkově významných odborných nálezů i z vlastního vyšetření žalobce v průběhu zasedání komise dne 10. 4. 2024. Dostatečná pozornost byla věnována i žalobcovým duševním poruchám, avšak bylo řádně posouzeno, že ke dni vydání napadeného rozhodnutí ještě neměly charakter dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Žalobce neshledala PK MPSV invalidním.
16.                      Dne 4. 5. 2024 se žalobce k posudku vyjádřil, v žalobě byl kladen důraz na duševní poruchy, avšak jejich hodnocení se PK MPSV vyhnula a žalobcovy potíže nebyly klasifikovány dle vyhlášky č. 359/2009.
17.                      Soud obstaral srovnávací posudek PK MPSV v Hradci Králové ze dne 12. 11. 2024, e. č.: SZ/2024/1128-HK-29. Dne 12. 11. 2024 zasedla posudková komise za přítomnosti posudkové lékařky a lékařky v oboru psychiatrie, jednání komise nebyl přítomen žalobce. Jako posudkově významné komise vyhodnotila odborné lékařské nálezy praktické lékařky ze dne 3. 11. 2022, z neurologické kliniky z 26. 8. až 4. 9. 2014, nefrologické ze dne 8. 12. 2014 a 16. 1. 2015, neurologické ze dne 22. 10. 2021 a 16. 8. 2022 a kardiologické ze dne 1. 6. 2016 a 8. 9. 2022; doložena a prostudována byla i kompletní a podrobná zdravotní dokumentace z psychiatrie a reflektováno bylo i neurologické vyšetření žalobce při jednání PK MPSV dne 10. 4. 2024. Konstatovány byly X. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byl X. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti komise hodnotila dle kapitoly XIII, odd. E, položky 1b), přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., a činila 20 % (což neodpovídalo invaliditě); jednalo se o lehké funkční postižení a nebylo možno hodnotit jako některou položku odpovídající invaliditě. Duševní poruchy v době vydání napadeného rozhodnutí nebyly dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem; léčba byla indikována až dne 20. 1. 2023, předtím nebyl pro dané potíže léčen a ani o nich není zmínka ve zdravotní dokumentaci; možnosti léčby nebyly vyčerpány. Posouzení PK MPSV v Hradci Králové se od srovnávaného posudku PK MPSV v Praze neliší.
18.                      Posudkem PK MPSV v Hradci Králové ze dne 12. 11. 2024 byly potvrzeny závěry posudku PK MPSV v Praze ze dne 10. 4. 2024, a to včetně povahy duševních poruch, které ještě neměly charakter dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.
19.                      Dne 9. 12. 2024 se žalobce vyjádřil k novému posudku, závěr seznal rozporným s obsahem posudkového zhodnocení, v době vydání napadeného rozhodnutí již žalobce trpěl duševními obtížemi.
20.                      Předmětem věci bylo posouzení zdravotního stavu žalobce. Soud upozorňuje, že sám odborností potřebnou k posouzení zdravotního stavu nedisponuje, proto věcnou správnost posudku neposuzuje (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 5. 2013, č. j.: 6 Ads 11/2013–20). Za účelem zjištění skutkového stavu soud vyžádal posudek PK MPSV ze dne 10. 4. 2024, jakož i srovnávací posudek ze dne 12. 11. 2024, které považuje za úplné, přesvědčivé a celistvé, s absencí zásadních rozporů a logických vad. Ohledně správnosti a úplnosti stanovené diagnózy X., a to ke dni vydání napadeného rozhodnutí ze dne 9. 5. 2023, nebyly zjištěny důvodné pochybnosti. Napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě správných posudkových kritérií vztažených na zdravotní stav žalobce, PK MPSV přitom nenalezla důvod pro navýšení procentní míry poklesu pracovní schopnosti kvůli dalším zdravotním postižením žalobce. Obě komise se podrobně věnovaly i žalobcovým duševním poruchám, na něž bylo především cíleno žalobou i dalšími vyjádřeními, logicky, srozumitelně a přesvědčivě vysvětlily, proč nelze řadit duševní poruchy pod dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav (ke dni vydání napadeného rozhodnutí); důvodem byla především krátká doba jejich zjištění (resp. nemožnost je prokázat dříve) a nevyčerpání možností léčby.
21.                      Soud pokládá za zvláště významnou skutečnost, že ve všech posudcích opatřených v řízení před žalovanou i před soudem, tj. ze dne 13. 12. 2022, ze dne 26. 4. 2023, ze dne 10. 4. 2024 a ze dne 12. 11. 2024, bylo za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti označeno zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, oddílu E, položce 1b), přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Míra poklesu žalobcovy pracovní schopnosti byla taktéž shodně určena na 20 %.
22.                      Nový posudek Institutu pro posuzování zdravotního stavu ze dne 30. 1. 2025 doložený žalobcem již soud k novému posouzení nezaslal, protože se dílem týkal okolností, které již byly řádně posouzeny PK MPSV, dílem byl výrazně novější než datum 9. 5. 2023, k němuž byl zdravotní stav zjišťován, takže zjevně nemohl být relevantní v posuzované věci; ostatně ani daný posudek nekonstatoval invaliditu ke dni vydání napadeného rozhodnutí, tudíž není v rozporu se závěry PK MPSV.
23.                      Ze všech výše uvedených důvodů soud žalobu podle ustanovení § 78 odst. 7 s.ř.s. jako nedůvodnou zamítl.
24.                      O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 60 odst. 1 a 2 s.ř.s. Žalobce neměl ve věci úspěch, proto mu náhrada nákladů řízení nenáleží, a žalované nenáleží podle zákona.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty
k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu
a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Praha 17. března 2025

JUDr. Václav Kočka-Amort, v. r.

samosoudce