č. j. 54 A 16/2025 - 26
Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Miroslava Makajeva a soudců Davida Krysky a Věry Pazderové ve věci
žalobkyně: L. T.
bytem X
zastoupená advokátem Mgr. Milanem Dvořákem
sídem Karla Rezka 304, Kladno
proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje
sídlem Zborovská 81/11, Praha
o žalobě proti rozhodnutím ze dne 19. 12. 2024, č. j. 163522/2024/KUSK, a ze dne 19. 12. 2024, č. j. 166237/2024/KUSK,
takto:
Odůvodnění:
1. Městský úřad Jílové u Prahy jakožto stavební úřad usnesením ze dne 12. 7. 2024, č. j. MJuP/06950/2024, zastavil řízení o žádosti žalobkyně ze dne 31. 5. 2024 o vydání nového rozhodnutí podle § 101 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Dále usnesením ze dne 30. 7. 2024, č. j. MJuP/06854/2024, zastavil řízení o žádosti žalobkyně ze dne 4. 6. 2024 o vydání nového rozhodnutí podle § 101 písm. b) správního řádu (dále jen „prvostupňová rozhodnutí“). Proti prvostupňovým rozhodnutím podala žalobkyně odvolání, která žalovaný v záhlaví uvedenými rozhodnutími (dále jen „napadená rozhodnutí“) zamítl a prvostupňová rozhodnutí potvrdil. Oběma žádostmi se žalobkyně snažila dosáhnout vydání nového rozhodnutí o dodatečném povolení stavby.
2. Žalobkyně se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), podanou dne 25. 2. 2025 domáhá zrušení napadených rozhodnutí.
3. Soud nejprve zkoumal, zda byla žaloba podána včas.
4. Lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu je obecně upravena v § 72 odst. 1 s. ř. s., podle kterého platí, že žalobu lze podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou.
5. Takovým zvláštním zákonem je také zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů. Většina jeho ustanovení nabyla účinnosti 1. 1. 2024, ale některá nabyla účinnosti dříve (§ 335) a některá později, včetně úpravy soudního přezkumu obsaženého v § 305 a násl. účinné od 1. 7. 2024 (§ 331 ve spojení s § 334a odst. 3 zákona). Podle § 306 tohoto zákona žalobu proti rozhodnutí stavebního úřadu, s výjimkou rozhodnutí o přestupku, lze podat do jednoho měsíce poté, kdy bylo rozhodnutí žalobci oznámeno (odst. 1). Rozšířit žalobu na dosud nenapadené výroky nebo ji rozšířit o další žalobní body může žalobce jen ve lhůtě dvou měsíců poté, kdy mu bylo rozhodnutí oznámeno (odst. 2).
6. U procesních norem, mezi které patří úprava lhůt pro podání žaloby, je pravidlem, že soud postupuje podle aktuálně účinného zákona, nestanoví-li přechodná ustanovení jinak. Podle přechodného ustanovení § 331 stavebního zákona platí, že „[s]oudní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.“ Jednoměsíční žalobní lhůta podle § 306 odst. 1 stavebního zákona se tak uplatní i v případě, bylo-li řízení před správními orgány (zcela či zčásti) vedeno podle předchozí právní úpravy. Pro určení délky žalobní lhůty je rozhodný okamžik zahájení soudního řízení. Uvedené pravidlo přitom neodporuje zákazu zpětné účinnosti právních norem (srov. usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. 8. 2024, č. j. 10 A 65/2024-84, a ze dne 26. 8. 2024, č. j. 10 A 76/2024-16, a usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 9. 8. 2024, č. j. 55 A 24/2024-31, a ze dne 15. 8. 2024, č. j. 55 A 23/2024-23).
7. Napadená rozhodnutí byla vydána dne 19. 12. 2024 [§ 71 odst. 2 písm. e) správního řádu]. Žalobkyně tvrdila (a soud to ověřil i výzvou žalovanému – č. l. 19, 23 a 24 soudního spisu), že jí byla napadená rozhodnutí prostřednictvím zástupce oznámena dne 3. 1. 2025. Soudní řízení přitom bylo zahájeno dne 25. 2. 2025, kdy byla žaloba podána i doručena soudu. Podle právní úpravy účinné k tomuto dni (i ke dni oznámení napadených rozhodnutí žalobkyni) tak činila lhůta pro podání žaloby jeden měsíc od oznámení napadeného rozhodnutí. Poslední den lhůty pro podání žaloby tedy připadl na den 3. 2. 2025 (§ 40 odst. 2 s. ř. s.). Jelikož žalobkyně podala žalobu až dne 25. 2. 2025, je žaloba opožděná. Zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout (§ 72 odst. 4 s. ř. s.).
8. Vzhledem k tomu, že žaloba byla podána opožděně, rozhodl soud podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. o jejím odmítnutí (výrok I).
9. Z důvodu odmítnutí žaloby soud nerozhodoval o návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě a zároveň soud nepřiznal podle § 60 odst. 3 věta první s. ř. s. ani žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení (výrok II).
Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Miroslav Makajev, v. r.
předseda senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje: Mgr. E. M.