[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní Martinou Rýznarovou ve věci

žalobkyně:   K. K.

bytem X

zastoupená advokátem JUDr. Ing. Pavlem Cinkem, LL.M., MBA

sídlem Veleslavínova 33, 301 00  Plzeň

proti 

žalované:   Česká správa sociálního zabezpečení

sídlem Křížová 25, 225 08  Praha

o přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 27. 9. 2024, č. j. X, ve věci invalidního důchodu

takto:

I. Rozhodnutí žalované ze dne 27. 9. 2024, č. j. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám advokáta JUDr. Ing. Pavla Cinka, LL.M., MBA náhradu nákladů řízení ve výši 3 146 Kč, a to do 30 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

1. Napadeným rozhodnutím žalovaná zamítla námitky a potvrdila své rozhodnutí č. j. X, kterým zamítla žalobkyni žádost o invalidní důchod, protože pokles její pracovní schopnosti činil pouze 25 %.
2. Žalobkyně v žalobě namítala, že trpí burzitidou ramen, která vedla k operaci, revmatem, tinnitem, artrózou III. stupně na obou rukou a středně těžkými depresemi na medikaci. Podle zprávy MUDr. E. z 18. 4. 2023 je u žalobkyně nutné vyloučit manuální zátěž, zvedání břemen a over-head aktivity. Žalobkyně je v důsledku medikace nesoustředěná, otupělá a zpomalená. V důsledku tíže a kombinace nemocí se u žalobkyně jedná o invaliditu prvního nebo druhého stupně a díky jejímu uznání by mohla nalézt vhodné zaměstnání. Žalobkyně navrhla důkaz znaleckým posudkem.
3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě odkázala na napadené rozhodnutí, relevantní právní úpravu a správní řízení a navrhla jako důkaz posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „PK MPSV“ nebo „posudková komise“) ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „zákon č. 582/1991 Sb.“).
4. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“) v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalované (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.), tedy ke dni 27. 9. 2024.
5. Žalovaná v napadeném rozhodnutí jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně označila v souladu s posudkem o invaliditě z 3. 9. 2024 postižení podle kapitoly XIII oddílu A položky 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“). Institut posuzování zdravotního stavu určil míru poklesu pracovní schopnosti žalobkyně o 25 %.
6. V souladu s § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. soud vyžádal k důkazu posudek Posudkové komise MPSV v Ostravě.
7. Posudková komise MPSV v Ostravě v posudku z 13. 2. 2025 dospěla k závěru, že žalobkyně ke dni vydání žalobou napadeného rozhodnutí byla invalidní a šlo o invaliditu prvního stupně od 19. 2. 2024. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je postižení podle kapitoly XIII oddílu A položky 1b vyhlášky o posuzování invalidity a pokles pracovní schopnosti činí 35 %. Posudková komise stanovila horní hranici stanoveného rozpětí pro středně těžce až těžce omezený pohyb ramenních kloubů a středně těžce omezený pohyb drobných kloubů rukou. Tento stav prokázalo vyšetření z 19. 2. 2024, které popisuje rentgen pravého ramene a magnetickou rezonanci pravého ramene. Nálezy dokumentují potíže středně těžce až těžce omezeného pohybu pravého ramenního kloubu. Den popsaného vyšetření je dnem vzniku invalidity. Posudková komise nestanovila kontrolní lékařskou prohlídku, protože nepředpokládá zlepšení stavu a je možná další progrese.
8. Posudková komise přihlédla i k psychiatrickým potížím. Podle zprávy z 4. 6. 2024 je popisován kolísavý stav i při medikaci, dekompenzace při zvýšené stresové zátěži a intermitentní tinnitus a nedoslýchavost podle vyšetření z 3. 6. 2024 (ztráta dle Fowlera 14% celkem, 37,7% vpravo a 6,1% vlevo).
9. Žalobkyně ani žalovaná nevznesly při jednání soudu proti posudku připomínky a další dokazování nenavrhovaly.
10. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
11. Posudkové komise jsou oprávněny posuzovat pokles pracovní schopnosti a vyslovovat posudkové závěry o invaliditě, jejím vzniku, trvání či zániku. Posudkové řízení je tedy specifickou formou správní činnosti spočívající v posouzení zdravotního stavu občana a některých důsledků z něj vyplývajících pro oblast sociálního zabezpečení a důchodového pojištění. Hlavním obsahem činnosti posudkového orgánu je posudková činnost, která předpokládá vedle odborných lékařských znalostí také znalosti z oboru posudkového lékařství. Posudek, který splňuje požadavek úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí. Posudkový závěr by měl být náležitě zdůvodněn, aby byl přesvědčivý i pro soud, který nemá, a ani nemůže mít, odborné znalosti z oboru posudkového lékařství, na nichž především posouzení invalidity závisí.
12. Soud učinil skutková zjištění z výše citovaných důkazů, zejména z posudku PK MPSV v Ostravě, který byl rozhodujícím důkazem pro rozhodnutí soudu.
13. Přezkoumává-li krajský soud správní rozhodnutí žalované o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav Ministerstvo práce a sociálních věcí svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb.). V tomto řízení byl vypracován posudek Posudkovou komisí MPSV v Ostravě. Krajský soud nezpochybnil závěr tohoto posudku pro jeho přesvědčivé, vyčerpávající a jednoznačné odůvodnění a pro své rozhodnutí tento závěr posudku převzal. V závěru jednání soudu proti posudku žalobkyně ani žalovaná nevznesly žádné námitky.
14. Podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, jedná se o invaliditu prvního stupně.
15. U žalobkyně bylo prokázáno, že došlo k poklesu její pracovní schopnosti o 35 % od 19. 2. 2024. Proto je nutno žalobkyni považovat za invalidní v prvním stupni od 19. 2. 2024, jak je uvedeno v posudku PK MPSV v Ostravě.
16. Vzhledem k procesní situaci se soud nezabýval ostatními žalobními námitkami a neprováděl další navržené důkazy.
17. Soud zrušil rozhodnutí žalované pro vady řízení, neboť žalovaná si ve správním řízení neopatřila důkazy v takovém rozsahu, aby byl prokázán stav věci, tak aby o něm nebyly důvodné pochybnosti, tj. v souladu s § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Současně soud vrátil věc žalované k dalšímu řízení v souladu s § 78 odst. 4 s. ř. s. Žalovaná znovu ve věci rozhodne, přičemž podle § 78 odst. 5 s. ř. s. bude vycházet z právního názoru soudu, že žalobkyně byla invalidní v prvním stupni od 19. 2. 2024.
18. Soud přiznal úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Ze spisu soud zjistil, že advokát učinil ve věci dva úkony právní služby, kterými byly převzetí a příprava zastoupení na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb, podání žaloby a účast na jednání soudu [§ 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění účinném do 31. 12. 2024 (dále jen „AT“)]. Za provedené účelné úkony právní služby náleží advokátovi mimosmluvní odměna ve výši dvakrát 1 000 Kč [§ 9 odst. 2 ve spojení s § 7 bodem 3 AT], která se zvyšuje o paušální náhradu hotových výdajů ve výši dvakrát 300 Kč (§ 13 odst. 4 AT). Za úkony právní služby tedy advokátu náleží 2 600 Kč. Soud neuznal dva vyúčtované úkony, protože sepis námitek nebyl úkonem soudního řízení správního a poradu s žalobkyní advokát neprokázal. Vzhledem k tomu, že advokát žalobkyně byl v rozhodném období plátcem daně z přidané hodnoty, náleží k nákladům řízení rovněž částka, která odpovídá sazbě daně 21 % a která činí 546 Kč. Celkem je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám advokáta náklady řízení ve výši 3 146 Kč do 30 dnů ode dne právní moci rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.

Olomouc 5. března 2025

Martina Rýznarová v. r.

samosoudkyně