žalobce:

M. S.

zastoupen advokátem JUDr. Vladimírem Jaškem, Ph.D., LL.M.,

sídlem Pařížská 67/11, 110 00 Praha 1,

proti

žalované:

Česká správa sociálního zabezpečení, IČO 00006963,

sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha,

1. Rozhodnutím ze dne 23. 1. 2024, č. j. X. žalovaná snížila žalobci stupeň invalidity a výši invalidního důchodu podle § 56 odst. 1 písm. e) a § 41 odst. 3  zákona    č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, tak, že ode dne 10. 3. 2024 mu namísto invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně náleží invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně, jelikož dle posudku pražské správy sociálního zabezpečení ze dne 11. 12. 2023 již žalobce není invalidní pro invaliditu třetího stupně, ale od 11. 12. 2023 je invalidní pro invaliditu druhého stupně, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jeho pracovní schopnost poklesla o 50 %.
2. Žalobce proti tomuto závěru brojil námitkami, ve kterých namítal, že ji žalovaná měla přiznat invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně. Žalovaná zamítla námitky žalobce rozhodnutím ze dne 3. 7. 2024, č. j. X. V řízení o námitkách nechala žalovaná vypracovat posudek svým lékařem, z něhož vyplynulo, že hlavní příčina nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pracovní schopnosti žalobce je stav po transplantaci jater pro HCV+HCC v říjnu 2014. Zdravotní stav žalobce byl hodnocen podle kapitoly XI., oddílu F, položky 5b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“). Pro míru poklesu pracovní schopnosti u tohoto postižení vyhláška o posuzování invalidity stanovuje hodnoty v rozmezí 40 - 60 %. Pokles pracovní schopnosti žalobce byl stanoven uprostřed uvedeného rozmezí, tedy ve výši 50 %.
3. Proti rozhodnutí žalované ze dne 3. 7. 2024, č. j. X. brojí žalobce žalobou, v níž namítá, že jeho zdravotní stav odpovídá invaliditě třetího stupně, nikoliv invaliditě druhého stupně. Uvedl, že jeho zdravotní stav je po fyzické i psychické stránce tak špatný, že není objektivně schopen docházet do zaměstnání. Žalobce není schopen vykonávat pracovní činnost a jeh zdravotní stav vyžaduje častou a nákladnou lékařskou péči. Žalobce rovněž namítá, že posudkový lékaři se vůbec nezabývali psychiatrickou diagnózou či dalšími poškozeními žalobce a nezhodnotili žalobcovu celkovou výkonnost, pohyblivost a schopnost vykonávat práci a každodenní aktivity. Současně žalobce namítal pochybení při doručování, neboť žalobce se o snížení invalidního důchodu dozvěděl až při jeho výplatě, kdy mu byla vyplacena nižší částka než doposud. Až následně, za pomoci právního zástupce žalobce bylo zjištěno, že prvoinstanční rozhodnutí zaslala ČSSZ nesprávně na adresu v Praze, na které žalobce již od roku 2015 nebydlí. Z důvodu chybného doručování tedy žalobce neměl možnost adekvátně reagovat na některé výzvy a nemohl tak v řízení bránit svá procesní práva. První posudek tak byl vyhotoven Lékařskou posudkovou službou pro Prahu 9, tedy k posouzení jeho zdravotního stavu došlo místně nepříslušným orgánem.
4. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že přezkumem zdravotního stavu žalobce nedošlo k potvrzení námitek žalobce. Žalovaná má za to, že u žalobce objektivně došlo k poklesu invalidity z třetího stupně na invaliditu druhého stupně.

Posouzení věci

5. Napadený výrok rozhodnutí žalované krajský soud přezkoumal podle § 75 odst. 2 soudního řádu správního (dále též „s. ř. s.“) v mezích výše shrnutých žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
6. Předmětem řízení bylo posouzení nároku žalobce na invalidní důchod, tedy na dávku podmíněnou dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem. Podle § 39 odst. 1 a 2 zákona o důchodovém pojištění, platí, že pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 % (odst. 1). O invaliditu prvního stupně se jedná, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 % [odst. 2 písm. a)]. O invaliditu druhého stupně se jedná, jestliže jeho pracovní schopnost poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 % [odst. 2 písm. b)].  O invaliditu třetího stupně se jedná, jestliže jeho pracovní schopnost poklesla nejméně o 70 % [odst. 2 písm. c)].
7. V přezkumném řízení soudním jsou k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti osob i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě ze zákona povolány Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věci (§ 4 odst. 2 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení). V soudní praxi je důkaz posudkem posudkové komise chápán jako případ předepsaného důkazu (srov. rozsudek NSS č. j. 2 Ads 58/2003-75 ze dne 4. 12. 2003, č. 133/2004 Sb. NSS).
8. Soud hodnotí posudek jako každý jiný důkaz v rámci volného hodnocení důkazů (§ 77 odst. 2 s. ř. s.). Nejsou-li namítány jiné vady řízení, soud v řízení o žalobě proti rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení ve věci invalidity ověřuje pouze to, zda je posudek posudkové komise úplný a přesvědčivý (např. rozsudek NSS č. j. 4 Ads 13/2003-54 ze dne 25. 9. 2003, č. 511/2005 Sb. NSS), případně – namítá-li to žalobce – zda byla příslušná posudková komise řádně obsazena (např. rozsudek NSS č. j. 6 Ads 11/2013-20 ze dne 15. 5. 2013). Posudek, který splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí (např. rozsudek NSS č. j. 4 Ads 61/2010-63 ze dne 11. 11. 2010, č. 2240/2011 Sb. NSS).
9. Z těchto důvodů si soud vyžádal, aby posudková komise, konkrétně odbor posudkové služby v Plzni, vypracovala posudek o zdravotním stavu žalobce.
10. Posudková komise dospěla k závěru, že pracovní schopnosti žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí poklesly nejméně o 70 %, a proto se v jeho případě jedná o invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona o důchodovém pojištění. Posudková komise u žalobce shledala postižení, byla uznána paranoidní schizofrenie, dg. F 20. Míra poklesu pracovní schopnosti byla zhodnocena 60 % podle kapitoly IV, položky 3, písmene d vyhlášky o posuzování invalidity. Tato hodnota byla dále pro celkový zdravotní stav žalobce navýšena o 10 %. Míru poklesu pracovní schopnosti u žalobce posudková komise stanovila v celkové hodnotě 70 %. Za datum vzniku příslušného stupně invalidity posudková komise určila den 22. 5. 2014. Platnost posudkovou komisí stanovena trvale.
11. Posudek splňuje formální náležitosti vyžadované § 7 vyhlášky o posuzování invalidity. Obsahově se posudek úplně vypořádal s námitkami žalobce a s lékařskými zprávami předloženými v řízení před soudem. V řízení před soudem byli účastníci seznámeni se složením posudkové komise a s obsahem posudku, přičemž proti nim nic nenamítli. Soud proto posudek vyhodnotil jako úplný a přesvědčivý.
12. Protože posudek splňuje požadavky setrvale kladené na tento typ důkazu, řádně prokazuje skutkový stav k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované. Jasně z něj plyne, že pokles pracovní schopnosti žalobce odpovídá 70 %, což podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona o důchodovém pojištění odpovídá invaliditě třetího stupně, která byla dána ke dni napadeného rozhodnutí žalované.

Závěr

13. Jelikož žalovaná vycházela z toho, že žalobce je invalidní v druhém stupni, bylo její rozhodnutí založeno na nedostatečně zjištěném skutkovém stavu. Soud proto její (předmětnou žalobou napadené) rozhodnutí zrušil pro vady podle § 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s. a věc jí vrátil k dalšímu řízení (§ 78 odst. 1 a 4 s. ř. s.).
14. Žalovaná bude v dalším řízení vycházet ze skutkového stavu zjištěného na základě provedeného dokazování v soudním řízení, tedy že invalidita třetího stupně žalobce vznikla ke dni 22. 5. 2014 a od té doby trvá (§ 78 odst. 6 s. ř. s.).
15. Procesně úspěšná žalobkyně má vůči neúspěšné žalované straně právo na náhradu řízení (§ 60 odst. 1 věty první s. ř. s.). Žalovaná je proto povinna do jednoho měsíce ode dne právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v celkové výši 8 651,50 Kč za čtyři úkony právní služby po 1 000 Kč spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, sepisu žaloby, doplnění žaloby a sepsání dvou písemných podání věci [§ 11 odst. 1 písm. a) a písm. d) ve spoj. s § 7, § 9 odst. 2 a § 11 odst. 3 advokátního tarifu] a čtyři režijní paušály po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2024 (tj. 5 200 Kč). A dále za jeden úkon právní služby po 1 500 Kč spočívající v sepsání písemného podání (vyjádření k posudku a vyčíslení nákladů řízení) podle § 11 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 7, § 9 odst. 2 a § 11 odst. 3 advokátního tarifu] a jeden režijní paušál po 450 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025 (tj. 1 950 Kč).  To vše navýšeno o daň z přidané hodnoty ve výši 1 504,50 Kč. Celková výše se tedy rovná částce 8 651,50 Kč.

Proti tomuto rozsudku lze podat do dvou týdnů po jeho doručení kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu se sídlem Moravské náměstí 6, 657 40 Brno, který o kasační stížnosti rozhoduje. Lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni.  Jestliže kasační stížnost ve věcech, v nichž před krajským soudem rozhodoval specializovaný samosoudce, svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele, odmítne ji Nejvyšší správní soud pro nepřijatelnost. (§ 12 odst. 1, § 102, § 104a, § 106 odst. 2 a 4 s. ř. s.).