USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Tomáše Herce a JUDr. Vojtěcha Šimíčka v právní věci žalobkyně: JUDr. P. M. Š., Ph.D., zastoupená JUDr. Janem Rathem, advokátem se sídlem Na Poříčí 1070/19, Praha 1, proti žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje, se sídlem Velká Hradební 3118/48, Ústí nad Labem, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 6. 2024, č. j. KUUK/096057/2024, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 3. 3. 2025, č. j. 141 A 19/2024‑30, o návrhu žalobkyně na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,

takto:

1.                 Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.

2. Žalobkyně je povinna zaplatit soudní poplatek za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku ve výši 1 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

[1]               Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) žádostí ze dne 22. 8. 2022 požádala Magistrát města Děčín (dále jen „stavební úřad“) o vydání dodatečného povolení stavby „objekt (‚maringotka‘) na st. p. č. X k. ú. X“ (dále jen „stavba“). Stavební úřad její žádost rozhodnutím ze dne 24. 1. 2024, č. j. MDC/10456/2022, zamítl. Odvolání stěžovatelky proti tomuto rozhodnutí žalovaný rozhodnutím označeným v záhlaví zamítl a rozhodnutí stavebního úřadu potvrdil. Proti rozhodnutí žalovaného podala stěžovatelka žalobu. Krajský soud v Ústí nad Labem (dále jen „krajský soud“) shora označeným usnesením žalobu stěžovatelky odmítl jako podanou opožděně.

[2]               Stěžovatelka podala proti usnesení krajského soudu kasační stížnost, ve které současně požádala, aby Nejvyšší správní soud přiznal kasační stížnosti odkladný účinek podle § 107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Návrh odůvodnila tím, že následky spojené s usnesením krajského soudu mohou vést k nařízení odstranění stavby, čímž by stěžovatelce vznikla nepoměrně větší újma, než je újma, která může vzniknout jiným osobám. Dále konstatovala, že přiznání odkladného účinku není v rozporu s veřejným zájmem.

[3]               Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti splněny nejsou. Hrozící následek v podobě povinnosti odstranit stavbu není spojen s účinky negativního rozhodnutí o dodatečném povolení stavby, ale až s účinky navazujícího rozhodnutí o nařízení odstranění stavby.

[4]               Podle § 107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud (dále též „NSS“) jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užije přiměřeně. Soud podle § 73 odst. 2 s. ř. s. na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jsou‑li splněny tři podmínky: (1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí, jehož se návrh týká, musí pro stěžovatele znamenat újmu, (2) újma musí být pro stěžovatele nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a (3) přiznání odkladného účinku nesmí být v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[5]               Návrh stěžovatelky na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti není důvodný.

[6]               Nejvyšší správní soud zdůrazňuje mimořádnou povahu odkladného účinku v řízení o kasační stížnosti. Jeho přiznáním odnímá před vlastním rozhodnutím ve věci samé právní účinky pravomocnému rozhodnutí krajského soudu, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není zákonným postupem zrušeno. Odkladný účinek lze přiznat pouze vůči kasační stížností napadenému soudnímu rozhodnutí, případně vůči správnímu rozhodnutí, proti němuž směřovala žaloba.

[7]               Podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu odstranění stavby obecně představuje újmu vedoucí k nevratnému zásahu do práv stavebníka, který nemůže být zhojen případným rozhodnutím o věci samé v jeho prospěch, a proto zpravidla odůvodňuje přiznání odkladného účinku (srov. usnesení NSS ze dne 10. 11. 2015, č. j. 6 As 230/2015‑17, ze dne 15. 6. 2016, č. j. 6 As 107/2016‑40, či ze dne 12. 1. 2017, č. j. 2 As 333/2016‑52, odst. [7]). Pokud by kasační stížnosti nebyl odkladný účinek přiznán a stavba by byla odstraněna, pak by v případě, že by kasační soud shledal napadený rozsudek nezákonným, již nebylo možné obnovit předchozí stav věci.

[8]               Nyní však předmětem soudního přezkumu není rozhodnutí o nařízení odstranění stavby, nýbrž rozhodnutí o zamítnutí žádosti o její dodatečné povolení. Jde o samostatné správní řízení s odlišným předmětem (rozsudek NSS ze dne 13. 10. 2010, č. j. 1 As 51/2010‑214, č. 2235/2011 Sb. NSS, odst. [55]). Hrozící následek v podobě povinnosti odstranit stavbu, které se stěžovatelka obává, tedy není bezprostředně spojen s výsledkem řízení o dodatečném povolení stavby, ale až s účinky případného navazujícího rozhodnutí o odstranění stavby (usnesení NSS ze dne 21. 1. 2019, č. j. 2 As 426/2018‑26, odst. [10]). Nejvyšší správní soud proto neshledal, že by stěžovatelka prokázala možnou újmu spojenou s napadeným rozsudkem či rozhodnutím žalovaného, a podle § 107 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s § 73 odst. 2 s. ř. s. kasační stížnosti odkladný účinek nepřiznal. Tím nijak nepředjímá, jakým způsobem rozhodne o samotné kasační stížnosti.

[9]               Nejvyšší správní soud uložil stěžovatelce povinnost zaplatit soudní poplatek za podání návrhu na přiznání odkladného účinku. Tato povinnost vzniká dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit podle § 4 odst. 1 písm. h) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 4. 6. 2024, č. j. 9 As 270/2023‑21, č. 4616/2024 Sb. NSS). Poplatek je splatný do tří dnů od právní moci tohoto usnesení (viz § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů). Podle položky č. 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou citovaného zákona, činí výše soudního poplatku 1 000 Kč.

[10]            Soudní poplatek lze zaplatit:

        bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703‑46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol, který byl přidělen pro identifikaci platby, je: 1090404325.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

Pokud úhradu soudního poplatku provádí jiná osoba než povinná, je nutno do zprávy pro příjemce na příkazu k úhradě uvést, za koho se úhrada provádí.

V případě včasného nezaplacení soudního poplatku bude tuto pohledávku vymáhat celní úřad (§ 8 odst. 1 věta druhá zákona soudních poplatcích).

V Brně dne 9. dubna 2025

JUDr. Radan Malík

předseda senátu